Galledeamis vástidedje Sámemuseafoandda stivrra ságadoalli Veikko Feodoroff, museahoavda Taina Máret Pieski ja Anára gielddahoavda Tommi Kasurinen. Galledeapmái oassálasttiiga maiddái Sámemusea amanueanssat Marjo-Riitta Rantamäki ja Konsta Verta.
Mii giitit dásseválddi presideanta galledeamis Anárii ja beroštumis sámiid kultuvrii!
Govva: Konsta Verta / Saamelaismuseo Siida
Jagi musea 2024-bálkkašupmi geigejuvvui otne miessemánu 23. beaivve Suoma musealihtu ja musearáđi ICOM ordnen Museabálkkašupmegálas Jyväskyläs.
Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida lea šaddan Davvi-Lappi dehálamos galledanbáikin ja turismaoaidnámuššan. Jagis 2022 rahpasan Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme -čájáhussamet viiddiduvvon ja vuođđodivoduvvon Siida-dálus lea beaggán. Ođđa oktasaš čájáhus, repatriašuvdnabargu ja searvvušlaš čoakkáldatbargu, man Sámemusea lea dahkan, leat ovddidan olu museasuorggi našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš oinnolašvuođa ja váikkuhanmuni.
Mii illudat ja leat duđavaččat ahte Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda máŋggabealat bargu sápmelaš kulturárbbi ja davvi luonddu buorrin lea dovddastuvvon Suoma museasuorggi alimus bálkkašumiin.
“Bálkkašupmi erenomáš fiinna ja váimmolaččat dahkkon barggus gullá buot Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda bargiide ja buohkaide, geat leat leamašan mielde čájáhus- ja ođasmahttinfidnuin maŋimuš jagiid áigge. Sámemusea háliida giitit vel erenomážit sámeservoša, mii lea oassálastán čájáhusaid ođasmahttimii, repatriašuvdnabargui ja searvvušlaš bargui ja lea dorjon musea barggu”, celkkii intendeanta Eija Ojanlatva vuostáiválddidettiinis bálkkašumi Sámemusea beales.
“Mii Meahciráđđehusas atnit stuorra árvvus badjel 25 jagi bistán Luondduguovddáža ja Sámemusea ovttasbarggu Siiddas. Dat lea guoddán guhkás ja mii leat ovttas leamašan ovdavázzit. Vuosttas čájáhusa rahpasettiin guovtte organisašuvnna oktasaš čájáhus lei vuosttas dákkár čájáhus. Min ođđa čájáhusas hábmiimet ođđa muitalanvuogi, go geavaheimmet dáidaga ovdanbuktimiin. Konseapta guovtti čájáhusgiehtačállosa ovttasteamis doaibmá ain”, illuda Meahciráđđehusa virkkosmananu erenomášáššedovdi Kirsi Ukkonen.
“Dát lea erenomáš fuomášupmi Jagi eurohpalaš musea bálkkašumi lassin. Mii doaivut ahte dát bálkkašumit oidnojit maiddái Sámemusea Siidda našuvnnalaš barggu árvvusatnimis ja ruhtadeamis”, lohká museahoavda Taina Pieski.
Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda ođđa čájáhus lea menestuvvan bures go min leat galledan eanet go goassige ovdal. Min luhtte Siiddas leat fitnan ođđasit rahpama maŋŋá beannot jagis 226 000 guossi, ja sis čájáhusas measta 120 000 olbmo. Min čájáhusgalledeaddjiin badjel bealli lea riikkaidgaskasaš guossit.
Bálkkašumis gilvaledje Sámemusea ja Davvi-Lappi Luondduguovddáš Siidda lassin njeallje musea: Raasepori dáládáidaga musea Chappe, Turku Luostarimäki museakoartil, Punkaharju Suomen Metsämuseo Lusto ja Varkaus museaguovddáš Konsti. Bálkkašupmi geigejuvvui logát háve.
Giitu! Takkâ! Späʹsseb! Kiitos!
Lassedieđut:
Museahoavda Taina Pieski, taina.pieski(at)samimuseum.fi, +358 50 5351574
Virkkosmananu erenomášáššedovdi Kirsi Ukkonen, kirsi.ukkonen(at)metsa.fi, +358 400 479 986
Govat: https://flickr.com/photos/siidainari/albums/72177720317204179
Bálvvosbáiki lea čájáhusollisvuohta, mii čohkiida filmmažiin. Dan vuođđun leat musihkkár Ánnámáreha luođit. Dáiddabihtát leat šaddan Ánnámáreha, mediadáiddár Marja Viitahuhta ja musihkkár Ilkka Heinonen (juovkačuojanas) ja Turkka Inkilä (elektrovnnalaš musihkka) ovttasbarggu vuođul.
