Sámekultuvra lea eallinfámolaš ja mii eallit otne guovdu kultuvramet renesánssa. Dát oidno min álbmoga kultuvrralaš fámuiduvvama lassin stuorra riikkaidgaskasaš beroštupmin buot dáiddasurggiin nu musihkas, govvadáidagis, girjjálašvuođas, dánssas go operasge.

Lean hui ilus, ahte Kiasma darvánii min ovttasbargoevttohussii, vai fidniimet Helssegii viimmat viiddis sámi dáládáidaga čájáhusa.

Oktii áidna -čájáhus lea vuosttas sámi dáládáidaga stuorračájáhus Helssegis. Anán dehálažžan maiddái dan, ahte sápmelaččat leat ieža kurateren čájáhusa.

****

Lean niegadan sámi dáládáidaga čájáhusas Helssegis badjel 15 jagi. Ja otne dát niehku ollašuvvá. Dát boddu lea hui mearkkašahtti.

Giittán Kiira Miesmaa ja Kiasma, go dohppiidet roahkkadit mu ovttasbargoevttohussii. Giitu maiddái das, ahte fidniimet hui friija gieđaid čájáhusa guovddáštemá ja dáiddadujiid válljemis. Oktasašbargu lea vuođđuduvvan luohttámuššii ja gaskanas gudnejahttimii.

Giittán lieggasit kuráhtor Petra Laiti, go vulget mielde oktasaš mátkái. Leat kurateren fiinna máŋggadását čájáhusollisvuođa. Du válljen geahččanguovllut hálahit bastilit juste dán áiggis. Oktii áidna -čájáhusa muitalusas ja dáiddadujiid válljemis min álbmogeamet mannanáigi ja dálášvuohta deaivvadit.

Giittán lieggasit buot čájáhusa dáiddáriid, go háliideiddet buktit dáiddaduojádet muitalit Oktii áidna muitalusa. Sávan didjiide buohkaide lihku ja menestusa din dehálaš barggus boahttevuođasge.

Sámi eatnamat ja čázit leat min ealli kultuvrra, árbevirolaš ealáhusaid ja sámegielaid vuođđu. Eatnamat ja čázit leat min eallinfámu gáldu. Min vuoigatvuođat leat goittotge miehtá Sámi uhki vuolde. Mii dáistalit min eatnamiid ja čáziid bealis, vai sáhttit vel ihttinge leat dáppe. Oktii áidna -čájáhus lea min muitalus, man Petra Laiti ja fiinna dáiddárat muitalit. Sávan, ahte min muitalus oidno ja gullo.

Ovttasbargu Kiasmain lea oahpahan olu. Giittán Kiira Miesmaa ja Kiasma fiinna ja čeahpes bargiid, go oaččuimet ovttas sámáidahttit Kiasma. Giittán maiddái Siidda rabasmielat bargiid, geat vulge roahkkadit dán vuosttas mátkái. Lean ilus, ahte mii oažžut oasi čájáhusas maiddái Siidii, Anárii golggotmánus.

Ellos sámi dáidda! Ellos Sápmi!

Kiasma ja Sámemusea Siidda oktasaš čájáhus Oktii áidna čohkke sámi ja sápmelaččaid gieđahalli dáládáidaga Suoma, Ruoŧa ja Norgga beal Sámis. Čájáhus rahpasa Kiasmas 27.3.2026. Oassi čájáhusas lea oaidninláhkai golggotmánu álggu rájes maiddái Siiddas Anáris.

Árktalaš guovlu lea maŋimuš áiggiid leamašan riikkaidgaskasaš politihka guovddážis sihke strategalaš sajádaga ja luondduriggodagaid geažil. Seammás go guovlu lea šaddan eanet ah’ eanet stuorraválddiid politihka čuozáhahkan, guovllu eamiálbmogat leat healbaduvvon. Ná geavai maiddái dalle go stáhtat juohkigohte Sámi rájáiguin.

JUHKKOJUVVON SÁPMI

Dán áigge Sápmi leabbá njealji riikkas, muhto dat leamašan das juo ovdal davviriikkalaš stáhtaáddejumi dahje nationála jurddašeami. Oktii áidna -čájáhus ovdanbuktá dáládáidaga, mas sámit besset ieža muitalit ja gieđahallat sámevuođa. Čájáhusas leat mielde badjel 20 dáiddára. Eanaš dáiddadujiin leat 2000–2020-vuođđaloguin, muhto mielde leat maiddái boarrásut duojit, main boarrásepmosat leat 1970-vuođđalogus. Dáid maŋimuš jahkelogiid sámesearvvuš lea heibon geainnus davviriikalaš láhkaásaheapmái ja riikkaidgaskasaš almmolašvuhtii.

