Aanaar Siida stuorrâ nubástuttempargoi vyelni

Aanaar markkânist orroo Sämimuseo já Paje-Laapi luándukuávdáš Siida lii stuorrâ nubástusâi vyelni. Rakânâs vijđedempargoh láá joođoost já kiđđuv 2021 älgih tááláá huksimuási vuáđupyeredempargoh. Vijđedem já vuáđupyeredem ohtâvuođâst uđâduvvoo meid Sämimuseo já Luándukuávdáá ohtsâš váldučáitáldâh.

Siida-rakanâs, kote lii palvâlâm Sämimuseo, Paje-Laapi luándukuávdáá já Siida raavâdviäsu Anarist paijeel 20 ihheed, lii vijđedem vuálásâžžân. Tááláá váldurakânâs ohtâvuotân ráhtojeh Sämimuseo várás uđđâáigásiih čuágáldâhsajeh, mooid čäähih meid sämikáálvuh, moh mäccih Suomâ aalmuglâšmuseost. Raavâdviäsu várás ráhtojeh aaibâs uđđâ já pyerebeht tuáimee sajeh sierânâs suáján. Vijđedemuásih valmâštuvvojeh kiđđuv 2021.

Tááláá Siida-rakânâs vuáđutivodem álgá talle ko vijđedemuásih láá valmâšeh. Vuáđupyeredem ääigi eres pargoi lasseen Siida aula vijđeduvvoo já pargoviehâ finnee uđđâ porgâmviistijd. Tááláš vuáđučáitáldâh raččoo, já sajan ráhtoo uđđâ čáitáldâh. Siida uđđâ váldučáitáldâh lii ovddii náál Sämimuseo já Luándukuávdáá ohtsâš, já tast ovtâstuveh kulttuur- já luándusiskáldâsah ohtân ubâlâšvuottân.

Siida uđđâ čáitáldâh finnee nommâsis “Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme”. Nommâ šadda aanaarlii Matti Morottaja čäällim anarâškielâlii tiivtâst Enâmeh láá mii párnááh. Čáitálduv noomâst päštih luándu- já kulttuurfáádái tehálumoseh viestah. Sämmilii ärbitiäđu mušto lii kuáddám luándu já ohtsâškode nubástusâi paijeel suhâpuolvâst nuubán. Enâduvah mii pirrâ siskeldeh luodâid miljovnij ivij ääigi. Maggaar luándu mij kyeđđip čuávuváid puolváid?

Sämimuseo Siida museohovdâ Sari Valkonen muštâl, et Siida čáitálduv kulttuursiskáldâsah kieđâvušeh tom, maht moonnâm äigi iälá mist – juáhháást iälá maaŋgâhámásâš jieškote-uv äigimudoi ärbi, mon vievâst lii máhđulâš vuáháduđ pirrâsijn šaddee nubástussáid. Uđđâ čáitáldâh lii Sämimuseo muštâlus sämmilijn. Čáitáldâhpaargon lii valdum nanosávt fáárun meid sämisiärvádâh.

Meccihaldâttâs miäcádâhhovdâ Pirjo Seurujärvi muštâl, et Luándukuávdáš Siida uáinust uđđâ čáitáldâh puáhtá oovdân eromâšávt majemuu jieŋâääigi čuávvoo šoŋŋâdâhhistorjá já kieđâvuš tom, mii šoŋŋâdâhân tábáhtuvá puátteevuođâst. Luándufáádáh kieđâvuššojeh Paje-Laapi suojâlemkuávlui sehe tain tiättojeijee jieškote-uv luándutiijpâi já iäláánšlaajâi peht. Mij anneep huolâ luándu maaŋgâpiälásâšvuođâst já kulttuuräärbist, já mii pargo puátuseh kyeddih suhâpuolvâi paijeel. Uđđâ čáitáldâh puáhtá fijnáht oovdân taam pargo, Seurujärvi juátká.

Uđđâ čáitálduv válduvuávájeijee lii Harri Koskinen Teollisuuden Ystävät Oy:st. Čáitálduv proojeekthoovdah láá Meccihaldâttâs Kirsi Ukkonen já Sämimuseo Eeva Kyllönen. Museo čáitáldâhkoordinaattor lii Darja Heikkilä.

Siida váldučáitálduv kulttuuruási uđâdem ruttâdeh Kone siäđus, Suomâ kulttuurruttârááju/Museovisio já Jenny ja Antti Wihuri ruttârááju. Sämimuseost lii joođoost meid čáitálduv uuđâdmân lohtâšuvvee Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi -interreghaahâ. Siida váldučáitálduv luándu-uási uuđâdmân Meccihaldâttâs finnij ruttâdem staatâ laseruttâtuáluárvuštâlmist.

Lasetiäđuh: 
Museohovdâ Sari Valkonen, p. 040 767 1052 tâi sari.valkonen(at)samimuseum.fi
Miäcádâhhovdâ Pirjo Seurujärvi, p. 0400 125 782 tâi pirjo.seurujarvi(at)metsa.fi
Proojeekthovdâ Kirsi Ukkonen, p. 0400 479 986 tâi kirsi.ukkonen(at)metsa.fi

Siida lii Anarist, já tobbeen tuáimih Sämimuseo já Paje-Laapi luándukuávdáš Siida já Raavâdviäsu Sarrit. Sämimuseo Siida tooimâst västid Sämimuseosiäđus. Paje-Laapi luándukuávdáš Siida kulá Meccihaldâttâs väldikodálii luándukuávdášviärmádâhân.

Ive 1998 lekkum Siida-rakânâs vijđeduvvoo já vuáđutivoduvvoo. Vijđedemossijd šaddeh Sämimuseo čuágáldâhsajeh já raavâdviäsu. Sämimuseo já luándukuávdáá ohtsâš vuáđučáitáldâh uđâduvvoo. Mij palvâlep ubâ uđâdempargo ääigi. Vijđedum já vuáđutivodum Siida já uđđâ čáitáldâh liäkkoo cuáŋuimáánust 2022.