Dáiddabihtát suokkardallet, mot sámi máilmmigovva dihtto dálá áiggis. Dan mielde olmmoš lea oassi birrasisttis, ii dan eaiggát muhto baicca geavaheaddji, guhte vuhtiiváldá dološ buolvadagaid árbbi ja seailluha eallineavttuid boahttevaš buolvadagaide. Eanan, šattut, eallit ja olmmoš hábmejit ovttas ollisvuođa, man oasážat leat sorjavaččat nuppiineaset.
“Min dáiddabihtát govvidit Sámi eksperimentála ja ohcci vugiin. Govva ja jietna leaba dialogalaš gaskavuođas nuppiidasaska ektui: dat duddjoba nuppiidasaska saji, hábmeba gaskaneaskka dulkonhorisonttaid ja mearkkašumiid ja čuojaldahttet nubbi nuppi.“
Mii sávvat buohkaid bures boahtin Bálvvosbáiki-čájáhusa rahpandoaluide be 24.5. dmu 18.00
Čájáhus lea oaidnin láhkai 29.9. rádjái ja dan lea buvttadan Sámemusea Siida.
Siida lea rabas dálvvi rabasáiggiid mielde 31.5. rádjái dmu 10–17 vuos-láv. Geasi rabasáiggiid mielde 1.6. rájes Siida lea rabas dmu 9–18 juohke beaivve. Restoráŋŋa Sarrit bálvala Siidda rabasáiggiid mielde.
Lassidieđut: Čájáhusamanuensa Konsta Verta, 040 149 5866, konsta.verta(at)samimuseum.fi
Jagi eurohpalaš musea bálkkašupmi geigejuvvui otne miessemánu 4. beaivve Portugála Portimãos EMYA konfereanssas, man lea ordnen European Museum Forum.
Sámemusea háliida giitit EMYA duopmárgotti, European Museum Foruma, Portimão gávpoga ja ICOM Suoma bálkkašumi ovddas ja vejolašvuođas searvat jagi 2024 EMYA konferensii.
Mii leat hui ilus go Siidda ođastus ja máŋggabealat bargomet sápmelaš kulturárbbi ovdii lea ožžon fuomášumi miehtá Eurohpá.
”Sámemusea Siida eamiálbmotmusean lea vuosttažettiin sámiid iežaset várás. Muhto mii illudat sakka ahte sápmelaš muitalussamet guoskkaha olles Eurohpá museasuorggi ja olbmuid miehtá máilmmi.” dadjá museahoavda Taina Pieski giittossártnistis.
Giitosat dán bálkkašumi ovddas gulletge olles sámeservošii, eallilan olbmuide, geat dieđuideasetguin ja dáidduideasetguin leat dorjon bargomet ja maiddái buot Sámemusea bargiide áŋgiruššamis.
Mii giitit maiddái máttarvánhemiiddámet doarjaga, ráhkesvuođa ja fámuid ovddas.
Siidda ođđa váldočájáhusas sápmelaččat ieža muitalit iežaset muitalusaid. Ođđa čájáhusa huksemis ledje mielde badjel 300 sámeservoša lahtu.
Mii doaivut ahte dát bálkkašupmi addá midjiide návccaid joatkit min servošii dehálaš repatriašuvdnabarggu. Dán bargui mii dárbbašat olles eurohpalaš museasuorggi doarjaga, vai máttuideamet dávvirat máhccet ruoktot Sápmái.
Háliidat sávvat váimmolaš lihkusávaldagaid buot EMYA 2024 bálkkašuvvon museaide!
Giitu! Takkâ! Späʹsseb! Thank you!
Lassedieđut: Museahoavda Taina Pieski, taina.pieski(at)samimuseum.fi, +358 50 5351574
Govat: https://www.flickr.com/photos/siidainari/albums/72177720316701063/
Eaŋgalsgielat dieđáhus European Museum Forumis dáppe.
Sámemusea Siida almmuha, ahte máhcaha Pekka Sammallahti “Albma olbmot – Oikeita ihmisiä” -čuovgagovvačájáhusa badjel 200 čuovgagova sámeservoša lahtuide. Skeŋkendilálašvuohta lágiduvvo Anáris 13.–17. miessemánu 2024.