“Sámi dáládáidagis leat ollu kontrásttat. Dujiin vuhttojit sámi eallima hearkivuohta ja dovddut, muhto maiddái dat, mo máilbmi lea garradan min go leamašan bággu birget. Sápmelačča čalbmái duojit speadjalastet servošeamet iešdovddu, iluid ja morrašiid. Suopmelaččaide fas duojit fállet vejolašvuođa oaidnit sámiid sin iežaset čalmmiiguin”, lohká čájáhusa kurateren erenomášáššedovdi Petra Laiti.

GEAIDNU SOABADEAPMÁI

Čájáhus lea maiddái Sámiid duohtavuođa- ja soabadankomišuvnna loahpparaportta čuovggas áigeguovdil. Komišuvdna geigii loahpparaportta stáhtaráđđái, Sámediggái ja Nuortalaččaid siidačoahkkimii juovlamánus 2025. Raporta fállá 68 evttohusa sámiid sajádaga buorideapmái ja deattuha, ahte Suoma stáhta lea vuođđuduvvon guovtti álbmoga eatnamiidda. Dál livččii áigi konkrehta doaimmaide.

”Dát oktasaš čájáhus lea ovdamearka ođđalágan ovttasbarggus, maid suopmelaččat ja sámit berrešedje bargat eambboge”, Laiti dadjá.

Kiasma hoavda Kiira Miesmaa oaivila mielde dáládáidagii gullá dat, ahte čáhkkejuvvo sadji iešguđetlágan muitalusaide ja daidda, geaid jietna ii leat álo gullon.

”Dát lea okta vuohki čáhkket saji sámiid jitnii. Lean ilus, ahte mii oažžut ovttasbargat
čájáhusain ovttas Sámemusea Siiddain ja kuráhtor Petra Laitiin”, Miesmaa muitala.

Sámemusea Siidda museahoavda Taina Máret Pieski atná dehálažžan, ahte Helssegis lágiduvvo viimmat viiddes sámi dáládáidaga čájáhus.

”Sámi dáládáidda ja duodji besset lieđđut áibbas ođđalágan áigodagas, ja dat vuhtto maiddái stuorra riikkaidgaskasaš beroštupmin. Lean hui movtta, ahte Kiasma vulggii mielde ovttasbargui minguin. Dat dahká vejolažžan fievrridit čájáhusoasáža maiddái Sápmái Siidii”, Pieski dadjá.

”Vaikko árktalaš guovlu lea almmolaš fuomášumi guovddážis dál eambbo go goassige, guovllu álbmogiid dilli ii buorrán. Gažaldagat eanaoamastusas ja luondduriggodagain leat govssohallan Nato-ságastallama ovddas. Seamma gažaldagat guoskkahit buot árktalaš eamiálbmogiid, dego sámiid ja inuihtaid. Danin leage dehálaš, ahte aiddo min jienat gullojit dál”, Laiti lohká.

Čájáhusa dáiddárat: Siri Baggerman, Tomas Colbengtson, Gabriel Engberg, Marja Helander, Rose-Marie Huuva, Berit Marit Hætta, Johdet x Pirak, Márjá Karlsen, Hans Ragnar Mathisen, Britta Marakatt-Labba, Joar Nango, Outi Pieski, Katarina Pirak Sikku, Raisa Porsanger, Jorma Puranen, Máret Ánne Sara, Eveliina Sarapää, Hilde Skancke Pedersen, Katarina Spik Skum, Lena Stenberg, Lada Suomenrinne, Arvid Sveen, Tapio Tapiovaara, Nils-Aslak Valkeapää, Niillas Holmberg, Pekka Aikio.

