Dolgána-álbmoga girječálli Kseniia Bolshakova ságastallá iežas girjji All the Frost Melts birra, mii muitala su mánnávuođa birra boazodilis, Ruošša beale árktalaš guovllus.

Girjjis son muitala mo lea eallit viiddis duoddariin, guođohit, eamiálbmoga oktavuođas eatnamiidda, koloniserema váikkuhusain ja ruoššaiduhttimis. Son suokkardallá maid mo álgoálbmotgirjjálašvuođa bokte sáhttá juogadit áddejumi árbevirolaš máhtu ja eallinvásáhusaid birra álgoálbmogis nubbái ja davviguovllus nubbái.

Ságastallama jođiha su sámi lágádusa, ABC-Company E-skuvla AS hoavda Kirsi Paltto. Girji almmustuvvá dán jagi loahpas davvisámegillii. Girjesáhka lea eaŋgalasgillii.

Dáhpáhus lea friddja ja mii bovdet buohkaid searvat ságastallamii.

Beaivi: 15.9.2026

Diibmu: 16.30

Báiki: Siidda auditoria

3.–5.9.2026 lágidii Sámemusea Siiddas vuosttas geardde SIIDA GAME JAM. Sihke Anára museas ja neahta bokte Discorddas lágiduvvon dáhpáhus čohkkii spealuid ráhkadeaddjiid miehtá máilmmi ovddidit sámekultuvrras, historjjás ja perspektiivvas inspirerejuvvon spealuid. Dáhpáhusa ulbmil lea ráhkadit spealuid main vuođđu lea sámekultuvrras.

Game jam lea riikkaidgaskasaččat dohkkehuvvon dáhpáhushápmi mas oasseváldit hábmejit ja ráhkadit spealu dahje speallokonseaptta dihto áigemeari siste. SIIDA GAME JAM:ii oassálastima várás ii dárbbašuvvon ovddeš spealu ovddidanvásáhus. Dilálašvuhtii besse buohkat, geat beroštit spealuin ja sámekulttuvrrain. Dan ulbmilin lei addit vejolašvuođa guorahallat speallanvuđot ovdanbuktima ja gávnnahit ođđa vugiid lahkonit ja gaskkustit kultuvrralaš muitalusaid, perspektiivvaid ja vásáhusaid.

Jurdda dáhpáhussii šattai Diginativvat? – Sámi spealut dál! –čájáhusas Siiddas, man kuráhtor lea Outi Laiti. Čájáhusas ovdanbuktojuvvojedje spealut, mat ledje čájehuvvon vuosttas Sámi Game Jamis, mii dollojuvvui Ohcejogas jagis 2018, ja gallededdjiin lei maid vejolašvuohta geahččaladdat daid.

“Álggiimet smiehttat makkár dáhpáhusa sáhtáleimmet lágidit dán čájáhusa oktavuođas. Oalle jođánit šattai jurdda lágidit fas Game Jam -dáhpáhusa.  Dán háve Sámemusea Siida lea mielde lágideame Game Jamiid ja oassálástiin lea vejolašvuohta ohcat inspirašuvnna musea čájáhusain. Lassin mii dáppe Siiddas fállát kulturáššedovdamuša.” lohká čájáhusamanuenssa Reetta Tornensis.

Dáhpáhusa fáddán lei Gierddit. Fáddá guorahallojuvvui máŋggalágan perspektiivvain, earret eará áiggis, olbmuin, ealáhusain, historjjás ja boahtteáiggis. Oassálastit ávžžuhuvvojedje dulkot fáttá friddja ja lahkonit dan rabas mielain – maiddái jurddašit viidáseappot go dábálaš lahkonanvuogit spealu ovddideapmái ja muitalusaide. Dáhpáhusa áigge museabiras, čájáhusat ja ságastallamat ledje vuolggasadjin oasseváldiide ráhkadit iežaset speallanvuđot dulkomiid.

Ulbmil olahuvvui máŋgga láhkai: Oasseváldiin lei vejolašvuohta geahččaladdat ođđa ovdanbuktinvugiid ja lahkonit sámekultuvrra spealuid bokte ovttas museaámmátolbmuiguin ja mentoriiguin. Spealut addet vuogi movt lahkonit kultuvrra ođđa perspektiivvain.