“Albma olbmot – Oikeita ihmisiä” lea leamaš oaidnimis Anáris Sámemusea ja luondduguovddáš Siiddas, 23.6.2020–31.3.2021, ja dan maŋŋá Sámekulturguovddáš Sajosis. Sámemuseai dan maŋŋá máhccan čuovgagovvagevvosiid leat mearridan skeŋket govain leahkki olbmuide govvejeaddji Pekka Sammallahti ja servoša sávaldagas. Govaid digitálalaš kopiijat gullet boahttevuođas Sámemusea govvačoakkáldagaid oassin.
Govaid luobaheapmi dáhpáhuvvá Sámemusea Siiddas vu-be 13.-17.5. dii 10-16. Govaid sáhttá luobahit maiddái Gárasavvonis ga 15.5. sihke Ohcejogas ma 4.6. ollašuvvi searvvušlaš dilálašvuođaid oktavuođas. Dáid dilálašvuođaid áiggit ja báikkit sihkkarasttojit maŋŋelis. Vai mii sáhttit sihkkarastit govvaluobaheami lihkostuvvama, das galgá soahpat ain ovddalgihtii juogo álbmotdoaimmavástideaddjiin dahje amanueanssain.
Dát Marja Helandera kurateren ja Sámemusea buvttadan čájáhusa namma “Albma olbmot – Oikeita ihmisiä” speadjalastá máŋggaid eamiálbmogiid vuogi gohčodit iežaset albma olmmožin. Čájáhus sisttisdoallá Pekka Sammallahti govven čáhppesvilges olmmošgovaid davvi olbmuin árgabeaivvi birrasiinniset čieža jahkelogus, gitta 1960-logu rájes. Guovddážis leat Deanu čázádaga ássit, muhto govat leat maiddái Anáris, Eanodagas, Soađegilis, Gárasavvonis, Jielleváris, Várjjagis ja Álaheaivuonas. Sámemusea Siida lea ilus go sáhttá fállat servoša lahtuide vejolašvuođa oažžut iežas oamastussii dáid váikkuheaddji čuovgagovaid alddiset ja lagamuččaineaset.
Pekka Sammallahti lea beakkán eandalii bargguinis sámegielaiguin ja -kultuvrrain. Son lea Oulu universiteahta emeritusprofessor, ja ássan beali eallimisttis Ohcejoga Veahčahis. Čuovgagovven lea johtán Sammallahti mielde juo 1950-logu rájes.
Čájáhusa lea kurateren Marja Helander. Helander lea beakkán ja bálkkašuvvon čuovgagovvadáiddár.
Siida lea rabas dálverabasáiggiid mielde dii 10–17 vu-lá, so gitta. Siidda museagávpi SiidaShop bálvala Siidda rabasáiggiid sihke neahttagávpin čujuhusas www.siidashop.fi. Restoráŋŋa Sarrit bálvala maid Siidda rabasáiggiid mielde.
Lassedieđut ja govaid viežžamis soahpan:
Álbmotdoaimmavástideaddji Pia Nikula, 040 621 2663, pia.nikula(at)samimuseum.fi
Má. Amanueansa Tiina-Maria Aalto, 040 154 7577, tiina-maria.aalto(at)samimuseum.fi
Sámemusea Siida lea finálaevttohassan Jagi eurohpalaš musean 2024. Vuoiti válljejuvvo Portugala Portimãos miessemánu 4. beaivve European Museum of the Year Award konfereanssas. Viđa beaivvi konfereansa čohkke Eurohpa museasuorggi áššedovdiid ja organisašuvnnaid ságastallat suorggi áigeguovdilis hástalusain, servodatlaš mearkkašumis ja váikkuhanmuniin.
– Mii illudat go miehtá Eurohpá leat fuomášan Siidda ođasmuvvama ja min máŋggabealat riikkaviidosaš barggu sápmelaš kulturárbbi ovdii, lohká museahoavda Taina Pieski
Sámemusea ja Luondduguovddáš Siiddas lea boahtán Davvi-Lappi bivnnuheamos galledanbáiki. Mannan jagi Siiddas fitne guossit eanet go goassige ovdal. Siiddas gallededje 138 000 olbmo, geain 68 000 fitne oaidnimin min čájáhusaid. Maiddái gollan dálvi lea leamašan bivnnuhit go ovdal.
Siidda ođđa vuođđočájáhusas gullo sápmelaččaid iežas jietna. Čájáhus muitala sámekultuvrras ja dan huksemii oassálaste jagiin 2021-2022 badjel 300 sámeservošii gullevaš olbmo.