Oktii áidna – Sámi dáidaga áigi
27.3.–6.9.2026, Kiasma

Jearahallanbivdagat ja lassedieđut mediai:

Siida

Taina Máret Pieski, museahoavda, tainamaret.pieski(at)samimuseum.fi

Kiasma

Kiira Koskela, dieđiheaddji, 050 4786 861, kiira.koskela(at)kiasma.fi
Piia Laita, gulahallanhoavda, 0294 500 507, piia.laita(at)kiasma.fi

Sámemusea Siida lea nationála vásttumusea, man erenomášsuorgin lea sámiid kultuvra ja guovllu vásttumusea kulturbirasbargu sámiid ruovttuguovllus. Siidda guovddáš mihttomearrin lea doarjut sámiid identitehta ja kultuvrralaš iešdovddu. Siida gullá máilmmi eamiálbmogiid museafierpmádahkii.

Suoma álbmotgalleriija lea govvadáidaga nationála musea. Dat máđasatná golmma Suoma dovddus musea, mat leat Ateneum dáiddamusea, Dáládáidaga musea Kiasma ja Sinebrychoff dáiddamusea. Dat maiddái hálddaša nationála dáiddačoakkáldaga ja dasa gulli arkiivva, hukse kulturárbbi ja ovddida dáiddalaš čuvgehusa.

Sámemusea Siidda gallededje jagi 2025 oktiibuot 83 506 čájáhus- ja dáhpáhusguossi, mii lea musea buot áiggiid alimus jahkásaš galledeaddjimearri. Ovddit olahusjagi ektui galledeaddjiid mearri šattai 1,5 proseantta, mii geažida galledeaddjimeari stáđásmuvvamis ođđa alit dássái.

Jahki 2025 lei Siidii mearkkašahtti maiddái struktuvrralaččat: 1.7.2025 Meahciráđđehusa Badje-Lappi luondduguovddáža doaibma nogai, ja buot Siidda čájáhusdoaimmat sirdásedje Sámemusea háldui. Nuppástus ii geahpedan galledeaddjiid meari ja musea geasuhii gussiid birra jagi.

Lappi mátkeealáhusa stuorrun vuhtto maiddái Siidda galledeaddjimeriin. Maiddái jagi 2024 mieđihuvvon European Museum of the Year -bálkkašupmi ja Jagi musea -dovddastus leat nannen musea riikkaidgaskasaš dovddusvuođa. Maŋimuš jagiid galledeaddjimearit eai leat šat laskan, muhto leat baicce stáđásmuvvamin, mii fas muitala suvdilut ovdáneamis.

Ain eambbo olgoriikalaččat

Jagi 2025 Siidda čájáhusgalledeaddjiin 63,6 proseantta ledje olgoriikkalaččat. Olgoriikkalaččaid mearri lea šaddan dássidit maŋimuš jagiid, ja riikkaidgaskasaš guossit leat dál čielga eanetlogus buot musea galledeaddjiin.

Turistajoavkkuid oassi buot bileahtta oastán áššehasain badjánii 34 prosentii, go ovddit jagiid dat leamašan sullii 30 proseantta.

Jagi 2025 Sámemusea Siiddas lágiduvvojedje 445 čájáhusofelastima. Ofelastimat leat dollojuvvon čieža iešguđet gillii, mii govvida bures musea nana riikkaidgaskasaš guossevuođu.

– Siidda ođđa galledeaddjiolahus lea midjiide stuorra illu ja oktasaš olahus. Lea somá, ahte sámiid kultuvra, árktalaš luondu ja musea bargu adnojuvvo mearkkašahttin. Liegga giitosat buot galledeaddjiide, bargiide ja ovttasbargoguimmiide, geat dahket Siiddas ealli gávnnadanbáikki, dadjá museahoavda Taina Máret Pieski.

 

Lassidieđut: Čanusjoavkkuid jođiheaddji Taija Aikio, taija.aikio(at)samimuseum.fi, 040 484 7329

“Háliidan ahte mu álbmoga eallin buorrána”. Dát sánit leat bajilčállagis Sámiid duohtavuođa- ja soabadankomišuvnna raporttas, mii geigejuvvui Suoma stáhtii juovlamánu 4. beaivve, ja mas komišuvdna evttoha doaimmaid sámiid sajádaga buorideapmái. Komišuvdna lea gullan lagabui 400 sápmelačča ja diŋgon áššedovdiin 25 sierračielggadeami.

Komišuvnna raportta sátni lea čielggas – sámeservošat leat sakka fuolas boahttevuođasteaset. Sámiid árbevirolaš ealáhusaid eallinbiras basku dálkkádatnuppástusa, industriála eanageavaheami, mátkeealáhusa ja militarišuvnna ovdáneami geažil. Sámegielat leat šaddan eambbo áitatvuložin, vaikko Suomas hállojuvvon anáraš-, nuortalaš- ja davvisámegiella leat ain eatnigielat ja ealáskit.

