Sámekultuvra lea eallinfámolaš ja mii eallit otne guovdu kultuvramet renesánssa. Dát oidno min álbmoga kultuvrralaš fámuiduvvama lassin stuorra riikkaidgaskasaš beroštupmin buot dáiddasurggiin nu musihkas, govvadáidagis, girjjálašvuođas, dánssas go operasge.

Lean hui ilus, ahte Kiasma darvánii min ovttasbargoevttohussii, vai fidniimet Helssegii viimmat viiddis sámi dáládáidaga čájáhusa.

Oktii áidna -čájáhus lea vuosttas sámi dáládáidaga stuorračájáhus Helssegis. Anán dehálažžan maiddái dan, ahte sápmelaččat leat ieža kurateren čájáhusa.

****

Lean niegadan sámi dáládáidaga čájáhusas Helssegis badjel 15 jagi. Ja otne dát niehku ollašuvvá. Dát boddu lea hui mearkkašahtti.

Giittán Kiira Miesmaa ja Kiasma, go dohppiidet roahkkadit mu ovttasbargoevttohussii. Giitu maiddái das, ahte fidniimet hui friija gieđaid čájáhusa guovddáštemá ja dáiddadujiid válljemis. Oktasašbargu lea vuođđuduvvan luohttámuššii ja gaskanas gudnejahttimii.

Giittán lieggasit kuráhtor Petra Laiti, go vulget mielde oktasaš mátkái. Leat kurateren fiinna máŋggadását čájáhusollisvuođa. Du válljen geahččanguovllut hálahit bastilit juste dán áiggis. Oktii áidna -čájáhusa muitalusas ja dáiddadujiid válljemis min álbmogeamet mannanáigi ja dálášvuohta deaivvadit.

Giittán lieggasit buot čájáhusa dáiddáriid, go háliideiddet buktit dáiddaduojádet muitalit Oktii áidna muitalusa. Sávan didjiide buohkaide lihku ja menestusa din dehálaš barggus boahttevuođasge.

Sámi eatnamat ja čázit leat min ealli kultuvrra, árbevirolaš ealáhusaid ja sámegielaid vuođđu. Eatnamat ja čázit leat min eallinfámu gáldu. Min vuoigatvuođat leat goittotge miehtá Sámi uhki vuolde. Mii dáistalit min eatnamiid ja čáziid bealis, vai sáhttit vel ihttinge leat dáppe. Oktii áidna -čájáhus lea min muitalus, man Petra Laiti ja fiinna dáiddárat muitalit. Sávan, ahte min muitalus oidno ja gullo.

Ovttasbargu Kiasmain lea oahpahan olu. Giittán Kiira Miesmaa ja Kiasma fiinna ja čeahpes bargiid, go oaččuimet ovttas sámáidahttit Kiasma. Giittán maiddái Siidda rabasmielat bargiid, geat vulge roahkkadit dán vuosttas mátkái. Lean ilus, ahte mii oažžut oasi čájáhusas maiddái Siidii, Anárii golggotmánus.

Ellos sámi dáidda! Ellos Sápmi!

Kiasma ja Sámemusea Siidda oktasaš čájáhus Oktii áidna čohkke sámi ja sápmelaččaid gieđahalli dáládáidaga Suoma, Ruoŧa ja Norgga beal Sámis. Čájáhus rahpasa Kiasmas 27.3.2026. Oassi čájáhusas lea oaidninláhkai golggotmánu álggu rájes maiddái Siiddas Anáris.

Árktalaš guovlu lea maŋimuš áiggiid leamašan riikkaidgaskasaš politihka guovddážis sihke strategalaš sajádaga ja luondduriggodagaid geažil. Seammás go guovlu lea šaddan eanet ah’ eanet stuorraválddiid politihka čuozáhahkan, guovllu eamiálbmogat leat healbaduvvon. Ná geavai maiddái dalle go stáhtat juohkigohte Sámi rájáiguin.

JUHKKOJUVVON SÁPMI

Dán áigge Sápmi leabbá njealji riikkas, muhto dat leamašan das juo ovdal davviriikkalaš stáhtaáddejumi dahje nationála jurddašeami. Oktii áidna -čájáhus ovdanbuktá dáládáidaga, mas sámit besset ieža muitalit ja gieđahallat sámevuođa. Čájáhusas leat mielde badjel 20 dáiddára. Eanaš dáiddadujiin leat 2000–2020-vuođđaloguin, muhto mielde leat maiddái boarrásut duojit, main boarrásepmosat leat 1970-vuođđalogus. Dáid maŋimuš jahkelogiid sámesearvvuš lea heibon geainnus davviriikalaš láhkaásaheapmái ja riikkaidgaskasaš almmolašvuhtii.