– Dát vuhtto čájáhusa ovdanbuktima ja muitalanvieru girjáivuohtan. Buot golbma Suomas ealli sámegiela oidnojit ja gullojit čájáhusas. Beassat giitalit olles sámeservoša Sámemusea Siidda lihkosmuvvan barggus, rámida Pieski.
Jagi eurohpalaš musea tihttelis gilvalit 50 musea 24 riikkas. Dát bálkkašupmi lea juhkkojuvvon juo 47 jagi.
Sámemusea ja Davvi-Lappi luondduguovddáža oktasaš vuođđočájáhus, Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme, dulko duovdagiid iešguđet gerddiid sápmelaš kulturbirasáddejumi bokte. Dan mielde luondu ja kultuvra leat čadnon čavga nubbi nubbái. Sápmelaš kulturbirrasis njálmmálaš historjá ja árbevierut hábmejit oktavuođa eatnamii ja birrasii. Muitalus sámekultuvrras čalmmustahttá dan mo vássánáiggit ellet mis ain.
Čájáhusa namma boahtá divttas, man anáraš Matti Morottaja lea čállán. Čájáhusa sámekulturoasi giehtačállosis vástida emeritusprofessor Veli-Pekka Lehtola.
Liŋka min EMYA videoi:
https://www.youtube.com/watch?v=TU-QgA7pk6k&t=1s
Liŋka konfereanssa siidduide:
https://emya2024portimao.com
Lassedieđut: Museahoavda Taina Pieski, tel. 050 5351574
Aune Kaarina Huhtamella i.s. Magga (1931–2013) lei sogastis dovddus ja árvvus adnojuvvon duojár, guhte bivttastii nuorravuođa rájes logi oarbinačča lassin maiddái eará fulkkiid.
Aune Huhtamella dávvirčoakkáldat skeŋkejuvvui Sámemusea Siidii guovvamánus 2023. Čájáhus, mii dál rahpasa, muitala Aune Huhtamella duddjon gávttiid bokte muitalusaid sámi sogain, duddjomis ja gávtti mearkkašumis árgabeaivvis ja ávvudoaluin. Čájáhus láidesta geahčči sámevuođa váibmui: Sámi bivttasteapmi lea ávvira atnin, dat lea ealas ja čájeha iežas sohkii ráhkisvuođa, mii gierdá eallima báruinge. Muitalusa mieđuštit Aune oappá, Rita Kumpulainen (i.s. Magga), divttat girjjis Kullankutoja (2016).
”Kruunu”
Kun otan esille lapintakin
pelkoni katoaa
silkkihuivi
kangasvyö
sisnakengän pehmeä kuiske
suku suuri sydämessä
olen kokonainen
vasta kun paulon kenkäni
risku rinnassa kimaltamassa
lakki vasta viimeiseksi
saamen suvun ylväs kruunu
– Rita Kumpulainen
Čoakkáldaga skeŋken ja ođđa čájáhus leat fiinna ovdamearka Sámemusea ja servoša gaskasaš gulahallamis ja luohttámušas. Mii illudit dán ovttasbarggus ja háliidit liekkusvuođain giitit soga buot lahtuid. Mii atnit ávvira Sámemusea Siiddas Aune árbbis boahttevaš buolvadagaide, dadjá Sámemusea Siidda museahoavda Taina Pieski.
Čájáhusa leaba giehtačállán Sigga-Marja Magga ja Rita Kumpulainen, ja dan lea buvttadan Sámemusea Siida.
Sigga-Marja Magga ovdanbuktá čájáhusa álbmogii disdaga 6.2. dmu 11.00 ja 15.00.
Čájáhus lea oaidnin láhkai Sámemusea ja luondduguovddáš Siiddas 29.9.2024 rádjái.
Lassedieđut:
Čájáhusamanuensa Konsta Verta, 040 149 5866, konsta.verta(at)samimuseum.fi
Amanuensa Marjo-Riitta Rantamäki, 040 571 5670, marjo-riitta.rantamaki(at)samimuseum.fi
Davvibađaeatnama musea skeŋke sámediŋggaid čoakkáldagas Sámemusea Siidii.
Sámemusea Siida lea riikkaviidosaš ovddasvástádusmusea, mii vurke sin čoakkáldagaide Suoma sámiid vuoiŋŋalaš ja ávnnaslaš kultuvrra. Davvibađaeatnama musea sámediŋggaid leat skáhppon museai ovddimustá 1900–1960-loguin, maŋimus diŋggat 1980-logus.