Komišuvdna evttoha raporttastis moanaid doaimmaid sámiid sajádaga buorideapmái ja deattuha ahte Suopma lea guovtti álbmoga, sámiid ja suopmelaččaid, eatnamiidda vuođđuduvvon stáhta.

Anán árvvus dan, ahte komišuvdna oaidná Sámemusea Siidda dehálaš rolla sámiid kultuvrralaš iešdovddu nannejeaddjin. Komišuvdna evttoha, ahte stáhta berre bajidit Davviriikkaid stuorámus sámemusea, Siidda doaibmanávccaid, vai dat bastá dikšut doaimmaidis mat čađat viidot earret eará dávviriid máhcaheami geažil.

Duodji lea ealli oktavuohta máddariidda. Dat lea árbi, mii čatnasa sihke lundui ja servoša immateriála dihtui. Čuđiid jagiid sámiid dávvirat čoggojuvvojedje museaide miehtá Eurohpá, ja eanaš oassi dán árbbis bisui guhkká servoša olatmeahttumis. Ain otná beaivvege ii-sápmelaš museain árvaluvvo leat sullii 50 000 sámiid dávvira.

Dávvirat máhccet dál ruovttoluotta sámemuseaide Suomas, Ruoŧas ja Norggas. Máhcaheapmi ii leat loahppageahči, muhto baicce álgu dan bargui, mii kolonialisttalaš historjjá burgimiin čáhkke saji buorráneapmái ja fámuiduvvamii.

Go sámit dutkkadit máddariid dološ dávviriid, árbevirolaš diehtu, vuogit ja mearkkašumit ealáskit ja movttiidahttet ođđa duddjoma. Dáinna lágiin dávvirat eai dušše beare máhca museai, dat baicce máhccet ruovttoluotta ealli atnui servošiidda, oassin joatkašuvvi kultuvrralaš muitalusa.

Kulturárbbi gáhtten ii mearkkaš roahkkaseami doložii, muhto baicce boahttevuođa huksema. Árbi eallá duojis, ja dávviriid máhccan nanne sihke ovttaskas olbmuid ja olles servoša identitehta.

Siidda dilálašvuođain sámiid dávvirat ellet servoša gieđaid gaskkas, go dološ dávviriid dego biktasiid, bivttasosiid, guvssiid ja niibbiid sáhttá dárkkodit lahka, guldalit ja áicat. Dávvirat iešalddes jo muitalit ollu, dainnago duodji lea sierra giella, mii rahpasa sápmelaččaide, muhto ii eanetloguservošii. Dáiddačeahppi Outi Pieski leage deaivilit dadjan, ahte museadávvirat leat midjiide dego girjjit ja girjerájut. Máddareamet gulahallet daid bokte.

Jurddašan ahte Siidda bargun lea buktit ovdan positiiva sáni, ilu ja movtta ealli kulturárbbis. Museadávvirat gullet sámeservošiidda. Dat leat dego mánát, maid musea oažžu áimmahuššat boahttevaš buolvvaid várás. Jáhkán ahte buoremus dilis Siida sáhttá joatkit sihke Sámiid duohtavuođa- ja soabadankomišuvnna ja evaŋgelaš-luteralaš girku álggahan soabadanbarggu.

Duohtavuođa- ja soabadankomišuvnna barggu duođalaš mearkkašupmi čielgá easkka dan maŋŋá go mii oaidnit, mo stáhta ollašuhttá komišuvnna evttohusaid. Ságastallan ja olbmuid vásáhusaid ovdanbuktin lea dehálaš, muhto duođalaš soabadeapmi dáhpáhuvvá easkka duohta politihkalaš daguid bokte.

 

Sávan ahte min jietna lea gullojuvvon. Háliidan ahte mu álbmoga eallin buorrána.

 

Taina Máret Pieski

Sámemusea Siidda museahoavda

Lahti museaid hálddus leamaš sámetekstiillat leat máhcahuvvon Sámemusea Siidii. Sámedávvirat luohpaduvvojedje Siidii maŋŋebárgga 19.8. Lahtis. Stuorra oassi dávviriin lea eret Ohcejogas.