“Sámi dáládáidagis leat ollu kontrásttat. Dujiin vuhttojit sámi eallima hearkivuohta ja dovddut, muhto maiddái dat, mo máilbmi lea garradan min go leamašan bággu birget. Sápmelačča čalbmái duojit speadjalastet servošeamet iešdovddu, iluid ja morrašiid. Suopmelaččaide fas duojit fállet vejolašvuođa oaidnit sámiid sin iežaset čalmmiiguin”, lohká čájáhusa kurateren erenomášáššedovdi Petra Laiti.

GEAIDNU SOABADEAPMÁI

Čájáhus lea maiddái Sámiid duohtavuođa- ja soabadankomišuvnna loahpparaportta čuovggas áigeguovdil. Komišuvdna geigii loahpparaportta stáhtaráđđái, Sámediggái ja Nuortalaččaid siidačoahkkimii juovlamánus 2025. Raporta fállá 68 evttohusa sámiid sajádaga buorideapmái ja deattuha, ahte Suoma stáhta lea vuođđuduvvon guovtti álbmoga eatnamiidda. Dál livččii áigi konkrehta doaimmaide.

”Dát oktasaš čájáhus lea ovdamearka ođđalágan ovttasbarggus, maid suopmelaččat ja sámit berrešedje bargat eambboge”, Laiti dadjá.

Kiasma hoavda Kiira Miesmaa oaivila mielde dáládáidagii gullá dat, ahte čáhkkejuvvo sadji iešguđetlágan muitalusaide ja daidda, geaid jietna ii leat álo gullon.

”Dát lea okta vuohki čáhkket saji sámiid jitnii. Lean ilus, ahte mii oažžut ovttasbargat
čájáhusain ovttas Sámemusea Siiddain ja kuráhtor Petra Laitiin”, Miesmaa muitala.

Sámemusea Siidda museahoavda Taina Máret Pieski atná dehálažžan, ahte Helssegis lágiduvvo viimmat viiddes sámi dáládáidaga čájáhus.

”Sámi dáládáidda ja duodji besset lieđđut áibbas ođđalágan áigodagas, ja dat vuhtto maiddái stuorra riikkaidgaskasaš beroštupmin. Lean hui movtta, ahte Kiasma vulggii mielde ovttasbargui minguin. Dat dahká vejolažžan fievrridit čájáhusoasáža maiddái Sápmái Siidii”, Pieski dadjá.

”Vaikko árktalaš guovlu lea almmolaš fuomášumi guovddážis dál eambbo go goassige, guovllu álbmogiid dilli ii buorrán. Gažaldagat eanaoamastusas ja luondduriggodagain leat govssohallan Nato-ságastallama ovddas. Seamma gažaldagat guoskkahit buot árktalaš eamiálbmogiid, dego sámiid ja inuihtaid. Danin leage dehálaš, ahte aiddo min jienat gullojit dál”, Laiti lohká.

Čájáhusa dáiddárat: Siri Baggerman, Tomas Colbengtson, Gabriel Engberg, Marja Helander, Rose-Marie Huuva, Berit Marit Hætta, Johdet x Pirak, Márjá Karlsen, Hans Ragnar Mathisen, Britta Marakatt-Labba, Joar Nango, Outi Pieski, Katarina Pirak Sikku, Raisa Porsanger, Jorma Puranen, Máret Ánne Sara, Eveliina Sarapää, Hilde Skancke Pedersen, Katarina Spik Skum, Lena Stenberg, Lada Suomenrinne, Arvid Sveen, Tapio Tapiovaara, Nils-Aslak Valkeapää, Niillas Holmberg, Pekka Aikio.

Oktii áidna – Sámi dáidaga áigi
27.3.–6.9.2026, Kiasma

Jearahallanbivdagat ja lassedieđut mediai:

Siida

Taina Máret Pieski, museahoavda, tainamaret.pieski(at)samimuseum.fi

Kiasma

Kiira Koskela, dieđiheaddji, 050 4786 861, kiira.koskela(at)kiasma.fi
Piia Laita, gulahallanhoavda, 0294 500 507, piia.laita(at)kiasma.fi

Sámemusea Siida lea nationála vásttumusea, man erenomášsuorgin lea sámiid kultuvra ja guovllu vásttumusea kulturbirasbargu sámiid ruovttuguovllus. Siidda guovddáš mihttomearrin lea doarjut sámiid identitehta ja kultuvrralaš iešdovddu. Siida gullá máilmmi eamiálbmogiid museafierpmádahkii.

Suoma álbmotgalleriija lea govvadáidaga nationála musea. Dat máđasatná golmma Suoma dovddus musea, mat leat Ateneum dáiddamusea, Dáládáidaga musea Kiasma ja Sinebrychoff dáiddamusea. Dat maiddái hálddaša nationála dáiddačoakkáldaga ja dasa gulli arkiivva, hukse kulturárbbi ja ovddida dáiddalaš čuvgehusa.

