Siida puáris váldučáitáldâh čähhee uđđâ čáitálduv oovdâst

Sämimuseo já Paje-Laapi luándukuávdáš Siida vijđedemhaahâ lii nuuhâm já vuáđupyeredem álgá. Siida puáris váldučáitáldâh purgejuvvoo já návt adeluvvoo saje uđđâ čáitáldâhân, mast kulttuur já luándu ovtâstuvá oovtâ olesvuotân.

Siida paijeel 20-ihásâš váldučáitáldâh lii lamaš piivnoh. Sämimuseo já Luándukuávdáš Siida kijttá oovdeb Siida váldučáitálduv čáitáldâhpargojuávhu já rähteid fiijnâ čáitálduv oovdâst.

Kijttum já rämidum čáitálduvvâst láá iällám paijeel miljovn kyessid aiccâmin sämmilâšvuođâ, Säämi já Paje-Laapi luándu vuoiŋâ já tubdâmušâid. Tääl čáitálduv uđâsmitteh lättest káátu räi. Čáitálduv válduäššin lii ain siskáldâs, mutâ uđâsmitteh ollásávt meiddei čáitáldâhtekniik. Čáitálduv huolâttâs, peividem já uđđâ tiäđu lasettem lii puátteevuođâst älkkeb.

Puáris čáitálduv anolijd oosijd siäilutteh.  Nurâldâhkáálvuid macâtteh konservistem pehti nurâlduvváid tâi uđđâ čáitáldâhân. Tevdum ellei tuurhah já puuzah finnejeh siemin huolâttâs. Uási rekvisiitkáálvuin juátká meiddei uápistemaanoost, luándu- já museošoddâdmist, olgomuseost já mulsâšuvvee čáitálduvâin. Puáris čáitálduv purgem maŋa álgá čáitáldâhsali vuáđulâš pyeredem. Tivoh oosijd já káttu finnee uđđâ maalâulguu, mon maŋa peessih huksiđ uđđâ čáitálduv.

Siida-rakânâs lii kiddâ vuáđupyeredem ääigi vyesimáánu rääjist. Sämimuseo já Siida ässigâšpalvâlem, Siida shop, Meccihaldâttâs ässigâšpalvâlem já mađhâšemravvimpalvâlus tuáimih Siida kuávlust leijee koskâpuddâsâš saajeest 1.6.2021 rääjist. Sämikulttuurân piäsá uápásmuđ olgomuseost, mii tuáimá vuáđupyeredem ääigi čáitáldâh- já kollimsajen.

Enâmeh láá mii párnááh

Siida uđđâ čáitálduv nommâ lii “Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme” aanaarlâš Kuobžâ-Saammâl Maati (Matti Morottaja) čáállám anarâškielâlâš tiivtâ mieldi. Čáitálduv nommâ siskeeld luándu- já kulttuurfáádái tehâlumos viestâid.

Čáitálduv kulttuursiskáldâsâin suogârdâlleh, maht moonnâmäigi iälá mist – juáhháást iälá maaŋgâhámásâš jieškote-uv äigipoojij ärbi, mii iššeed vuáháduđ nubástusâid mii pirrâ. Luándu-uáinu puáhtá uáinimnáál eromâšávt majemuu jieŋâpaje majebáá šoŋŋâdâhhistorjá já lasseen suogârdâlleh, mii šoŋŋâdâhân tábáhtuvá puátteevuođâst. Luándufáádáid kietâdâlleh Tave-Laapi suojâlemkuávlui, sehe toi jieškote-uv muđusij luándutiijpâi já iäláánšlaajâi pehti.

Uđđâ čáitálduv válduvuávájeijee lii Harri Koskinen Teollisuuden ystävät uásusirâttâsseervist. Kulttuuruási kietâčalluu lii ráhtám professor Veli-Pekka Lehtola, kulttuuruási taiđâlâš jođetteijen lii Outi Pieski. Luándu-uási kietâčällee lii biologi Matti Mela.

Siida váldučáitálduv kulttuuruási uđâsmittem ruttâdeh Kone siäđus, Suomâ kulttuurruttârááju / Museovisio, máttááttâs- já kulttuurministeriö / sierânâstoorjâ já Jenny já Antti Wihuri ruttârááju. Sämimuseost lii joođoost meiddei čáitálduv uđâsmitmân lohtâseijee Muittut, muitalusat – The Story of the Sámi by the Sámi -Interreg-haahâ. Siida váldučáitálduv luándu-uási uđâsmitmân Mecciháldáttâs finnij ruttâdem staatâ lasebudjetist.

Lasetiäđuh:

Museohovdâ Sari Valkonen, p. 040 767 1052 tâi sari.valkonen(at)samimuseum.fi

Proojeekthovdâ Eeva Kyllönen, p. 040 5709382 tâi eeva.kyllonen(at)samimuseum.fi

Miäcádâhhovdâ Pirjo Seurujärvi, p. 0400 125 782 tâi pirjo.seurujarvi(at)metsa.fi

Proojeekthovdâ Kirsi Ukkonen, p. 0400 479 986 tâi kirsi.ukkonen(at)metsa.fi

 

Siida uđâstusâst mii nettisiijđoin: https://siida.fi/siida-uudistuu/

Siida lii Anarist, já tobbeen tuáimih Sämimuseo já Paje-Laapi luándukuávdáš Siida sehe Raavâdviäsu Sarrit. Sämimuseo Siida tooimâst västid Sämimuseosiäđus. Paje-Laapi luándukuávdáš Siida kulá Meccihaldâttâs väldikodálii luándukuávdášviärmádâhân.