Skeŋkema vuosttaš oasi máhcaheapmi, masa gullet čoakkáldattekstiillat, dáhpáhuvvá Davvibađaeatnama musea čoakkáldatvisttiin maŋŋebárgga 16.1.2024.
– Dál orui leamen buorre boddu skeŋket sámediŋggaid ruovttoluotta sámeservošii, go Sámemusea Siidda ođđa čoakkáldat- ja čájáhusvisttit leat válbmašat, muitala kulturárbebargohoavda Pasi Kovalainen Davvibađaeatnama museas.
– Sámediŋggain ja daid máhcahemiin lea čiekŋalis mearkkašupmi sámeservošii. Skeŋken dievasmahttá mearkkašahtti olu Sámemusea Siidda diŋggačoakkáldaga boarráseamos oasi. Mii giitit Davvibađaeatnama musea dán kulturbarggus, dadjá museahoavda Taina Pieski.
Davvibađaeatnama musea čoakkáldagaide gullan sámediŋggaid čoakkáldat laktása olles Davvi-Suoma áidna ámmátlaččat dikšojuvvon musea álgomuddui. Diŋggaid čohkkii oululaš álbmotdiehtti, museadivššár Samuli Paulaharju (1875–1944). Čoakkáldat duššai measta oalát guktii museadáluid dollabuollimis jagiin 1929 ja 1940. Guktui buollimiid maŋŋá diŋggaid čohkke ođđasit Lappis.
Čoakkáldagas leat sullii 400 diŋgga ja das leat sámetekstiillat ja atnudiŋggat, ja maiddái bealljegoahti sihke máŋggat gerresat. Boarráseamos diŋggaid joavkkus leat earret eará vuostafoarbma Eanodagas jagis 1797 ja hárvenaš nađđadávggiid stohkat, main boarráseamos lea jagis 1730.
Čoakkáldatsirdin lea hui dehálaš sámeservošii, danin go ain stuorra oasi sámiid kulturárbbis lea museain sámeguovllu olggobealde.
Sámiid materiála kultuvra lea máŋggabealat sihke geavatlaš ja čáppat ja diŋggaide laktása mearehis olu immateriálalaš diehtu diŋgga duddjomis ja geavaheamis. Dát diehtu lea seilon buoremusat diŋggaid máttuin Sámis, sámiin ieža. Diŋggaid dutkama bokte sáhttit ealáskahttit sámeservoša boares duodjeárbevieruid ja -bargovugiid, materiálaid dovdama ja sánádaga, mat laktásit diŋggaid duddjomii ja geavaheapmái. Ealáskahttinproseassat leat searvvušlaččat, iešguđege sohkabuolvvaid ovddastahtti oahppama ja diehtodáiddu sirdima ja nie dat maiddái veahkeha sámiid materiála ja immateriála kultuvrra sirdáseami boahttevaš sohkabuolvvaide.
Maŋimus jahkelogiid áigge dahkkon sámečoakkáldagaid sirdimat Sámemusea Siidii lea konkrehtalaš čujuhus museaid gaskasaš eakti ovttasbarggus ja áddejumi lassáneamis kulturárbbi mearkkašumis sámeservošii.
Lassedieđut:
Pasi Kovalainen, kulturárbebargohoavda, tel. 044 7037151
Eija Konttijärvi, intendenta, tel. 044 7037184 ja Maisa Lukkari, amanueansa, tel. 044 7037183
Taina Pieski, museahoavda, tel. 050 5351574 ja Marjo-Riitta Rantamäki, amanueansa, tel. 040 571 5670
Sámemusea ja Davvi-Lappi luondduguovddáš Siiddas gallededje vehá badjel 68 000 čájáhusguossi jagis 2023. Áššehaslohku lea máhccan seamma dássái go ovdal koronapandemiija ja velá dan badjelge.
Jagi 2023 čájáhusaid fitne oaidnimin 6 proseantta eanet go bivnnuhamos jagi 2019 áigge. Galledeaddjiid lohku lea lassánan 33 % ovddit jagi 2022 ektui.
Siidda uksalohkki coahkehii badjel 138 000 geardde. Galledeaddjiide rehkenastojit čájáhusgussiid lassin maiddái olbmot, geat fitne Meahciráđđehusa Davvi-Lappi luondduguovddáža áššehasbálvalusas, Anára gieldda turismarávvenbáikkis, restoráŋŋa Sarrihis ja Siida Shop -museagávppis.