Mot árbevirolaš sámekultuvra, dálááigi ja spekulatiivvalaš boahtteáiggit deivet speallomáilmmis? Sámemusea Siidda ođđa čájáhus Diginatiivvat? Sámi spealut dál! ávvuda sámiid iešmearridanrievtti ja doaibmivuođa digitála sajis. Mielde leat sihke searvvušlaš ja gávppálaš spealut.

“Go geahččá digitála spealuid ovdamearkka dihtii duoji geahččanguovllus, de fuomáša, man ollu dainge lea giehtaduodji, huksen ja geahččaladdan. Dát čájáhus buktá oidnosii dan, mot spealut hámis beroškeahttá hápmašuvvet giehtadáidduid ala, ja manin Siida lea lunddolaš báiki dán gulahallamii”, dadjá čájáhusa kuráhtor Outi Laiti.

Čájáhusa spealut leat hábmejuvvon sámi geahččanguovlluin. Dat buktet ovdan sámi doaibmivuođa digitála kultuvrras ja huksejit ieža meroštallon mieldeorruma fikšuvnna ja boahtteáiggi govahallamiid bokte. Seammás dat deattuhit sámi máinnastanárbevieru searvvušlaš ja ealli luonddu.

Čájáhusa áššedovdin doaibmá speallodutki ja -hábmejeaddji Outi Laiti Helssega universitehtas. Čájáhus lea ollašuhtton Koneen Säätiö Biokultuvrralaš árbi ja ii-lineára áigi -fitnu doarjagiin.

Diginatiivvat? Sámi spealut dál! Sámemusea Siiddas 1.4.– 20.9.2026

Sámemusea Siidda gallededje jagi 2025 oktiibuot 83 506 čájáhus- ja dáhpáhusguossi, mii lea musea buot áiggiid alimus jahkásaš galledeaddjimearri. Ovddit olahusjagi ektui galledeaddjiid mearri šattai 1,5 proseantta, mii geažida galledeaddjimeari stáđásmuvvamis ođđa alit dássái.

Jahki 2025 lei Siidii mearkkašahtti maiddái struktuvrralaččat: 1.7.2025 Meahciráđđehusa Badje-Lappi luondduguovddáža doaibma nogai, ja buot Siidda čájáhusdoaimmat sirdásedje Sámemusea háldui. Nuppástus ii geahpedan galledeaddjiid meari ja musea geasuhii gussiid birra jagi.

Lappi mátkeealáhusa stuorrun vuhtto maiddái Siidda galledeaddjimeriin. Maiddái jagi 2024 mieđihuvvon European Museum of the Year -bálkkašupmi ja Jagi musea -dovddastus leat nannen musea riikkaidgaskasaš dovddusvuođa. Maŋimuš jagiid galledeaddjimearit eai leat šat laskan, muhto leat baicce stáđásmuvvamin, mii fas muitala suvdilut ovdáneamis.

Ain eambbo olgoriikalaččat

Jagi 2025 Siidda čájáhusgalledeaddjiin 63,6 proseantta ledje olgoriikkalaččat. Olgoriikkalaččaid mearri lea šaddan dássidit maŋimuš jagiid, ja riikkaidgaskasaš guossit leat dál čielga eanetlogus buot musea galledeaddjiin.

Turistajoavkkuid oassi buot bileahtta oastán áššehasain badjánii 34 prosentii, go ovddit jagiid dat leamašan sullii 30 proseantta.

Jagi 2025 Sámemusea Siiddas lágiduvvojedje 445 čájáhusofelastima. Ofelastimat leat dollojuvvon čieža iešguđet gillii, mii govvida bures musea nana riikkaidgaskasaš guossevuođu.

– Siidda ođđa galledeaddjiolahus lea midjiide stuorra illu ja oktasaš olahus. Lea somá, ahte sámiid kultuvra, árktalaš luondu ja musea bargu adnojuvvo mearkkašahttin. Liegga giitosat buot galledeaddjiide, bargiide ja ovttasbargoguimmiide, geat dahket Siiddas ealli gávnnadanbáikki, dadjá museahoavda Taina Máret Pieski.

 

Lassidieđut: Čanusjoavkkuid jođiheaddji Taija Aikio, taija.aikio(at)samimuseum.fi, 040 484 7329

Sámemusea Siidda doaimma bajásdoalli Sámemuseavuođđudus válljii stivrra čoahkkimis 8.12.2025 ođđa stivrra jagiide 2026–29.