Ive 1998 lekkum Siida-rakânâs vijđeduvvoo já vuáđutivoduvvoo. Vijđedemossijd šaddeh Sämimuseo čuágáldâhsajeh já raavâdviäsu. Sämimuseo já luándukuávdáá ohtsâš vuáđučáitáldâh uđâduvvoo. Mij palvâlep ubâ uđâdempargo ääigi. Vijđedum já vuáđutivodum Siida sehe uđđâ čáitáldâh liäkkoo cuáŋuimáánust 2022.

Säämimuseo juátká siärvuslii toimâm virtuaalteivâdmijguin

Säämimuseo Siida lii siärvuslâš museo. Säämimuseo lii vuávám siärvusteivâdmijd čuágáldâh- já čáitáldâhpargo ooleest nuuvt sämikuávlust ko eres soojijn Suomâst. Koronaääigi teivâdmeh uárnejuvvojeh virtuaallávt káidusohtâvuođâi peht. Vuossâmuš virtuaallâš teivâdem lii anarâš eehid tuorâstuv 8.10.2020, kuás moonnâp čoođâ Aanaar kuávlust ive 1902 Suomâ aalmuglâšmuseo čuágálduvváid čoggum tiiŋgâid.

Siärvuslâš toimâm kulá Säämimuseo Siida toimâmprinsiipáid; toh láá om. teivâdmeh, pargopáájáh, seminaareh já kulttuurehideh. Säämimuseo siärvus lii sämmilâš aalmug, mutâ meiddei eres aalmug. Tooimâ mittomeerrin já ulmen lii pyehtiđ museo aldeláá nk. táválâš ulmuu. Siärvuslâš toimâm liäkká uuvsâid museomaailmân — persovnlii ohtâvuođâ peht museo já ton porgâm pargo ohtâsij kulttuurarbijn puáhtá museo aldeláá ulmuu aargâ, eellim já historjá.  Mušto-organisaation museo tuáimá siärvus mušton.

Säämimuseost láá vuávám teivâdmijd miätá Suomâ. Säämimuseo fastâ pargovievâ lasseen siärvuslii toimâm olášuteh Kone ruttârááju ruttâdem Muitát-haavâ siärvuskoordinaattor Ulpu Mattus-Kumpunen, siärvustulkkâ Heini Wesslin sehe jieškote-uv kuávlui museokyeimih, kiäh väljejuvvojeh čohčuv.

Kuovâmáánust Siidast uárnejui vuáruvaigutteijee oppâm peivi ohtsâšpargoost Säämi máttááttâskuávdáin já Metropolia-áámmátollâškovláin. Peeivi ääigi säämi kietâtyeji já konservistem uáppeeh já máttáátteijeeh uápásmii säämi tävirij eromâš jiešvuođáid, täävvirtutkâmušân, konservistmân já repatriaatioprosesáid já taid teemaid suogârdellii pargopáájáin oovtâst Säämimuseo pargovievváin.

Koronaäigi lii vaiguttâm nuuvt, ete museo ij lah puáhtám olášuttiđ siärvuslii toimâm nuuvt vijđáht ko lâi vuávájum. Koronaääigi teivâdmeh uárnejuvvojeh válduášálávt virtuaallâžžân já viggâp toos, ete siärvus jieijâs ohtâvuotâulmuuh teivâdeh jieijâs ulmuid torvolávt. Paijeelmiärálijd almolijd teivâdmijd já mađhâšem velttih.

Teivâdmij kuávdáš roolist láá Säämimuseo čuágáldâhtiiŋgah já čuovâkoveh. Säämimuseo čuágáldâhtiiŋgah já Suomâ aalmuglâšmuseost mäccee čuágálduv tiiŋgah puáhtojeh siärvus tubdâmân já uáinimân. Säämi kulttuurpirrâs uáinusân pyehtim lii meiddei ohtâ toimâm mittomeerijn. Sämmilâžân luándu lii ohtâsii mušto spejâlistee kirjerááju já arkkâdâh. Čuovâkuvijguin muštâččeh paaihij merhâšume iäláttâsâi tááhust, aassâmsaijeen sehe inspiraatio kälden mainâsáid já kietâtuojijd. Uási siärvuslii toimâm puátusijn uáinoo Säämimuseo já Luándukuávdáš Siida uđđâ váldučáitálduvâst.

Siärvuslâš toimâm lii uási Säämimuseo Kone ruttârááju haavâst Muitát – Repatriaatiost revitalisaation säämi museovuáválâšvuođâiguin. Säämimuseo totká haavâst aktivlávt, magareh siärvusliih toimâmvyevih láá kevtittetteeh já vaigutteijeeh.  Pyeremuuh vuáválâšvuođah váldojeh anon uđđâ säämi museovuáválâšvuottân. Meiddei eres Säämimuseo joođoost leijee čáitálduv uđâsmitmân lahtojeijee haavâin (Museovisio-haahâ já Muittut, muitalusat -Interreg-haahâ) siärvuslâšvuođâst lii kuávdáš rooli.