Anarân sajadum Sämimuseo já Paje-Laapi luándukuávdáš Siida lii oppeet áávus kuossijd stuorrâ nubástuspargoi maŋa. Siida čáitálduvâst ovtâstuveh oovdeb, uápis vyevi mield Sämimuseo kulttuursiskáldâsah já Luándukuávdáá luándufáádáh oovtâ ohtsii čáitálduv ubâlâšvuođâst. Uđđâ čáitálduv nommâ ”Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme” šadda anarâš Matti Morottaja čäällim tiivtâ mield.

Aaibâs uđđâ muštâlemvyevi čáitálduvâst oovdâst tot, et taiđâreh láá uásálistâm siskáldâs pyevtitmân. Sämikulttuur oovdânpyehtimist vuolgâsaijeen lii moonnâm ääigi orodem tááláá ääigi ohtâvuođâst, já nuuvtpa kulttuurhistorjálii já ärbitieđâlii viestân láá nanosávt ovtâstittum onnáá peeivi sämmilij taiđârij já tyejičeepih tááiđuh. Meid luándu-uásáduvâst lii kevttum luándutaiđuu kuvvimvyeimi.

Čáitálduv taaiđâlâžžân hovdân lii toimâm Outi Pieski, kiäst meid láá pođoi tyejeh tuárjumin čáitálduv viestâ. Tyeji Maa värejä virtaa (Eennâm iivnijd virded) lekkâs čáitáldâhsali paijeen. Tot hämmee tuodârsilhuetij rááiđu, mii lii hervejum sämimááccuh liijne riesâmijguin. Tyejeest madâreenij ivneh hämmejeh syeijejeijee täävgi čáitáldâhsali kuáhtámsaje paajaabel.

Marja Helander já Mauri Lähdesmäki váldusali váimusân sajadum lieggâ videoinstallaatio Läpi aikojen (Čoođâ aaigij) paijeed uáinusân sämikulttuur eellimvyeimi já maaŋgâpiälásâšvuođâ. Tyeje kyeddee teeman lii sämimááccuh, mii puáhtoo uáinusân eelišin kulttuur uássin omâsteijeidis peht.

Jouni S. Laiti tyejeh Pohjoisen haravoitu metsä (Tave hárávistum mecci) já Rástegáisá: vaatimien suojelija (Rástegáisá: ááldui suojâleijee) väldih pele ohtsâškodálii savâstâlmân já eennâmkevttim koččâmuššáid Sämienâmist. Čáitálduvâst láá meiddei eres taaiđâliih stelliittâsah, tego Elle Valkeapää vuodduin hammiittâllâm vitrin tâi Lada Suomenrinne já Essi Ranttila graafisâš olgohäämi. Sánálii já jienâlii maailm láá lamaš rähtimin Pekka Aikio lasseen Wimme, Ingá-Maret Gaup-Juuso já Niillas Holmberg.

Láávu muusikčááitus spejâlist moonnâm suhâpuolvâi tobdoid. Videost lávdásteleh sämmiliih muusikrähteeh Heidi Gauriloff, Hilda Länsman, Mikkâl Morottaja (Amoc) já Ailu Valle. Video lii kuvvim já musijkkárijguin stivrim Ville-Riiko Fofonoff.

Pauliina Feodoroff stivrim Miltä sopu näyttää (Magarin suápu niävttá) –haahâ muštâl tast, maht väldikulttuur tovâttem pirâsvahâgijd puáhtá tivvoođ ärbitiäđu iššijn já maht tovláá sämmilii vyehirievti puáhtá kevttiđ eennâmkevttim vuáváámist. Tánávt haahâ lii šoddâdmin uđđâlágán, uásálistittee ohtsâštoimâm virgeomâhái, totkei já sämmilij kooskâ.

Luándu-uásáduvâst Anni Rapinoja Ruijanpolku (Ruijápäälgis)-tyeji lii luándumaterialijn rahtum taaiđâtyeji. Tot lii vuájuttum lätteeráhtusáid tienuuvt, et kyesih pyehtih väzziđ laasâ alne já tutkâđ eennâmase šaddoduv, mon tyeji kovvee.