Sámemuseanjuolggadusaid mielde vuođđudusa áššiid dikšu ja dan ovddasta njealji jahkái hávil válljejuvvon stivra, masa gullet gávcci láhtu. Unnimustá vihtta láhtu galget leat sápmelaččat Suoma riikavuložat. Anár gielda nammada stivrra ovtta láhtu.

Sámemuseavuođđudusa stivrra čoahkkádus jagiide 2026–29:

Veikko Feodoroff, ságadoalli

Badjealmmái, guhkesáigásaš nuortalaččaid luohttámušolmmoš, Nuortalaš kulturvuođđudusa stivrra várreságadoalli ja Sámedikki láhttu.

Outi Länsman, várreságadoalli

Sámegiela ja kultuvrra lektor, filosofiija magisttar, Sámi oahpahusguovddážis. Länsman lea bargan maiddái sámegiela lektorin Giellagas-instituhtas, Oulu universitehtas ja Soađegili gielddas.

Helmi Hagelin

Oahptii-Hánssa Tuula Mika Helmi / Bihtošoabbá Helme lea Lahti hábmeninstitušuvnnas válmmaštuvvan hábmejeaddji, guhte ássá dál Helssegis. Son dahká bárrahiin Ovllá-operai biktasiid Oulu teáhterii ja Sápmelaččat Helssegis -čájáhusa ja dáládokumenterenfidnu Helssega gávpotmuseas.

Sigga-Marja Magga

Filosofiija doavttir, duoji doseanta, Oulu universitehta Giellagas-instituhta hoavda. Magga lea aktiivvalaš duojár ja duoji bealis hálli. Son lea leamaš mielde Sámemusea Siidda vuođđočájáhusa ođasmahttinbarggus. Dál Magga lea mielde Oulu teáhtera sámegielat Ovllá-operas oktan sámekultuvrra áššedovdin.

Yrjö Musta

Duojár, ealáhagas leahkki rektor ja luohkkáoahpaheaddji. Musta lea bajásgeassindiehtaga magisttar, anárašgiela eatnigiela oahpaheaddji ja loahppabarggu váile artesána.

Anna Näkkäläjärvi-Länsman

Jusse Ántte Sálmmo Ánná lea sámemusihkkár ja juoigi, guhte dahká dáiddalaš doavttirdutkosa Dáiddauniversitehta Sibelius-Akademiijas. Dáiddárnamain Ánnámáret su dovdat musihkas, mas dološ juoiganstiila ja sápmelaš máilmmigovva čatnasit oktii modeardna dáiddalaš olggosbuktimiin.

Samuel Valkeapää

Duoji ja hábmema allaskuvlalektor, várrerektor Sámi allaskuvllas. Máttut sámeguovllus Suoma, Ruoŧa ja Norgga rádjeguovllus. Valkeapää dutkanintreassa laktása sápmelaš kreatiivavuhtii sámeguovllus. Valkeapää lea digitaliseren materiálalaš kultuvrra ja lea nubbi Sámi AI lab vuođđudeaddjiin.

Miia Kärnä

Anár gieldda nammadan várreláhttu, guhte lea ealáhusdoalli ja gulahallankonsulta. Kärnä lea medianoma (ÁAS), Lahti ámmátallaskuvlla hábmeninstituhtas.

 

– Lean hui ilus, ahte Sámemuseavuođđudusa jođiha čuovvovaš njeallje jagi hui áššedovdevaš stivra, mas lea buorre ovddastus sierra sámejoavkkuin ja dáidda-, kultuvra- ja dieđasurggiin. Giittán maiddái luohttámušas joatkit stivrra ságadoallin, dadjá Veikko Feodoroff.

 

Lassidieđut:

Ságadoalli Veikko Feodoroff, tel. 0400 204 861

Museahoavda, fitnodathoavda Taina Máret Pieski, tel. 050 5351564

 

“Háliidan ahte mu álbmoga eallin buorrána”. Dát sánit leat bajilčállagis Sámiid duohtavuođa- ja soabadankomišuvnna raporttas, mii geigejuvvui Suoma stáhtii juovlamánu 4. beaivve, ja mas komišuvdna evttoha doaimmaid sámiid sajádaga buorideapmái. Komišuvdna lea gullan lagabui 400 sápmelačča ja diŋgon áššedovdiin 25 sierračielggadeami.

Komišuvnna raportta sátni lea čielggas – sámeservošat leat sakka fuolas boahttevuođasteaset. Sámiid árbevirolaš ealáhusaid eallinbiras basku dálkkádatnuppástusa, industriála eanageavaheami, mátkeealáhusa ja militarišuvnna ovdáneami geažil. Sámegielat leat šaddan eambbo áitatvuložin, vaikko Suomas hállojuvvon anáraš-, nuortalaš- ja davvisámegiella leat ain eatnigielat ja ealáskit.