SIIDA GAME JAM oaččui oasseváldiid eret sihke Sápmis ja dan olggobealdege. Oassálastit bohte dáhpáhussii riikkain earret eará Kiinnás ja Ođđa Selánddas. Dát nannii dáhpáhusa riikkaidgaskasaš ollilvuohta ja dagai SIIDA GAME JAM duođalaš deaivvadanbáikin.

Vuosttaš SIIDA GAME JAM bijai maiddái vuođu ođđa ovttasbargovejolašvuođaide ja boahttevaš doaluide spealuid ja kulturárbi gaskkusteamis. Dáhpáhus čájehii, ahte spealut sáhttet fállat miellagiddevačča ja hutkás vuogi gieđahallat sámekultuvrra ja fuobmát ođđa muitalanvugiid. SIIDA GAME JAM áigge ovddiduvvon spealut soitet boahttevuođas vaikko šaddat čájáhusain Siiddas!

Diginatiivvat? Sámi spealut dál!-čájáhus lea vel čájáhusas!

Diginativvat? – Sámi spealut dál! -čájáhus gávdnat ain Sámemusea Siiddas čakčamánu 20. beaivái 2026. Čájáhus fállá oahpásmuvvama sámetemálaš spealuide ja speallankultuvrii. Beasat maid geahččalit čájáhusas čájehuvvon spealuid.

Dál lea buorre áigi oahpásmuvvat čájáhussii ja fuobmát mo spealut sáhttet gaskkustit sámekultuvrii laktáseaddji muitalusaid ja perspektiivvaid.

Sámemusea Siida, Ruoŧas doaibmi Nordiska museet ja Oulu universitehta Giellagas-instituhtta álggahit sápmelaš kulturárbái laktáseaddji ovttasbarggu. Fidnus dutket Nordiska museet čoakkáldagaide gullevaš, Suoma stáhta guovllus čoggojuvvon boares sámedávviriid duogášdieđuid ovttas sámeservošiiguin. Ovttasbargu lea oassi Sámemusea Siidda Ellos min árbi -fidnu (2025–2028), man ruhtada Suoma kulturfoanda.

Ovttasbarggu ulbmilin lea kártet Nordiska museet čoakkáldagaide gullevaš sámedávviriid provenieanssa dahjege dárkilut vuolggasaji, čoagginhistorjjá ja čoakkáldaga viiddisvuođa. Čoakkáldagaide gullá buohkanassii measta 700 dávvira.

–Dát ovttasbargu lea Sámemusea Siidii mearkkašahtti. Mii háliidit čiekŋudit áddejumi sámečoakkáldagaid duogážis ja nannet daid oktavuođa sámeservošii. Bargg guovddášlaš ulbmilin lea máhcahit dávviriidda laktáseaddji dieđu oassin ealli sámekultuvrra. Sávan, ahte fidnu sáhttá leat álgu dávviriid ruoktotmáhccamii, dadjá Sámemusea Siidda museahoavda Taina Máret Pieski.

–Nordiska museet lea duođaid ilus go oažžu leat mielde dán áidnalunddot ovttasbargofidnus Sámemusea Siiddain ja Giellagas-instituhtain. Vuosttas geardde dan maŋŋá, go sámedávvirat bohte Nordiska museet čoakkáldagaide, mis lea vejolašvuohta vuohttalit daid historjjá ja vuolggasaji. Sávan rehálaččat, ahte min ovttasbargu movttiidahttá eará museaid čuovvut min ovdamearkka, dadjá Nordiska museet hoavda Sanne Houby-Nielsen.

–Mii leat ilus, go sáhttit fidnus nannet duodjedutkamuša servodatlaččat mearkkašahtti vugiin. Lea hui dehálaš, ahte boares sámedávviriid duogážat dutkojuvvojit ovttas sápmelaččaiguin. Dávvirčoakkáldagaid bokte rahpaseaddji diehtu čiekŋuda áddejumi min máttarvánhemiid eallimis ja jurddašeamis. Dat guoddá min boahtteáigái, dadjá Giellagas-instituhta hoavda Sigga-Marja Magga.

