Lappi turisma lea lassánan mealgat máŋggaid logijagiid áigge. Áin stuorát oassi eanangotti bargosajiin ja fitnodatdoaimmas laktása man nu láhkai turismii.

Mannan dálvi lei Lappi olahus. Ovdamearkka dihte Roavenjárggas lei badjel 1,1 miljovnna idjadeami, mii lei measta 20 proseantta eanet go ovddit dálvve. Girdinjohtolagas Lappi girdinšiljuid mátkkošteaddjimearit sturro mannan jagi sullii viđádasa.

Turisma buktáge Lappii barggu, eallinvuoimmi ja investeremiid. Turismmas árvalit leat sullii 12 000 persovdnabargojagi váikkuhus Lappi barggolašvuhtii.

Máŋggat Lappi gielddat leat linjen, ahte háliidit iežaset guovlluide ruvkkiid ja bieggafámu sajis suvdilis turismma. Muhto leago mis čielga áddejupmi das, makkár turisma lea suvdil?

Lappi turismastrategiija guovddážis lea “viissis stuorrun” dahjege stuorrun, man figget ovttastahttit vásttolašvuhtii. Lappis lea geavahusas earret eará Visit Finland Sustainable Travel Finland -mearkkat, maid fitnodagat sáhttet geavahit suvdilis ovdáneami kritearaid mearkan.

Suvdilisvuođa doarju maiddái dat, ahte dál leat deattuhišgoahtán mátkkošteami eatnama bokte (omd. junáin) girdima sajis. Hoteallain lea ulbmilin jagiáiggiid dássidut geavaheapmi iige nu nana sorjjasvuohta dálvvis ja sesoŋŋaáiggis.

Girdinturisma lea goittotge áin hui mearkkašahtti dahkki Lappi juvssahahttivuođas. Luonddu guoddinnákca lea juo máŋggain guovlluin boahtán ovdii. Bálgát ja rovit gollet ja dolastallanbáikkiin gilvvohallet báikkálaččat ja turisttat. Meahcceráđđehusa luonddubálvalusaid mearreruđaid čuohppamat eai álkidahte dili.

Ássiid ja turisttaid ovttaseallin sesoŋŋaáigge hástá sosiála suvdilisvuođa. Mii buohkat diehtit Roavenjárgga airbnb-váttisvuođaid, go oanehisáiggeláigoheapmi doalvu báikkálaččain visttiid, main lea govttolaš haddi.

Seamma áigge Anáris sámiid girkolaš bearašdáhpáhusaide bahkkejit turisttat ja geainnuin njommot bohccuid govvejeaddji dálvebiilavuoddjit, geat bohciidahttet dovdduid.

Medias leat lohkan menddo máŋga ođđasa turismafitnodagaid bázahusrihkkosiin, bargiid bargodorvvolašvuođa suostamis ja husky-gárddiid vuolleárvosaš elliidfuolahusas.

Oktage dáin váttisvuođain ii ovddit Lappi suvdilis turismma brándda.

Dutkit deattuhit, ahte suvdilis turisma lea biraslaččat, sosiálalaččat ja ekonomalaččat suvdil. Dát dárkkuha earret eará turismma lundui dagahan vahágiid minimerema ja báikkálašservošiid guldaleami mearrádusdahkamis. Turismmas galgá leat guhkesáigásaš ekonomalaš ávki báikkálaččaide olgoriikkalaš turismafitnodagaid sajis.

Jáhkán, ahte suvdilis turismma deháleamos čoavdagat leat gieldda mearrádusdahkkiin. Gielddain lea lávvamonopola dahjege mearridanváldi das, mo gieldda ovddidit suvdilis turismma heakkas. Mis leat ođđa stivrrat, maid mearrádusbevddiide bohtet áin eanet turismii laktáseaddji eanageavahanfidnut.

Erenomážit sosiála suvdilisvuohta lea máŋggas Lappi turismagielddas jávkamin. Mo dahkat vejolažžan báikkálaččaid ja turisttaid ovttaseallima nu, ahte buohkat leat duđavaččat.

Sámiid ruovttuguovllus moriheimmet turismma etihkalaš gažaldagaide juo jagiid dassá. Turismma lassánettiin šattai dárbu vásttolaš turismma prinsihpaide sámiid giliin ja árggas.

Sámediggi buvttadii Vásttolaš ja etihkalaččat suvdilis sámeturismma doaibmaprinsihpaid, mat fállet buriid geavatlaš rávvagiid buot turismadoibmiide. Ávžžuhan oahpásmuvvat daidda, daningo rávvagiin lea ávki, go boahtá geahččalus fállat dan beakkán Lappi eksotihka.