Kaija Kiuru Piilosilla (Piäittáástâlmin) -tyeji lii čáitálduv puáris vyevdi uási já ton pargon lii kuvviđ puáris vyevdi jiešvuođâid. Tyeje materialeh láá mukurapeeci, suávi já peesi päähih já tevdum lodeh. Puoh tyeje materialeh láá uđđâsist onnum luándumaterialeh. Lodeh láá vuálgus Siida oovdeb čáitálduvâst.

Kiuru Piilosilla-tyeje oobištyeji, Tuulten pesäpuu (Piegâi pesimuorâ), lii uáinimnáál Meccihaldâttâs äššigâspalvâlemčuággá kulen Siida vyeliaulast. Ton materialin láá kevttum peesi viäddáh já uávsih. Ruŋgon lii oovdeb čáitálduv ponjesuárvi.

Šoŋŋâdâhhistorjá lekkee vitrin tuáváškovveen lii Tom Björklund digitallâš máálám mammutkoškejolgâdâsâst. Vuáldučáitáldâhsali pirâstittee stuorrâ kuuvijd láá kuvvim Pasi Nivasalo, Martti Rikkonen já Pertti Turunen.

Kulttuurfáádáin rahtum videopyevtittâsâid Siida čáitáldâhân láá ráhtám Ville-Riiko Fofonoff, Kevin Francett já Aslak Paltto. Videopyevtittâsâid luándusiskáldâsâin Siida čáitáldâhân láá ráhtám Riku Karjalainen, Rayann Elzein já Jorma Hevonkoski.

Siida váldučáitálduv kulttuuruásáduv uđâdem ruttâdeh: Kone siäđus, Suomâ kulttuurruttârááju/Museovisio, Wihuri, Interreg Nord, Giellagas-institut, Laapi ollâopâttâh, Laapi Litto já máttááttâs- já kulttuurministeriö. Siida váldučáitálduv luándu-uásáduv uuđâdmân Meccihaldâttâs finnij ruttâdem staatâ lasebudjetist.

 

Lasetiäđuh: 

 

Proojeekthovdâ Eeva Kyllönen, p. 040 570 9382 tâi eeva.kyllonen(a)samimuseum.fi

Proojeekthovdâ Kirsi Ukkonen, p. 0400 479 986 tâi kirsi.ukkonen(a)metsa.fi

 

Siida lii Anarist, já tobbeen tuáimih Sämimuseo já Paje-Laapi luándukuávdáš Siida sehe Raavâdviäsu Sarrit. Sämimuseo Siida tooimâst västid Sämimuseosiäđus. Paje-Laapi luándukuávdáš Siida kulá Meccihaldâttâs väldikodálii luándukuávdášviärmádâhân.

 

Ive 1998 lekkum Siida-rakânâs vijđeduvvoo já tivoduvvoo čoođâ. Vijđedemossijd sajaduveh Sämimuseo čuágáldâhvisteh já raavâdviäsu. Sämimuseo já luándukuávdáá ohtsâš váldučáitáldâh uđâduvvoo. Mij palvâlep ubâ uđâdem ääigi. Vijđedum já čoođâ tivodum Siida sehe uđđâ čáitáldâh liäkkoo kesimáánust 2022.

Sämimuseo já Paje-Laapi luándukuávdáš Siida čáitáldâhsali uuvsah láá lamaš kiddâ jo paijeel ive, mut tääl toh láá oppeet lekkum. Siida váldučáitálduv siskáldâsah, toi stelliittâsah já čáitáldâhtekniik lii uđâdum ollásávt. Siida-rakânâs lii čoođâ pyeredum já tot lii meid vijđedum. Uđđâ Siida ávuduvvoo lekkâmoho ääigi lávârduv 4.6. räi.