Dávvirat ja provenieansadutkamuša bohtosat ovdanbuktojuvvojit rabas álbmotdilálašvuođain, mat álget loahppačavčča 2026. Dilálašvuođain Nordiska museet čoakkáldagaide beassat oahpásmuvvat gáiddusoktavuođain Stockholbmii. Dilálašvuođat fállet vejolašvuođa ságastallamii ja dieđu juohkimii ja nannejit searvvušvuolggalaš čoakkáldatbarggu. Fidnus lea maiddái ulbmilin čielggadit searvvušvuolggalaš čoakkáldatbarggu mearkkašumi sápmelaččaide ja dan, makkár sávaldagat álbmogis leat dalle go čoakkáldagat máhccet. Go máttarvánhemiid dávvirat ja daidda laktáseaddji diehtu máhccá ja suddá servošis ealli árbedihtui ja dáidui, dat oažžu maiddai ođđa mearkkašumiid. Kollektiivvalaš barggu geažil, dávviriid rolla viidána dovdoarkiivvain ságastallanfáddán ja inspirašuvnna gáldun.

Ovttasbarggu áigge Siida ja Nordiska museet dutket ovttas Oulu universitehta Giellagas-instituhta dutkandoavttir Eeva-Kristiina Nylanderiin erenomážit sápmelaččaide miellagiddevaš gažaldagaid, nugo mo, gos ja geat lakte dávviriid musea čoakkáldagaide. Dutkanbohtosat bohtet sámeservošiid olámuddui.

Sámemusea Siidda searvvušlaš Ellos min árbi -fidnu dutká ja čielggada, makkár lea sápmelaš repatriašuvdna- ja searvvušbargu ja mo ruoktot máhccan sámedávvirat šaddet buoremus vejolaš vugiin oassin ealli sámekultuvrra. Fidnu nanne plánavuložit Siidda álbmotlaš ja riikkaidgaskasaš repatriašuvdnabarggu, man ulbmilin lea sámečoakkáldagaid máhcaheapmi ruovttoluotta sámeservošiidda Sápmái.

 

Lassidiehtu:
Taina Máret Pieski
Museahoavda
Sámemusea Siida
+358 (0)50 5351574
taina.pieski@samimuseum.fi

 

Sanne Houby-Nielsen
Museahoavda
Nordiska museet
+46 (0)8 519 546 20
sanne.houby.nielsen@nordiskamuseet.se

 

Eeva Kristiina Nylander
Dutkandoavttir
Giellagas-instituhtta
Oulu universitehta
+358 (0)40 704 5153
eeva-kristiina.nylander@oulu.fi

 

Árvugas Sámiráđđi, buorit ávvudanguossit, Sámemusea Siidda bealis háliidan sávvat liekkus lihkusávaldagaid 70-jahkásaš Sámiráđđái.

Go Sámeráđđi vuođđuduvvui jagis 1956, dan duohkin lei nana jurdda das, ahte riikkaráját eai galgga biđget ovtta álbmoga. Dárbbašuvvui oktasaš jietna, oktasaš forum ja oktasaš oaidnu das, mo sápmelaččat sáhttet ovttas bealuštit iežaset vuoigatvuođaid, gielaid, kultuvrraid ja árbevirolaš ealáhusaid.

Čieža logijagi maŋŋá dát jurdda lea ain seamma dehálaš – gánske vel dehálut go goassige ovdal.

Mii oaidnit museabarggus juohke beaivve, mo sámi kulturárbi rasttilda riikkarájáid. Dávvirat, čuovgagovat, muitalusat, gielat ja muittut eai bisán riikkarájáide. Dat muitalit min oktasaš historjjás ja muittuhit das, ahte maiddái min boahttevuođa vuođđun lea ovttasbargu.

Mii eallit áiggis, mas máilbmi rievdá johtilit. Sámegielat, kultuvrrat ja báikkálaš servošat deivet ođđa hástalusaid. Mii dárbbašit oktasaš mihttomeriid, oktasaš ovddidanfidnuid ja doarjaga nubbi nuppis.