Taina Máret Pieski, museahoavda, Sámemusea Siida

Sámemusea Siida almmuha, ahte máhcaha Pekka Sammallahti “Albma olbmot – Oikeita ihmisiä” -čuovgagovvačájáhusa badjel 200 čuovgagova sámeservoša lahtuide. Skeŋkendilálašvuohta lágiduvvo Anáris 13.–17. miessemánu 2024.

“Albma olbmot – Oikeita ihmisiä” lea leamaš oaidnimis Anáris Sámemusea ja luondduguovddáš Siiddas, 23.6.2020–31.3.2021, ja dan maŋŋá Sámekulturguovddáš Sajosis. Sámemuseai dan maŋŋá máhccan čuovgagovvagevvosiid leat mearridan skeŋket govain leahkki olbmuide govvejeaddji Pekka Sammallahti ja servoša sávaldagas. Govaid digitálalaš kopiijat gullet boahttevuođas Sámemusea govvačoakkáldagaid oassin.

Govaid luobaheapmi dáhpáhuvvá Sámemusea Siiddas vu-be 13.-17.5. dii 10-16. Govaid sáhttá luobahit maiddái Gárasavvonis ga 15.5. sihke Ohcejogas ma 4.6. ollašuvvi searvvušlaš dilálašvuođaid oktavuođas. Dáid dilálašvuođaid áiggit ja báikkit sihkkarasttojit maŋŋelis. Vai mii sáhttit sihkkarastit govvaluobaheami lihkostuvvama, das galgá soahpat ain ovddalgihtii juogo álbmotdoaimmavástideaddjiin dahje amanueanssain.

Dát Marja Helandera kurateren ja Sámemusea buvttadan čájáhusa namma “Albma olbmot – Oikeita ihmisiä” speadjalastá máŋggaid eamiálbmogiid vuogi gohčodit iežaset albma olmmožin. Čájáhus sisttisdoallá Pekka Sammallahti govven čáhppesvilges olmmošgovaid davvi olbmuin árgabeaivvi birrasiinniset čieža jahkelogus, gitta 1960-logu rájes. Guovddážis leat Deanu čázádaga ássit, muhto govat leat maiddái Anáris, Eanodagas, Soađegilis, Gárasavvonis, Jielleváris, Várjjagis ja Álaheaivuonas. Sámemusea Siida lea ilus go sáhttá fállat servoša lahtuide vejolašvuođa oažžut iežas oamastussii dáid váikkuheaddji čuovgagovaid alddiset ja lagamuččaineaset.

Pekka Sammallahti lea beakkán eandalii bargguinis sámegielaiguin ja -kultuvrrain. Son lea Oulu universiteahta emeritusprofessor, ja ássan beali eallimisttis Ohcejoga Veahčahis. Čuovgagovven lea johtán Sammallahti mielde juo 1950-logu rájes.

Čájáhusa lea kurateren Marja Helander. Helander lea beakkán ja bálkkašuvvon čuovgagovvadáiddár.

Siida lea rabas dálverabasáiggiid mielde dii 10–17 vu-lá, so gitta. Siidda museagávpi SiidaShop bálvala Siidda rabasáiggiid sihke neahttagávpin čujuhusas www.siidashop.fi. Restoráŋŋa Sarrit bálvala maid Siidda rabasáiggiid mielde.

 

Lassedieđut ja govaid viežžamis soahpan:

Álbmotdoaimmavástideaddji Pia Nikula, 040 621 2663, pia.nikula(at)samimuseum.fi

Má. Amanueansa Tiina-Maria Aalto, 040 154 7577, tiina-maria.aalto(at)samimuseum.fi

Sámemusea ja luondduguovddáš Siiddas ja restoráŋŋa Sarrihis ávvudit moadde jagi bottu maŋŋá sámi álbmotbeaivvi vuossárgga 6.2.2023. Ávvubeaivve Siiddas leat rabas uvssat ja nuvttá sisabeassan čájáhusaide dmu 9–17. Álbmotbeaivve Siida rahpasa diimmu ovdal go dábálaččat.

Mii bovdet buohkaid álggahit ávvubeaivvi árbevirolaš leavgga geassimiin Siidda šiljus dmu 9.15. Go mii leat lokten leavgga ja lávlon Sámi soga lávlaga, de mii joatkit beaivvi prográmma Finna-ávvujagi rahpamiin ja oahpásmuvvat Finna.fi-ohcanbálvalussii. Dilálašvuohta lea Siidda auditorias dmu 10–11.30 ja dat lea rabas álbmogii.