Siida uđđâ čáitálduv nommâ, Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme, lii vuálgus aanaarlii Matti Morottaja čäällim anarâškielâlii tiivtâst Enâmeh láá mii párnááh.

Sämikulttuur já luándu noonâ ohtâvuotâ šadda uáinusân čáitálduv čoođâ jottee jurdust sämmilii kulttuurpirrâsist. Ton mield luándu ij lah kulttuurist sierânâs äšši já enâdâh, mii oro kuoskâhánnáá luándun, kulá kulttuurpirrâsân.

Uđđâ čáitáldâh läiđee kyesi huámášiđ jieškote-uvlágán keerdijd, moh enâdâhân kuleh. Enâdâh mii pirrâ siskeeld ubâlâšvuođâ, mon luándu lii hammim miljovnij ivij ääigi. Meid jieškote-uvlágán kulttuurliih keerdih, tego arkeologisiih kávnuseh já veikkâba sämikielâliih päikkinoomah, kuleh enâdâhân.

”Čáitálduv nommâ čana šievnáál oohtân kulttuur- já luándusiskáldâsâi tehálumosijd viestâid. Nommâ kuoskât já covná maaŋgâlágán jurduid”, čáitáldâhuđâdem proojeekthovdâ Eeva Kyllönen Sämimuseo Siidast muštâl.

”Nuuvt Sämimuseost ko Luándukuávdáást-uv láá ton lasseen jieijâs teemah, maid toh aneh tehálâžžân já moh puáhtojeh čáitálduvâst oovdân”, liäkká čáitálduv jurduu vist Luándukuávdáá Siida proojeekthovdâ Kirsi Ukkonen.

Čáitálduv kulttuursiskáldâsâin njunošjuurdâ lii ”Moonnâm suhâpuolvah eelih mist”. Čáitálduvâst moonnâm äigi já maddârij ubâ vuáttámušmaailm ratkâšuvá onnáá peeivi fádáiguin já šoddâdeh maŋgâ keerdi siskálduvâi stelliittâsâin. Sämimuseo čáitáldâh lii kulttuurhistorjálâš, mut tot ij pyevti aašijd oovdân čovgâ kronologisávt mut čuávu sämmilii vyevi anneeđ soojijd já toi kevttimân lohtâseijee muštotiäđu tehálubbon ko ihelovoid já faktalistoid.

Čáitálduv luándu-uásádâh piäjá suogârdâllâđ nubástusâid, moh tábáhtuveh mii šoŋŋâduvâst, sehe tom, mii šoŋŋâdâhân tábáhtuvá puátteevuođâst. Luándufáádáh kieđâvuššojeh Paje-Laapi suojâlemkuávlui sehe tain tiättojeijee jieškote-uvlágán luándutiijpâi já iäláánšlaajâi peht.

Taaiđâ lii valdum nanosávt ohtân čáitálduv muštâlemvyehhin nuuvt kulttuur- ko luánduteemain-uv. Tääbbin taaiđâ lii uási čáitáldâhubâlâšvuođâst já jieškote-uv tyeji puáhtá uáinusân čáitálduv tehálijd teemaid.

Čáitálduv kulttuuruásáduv kietâčällee lii professor Veli-Pekka Lehtola. Luándukietâčällee lii biologi Matti Mela. Čáitáldâhvuávám lii olášuttám Teollisuuden Ystävät Oy, já válduvuávájeijen lii lamaš hämmejeijee Harri Koskinen. Outi Pieski lii toimâm Sämimuseo taiđâlâžžân hovdân.

Uđđâ čáitáldâh šoodâi Sämimuseo já Paje-Laapi luándukuávdáá oovtâstpargon, aaibâs tego oovdeb-uv čáitáldâh.

Kulttuuruásáduv čáitálduv uđâdem ruttâdeh Kone siäđus, Suomâ kulttuurruttârááju /Museovisio já Jenny já Antti Wihuri ruttârááju. Sämimuseost lii joođoost meid čáitálduv uuđâdmân lohtâseijee Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi -interreghaahâ. Siida váldučáitálduv luándu-uásáduv uuđâdmân Meccihaldâttâs finnij ruttâdem staatâ lasebudjetist.