 

Lahti museaid divššus leamaš dávvirat leat gullan Viipuri-vuođđudusa oamastan, Viipuri historjjálaš museas soađi dihte evakuerejuvvon Viipuri-čoakkáldahkii. Viipuri-čoakkáldat lea Lahti museain seailluhuvvon agálaš sajusteapmi, mas musea lea fuolahan logiid jagiid. Viipuri-vuođđudusa máhcaheapmi dahká vejolažžan dan, ahte mearkkašahtti čoakkáldagas sáhttit máhcahit sámetekstiillaid ruoktot Sápmái.

– Viipuri-vuođđudusa oamastan dávvirollisvuohta lea vuolggasajis bissovaš, ja dávviriid luohpadeapmi čoakkáldagas hui eahpedábálaš, njulgestaga áidnageardásaš. Mii gárjilaččat áddet bures čeardda ja álbmoga máttuid mearkkašumi ja dan, ahte sápmelaččaid vásihan massimiid dihte ovttaskasge dávviriid kultur- ja historjjálaš árvu sáhttá leat masá mihtitmeahttun. Dávvirat, mat dál luohpaduvvojit, leat oassi sámekultuvrra eaige gárjillaččaid muitalusa. Dat gullet sápmelaččaide ja danin Viipuri-vuođđudus máhcaha iluin tekstiillaid ruovttoluotta ruoktot, kommentere Viipuri-vuođđudusa áššealmmái Tarja Ranta.

 

Sámedávviriid guhkes mátki ruoktot

Lahti museaid divššus leamaš sámedávvirat leat tekstiillat jagiin 1800–1914. Stuorra oassi dávviriin lea eret Ohcejogas. Máhcaheapmi sisdoallá albmá ja nissona gávttiid ja gahpiriid, albmá boahkána ja nissona liinni.

Dávviriid máhcaheapmi ruoktot, repatriašuvdna, dahká vejolažžan dan, ahte sápmelaččat besset iežaset máttarvánhemiid dávviriid lusa.

– Mii leat hui giitevaččat dán máhcaheamis ja atnit árvvus Viipuri-vuođđudusa ja Lahti museaid mearrádusa. Sámedávviriin ja daid máhcahemiin lea stuorra mearkkašupmi sámeservošii ja dán dáhpáhusas erenomážit Ohcejoga guovllu sápmelaččaide. Go dávvirat máhccet Sápmái, daid sáhttit dutkat ovttas servošiin ja ná diehtu, man dat sisdollet, šaddá oassin ealli sámekultuvrra, dadjá Sámemusea Siidda museahoavda Taina Máret Pieski.

 

Lahti museat, Sámemusea Siida ja Viipuri-vuođđudus leat ovttasbarggus soahpan dávviriid repatriašuvnnas. Dávvirat luohpaduvvojedje Sámemusea Siidii Lahtis 19.8.2025. Báikki alde luohpadeamen dávviriid leigga Lahti museain čoakkáldathoavda Sari Kainulainen ja tekstiilakonserváhtor Eveliina Holopainen. Siiddas dávviriid vuostáiválddiiga amanueansa Marjo-Riitta Rantamäki ja konserváhtor Saara-Maija Pesonen. Historjjálaš bottu duođaštii maiddái politihkkára museahárjehallamis Lahti museain leamaš Lahti gávpotstivrra várreságadoalli Milla Bruneau.

 

– Lahti museaide lea hui dehálaš oažžut máhcahit iežas divššus leamaš dávviriid daid rivttes ruktui. Almmá iežas servoša ja kultuvrra haga dávvirat leat gielaheamit. Iežas kultuvrra konteavsttas dat fas ealáskit muitalit muitalusas, kommentere Lahti museaid museahoavda Tuulia Tuomi.

Govat: https://www.flickr.com/photos/siidainari/albums/72177720328627469

Lassidieđut

Lahti museat

Sari Kainulainen
Čoakkáldathoavda
tel. 050 518 4594
sari.kainulainen(at)lahti.fi

Tuulia Tuomi
Museahoavda
tel. 044 482 6658
tuulia.tuomi(at)lahti.fi

 

Sámemusea Siida

Anni Guttorm
Intendeanta, čoakkáldagat
tel. 0400 891 860
anni.guttorm(at)samimuseum.fi

 

Taina Máret Pieski
Museahoavda
tel. 050 535 1574
taina.pieski(at)samimuseum.fi

Sámemusea Siidda ja Meahciráddehusa Luonddubálvalusaid oktasaš dieđáhus

Meahciráđđehus ja Sámemusea Siida leat soahpan čájáhusdoaimma sirdimis musea vuollái

 

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat ja Sámemusea Siida leat soahpan, ahte musea hálddašišgoahtá oalát Siidda čájáhusdoaimma. Rievdadus boahtá fápmui suoidnemánus 2025.