Sámiráđđi lea leamaš dán barggus vearditmeahttun fápmu. Dat lea nannen sápmelaččaid oktiigullevašvuođa, dolvon min jiena riikkaidgaskasaš bevddiide ja muittuhan máilmmi das, ahte Sápmi lea eanet go riikkarájáid ala sárgojuvvon gártá.

Sávan, ahte boahttevuođas mii bastit ovttastahttit fámuideamet ain nannoseappot ja čiekŋudit ovttasbargomet buot servodaga osiin. Dušše ovttas mii sáhttit sihkkarastit, ahte sámegielat, sámekultuvrrat, árbevirolaš ealáhusat ja min servošat seilot eallinfámolažžan miehtá Sámi maiddái boahttevaš sohkabuolvvaide.

Giitu Sámiráđđái 70 jagi barggus sámeálbmoga ja kultuvrra buorrin. Sámemusea Siida sávvá liekkus lihkusávaldagaid Sámiráđđái. Mii sávvat maiddái menestumi čuovvovaš logijagiid bargui!

Sámemusea Siidda kulturbirasbálvalusat leat gitta 29.6–31.7.2026 ja dalle musea ii atte cealkámušaid. Somás geasi!

Sámemusea Siidda Čoakkáldagat muitalit -fidnus leat buvttaduvvon ođđa sámegielat materiálapáhkat vuođđooahpahusa geavahussii. Vuosttas materiálapáhkka lea dál almmustahttojuvvon, ja guokte eará almmustahttojuvvojit dađistaga, go maŋimuš jorgalusat gárvvásmit.

Dál almmustahttojuvvon govvadáidaga ja giehtaduoji oahpahussii heivvolaš materiálapáhkka Gahpiriin dáidaga – Gávnna inspirašuvnna iežat kultuvrras láide oahppiid oahpásmuvvat iešguđetlágan kollášaide ja ohcat inspirašuvnna iežas duodjái iežas guovllu gahpiriin.

Materiálapáhkat, mat leat vel boađi boađi, gieđahallet bivdosiid ja sápmelaš bivdokultuvrra ja sámemánáid eallima boares dávviriid ja čuovgagovaid bokte. Buot materiálapáhkat buvttaduvvojit davvisáme-, anáraš- ja nuortalašgillii ja suomagillii. Dat almmustahttojuvvojit digitála hámis Finnas, gos dat leat friija buohkaid geavahusas. Sámegielat materiálapáhkat leat Finnas vel hui uhcán, eaige anáraš- dahje nuortalašgielat materiálapáhkat leat ovdal leamaš ollenge. Mii leat erenomáš ilus das, ahte sáhttit dál almmustahttit materiála maiddái anáraš- ja nuortalašgillii.

Materiálapáhkaid sisdoalut vuođđuduvvet Sámemusea Siidda Finnas almmustahttojuvvon dávvirčoakkáldagaide ja čájáhussisdoaluide. Dan lassin páhkat sisdollet eará Finna-organisašuvnnaid sámemateriálaid, dego čuovgagovaid, arkiivamateriálaid ja girjjálašvuođa. Ulbmilin lea fállat oahpaheaddjiide materiálaid, mat lea álki geavahit ja maiguin sáhttá lasihit sámekultuvrii ja historjái laktáseaddji temáid oahpahussii.

Oahpaheaddjiid dárbbut ja sávaldagat leat leamaš materiálapáhkaid plánema vuolggasadjin. Fidnu álggus sierra sámegielaid oahpaheaddjiide lágiduvvojedje ságastallandilálašvuođat ja oanehis skuvlendilálašvuođat Finna geavahussii oahpahusas. Vaikko fidnu lea nohkamin, materiálapáhkaid lea ulbmilin buvttadit lasi. Jo almmustahttojuvvon materiálaid sáhttit maiddái ođasmahttit oahpaheaddjiid máhcahaga vuođul.