 

Lasetiäđuh:

 

Eeva Kyllönen, proojeekthovdâ, Sämimuseo Siida

eeva.kyllonen(a)samimuseum.fi tâi 040 576 5292

 

Kirsi Ukkonen, proojeekthovdâ, Luándukuávdáš Siida/Meccihaldâttâs

Kirsi.ukkonen(a)metsa.fi tâi 0400 479 986

 

Siida lii Anarist, já tobbeen tuáimih Sämimuseo já Paje-Laapi luándukuávdáš Siida sehe Raavâdviäsu Sarrit. Sämimuseo Siida tooimâst västid Sämimuseosiäđus. Paje-Laapi luándukuávdáš Siida kulá Meccihaldâttâs väldikodálii luándukuávdášviärmádâhân.

 Ive 1998 lekkum Siida-rakânâs vijđeduvvoo já tivoduvvoo čoođâ. Vijđedemossijd sajaduveh Sämimuseo čuágáldâhvisteh já raavâdviäsu. Sämimuseo já luándukuávdáá ohtsâš váldučáitáldâh uđâduvvoo. Mij palvâlep ubâ uđâdem ääigi. Vijđedum já čoođâ tivodum Siida sehe uđđâ čáitáldâh liäkkoo kesimáánust 2022.

Sämimuseo já Paje-Laapi luándukuávdáš Siida vijđedemhaahâ lii nuuhâm já vuáđupyeredem álgá. Siida puáris váldučáitáldâh purgejuvvoo já návt adeluvvoo saje uđđâ čáitáldâhân, mast kulttuur já luándu ovtâstuvá oovtâ olesvuotân.

Siida paijeel 20-ihásâš váldučáitáldâh lii lamaš piivnoh. Sämimuseo já Luándukuávdáš Siida kijttá oovdeb Siida váldučáitálduv čáitáldâhpargojuávhu já rähteid fiijnâ čáitálduv oovdâst.

Kijttum já rämidum čáitálduvvâst láá iällám paijeel miljovn kyessid aiccâmin sämmilâšvuođâ, Säämi já Paje-Laapi luándu vuoiŋâ já tubdâmušâid. Tääl čáitálduv uđâsmitteh lättest káátu räi. Čáitálduv válduäššin lii ain siskáldâs, mutâ uđâsmitteh ollásávt meiddei čáitáldâhtekniik. Čáitálduv huolâttâs, peividem já uđđâ tiäđu lasettem lii puátteevuođâst älkkeb.

Puáris čáitálduv anolijd oosijd siäilutteh.  Nurâldâhkáálvuid macâtteh konservistem pehti nurâlduvváid tâi uđđâ čáitáldâhân. Tevdum ellei tuurhah já puuzah finnejeh siemin huolâttâs. Uási rekvisiitkáálvuin juátká meiddei uápistemaanoost, luándu- já museošoddâdmist, olgomuseost já mulsâšuvvee čáitálduvâin. Puáris čáitálduv purgem maŋa álgá čáitáldâhsali vuáđulâš pyeredem. Tivoh oosijd já káttu finnee uđđâ maalâulguu, mon maŋa peessih huksiđ uđđâ čáitálduv.

Siida-rakânâs lii kiddâ vuáđupyeredem ääigi vyesimáánu rääjist. Sämimuseo já Siida ässigâšpalvâlem, Siida shop, Meccihaldâttâs ässigâšpalvâlem já mađhâšemravvimpalvâlus tuáimih Siida kuávlust leijee koskâpuddâsâš saajeest 1.6.2021 rääjist. Sämikulttuurân piäsá uápásmuđ olgomuseost, mii tuáimá vuáđupyeredem ääigi čáitáldâh- já kollimsajen.