Komišuvdna evttoha raporttastis moanaid doaimmaid sámiid sajádaga buorideapmái ja deattuha ahte Suopma lea guovtti álbmoga, sámiid ja suopmelaččaid, eatnamiidda vuođđuduvvon stáhta.

Anán árvvus dan, ahte komišuvdna oaidná Sámemusea Siidda dehálaš rolla sámiid kultuvrralaš iešdovddu nannejeaddjin. Komišuvdna evttoha, ahte stáhta berre bajidit Davviriikkaid stuorámus sámemusea, Siidda doaibmanávccaid, vai dat bastá dikšut doaimmaidis mat čađat viidot earret eará dávviriid máhcaheami geažil.

Duodji lea ealli oktavuohta máddariidda. Dat lea árbi, mii čatnasa sihke lundui ja servoša immateriála dihtui. Čuđiid jagiid sámiid dávvirat čoggojuvvojedje museaide miehtá Eurohpá, ja eanaš oassi dán árbbis bisui guhkká servoša olatmeahttumis. Ain otná beaivvege ii-sápmelaš museain árvaluvvo leat sullii 50 000 sámiid dávvira.

Dávvirat máhccet dál ruovttoluotta sámemuseaide Suomas, Ruoŧas ja Norggas. Máhcaheapmi ii leat loahppageahči, muhto baicce álgu dan bargui, mii kolonialisttalaš historjjá burgimiin čáhkke saji buorráneapmái ja fámuiduvvamii.

Go sámit dutkkadit máddariid dološ dávviriid, árbevirolaš diehtu, vuogit ja mearkkašumit ealáskit ja movttiidahttet ođđa duddjoma. Dáinna lágiin dávvirat eai dušše beare máhca museai, dat baicce máhccet ruovttoluotta ealli atnui servošiidda, oassin joatkašuvvi kultuvrralaš muitalusa.

Kulturárbbi gáhtten ii mearkkaš roahkkaseami doložii, muhto baicce boahttevuođa huksema. Árbi eallá duojis, ja dávviriid máhccan nanne sihke ovttaskas olbmuid ja olles servoša identitehta.

Siidda dilálašvuođain sámiid dávvirat ellet servoša gieđaid gaskkas, go dološ dávviriid dego biktasiid, bivttasosiid, guvssiid ja niibbiid sáhttá dárkkodit lahka, guldalit ja áicat. Dávvirat iešalddes jo muitalit ollu, dainnago duodji lea sierra giella, mii rahpasa sápmelaččaide, muhto ii eanetloguservošii. Dáiddačeahppi Outi Pieski leage deaivilit dadjan, ahte museadávvirat leat midjiide dego girjjit ja girjerájut. Máddareamet gulahallet daid bokte.

Jurddašan ahte Siidda bargun lea buktit ovdan positiiva sáni, ilu ja movtta ealli kulturárbbis. Museadávvirat gullet sámeservošiidda. Dat leat dego mánát, maid musea oažžu áimmahuššat boahttevaš buolvvaid várás. Jáhkán ahte buoremus dilis Siida sáhttá joatkit sihke Sámiid duohtavuođa- ja soabadankomišuvnna ja evaŋgelaš-luteralaš girku álggahan soabadanbarggu.

Duohtavuođa- ja soabadankomišuvnna barggu duođalaš mearkkašupmi čielgá easkka dan maŋŋá go mii oaidnit, mo stáhta ollašuhttá komišuvnna evttohusaid. Ságastallan ja olbmuid vásáhusaid ovdanbuktin lea dehálaš, muhto duođalaš soabadeapmi dáhpáhuvvá easkka duohta politihkalaš daguid bokte.

 

Sávan ahte min jietna lea gullojuvvon. Háliidan ahte mu álbmoga eallin buorrána.

 

Taina Máret Pieski

Sámemusea Siidda museahoavda

Sámemusea Siiddas lea aiddo dál jođus fidnu, man áigge buvttadit sámegielat digitálalaš materiálapáhkaid vuođđooahpahusa geavahussii. Páhkaid sisdoalut vuođđuduvvet Sámemusea Siidda Finnas almmustahtton dávvirčoakkáldagaide ja čájáhussisdoaluide, muhto lassin dain ávkkástallojit eará Finna-organisašuvnnaid sámesisdoalut, nu mo čuovgagovat, arkiivamateriálat ja girjjálašvuohta.

Fidnu ulbmilin lea buvttadit materiálaid, mat dorjot sápmelaš kulturárbbi oinnolašvuođa ja olahahttivuođa oahpahusas ja álkidahttet sámegielat oahpahusa árgabeaivvi. Fidnu áigge buvttadit muhtin materiálapáhkaid, ja seammás ovddidit málle, mii boahttevuođas álkidahttá sullasaš materiálaid buvttadeami oassin Sámemusea Siidda dábálaš doaimmaid. Materiálapáhkat buvttaduvvojit davvisáme-, anáraš- ja nuortalašgillii ja suomagillii, ja dat almmustahttojuvvojit Finna-siidduin.