“Sávan, ahte mii oažžut oahpaheaddjiin maiddái boahtteáiggis ideaid ođđa materiálapáhkaide ja máhcahaga juo gárvvásman materiálain. Mii mielas veahkehit muđuidge Finna geavaheamis”, muitala fidnu koordináhtor Anna-Leena Pyylampi.

Buoridanevttohusaid ja ideaid sáhttá sáddet njuolga Finna-oidnosis dahje šleađgapoasttain čujuhussii kokoelmat@samimuseum.fi Seamma čujuhusas sáhttá maiddái bivdit Finnai laktáseaddji rávvagiid.

 

Lassidieđut:

Anna-Leena Pyylampi, fidnokoordináhtor

Tel  +358  40 523 2478

anna-leena.pyylampi@samimuseum.fi

Makkár lei Anára márkan badjel 100 jagi dassái?

Siida bovde mátkái Anára márkana vássánáigái Anára gieldda 150-jagi ávvujagi gudnin.  

Čájáhusas leat Anára girkosiidda boares govat ja otná beaivve oidnosat bálddalaga. Govat rahpet erenomáš oidnosa gili nuppástusaide badjel čuođi jagi áigge. Čájáhusas lea maid anárlaš Matti Lehtola hábmen girkosiidda unnamálle jagis 1967.  

Buresboahtin guorahallat Anára márkana historjjá ja oaidnit mo oahpes biras lea nuppástuvvan áiggi mielde. 

Sámemusea Siidii leat válljejuvvon golbma ođđa áššedovdi nannet barggu sámi kulturárbbi buorrin.

Duojár FM Reetta Tornensis álggaha Siidda ođđa čájáhusamanuenssan golggotmánu 17. beaivve.

Mediaáššedovdi Ellen-Maarit Juuso álgá Siidda gulahallanáššedovdin čakčamánu 1. beaivve.

KTM Petra Laiti lea válljejuvvon mearreáigásaš kuráhtorin guovtti ja bealle jahkái suoidnemánu 1. beaivve rájes.

– Lean hui ilus go Siida geasuha čeahpes áššedovdiid bargosadjin. Dáinna rekrutteremiin mii sáhttit ovddidit iežamet čájáhusdoaimmaid ja maiddái čađahit čájáhusaid doalvuma boahtteáiggis. Seammás mii sáhttit ođasmahttit Siidda gulahallama ja vuorrováikkuhusa sihke sámeservošiidda ja eanet ja eanet máŋggabealat riikkaidgaskasaš gehččiide, muitala museahoavda Taina Máret Pieski.

 

Lassedieđut: Museahoavda Taina Máret Pieski, p. 050 535 1574

Govat gurutbealde olgešbeallái: Petra Laiti, Reetta Tornensis ja Ellen-Maarit Juuso

Sámekultuvra lea eallinfámolaš ja mii eallit otne guovdu kultuvramet renesánssa. Dát oidno min álbmoga kultuvrralaš fámuiduvvama lassin stuorra riikkaidgaskasaš beroštupmin buot dáiddasurggiin nu musihkas, govvadáidagis, girjjálašvuođas, dánssas go operasge.

Lean hui ilus, ahte Kiasma darvánii min ovttasbargoevttohussii, vai fidniimet Helssegii viimmat viiddis sámi dáládáidaga čájáhusa.

Oktii áidna -čájáhus lea vuosttas sámi dáládáidaga stuorračájáhus Helssegis. Anán dehálažžan maiddái dan, ahte sápmelaččat leat ieža kurateren čájáhusa.

****

Lean niegadan sámi dáládáidaga čájáhusas Helssegis badjel 15 jagi. Ja otne dát niehku ollašuvvá. Dát boddu lea hui mearkkašahtti.

Giittán Kiira Miesmaa ja Kiasma, go dohppiidet roahkkadit mu ovttasbargoevttohussii. Giitu maiddái das, ahte fidniimet hui friija gieđaid čájáhusa guovddáštemá ja dáiddadujiid válljemis. Oktasašbargu lea vuođđuduvvan luohttámuššii ja gaskanas gudnejahttimii.

