Geahča buot dieđáhusaid min suomagielat siidduin.
Anárašgielat dieđáhusat gávdnojit min anárašgielat siidduin.
Nuortalašgielat dieđáhusat gávdnojit nuortalašgielat siidduin.
“Háliidan ahte mu álbmoga eallin buorrána”. Dát sánit leat bajilčállagis Sámiid duohtavuođa- ja soabadankomišuvnna raporttas, mii geigejuvvui Suoma stáhtii juovlamánu 4. beaivve, ja mas komišuvdna evttoha doaimmaid sámiid sajádaga buorideapmái. Komišuvdna lea gullan lagabui 400 sápmelačča ja diŋgon áššedovdiin 25 sierračielggadeami.
Sámemusea Siiddas lea aiddo dál jođus fidnu, man áigge buvttadit sámegielat digitálalaš materiálapáhkaid vuođđooahpahusa geavahussii. Páhkaid sisdoalut vuođđuduvvet Sámemusea Siidda Finnas almmustahtton dávvirčoakkáldagaide ja čájáhussisdoaluide, muhto lassin dain ávkkástallojit eará Finna-organisašuvnnaid sámesisdoalut, nu mo čuovgagovat, arkiivamateriálat ja girjjálašvuohta.
Lappi turisma lea lassánan mealgat máŋggaid logijagiid áigge. Áin stuorát oassi eanangotti bargosajiin ja fitnodatdoaimmas laktása man nu láhkai turismii.
Kiasma ja Sámemusea Siidda oktasaščájáhus Oktii áidna čohkke oktii sámedáidaga ja sápmelaččaid gieđahalli dáládáidaga Sámis Suomas, Ruoŧas ja Norggas. Čájáhus rahpasa Kiasmas 27. njukčamánu 2026. Oassi čájáhusas lea oaidninláhkai golggotmánu 2026 rájes Siiddas, Anáris.
10. ja 12. čakčamánu 2025 leat historjjálaš beaivvit sámemuseaide ja sámiide kulturgiettis: hervejuvvon čoarvebaste, mii lea álgoálggus máttasámeguovllus, máhcahuvvo Sámemusea Siiddas Anáris, Suomas, Samien Sijtei – máttasámemuseai ja kulturguovddážii Snåsai, Norgii. Jearaldagas lea vuosttas máhcaheapmi guovtti sámemusea gaskkas.
Lahti museaid hálddus leamaš sámetekstiillat leat máhcahuvvon Sámemusea Siidii. Sámedávvirat luohpaduvvojedje Siidii maŋŋebárgga 19.8. Lahtis. Stuorra oassi dávviriin lea eret Ohcejogas.
Geasi duoldan ságastallan Ohcejogas leamašan norgalaččaid rastábuođđu Deanus. Buođu ulbmilin lea caggat buggeluosa goargŋumis Detnui. Jurddan lea luoitit Atlántta luosa buođus čađa gođđat. Seammalágan rastábuođut leat ceggejuvvon badjel logi Davvi-Norgga luossajogaide, muhto Deanu buođđu lea dain stuorámus.
Sámemusea Siidda searvvušlaš fidnu čielggada, mo ruoktot máhccan sámedávvirat šaddet buoremusat oassin ealli sámekultuvrra. Ruhtadeapmi joatká Suoma Kulturfoandda gillilis sámekultuvrra ja sámegielaid doarjuma.
Dán giđa máŋggat sápmelaččaide dehálaš áššit leat ovdánan suopmelaš servodagas buoret guvlui. Varrasamos ođasin oaččuimet gullat, ahte sámediggelága ođasmahttin ovdána riikkabeivviin go vuođđoláhkaváljagotti almmustahtii smiehttamušas. Ođas lea vurdojuvvon, daningo ođasmahttin ii leat lihkostuvvan golbma ovddit ráđđehusbajis.
Sámemusea Siidda čoakkáldagat leat viidon mearkkašahtti priváhtaskeŋkejumiin, go Aino Guttorm luohpadii museai iežas vánhemiid, Hans ja Terttu Guttorma, viiddis kulturárbečoakkáldaga Ohcejogas. Skeŋkejupmi sisdoallá badjel čuođi sámedávvira, viiddis čuovgagovvačoakkáldaga 1990–2010-loguin, áviisačuohpusčoakkáldaga jagiin 1953–2012 ja eará arkiivamateriála, mii laktása sámekultuvrii ja bearašhistorjái.