Enâmeh láá mii párnááh

Siida uđđâ čáitálduv nommâ lii “Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme” aanaarlâš Kuobžâ-Saammâl Maati (Matti Morottaja) čáállám anarâškielâlâš tiivtâ mieldi. Čáitálduv nommâ siskeeld luándu- já kulttuurfáádái tehâlumos viestâid.

Čáitálduv kulttuursiskáldâsâin suogârdâlleh, maht moonnâmäigi iälá mist – juáhháást iälá maaŋgâhámásâš jieškote-uv äigipoojij ärbi, mii iššeed vuáháduđ nubástusâid mii pirrâ. Luándu-uáinu puáhtá uáinimnáál eromâšávt majemuu jieŋâpaje majebáá šoŋŋâdâhhistorjá já lasseen suogârdâlleh, mii šoŋŋâdâhân tábáhtuvá puátteevuođâst. Luándufáádáid kietâdâlleh Tave-Laapi suojâlemkuávlui, sehe toi jieškote-uv muđusij luándutiijpâi já iäláánšlaajâi pehti.

Uđđâ čáitálduv válduvuávájeijee lii Harri Koskinen Teollisuuden ystävät uásusirâttâsseervist. Kulttuuruási kietâčalluu lii ráhtám professor Veli-Pekka Lehtola, kulttuuruási taiđâlâš jođetteijen lii Outi Pieski. Luándu-uási kietâčällee lii biologi Matti Mela.

Siida váldučáitálduv kulttuuruási uđâsmittem ruttâdeh Kone siäđus, Suomâ kulttuurruttârááju / Museovisio, máttááttâs- já kulttuurministeriö / sierânâstoorjâ já Jenny já Antti Wihuri ruttârááju. Sämimuseost lii joođoost meiddei čáitálduv uđâsmitmân lohtâseijee Muittut, muitalusat – The Story of the Sámi by the Sámi -Interreg-haahâ. Siida váldučáitálduv luándu-uási uđâsmitmân Mecciháldáttâs finnij ruttâdem staatâ lasebudjetist.

Lasetiäđuh:

Museohovdâ Sari Valkonen, p. 040 767 1052 tâi sari.valkonen(at)samimuseum.fi

Proojeekthovdâ Eeva Kyllönen, p. 040 5709382 tâi eeva.kyllonen(at)samimuseum.fi

Miäcádâhhovdâ Pirjo Seurujärvi, p. 0400 125 782 tâi pirjo.seurujarvi(at)metsa.fi

Proojeekthovdâ Kirsi Ukkonen, p. 0400 479 986 tâi kirsi.ukkonen(at)metsa.fi

 

Siida uđâstusâst mii nettisiijđoin: https://siida.fi/siida-uudistuu/

Siida lii Anarist, já tobbeen tuáimih Sämimuseo já Paje-Laapi luándukuávdáš Siida sehe Raavâdviäsu Sarrit. Sämimuseo Siida tooimâst västid Sämimuseosiäđus. Paje-Laapi luándukuávdáš Siida kulá Meccihaldâttâs väldikodálii luándukuávdášviärmádâhân.

Ive 1998 lekkum Siida-rakânâs vijđeduvvoo já vuáđutivoduvvoo. Vijđedemossijd šaddeh Sämimuseo čuágáldâhsajeh já raavâdviäsu. Sämimuseo já luándukuávdáá ohtsâš vuáđučáitáldâh uđâduvvoo. Mij palvâlep ubâ uđâdempargo ääigi. Vijđedum já vuáđutivodum Siida sehe uđđâ čáitáldâh liäkkoo cuáŋuimáánust 2022.

Säämimuseo Siida lii siärvuslâš museo. Säämimuseo lii vuávám siärvusteivâdmijd čuágáldâh- já čáitáldâhpargo ooleest nuuvt sämikuávlust ko eres soojijn Suomâst. Koronaääigi teivâdmeh uárnejuvvojeh virtuaallávt káidusohtâvuođâi peht. Vuossâmuš virtuaallâš teivâdem lii anarâš eehid tuorâstuv 8.10.2020, kuás moonnâp čoođâ Aanaar kuávlust ive 1902 Suomâ aalmuglâšmuseo čuágálduvváid čoggum tiiŋgâid.