Dál Sámemusea Siida čohkke sámegielat oahpahusa addi oahpaheaddjiid oaiviliid ja sávaldagaid materiálapáhkaid sisdoalus jearahallamiin.

– Oahpaheddjiid jurdagat ja sávaldagat leat hui dehálaččat. Dat veahkehit sihkkarastit, ahte boahttevaš materiálat duođaid leat oahpaheddjiide ávkalaččat. Sávan, ahte nu máŋggas go vejolaš, geat oahpahit sámegillii, háhppet vástidit jearahallamii, dadjá prošeavtta koordináhtor Anna-Leena Pyylampi

 

Liŋka jearahallamii: https://link.webropolsurveys.com/S/C3FE70D8AE106CD3

Vástideapmi bistá sullii 10 minuhta.

Vástidanáigi nohká 12.12.2025.

 

Lassedieđut:
Anna-Leena Pyylampi
Tel / Puh +358  40 523 2478
anna-leena.pyylampi@samimuseum.fi

 

Lappi turisma lea lassánan mealgat máŋggaid logijagiid áigge. Áin stuorát oassi eanangotti bargosajiin ja fitnodatdoaimmas laktása man nu láhkai turismii.

Mannan dálvi lei Lappi olahus. Ovdamearkka dihte Roavenjárggas lei badjel 1,1 miljovnna idjadeami, mii lei measta 20 proseantta eanet go ovddit dálvve. Girdinjohtolagas Lappi girdinšiljuid mátkkošteaddjimearit sturro mannan jagi sullii viđádasa.

Turisma buktáge Lappii barggu, eallinvuoimmi ja investeremiid. Turismmas árvalit leat sullii 12 000 persovdnabargojagi váikkuhus Lappi barggolašvuhtii.

Máŋggat Lappi gielddat leat linjen, ahte háliidit iežaset guovlluide ruvkkiid ja bieggafámu sajis suvdilis turismma. Muhto leago mis čielga áddejupmi das, makkár turisma lea suvdil?

Lappi turismastrategiija guovddážis lea “viissis stuorrun” dahjege stuorrun, man figget ovttastahttit vásttolašvuhtii. Lappis lea geavahusas earret eará Visit Finland Sustainable Travel Finland -mearkkat, maid fitnodagat sáhttet geavahit suvdilis ovdáneami kritearaid mearkan.

Suvdilisvuođa doarju maiddái dat, ahte dál leat deattuhišgoahtán mátkkošteami eatnama bokte (omd. junáin) girdima sajis. Hoteallain lea ulbmilin jagiáiggiid dássidut geavaheapmi iige nu nana sorjjasvuohta dálvvis ja sesoŋŋaáiggis.

Girdinturisma lea goittotge áin hui mearkkašahtti dahkki Lappi juvssahahttivuođas. Luonddu guoddinnákca lea juo máŋggain guovlluin boahtán ovdii. Bálgát ja rovit gollet ja dolastallanbáikkiin gilvvohallet báikkálaččat ja turisttat. Meahcceráđđehusa luonddubálvalusaid mearreruđaid čuohppamat eai álkidahte dili.

Ássiid ja turisttaid ovttaseallin sesoŋŋaáigge hástá sosiála suvdilisvuođa. Mii buohkat diehtit Roavenjárgga airbnb-váttisvuođaid, go oanehisáiggeláigoheapmi doalvu báikkálaččain visttiid, main lea govttolaš haddi.

Seamma áigge Anáris sámiid girkolaš bearašdáhpáhusaide bahkkejit turisttat ja geainnuin njommot bohccuid govvejeaddji dálvebiilavuoddjit, geat bohciidahttet dovdduid.

Medias leat lohkan menddo máŋga ođđasa turismafitnodagaid bázahusrihkkosiin, bargiid bargodorvvolašvuođa suostamis ja husky-gárddiid vuolleárvosaš elliidfuolahusas.

Oktage dáin váttisvuođain ii ovddit Lappi suvdilis turismma brándda.

Dutkit deattuhit, ahte suvdilis turisma lea biraslaččat, sosiálalaččat ja ekonomalaččat suvdil. Dát dárkkuha earret eará turismma lundui dagahan vahágiid minimerema ja báikkálašservošiid guldaleami mearrádusdahkamis. Turismmas galgá leat guhkesáigásaš ekonomalaš ávki báikkálaččaide olgoriikkalaš turismafitnodagaid sajis.