Sámemusea Siida lea doaibman jagi 1998 rájes sihke Sámemusean ja Davvi-Lappi luondduguovddážin. Dan váldočájáhus Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme muitala sámekultuvrras ja Davvi-Lappi luonddus. Čájáhus ođaduvvui 2020-2022 Sámemusea ja Meahciráđđehus Luonddubálvalusaid ovttasbarggus, ja ođđa čájáhusa leat rámiidan sakka. Jagis 2024 Sámemusea ja Davvi-Lappi luondduguovddáš Siida válljejuvvui Jagi musean Suomas, ja Sámemusea bálkkašuvvui maid Jagi eurohpalaš musean.

Ođđa soahpamuša mielde čájáhusdoaimma hálddašeapmi, golut ja boađut – maiddái boađut, mat bohtet bileahtaid vuovdimis – sirdásit ollásit Sámemusea Siidda vástun. Rievdadus guoská sihke váldočájáhusa ja daid molsašuvvi čájáhusaid, mat leat guovtti lanjas. Dál bileahttavuovdinboađut leat juhkkojuvvon Meahciráđđehusa ja Sámemusea gaskkal.

Čájáhusdoaimma sirdin laktása Luonddubálvalusaid ulbmilii bidjat návccaidis ja resurssaidis vel čielgasabbot iežas váldobargguide, nappo gáhttet luonddu ja buvttadit bálvalusaid luonddus johtimii, nu mo rievdan ruhtadilli gáibida.

– Luonddusisdoalut, maid Meahciráđđehus lea buvttadan váldočájáhussii, bissot ain váldočájáhusa oassin, muitala Katja Heikkinen Meahciráđđehusa Luonddubálvalusain. Dan lassin Meahciráđđehusa Luonddubálvalusain leat Siiddas áššehasbálvaleapmi ja lanjat, maidda eai leat boahtimin rievdadusat, muitala bálvalanoamasteaddji Katja Heikkinen Meahciráđđehusa Luonddubálvalusain.

Rievdadusa maŋŋá Siida namma báhcá dušše Sámemusea atnui.

– Rievdadus addá Sámemuseai vel buoret vejolašvuođaid muitalit sámekultuvrras ja -dáidagis Siidda čájáhusain. Sámemusea latnja- ja sadjegolut goittotge divrot ja dása dárbbašat stáhta doarjaga, muitala sámemuseahoavda Taina Máret Pieski.

 

Lassedieđut:

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat: Bálvalanoamasteaddji Katja Heikkinen, tel. 040 6587092

Sámemusea Siida: Museahoavda Taina Máret Pieski, tel. 050 5351574

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida lea jagi 2024 olahan historjjálaš galledeaddjiloguid. Statistihkaid mielde Siidda dáhpáhusain ja čájáhusain gallededje oktiibuot badjelaš 82 000 olbmo, mii lea badjel 20 proseantta eanet go ovddit olahus jagis 2023 (68 000). Suoidnemánnu lei erenomáš bivnnut ja čájáhusaid fitne oaidnimin 14 000 olbmo, eanet go goassige ovdal ovtta mánotbajis.

Čájáhusaid lassin guossit leat atnán ávkin dálu eará bálvalusaid, nugo Meahciráđđehusa ja Badje-Lappi luondduguovddáža áššehasbálvalusa, turismarávvema, restoráŋŋa Sarriha ja museagávppi Siida Shop. Siiddas gallestalle mannan jagi hirbmosit olbmot, uksalohki coahkehii 140 000 geardde.

– Mii leat giitevaččat ahte Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda oktasaš čájáhus, Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme, lea geasuhan gussiid ja lea bálkkašuvvon Suoma musealihtu Jagi musea -bálkkašumiin, giitala erenomášáššedovdi Kirsi Ukkonen Badje-Lappi luondduguovddáš Siiddas.
– Čájáhussamet čalmmustahttá luonddu ja kultuvrra nana oktavuođa, ja dan vehkiin mii sáhttit čájehit dan man dehálaš lea fuolahit ahte luondu ja kultuvra seilot ođđa buolvvaide, Ukkonen joatká ja giitá váimmolaččat čájáhusgussiid.