Finna ávvujagi gudnin Sámemusea Siidda čoakkáldagaid sámegávttit almmustahttojuvvojit Finnas. Seammás mii fállat geavatlaš rávvagiid Finna.fi-ohcanbálvalusa geavaheapmái. Buresboahtin digitála gávdnanmátkái ovttas minguin! Siidda ávvubeaivvi kruvnnida dáiddár Outi Pieski Ládjogahpira rematriašuvdna—Máhccat eatni lusa -čájáhusa rahpandoalut dmu 15.

Ávvubeaivve sáhtát oahpásmuvvat nuvttá maiddái Siidda Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme -váldočájáhussii ja Martti Rikkonen Taigametsot -čuovgagovvačájáhussii.

Restoráŋŋa Sarrit bálvala ávvubeaivve. Beaivvi áigge sáhtát návddašit álbmotbeaivve gáhkkogáfiid 8 euro haddái dahje čohkánit válmmaš lunšabeavdái dmu 11–15. Lunšša haddi lea 16 euro.

Siida lea rabas dálverabasáiggiid mielde 31.5.2023 rádjái vu-lá dmu 10-17. Spiehkastagat rabasáiggiide gávdnojit siidduin www.siida.fi. Siidda museagávpi SiidaShop bálvala Siidda rabasáiggiin ja neahttagávpin čujuhusas www.siidashop.fi.

Govva: Martti Rikkonen/Siida

Lassidiehtu:

Álbmotbeaivvi koordináhtor/Álbmotdoaimmavástideaddji Pia Nikula, 040 621 2663, pia.nikula(at)samimuseum.fi

 

Sámeduojár, eamit Aune Huhtamella (1931–2013) dávvirčoakkáldat skeŋkejuvvo Sámemusea Siidii lávvardaga 4.2.2023 dmu 14.00. Buohkaide rabas dilálašvuođas leat oaidninláhkái Aune Huhtamella sámegávttit ja eará duojit. Dilálašvuođas Aune oabbá Rita Kumpulainen muittaša Aune mearkkašumi soga bivttasgoarrun ja vieljanieida Sigga-Marja Magga muitala čoakkáldaga riegádeamis ja iešvuođain.

Aune Huhtamella (is. Magga) bajásšattai Guhturis ja fárrii Huuhkajai go náitalii huuhkajalaš boazosápmelaččain Olavi Huhtamellain jagis 1959. Aune, gii lei logi mánás boarráseamos, oahpai duddjot buot sápmelaš eallimii gulli biktasiid, dego nuvttohiid, gálssohiid ja bittuid, beaskkaid ja sámegávttiid. Son gárvvuhii sihke iežas ja isidis bearraša álo gitta 1980-logu lohppii. Son goarui olu nuvttohiid báikkálaš badjealbmáide ja dat lei Aune ja Olavi bearrašii maiddái dehálaš dienasgáldu.

Aune Huhtamella árbegotti luohpadan duodječoakkáldagas leat iešguđetlágán oasit, dego gahpirat, vuoddagat, guolgagistát ja beaska, gálssohat ja bittut ja nuvttohat. Mearkkašahtti oassi čoakkáldaga leat erenomážit 15 Eanodaga gávtti, maid Aune lea gorron alcces ja iežas bearrašii váldoáššis 1960-1980-loguin. Gávttit muitalit Aune Huhtamella mearkkašumis gákteárbevieru bajásdoallin iežas sogas ja giliservošis ja dat muitalit čáppa muitalusa maiddái Aunes duojárin. Čoakkáldat fállá divrras lassidieđu sámegávttiid historjjás ja dat muitala miellagiddevaš muitalusaid guhturlaččaid ja huuhkajalaččaid eallimis.

Govva: Sámemusea Siida

Lassidieđut:

Vs: amanueansa Marjo-Riitta Rantamäki, tel. 040 5715670, marjo-riitta.rantamaki@samimuseum.fi

Eurohpá komišuvdna ja kulturárbeorganisašuvdna Europa Nostra bálkkašedje Sámemusea Siidda ja Suoma Álbmotmusea jagis 2021 ollašuhtton máhcaheamis dahjege repatriašuvnnas luohkás Citizen Engagement & Awareness Rising. Bálkkašanlávdegotti cealkámuša mielde sámečoakkáldaga máhcaheamis lea “buhttekeahtes bijus Eurohpá kulturárbbi dorvvasteapmái”. Eurohpálaš kulturárbebarggu bálkkašumit juogaduvvojedje čakčamánus Prahas, ja bálkkašumi ledje vuostáiváldimin Suoma Álbmotmusea hoavda Elina Anttila ja vástideaddji museahoavda Eija Ojanlatva. Mii ávvudit ovttasbargobálkkašumi Sámemusea Siiddas vuossárgga 31.10.