Jáhkán, ahte suvdilis turismma deháleamos čoavdagat leat gieldda mearrádusdahkkiin. Gielddain lea lávvamonopola dahjege mearridanváldi das, mo gieldda ovddidit suvdilis turismma heakkas. Mis leat ođđa stivrrat, maid mearrádusbevddiide bohtet áin eanet turismii laktáseaddji eanageavahanfidnut.

Erenomážit sosiála suvdilisvuohta lea máŋggas Lappi turismagielddas jávkamin. Mo dahkat vejolažžan báikkálaččaid ja turisttaid ovttaseallima nu, ahte buohkat leat duđavaččat.

Sámiid ruovttuguovllus moriheimmet turismma etihkalaš gažaldagaide juo jagiid dassá. Turismma lassánettiin šattai dárbu vásttolaš turismma prinsihpaide sámiid giliin ja árggas.

Sámediggi buvttadii Vásttolaš ja etihkalaččat suvdilis sámeturismma doaibmaprinsihpaid, mat fállet buriid geavatlaš rávvagiid buot turismadoibmiide. Ávžžuhan oahpásmuvvat daidda, daningo rávvagiin lea ávki, go boahtá geahččalus fállat dan beakkán Lappi eksotihka.

Taina Máret Pieski, museahoavda, Sámemusea Siida

Kiasma ja Sámemusea Siidda oktasaščájáhus Oktii áidna čohkke oktii sámedáidaga ja sápmelaččaid gieđahalli dáládáidaga Sámis Suomas, Ruoŧas ja Norggas. Čájáhus rahpasa Kiasmas 27. njukčamánu 2026. Oassi čájáhusas lea oaidninláhkai golggotmánu 2026 rájes Siiddas, Anáris.

Dán áigge njealji riikka viidodahkii olli Sápmi leamašan juo ovdal davviriikkalaš stáhtaáddejumi dahje našuvnnalaš jurddašeami. Čájáhus ovdanbuktá dáládáidaga, mii láide dárkkodit sápmelašvuođa sin iežaset geahččanguovllus. Čájáhus čalmmustahttá máŋggageardásaš vásáhusaid, main sápmelašvuohta seailu ja joatká leahkimis olggobealde ásahuvvon struktuvrrain fuolakeahttá.

Čájáhusas leat mielde badjel 20 dáiddára ja dáiddaduojit 1970-logus dán beaivái. Čájáhusa lea kurateren erenomášáššedovdi Petra Laiti.

“Mii leat hui ilus Kiasma beroštumis oktasaščájáhussii áiggis, goas sámi dáládáidagii lea viiddis riikkaidgaskasašge beroštupmi. Čájáhus lea vuosttas sámi dáládáidaga ja duoji stuorračájáhus Helssegis. Anán dehálažžan maiddái dan, ahte sápmelaččat leat ieža kurateren čájáhusa. Petra Laiti ideas álbmogeamet mannanáigi ja dálášvuohta deaivvadit”, dadjá Sámemusea Siidda museahoavda Taina Máret Pieski.

Čájáhusa namma Oktii áidna lea ožžon inspirašuvnnas Johan Turi teavsttas Muitalus sámiid birra jagis 1910. Dat čujuha áigái, goas Turi mielde “sápmelaččat eai oba diehtán, ahte leat earát go sii”.

“Davviriikkalaš álbmogiidda lea oahpahuvvon, ahte Sápmi ii lean, ja jus lei, dat ii lean dakkár, go sápmelaččat muitaledje, ja jus lei, dat jávkkai eará sivaid dihte go daid, maid sápmelaččat áin dovdet dávttiineaset. Ále divtte dan dájuhit. Ovdal davviriikkaid lei Sápmi. Sápmi ii lean stáhta (state), nugo mii áddet stáhta dánáigge, iige riikkavulošvuohta (nationality), nugo geahčašeimmet pássain, fal našuvdna (nation). Oktii duot našuvdna lei áidna, mii gohčodii dáid eatnamiid ruoktun”, čájáhusa kuráhtor Petra Laiti čállá.

Kiasmai Oktii áidna -čájáhus lea vuosttas viiddis ollisvuohta, mii ovdanbuktá sámedáidaga.

“Lea gudni ovttasbargat namalassii Siiddain. Sis lea mearkkašahtti, riikkaidgaskasaččatge fuomášuvvon erenomášmáhttu. Álbmotgalleriijai gullevaš Kiasma linnjá lea ovttasbargat viidásit ja oahppat ođđa. Ná mii sáhttit fállat álbmogii ođđa, viidásut geahččanguovlluid – mii lea mu mielas dáládáidaga ulbmil”, dadjá Kiasma museahoavda Kiira Miesmaa.