Jagi 2024 beaggimii váikkuhii olu Sámemusea vuoitán European Museum of the Year Award ja Suoma musealihtu ja ICOM Suoma mieđihan Jagi musea -bálkkašupmi. Bálkkašumit bokte beroštumi erenomážit miessemánu maŋŋá, ja bileahtaid oastin lassánii mealgat go veardida ovddit jagiide. Maiddái dábálaččat jaskadut mánotbajiin, cuoŋo-miessemánus ja golggot-skábmamánus, leat fitnan čielgasit eanet olbmot.

Galledeaddjiin ledje suopmelaččat 37 proseantta ja olgoriikalaččat 63 proseantta. Olgoriikalaččat ledje eanáš duiskalaččat ja fránskalaččat. Buohkanassii Siiddas gallededje mannan jagi olbmot 110 riikkas. Joavkoturisttaid ossodat bisui sullii ovddit jagiid dásis, sullii 30 proseanttas. Čájáhusofelastimat ordnejuvvojedje oktiibuot 455, dat maid eanet go ovdal.

– Boktá ilu ahte sámekultuvra lea beroštahttán álbmogiidgaskasaččat. Musea ožžon bálkkašumit leat ain lasihan beroštumi. Buot dehálamos bargomet dahkkojuvvo liikká stuorra guossemeriid olggobealde, ovttas sámeservošiin, dadjá sámemuseahoavda Taina Máret Pieski.

Jahki 2024 lei Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidii máŋgga láhkai dehálaš ja čájehii, man stuorra váikkuhus luonddu ja kultuvrra oktavuođa ovdanbuktimis sáhttá leat. Siida joatká barggu dan ovdii, ahte sáhttá dás duohkoge fállat fiinna vásáhusaid, mat báhcet jurdagiidda ja lasihit diđolašvuođa sámekultuvrras ja davvi luonddu erenomášvuođas.

 

Lassidieđut: Márkanfievrrideapmivásttideaddji Taija Aikio, taija.aikio(at)samimuseum.fi, +35840 484 7329

Dán váhku Upopoy nappo Álbmotlaš Ainumusea ja párkka delegašuvdna Hokkaidos, Japanis, galleda Sámemusea Siidda. Ainuid kulturvuođđudus ja Sámemusea ođasmahttiba seammás maid ovttasbargošiehtadusaska. Dan ulbmilin lea ovddidit álgoálbmogiid gaskasaš kulturovttasbarggu earret eará museačájáhus- ja bargilonohallamiin.

 

Sámemusea lea bargan ovttas Japana álgoálbmogiin, ainuiguin jo 1980-logu rájes. Dalle gallededje goabbáge guvlui Hokkaidos leahkki Shiraoi Ainuid Álbmotmusea sihke Anára sámemusea, Sámeradio ja sámi parlameantta gaskkas. Jagi 1984 Ainuid Álbmotmusea ja Anára Sámemusea vuolláičáliiga ovttasbargo- ja ustitvuođajulggaštusa ovddidit “min kultuvrraid, historjjá ja identitehta dutkamuša ja seailluheami”.

 

Dán vahku Anára Sámemusea galledit Hokkaido Upopoys boarrásut veahkkejođiheaddji Noriyuki Abe ja Hikaru Jono Ainuid Kulturvuođđudusas, várredoaimmahusjođiheaddji Masahiro Nomoto ja duojár Yomaru Yamamichi Álbmotlaš Ainumuseas ja párkkas sihke dulka Mio Yachita. Galledeami ulbmilin lea ođasmahttit ovttasbargošiehtadusa ja nannet ovttasbarggu erenoamážit museaorganisašuvnnaid gaskkas. Seammás guossit oahpásmuvvet ođasmahtton Sámemuseai ja dan čájáhusaide.

 

Ainut leat Japana álgoálbmot, geaid árbevirolaš ássanguovlu lea leamaš Japana davábeale sullos Hokkaidos sihke Kuriillain ja Sahalinas. Upopoy-guovddáš lea Hokkaidos Poroto-jávrri gáttis ja dat doaibmá álbmotlaš ainukultuvrra ealáskeami ja ovdáneami guovddážin. Upopoy mearkkaša ainugillii “lávlut ovttas stuorra joavkkuin”.  Upopoyii gullet Álbmotlaš Ainumusea ja párka, main ealáskahttet ja čájehit ainukultuvrra. Guovddážis lea maid Muitobáiki, gos leat sierra universitehtain dolin dutkanulbmiliidda goivojuvvon, máhcahuvvon ainujábmiid muitoseremoniija- ja seailluhansajit.