Siärvuslâš toimâm kulá Säämimuseo Siida toimâmprinsiipáid; toh láá om. teivâdmeh, pargopáájáh, seminaareh já kulttuurehideh. Säämimuseo siärvus lii sämmilâš aalmug, mutâ meiddei eres aalmug. Tooimâ mittomeerrin já ulmen lii pyehtiđ museo aldeláá nk. táválâš ulmuu. Siärvuslâš toimâm liäkká uuvsâid museomaailmân — persovnlii ohtâvuođâ peht museo já ton porgâm pargo ohtâsij kulttuurarbijn puáhtá museo aldeláá ulmuu aargâ, eellim já historjá.  Mušto-organisaation museo tuáimá siärvus mušton.

Säämimuseost láá vuávám teivâdmijd miätá Suomâ. Säämimuseo fastâ pargovievâ lasseen siärvuslii toimâm olášuteh Kone ruttârááju ruttâdem Muitát-haavâ siärvuskoordinaattor Ulpu Mattus-Kumpunen, siärvustulkkâ Heini Wesslin sehe jieškote-uv kuávlui museokyeimih, kiäh väljejuvvojeh čohčuv.

Kuovâmáánust Siidast uárnejui vuáruvaigutteijee oppâm peivi ohtsâšpargoost Säämi máttááttâskuávdáin já Metropolia-áámmátollâškovláin. Peeivi ääigi säämi kietâtyeji já konservistem uáppeeh já máttáátteijeeh uápásmii säämi tävirij eromâš jiešvuođáid, täävvirtutkâmušân, konservistmân já repatriaatioprosesáid já taid teemaid suogârdellii pargopáájáin oovtâst Säämimuseo pargovievváin.

Koronaäigi lii vaiguttâm nuuvt, ete museo ij lah puáhtám olášuttiđ siärvuslii toimâm nuuvt vijđáht ko lâi vuávájum. Koronaääigi teivâdmeh uárnejuvvojeh válduášálávt virtuaallâžžân já viggâp toos, ete siärvus jieijâs ohtâvuotâulmuuh teivâdeh jieijâs ulmuid torvolávt. Paijeelmiärálijd almolijd teivâdmijd já mađhâšem velttih.

Teivâdmij kuávdáš roolist láá Säämimuseo čuágáldâhtiiŋgah já čuovâkoveh. Säämimuseo čuágáldâhtiiŋgah já Suomâ aalmuglâšmuseost mäccee čuágálduv tiiŋgah puáhtojeh siärvus tubdâmân já uáinimân. Säämi kulttuurpirrâs uáinusân pyehtim lii meiddei ohtâ toimâm mittomeerijn. Sämmilâžân luándu lii ohtâsii mušto spejâlistee kirjerááju já arkkâdâh. Čuovâkuvijguin muštâččeh paaihij merhâšume iäláttâsâi tááhust, aassâmsaijeen sehe inspiraatio kälden mainâsáid já kietâtuojijd. Uási siärvuslii toimâm puátusijn uáinoo Säämimuseo já Luándukuávdáš Siida uđđâ váldučáitálduvâst.

Siärvuslâš toimâm lii uási Säämimuseo Kone ruttârááju haavâst Muitát – Repatriaatiost revitalisaation säämi museovuáválâšvuođâiguin. Säämimuseo totká haavâst aktivlávt, magareh siärvusliih toimâmvyevih láá kevtittetteeh já vaigutteijeeh.  Pyeremuuh vuáválâšvuođah váldojeh anon uđđâ säämi museovuáválâšvuottân. Meiddei eres Säämimuseo joođoost leijee čáitálduv uđâsmitmân lahtojeijee haavâin (Museovisio-haahâ já Muittut, muitalusat -Interreg-haahâ) siärvuslâšvuođâst lii kuávdáš rooli.