Giittán lieggasit kuráhtor Petra Laiti, go vulget mielde oktasaš mátkái. Leat kurateren fiinna máŋggadását čájáhusollisvuođa. Du válljen geahččanguovllut hálahit bastilit juste dán áiggis. Oktii áidna -čájáhusa muitalusas ja dáiddadujiid válljemis min álbmogeamet mannanáigi ja dálášvuohta deaivvadit.

Giittán lieggasit buot čájáhusa dáiddáriid, go háliideiddet buktit dáiddaduojádet muitalit Oktii áidna muitalusa. Sávan didjiide buohkaide lihku ja menestusa din dehálaš barggus boahttevuođasge.

Sámi eatnamat ja čázit leat min ealli kultuvrra, árbevirolaš ealáhusaid ja sámegielaid vuođđu. Eatnamat ja čázit leat min eallinfámu gáldu. Min vuoigatvuođat leat goittotge miehtá Sámi uhki vuolde. Mii dáistalit min eatnamiid ja čáziid bealis, vai sáhttit vel ihttinge leat dáppe. Oktii áidna -čájáhus lea min muitalus, man Petra Laiti ja fiinna dáiddárat muitalit. Sávan, ahte min muitalus oidno ja gullo.

Ovttasbargu Kiasmain lea oahpahan olu. Giittán Kiira Miesmaa ja Kiasma fiinna ja čeahpes bargiid, go oaččuimet ovttas sámáidahttit Kiasma. Giittán maiddái Siidda rabasmielat bargiid, geat vulge roahkkadit dán vuosttas mátkái. Lean ilus, ahte mii oažžut oasi čájáhusas maiddái Siidii, Anárii golggotmánus.

Ellos sámi dáidda! Ellos Sápmi!

Kiasma ja Sámemusea Siidda oktasaš čájáhus Oktii áidna čohkke sámi ja sápmelaččaid gieđahalli dáládáidaga Suoma, Ruoŧa ja Norgga beal Sámis. Čájáhus rahpasa Kiasmas 27.3.2026. Oassi čájáhusas lea oaidninláhkai golggotmánu álggu rájes maiddái Siiddas Anáris.

Árktalaš guovlu lea maŋimuš áiggiid leamašan riikkaidgaskasaš politihka guovddážis sihke strategalaš sajádaga ja luondduriggodagaid geažil. Seammás go guovlu lea šaddan eanet ah’ eanet stuorraválddiid politihka čuozáhahkan, guovllu eamiálbmogat leat healbaduvvon. Ná geavai maiddái dalle go stáhtat juohkigohte Sámi rájáiguin.

JUHKKOJUVVON SÁPMI

Dán áigge Sápmi leabbá njealji riikkas, muhto dat leamašan das juo ovdal davviriikkalaš stáhtaáddejumi dahje nationála jurddašeami. Oktii áidna -čájáhus ovdanbuktá dáládáidaga, mas sámit besset ieža muitalit ja gieđahallat sámevuođa. Čájáhusas leat mielde badjel 20 dáiddára. Eanaš dáiddadujiin leat 2000–2020-vuođđaloguin, muhto mielde leat maiddái boarrásut duojit, main boarrásepmosat leat 1970-vuođđalogus. Dáid maŋimuš jahkelogiid sámesearvvuš lea heibon geainnus davviriikalaš láhkaásaheapmái ja riikkaidgaskasaš almmolašvuhtii.

“Sámi dáládáidagis leat ollu kontrásttat. Dujiin vuhttojit sámi eallima hearkivuohta ja dovddut, muhto maiddái dat, mo máilbmi lea garradan min go leamašan bággu birget. Sápmelačča čalbmái duojit speadjalastet servošeamet iešdovddu, iluid ja morrašiid. Suopmelaččaide fas duojit fállet vejolašvuođa oaidnit sámiid sin iežaset čalmmiiguin”, lohká čájáhusa kurateren erenomášáššedovdi Petra Laiti.

GEAIDNU SOABADEAPMÁI

Čájáhus lea maiddái Sámiid duohtavuođa- ja soabadankomišuvnna loahpparaportta čuovggas áigeguovdil. Komišuvdna geigii loahpparaportta stáhtaráđđái, Sámediggái ja Nuortalaččaid siidačoahkkimii juovlamánus 2025. Raporta fállá 68 evttohusa sámiid sajádaga buorideapmái ja deattuha, ahte Suoma stáhta lea vuođđuduvvon guovtti álbmoga eatnamiidda. Dál livččii áigi konkrehta doaimmaide.