 

 Lassidieđut: Museahoavda,Taina Máret Pieski, taina.pieski(at)samimuseum.fi,Tel. 050 5351574

Jagi musea 2024-bálkkašupmi geigejuvvui otne miessemánu 23. beaivve Suoma musealihtu ja musearáđi ICOM ordnen Museabálkkašupmegálas Jyväskyläs.

 

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida lea šaddan Davvi-Lappi dehálamos galledanbáikin ja turismaoaidnámuššan. Jagis 2022 rahpasan Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme -čájáhussamet viiddiduvvon ja vuođđodivoduvvon Siida-dálus lea beaggán. Ođđa oktasaš čájáhus, repatriašuvdnabargu ja searvvušlaš čoakkáldatbargu, man Sámemusea lea dahkan, leat ovddidan olu museasuorggi našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš oinnolašvuođa ja váikkuhanmuni.

 

Mii illudat ja leat duđavaččat ahte Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda máŋggabealat bargu sápmelaš kulturárbbi ja davvi luonddu buorrin lea dovddastuvvon Suoma museasuorggi alimus bálkkašumiin.

 

“Bálkkašupmi erenomáš fiinna ja váimmolaččat dahkkon barggus gullá buot Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda bargiide ja buohkaide, geat leat leamašan mielde čájáhus- ja ođasmahttinfidnuin maŋimuš jagiid áigge. Sámemusea háliida giitit vel erenomážit sámeservoša, mii lea oassálastán čájáhusaid ođasmahttimii, repatriašuvdnabargui ja searvvušlaš bargui ja lea dorjon musea barggu”, celkkii intendeanta Eija Ojanlatva vuostáiválddidettiinis bálkkašumi Sámemusea beales.

 

“Mii Meahciráđđehusas atnit stuorra árvvus badjel 25 jagi bistán Luondduguovddáža ja Sámemusea ovttasbarggu Siiddas. Dat lea guoddán guhkás ja mii leat ovttas leamašan ovdavázzit. Vuosttas čájáhusa rahpasettiin guovtte organisašuvnna oktasaš čájáhus lei vuosttas dákkár čájáhus. Min ođđa čájáhusas hábmiimet ođđa muitalanvuogi, go geavaheimmet dáidaga ovdanbuktimiin. Konseapta guovtti čájáhusgiehtačállosa ovttasteamis doaibmá ain”, illuda Meahciráđđehusa virkkosmananu erenomášáššedovdi Kirsi Ukkonen.

 

“Dát lea erenomáš fuomášupmi Jagi eurohpalaš musea bálkkašumi lassin. Mii doaivut ahte dát bálkkašumit oidnojit maiddái Sámemusea Siidda našuvnnalaš barggu árvvusatnimis ja ruhtadeamis”, lohká museahoavda Taina Pieski.

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda ođđa čájáhus lea menestuvvan bures go min leat galledan eanet go goassige ovdal. Min luhtte Siiddas leat fitnan ođđasit rahpama maŋŋá beannot jagis 226 000 guossi, ja sis čájáhusas measta 120 000 olbmo. Min čájáhusgalledeaddjiin badjel bealli lea riikkaidgaskasaš guossit.

 

Bálkkašumis gilvaledje Sámemusea ja Davvi-Lappi Luondduguovddáš Siidda lassin njeallje musea: Raasepori dáládáidaga musea Chappe, Turku Luostarimäki museakoartil, Punkaharju Suomen Metsämuseo Lusto ja Varkaus museaguovddáš Konsti. Bálkkašupmi geigejuvvui logát háve.

 

 

Giitu! Takkâ! Späʹsseb! Kiitos!  

  

Lassedieđut:

Museahoavda Taina Pieski, taina.pieski(at)samimuseum.fi, +358 50 5351574

Virkkosmananu erenomášáššedovdi Kirsi Ukkonen, kirsi.ukkonen(at)metsa.fi, +358 400 479 986 

Govat:  https://flickr.com/photos/siidainari/albums/72177720317204179