Oktii áidna
Sámi dáidaga áigi
27.3.-6.9.2026, Kiasma

Lassidieđut mediai:
Sámemusea Siida
Taina Máret Pieski, museahoavda, taina.pieski@samimuseum.fi

Kiasma
Kiira Koskela, dieđiheaddji, 050 4786 861, kiira.koskela@kiasma.fi
Piia Laita, gulahallanhoavda, 0294 500 507, piia.laita@kiasma.fi

Sámemusea Siida lea riikkaviidosaš vástumusea, man erenomášsuorgin lea sámekultuvra ja guovllulaš vástumusea kulturbirasbargguid oktavuođas sámiid ruovttuguovllus. Siidda guovddášulbmilin lea doarjut sámi identitehta ja kultuvrralaš iešdovddu. Siida gullá máilmmi eamiálbmogiid museafierpmádahkii.

Álbmotgalleriija lea govvadáidaga riikkaviidosaš vástumusea. Dat bajásdoallá golmma Suoma dovdoseamos musea, mat leat Ateneum dáiddamusea, Dáládáidaga musea Kiasma ja Sinebrychoff dáiddamusea. Dan lassin dat hálddaša álbmotlaš dáiddačoakkáldaga ja dasa laktáseaddji arkiivva, hukse kulturárbbi ja ovddida dáiddalaš čuvgehusa.

10. ja 12. čakčamánu 2025 leat historjjálaš beaivvit sámemuseaide ja sámiide kulturgiettis: hervejuvvon čoarvebaste, mii lea álgoálggus máttasámeguovllus, máhcahuvvo Sámemusea Siiddas Anáris, Suomas, Samien Sijtei – máttasámemuseai ja kulturguovddážii Snåsai, Norgii. Jearaldagas lea vuosttas máhcaheapmi guovtti sámemusea gaskkas.

Čoarvebastii, mii lei boahkánii heŋgejuvvon persovnnalaš diŋga, lea gohppojuvvon jahki 1893. Malena Torkelsen – su dovdat maiddái namain Aahka Meele – attii álgoálggus bastte suopmelaš gielladutkái Eliel Lagercrantzii, guhte lei dokumenterenmátkkis jagis 1925. Malena lei dovddus Snåsa ja Lierne várreguovlluin ja orui iežas rávesolbmoagi Snåsas. Lagercrantz vuvddii bastte maŋŋelis Suoma álbmotmuseai jagis 1931. Jagis 2021 Suoma álbmotmusea máhcahii olles sámediŋggaid čoakkáldagas Sámemusea Siidii, ja ná Malena baste gárttai maiddái Anárii.

Gaskavahku 10. čakčamánu Saemien Sijte hoavda Birgitta Fossum mátkkošta Anárii vuostáiváldit bastte Sámemusea Siidda hoavddas Taina Máret Pieskis virggálaš luohpadanseremoniijas Siiddas.

– Iežas kulturárbbi máhccamis lea stuorra mearkkašupmi. Mii leat ilus, go beassat máhcahit čoarvebastte dan ruovttuguvlui, ja sávvat, ahte iežas servoša siste dat sirdá mearkkašumis dálá ja boahttevaš buolvvaide, dadjá Sámemusea Siidda hoavda Taina Máret Pieski.

Bearjadaga 12. čakčamánu Saemien Sijte bovde du rabas dilálašvuhtii Snåsai, gos oaidninláhkai leat čoarvebaste ja čuovgagovat Lagercrantz dokumenterenmátkkis.

– Dát lea dehálaš oláhusmearka máttasámiid servošii ja sámemuseaide obanassii. Diŋggas lea stuorra kultuvrralaš ja historjjálaš árvu, ja mii leat ilus go fidnet dan ruovttoluotta, dadjá Saemien Sijte hoavda Birgitta Fossum.

Baste ii leat dušše persovnnalaš opmodat, fal maiddái oassi máttasámiid historjjá ja identitehta. Lagercrantz guđii detáljalaš muituimerkejumiid mátkkiinis, main son govvida earret eará 34 goađi várredálu Snåsas ja deaivvademiid sámiiguin. Dán materiála lea maiddái hui miellagiddevaš dutkat.

Dilálašvuohta lágiduvvo Saemien Sijtes 12. čakčamánu dmu 14.00. Preassa lea buresboahtán dmu 13.00.

 

Lassedieđut:

Saemien Sijte

Museahoavda Birgitta Fossum
t. +47 948 56 586
birgitta.fossum@saemiensijte.no

Amanueansa Lisa Dunfjeld-Aagård
t. +47 940 17 021
lisa.dunfjeld-aagard@saemiensijte.no

Sámemusea Siida

Museahoavda Taina Máret Pieski
t. 050 5351574
taina.pieski@samimuseum.fi

Intendeanta Anni Guttorm
t. 0400 891 860
anni.guttorm@samimuseum.fi