”Dát oktasaš čájáhus lea ovdamearka ođđalágan ovttasbarggus, maid suopmelaččat ja sámit berrešedje bargat eambboge”, Laiti dadjá.

Kiasma hoavda Kiira Miesmaa oaivila mielde dáládáidagii gullá dat, ahte čáhkkejuvvo sadji iešguđetlágan muitalusaide ja daidda, geaid jietna ii leat álo gullon.

”Dát lea okta vuohki čáhkket saji sámiid jitnii. Lean ilus, ahte mii oažžut ovttasbargat
čájáhusain ovttas Sámemusea Siiddain ja kuráhtor Petra Laitiin”, Miesmaa muitala.

Sámemusea Siidda museahoavda Taina Máret Pieski atná dehálažžan, ahte Helssegis lágiduvvo viimmat viiddes sámi dáládáidaga čájáhus.

”Sámi dáládáidda ja duodji besset lieđđut áibbas ođđalágan áigodagas, ja dat vuhtto maiddái stuorra riikkaidgaskasaš beroštupmin. Lean hui movtta, ahte Kiasma vulggii mielde ovttasbargui minguin. Dat dahká vejolažžan fievrridit čájáhusoasáža maiddái Sápmái Siidii”, Pieski dadjá.

”Vaikko árktalaš guovlu lea almmolaš fuomášumi guovddážis dál eambbo go goassige, guovllu álbmogiid dilli ii buorrán. Gažaldagat eanaoamastusas ja luondduriggodagain leat govssohallan Nato-ságastallama ovddas. Seamma gažaldagat guoskkahit buot árktalaš eamiálbmogiid, dego sámiid ja inuihtaid. Danin leage dehálaš, ahte aiddo min jienat gullojit dál”, Laiti lohká.

Čájáhusa dáiddárat: Siri Baggerman, Tomas Colbengtson, Gabriel Engberg, Marja Helander, Rose-Marie Huuva, Berit Marit Hætta, Johdet x Pirak, Márjá Karlsen, Hans Ragnar Mathisen, Britta Marakatt-Labba, Joar Nango, Outi Pieski, Katarina Pirak Sikku, Raisa Porsanger, Jorma Puranen, Máret Ánne Sara, Eveliina Sarapää, Hilde Skancke Pedersen, Katarina Spik Skum, Lena Stenberg, Lada Suomenrinne, Arvid Sveen, Tapio Tapiovaara, Nils-Aslak Valkeapää, Niillas Holmberg, Pekka Aikio.

Oktii áidna – Sámi dáidaga áigi
27.3.–6.9.2026, Kiasma

Jearahallanbivdagat ja lassedieđut mediai:

Siida

Taina Máret Pieski, museahoavda, tainamaret.pieski(at)samimuseum.fi

Kiasma

Kiira Koskela, dieđiheaddji, 050 4786 861, kiira.koskela(at)kiasma.fi
Piia Laita, gulahallanhoavda, 0294 500 507, piia.laita(at)kiasma.fi

Sámemusea Siida lea nationála vásttumusea, man erenomášsuorgin lea sámiid kultuvra ja guovllu vásttumusea kulturbirasbargu sámiid ruovttuguovllus. Siidda guovddáš mihttomearrin lea doarjut sámiid identitehta ja kultuvrralaš iešdovddu. Siida gullá máilmmi eamiálbmogiid museafierpmádahkii.

Suoma álbmotgalleriija lea govvadáidaga nationála musea. Dat máđasatná golmma Suoma dovddus musea, mat leat Ateneum dáiddamusea, Dáládáidaga musea Kiasma ja Sinebrychoff dáiddamusea. Dat maiddái hálddaša nationála dáiddačoakkáldaga ja dasa gulli arkiivva, hukse kulturárbbi ja ovddida dáiddalaš čuvgehusa.