Measta 300 sápmelačča leat oassálastán repatriašuvdnaprosessii dan sierra muttuin. Sii leat dutkan sogaset diŋggaid, oahpásmuvvan daid duddjomii ja oassálastán maiddái Suoma Álbmotmuseas máhcahuvvon, dál Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda váldočájáhussii gulli badjel 200 sámedávvira válljemii. Sámemusea Siidda bálkkašanávvudeami guovddážis leat sámiid ovttasbargu, repatriašuvdnaproseassa ja sámedávvirat.

Vuossárgga 31.10 Siiddas ávvudit ovddalgihtii bovdejuvvon joavkkut, maidda lágiduvvo temálaš prográmma. Siida lea rabas álbmogii bovdejuvvon čuozáhatjoavkkuin fuolakeahttá, nuba buot galledeaddjit leat buresboahtán. Ávvubeaivvi gudnin Sámemusea Siida fállá gallededdjiide dmu 11 ja dmu 14 suomagielat oahpistemiid čájáhussii. Oahpisteamit gullet sisabeassanbileahta haddái.

Europa Nostra lea jagis 1963 vuođđuduvvon searvi, mii lea jagi 2002 rájes juohkán Eurohpá komišuvnna jahkásaš Eurohpa kulturárbebálkkašumiid mearkkašahtti fidnuide, álgagiidda ja olbmuide kulturárbesuorggis. EU bálkkaša eurohpálaš kulturárbesuorggi olahusaid njealji váldokategoriijas: konserveren, dutkamuš, kulturárbbi seailluheapmái spesialiseren bálvalus ja skuvlen ja diđolašvuođa lasiheapmi Eurohpá kulturárbesuorggis.

Siida lea rabas dálverabasáiggiid mielde 1.10. rájes vu-lá dmu 10–17. Spiehkastagat rabasáiggiide gávdnojit neahttasiidduin www.siida.fi. Siida museagávpi SiidaShop bálvala Siida rabasáiggiin ja neahttagávpi čujuhusas www.siidashop.fi. Restoráŋŋa Sarrit bálvala maiddái ávvubeaivve.

Lassidiehtu:

Álbmotdoaimmavástideaddji Pia Nikula, 040 621 2663, pia.nikula(at)samimuseum.fi

Sámemusea Siida ávvuda Álbmotmuseas boahtti sámečoakkáldaga máhccama buohkaide rabas ávvudilálašvuođas duorastaga 9.9.2021 dm 18–20 restoráŋŋa Sarridis, Sámemusea ja Luondduguovddáš Siiddas Anáris.

Suoma Álbmotmusea sámečoakkáldat boahtá Anárii čakčat ja dál lea áigi ávvudit. Čoakkáldatmáhcaheapmi dahjege repatriašuvdna ollašuvvá Álbmotmusea ja Sámemusea Siidda máŋggajahkásaš ovttasbarggu boađusin. Sámečoakkáldat sisdoallá badjel 2000 dávvira, mat leat čoggojuvvon jagiin 1830-1998. Sámemusea vuostáiváldá čoakkáldaga ođđa, giđđat 2021 gárvvásmuvvan čoakkáldatovttadahkii. Čoakkáldatmáhcaheapmi, ođđa čoakkáldatovttadat ja Siidda vuođđodivodeapmi dahká vejolažžan ođđalágán searvvušlaš čoakkáldatbarggu ja dávvirdutkamuša.

Ávvudilálašvuođas oahpásmuvvat dávvirčoakkáldahkii govvačájáhusain ja dan lassin muhtin dávvirat leat oaidninláhkái báikki alde. Ovttasbargoguoimmit ovdanbuktet iežaset dearvvuođaid ja báikkálaš sámeartisttat loaiddastit. Ávvudeapmi lea suoma- ja sámegillii.

Ávvudeapmi lágiduvvo fámus leahkki koronaráddjehusaid rámaid siste, nuba olmmošmearri lea ráddjejuvvon. Boađe Siidii dušše dearvvašin. Mii ávžžuhit geavahit suodjemáskka Siiddas.

Máhccan -ávvudeapmi striimejuvvo. Juos it beasa Siidii, nu sáhtát vuohkkasit lágidit iežat unna searvvušlaš dáhpáhusa vaikko iežat orrunlanjas.

Sámemusea Siida sávvá buohkaid bures boahtán ávvudilálašvuhtii.

Restoráŋŋa Sarridis fállat gáfe.

Lassidieđut:

Čoakkáldatmáhcaheapmi: Amanuensa Anni Guttorm, 0400 891 860, anni.guttorm(at)samimuseum.fi

Dáhpáhusa lágideapmi: Álbmotdoaibmavástideaddji Pia Nikula, 040 621 2663, pia.nikula@samimuseum.fi