Dieđáhusat

Sámemusea Siidii leat válljejuvvon golbma ođđa áššedovdi nannet barggu sámi kulturárbbi buorrin.

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusaid ollašuhttán Nuppástuvvi dálkkádat – Makkár lea árktalaš boahttevuohta? -čájáhus buktá ovdan konkrehtalaččat, man jođánit davvi dálkkádat nuppástuvvá ja mo nuppástusat vuhttojit luonddus, ealliin ja olbmuid árggas. Čájáhusas gieđahallojuvvojit fáttát nugo otnon dálvvit, suddagoahtán jeahkit ja árktalaš šlájaid heahti.

Sámekultuvra lea eallinfámolaš ja mii eallit otne guovdu kultuvramet renesánssa. Dát oidno min álbmoga kultuvrralaš fámuiduvvama lassin stuorra riikkaidgaskasaš beroštupmin buot dáiddasurggiin nu musihkas, govvadáidagis, girjjálašvuođas, dánssas go operasge.

Kiasma ja Sámemusea Siidda oktasaš čájáhus Oktii áidna čohkke sámi ja sápmelaččaid gieđahalli dáládáidaga Suoma, Ruoŧa ja Norgga beal Sámis. Čájáhus rahpasa Kiasmas 27.3.2026. Oassi čájáhusas lea oaidninláhkai golggotmánu álggu rájes maiddái Siiddas Anáris.

Mot árbevirolaš sámekultuvra, dálááigi ja spekulatiivvalaš boahtteáiggit deivet speallomáilmmis? Sámemusea Siidda ođđa čájáhus Diginatiivvat? Sámi spealut dál! ávvuda sámiid iešmearridanrievtti ja doaibmivuođa digitála sajis. Mielde leat sihke searvvušlaš ja gávppálaš spealut.

Sámemusea Siidda gallededje jagi 2025 oktiibuot 83 506 čájáhus- ja dáhpáhusguossi, mii lea musea buot áiggiid alimus jahkásaš galledeaddjimearri. Ovddit olahusjagi ektui galledeaddjiid mearri šattai 1,5 proseantta, mii geažida galledeaddjimeari stáđásmuvvamis ođđa alit dássái.

Sámemusea Siidda doaimma bajásdoalli Sámemuseavuođđudus válljii stivrra čoahkkimis 8.12.2025 ođđa stivrra jagiide 2026–29.

“Háliidan ahte mu álbmoga eallin buorrána”. Dát sánit leat bajilčállagis Sámiid duohtavuođa- ja soabadankomišuvnna raporttas, mii geigejuvvui Suoma stáhtii juovlamánu 4. beaivve, ja mas komišuvdna evttoha doaimmaid sámiid sajádaga buorideapmái. Komišuvdna lea gullan lagabui 400 sápmelačča ja diŋgon áššedovdiin 25 sierračielggadeami.

Sámemusea Siiddas lea aiddo dál jođus fidnu, man áigge buvttadit sámegielat digitálalaš materiálapáhkaid vuođđooahpahusa geavahussii. Páhkaid sisdoalut vuođđuduvvet Sámemusea Siidda Finnas almmustahtton dávvirčoakkáldagaide ja čájáhussisdoaluide, muhto lassin dain ávkkástallojit eará Finna-organisašuvnnaid sámesisdoalut, nu mo čuovgagovat, arkiivamateriálat ja girjjálašvuohta.

Lappi turisma lea lassánan mealgat máŋggaid logijagiid áigge. Áin stuorát oassi eanangotti bargosajiin ja fitnodatdoaimmas laktása man nu láhkai turismii.