Siidda vuođđočájáhus muitala luonddu, olbmo ja kultuvrra gaskavuođain Sámis

Vuođđočájáhusas sámiid kultuvra ja davviguovllu luondu čatnaseaba oktii oktan čájáhusollisvuohtan, mii fállá muosáhusaid, visuála vásihusa ja maiddái ollu dieđu. Vuođđočájáhusa leat Sámemusea ja Luondduguovddáš buvttadan ovttas.

Čájáhusas leat guokte oasi: láidehusčájáhusas muitalat guovllu vássánáiggis ja fállat reaidduid áddet dálá áiggi, váldočájáhusas fas leat siskálagaid oasit, mat muitalit Davvi-Lappi luonddus ja sámekultuvrras. Čájáhusa temán leat ceavzinstrategiijat davviguovllu garra diliin ja sápmelaš etnalašvuođa ja dalá identitehta gárggiideapmi. Ollisvuođain mii háliidat buktit ovdan luonddu, olbmo ja kultuvrra gaskavuodaid Sámis. Ulbmilin ii goittotge leat addit galledeaddjiide bienalaš oahppodiimmu, muhto baicce oažžut olbmuid áicat ja dovdat sámevuođa ja Sámi vuoiŋŋa.

Láidehusčájáhus

Láidehusčájáhus lea áigelinnjá, mii muitala sámiid historjjás, guovllu luondduhistorjjás ja olmmošsoga dáhpáhusain jiekŋaáiggis gitta jahkái 1998, goas Sámemusea ja luondduguovddáš Siida rahppui. Čájáhusas sáhtát oahppat maid sierra sámegielaid fuolkevuođain ja áittavulošvuođas. Siidda biras lea dološmuitoguovlu. Čájáhusas lea lássaskáhppe, vitriidna, gos leat arkeologalaš gávdnosat, mat leat gávdnon Siidda viessosajis.

Váldočájáhus

Váldočájáhusas Lappi luondu birastahttá árbevirolaš kultuvrra. Čájáhuslanja olgogierddus, seinniin leat 12 stuorra luonddugova, mat muitalit jagiáiggiid rievdamis. Olgogierddu jođedettiinat oahpat mo eallit ja šattut cevzet árktalaš luonddus. Čájáhusas beasat geavahit máŋggaid áiccuid, dasgo juohke jagiáiggis lea iežas jietna- ja čuovgamáilbmi. Dálvit skábmaáigge čájáhusasge lea seavdnjat, giđđat fas gullojit ádjagat golgamin go muohta suddá. Juohke mánotbadji sisttisdoallá vuođđodieđuid dálkkádagas ja mánáide oaivvilduvvon ohcan- ja muosáhushárjehusa.

Čájáhuslanja siskkit gierddus oainnát mo sámit ja árbevirolaš kultuvra čatnasit luonddu jagiáiggiide. Olbmot ja eallit molsot dálvegárvvuide seamma áigge. Olbmo ja guovžža ruoktu leat čájáhusas buohtalagaid, nubbi čájáhusa siskkit ja nubbi fas olggut gierddus. Sámiid etnalaš moriheapmi, symbolalaš giđđa, lea giđa buohta. Árbevirolaš sámiid kultuvrra lassin mii muitalat maid modeardna sámekultuvrras. Modeardna kultuvrra oassi lea biddjon čájáhussii nu, ahte árbevirolaš kultuvrra lea dan birra ja ná modeardna oassi lea guhkkelabbos luonddus.

Luonddu- ja kulturgierdduid gaskkas leat lássaskáhpet, vitriinnat. Daid siste leat goappáge čájáhussii oktasaš fáttát. Olgogierddus geahčadettiin muhtin ášši čájáhusas muitala luonddus, muhto guovdu láhtti lávddi alde geahčadettiin seamma áššái oažžuge kultuvrra geahččanguovllu. Luonddu- ja kulturgierdduid gaskkas leat lásat, ja daid čađa guovlladettiin govvii ihtet ođđa elemeanttat.