Oinniimet ovttaskas olahusbeaivvi ruškki 2023 áigge, go čakčamánus ovtta beaivvis fitne čájáhusaid oaidnimin badjel 850 guossi, mii lei badjel 200 olbmo eanet go ovddit olahusbeaivve.
Máilmmi rahpaseapmi mátkkošteapmái ja bivnnut ođasmahtton váldočájáhus Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme váikkuhit čielgasit guosselogu lassáneapmái. Ođđa váldočájáhusa leat oaidnán 1.6.2022 rahpandoaluid maŋŋá oktiibuot 113 000 čájáhusguossi jagis 2023.
– Lea movttegis ášši, ahte ođasmahtton Siiddas leat galledan eambbo olbmot go goassige ovdal. Dat, ahte sámit ieža muitalit kultuvrraset birra ođđa váldočájáhusas, čuohcá čielgasit maiddái váldoálbmogii ja turisttaide, lohká Sámemusea Siidda museahoavda Taina Pieski.
– Čájáhus movttiidahttá olbmuid davás Lappi lundui. Guosselogut muitalit ollislaččat turismma mearis guovllus ja ahte guossit dárbbašit máŋggabealat bálvalusaid ja maiddái dárkilis dieđu luonddus ja guovllus johtimii. Dán bálvalusa sii ožžot seamma dálus erenomáš čájáhusvásáhusa lassin, cealká virkkosmananu sierraáššedovdi Tarja Tuovinen Meahciráđđehusas.
Čájáhusgussiin sullii 42 % ledje suopmelaččat ja suopmelaš ja olgoriikalaš turisttaid meari gaskavuohta lea máhccamin seamma dássái go ovdal pandemiija. Eanemusat olgoriikalaš guossit leat boahtán Duiskkas ja Fránskkas, muhto galledeaddjit maiddái Hong Kongas ja Austrálias leat álgán fas dihttot moatte jagi bottu maŋŋá.
Oahpistemiid mearri lea lassánan issoras olu ođđa čájáhusa geažil. Jagis 2023 lágidedje 400 oahpisteami viđa iešguđetge gillii. Ovddit bivnnuhamos jahki oahpistemiid dáfus lei 2019. Dalle oahpistemiid lágidedje 292.
Sámemusea Siidda Nuortalaččaid árbevierrodálus Čeavetjávrris fitne jagi 2023 áigge 1311 guossi. Árbevierrodállu lei rabas 20.6.–23.9. maŋ-lá dii 10–16. Eanemusat Árbevierrodálus gallededje ruškki áigge, čakčamánus 30 % olles jagi galledemiin.
Sámedutki Áile Aikio Lappi universitehtii dahkan nákkosgirji gieđahallá Sámemusea ja musea sámáiduhttima. Aikio nákkosgirji Saamelainen museo? Tutkimus saamelaisen kulttuuriperinnön ontologisesta politiikasta dárkkistuvvo bearjadaga 8. juovlamánu 2023 Anáris Sámemusea ja luondduguovddáš Siiddas.
Aikio gávnnaha nákkosgirjjistis, ahte Siidda váldočájáhusa sámekulturoassi ja dan dahkanproseassa lea áidnalunddot musea dekolonisašuvnna dahku ja viggamuš hukset sápmelaččat vuogi bargat museabarggu.
– Mii leat erenoamáš ilus, ahte musea válljen searvvušlaš barganvuohki sámekultuvrra ovdanbuktimii oidno čájáhusa loahppabohtosis ja dulkomis. Sámemusea Siidda guovddáš mihttomearri lea ovddidit dekolonisašuvnna. Lea ilosmahtti, ahte Áile Aikio nákkosdutkamuš addá doarjagis Sámemusea válljen vuohkái, lohka Sámemusea Siidda museajođiheaddji Taina Pieski.
Pieski mielde Aikio nákkus addá árvvolaš dieđu musea sámáiduhttimis ja eamiálbmoga geahččanguovlluid vuhtiiváldimis museadoaimmain viidásappotge.
– Sámemusea Siida sávvá lihku ja giitá Aikio nákkosgirjjis, mii bálvala konkrehtalaččat sámeservoša ja sámekultuvrra, Pieski lohká.
Sámemusea ja Badje-Lappi luondduguovddáža oktasaš vuođđočájáhus ođasmahttui Siida-viesu viiddideami ja vuođđodivodeami oktavuođas jagiid 2020 – 2022.
Siidda ođđa váldočájáhus ”Enâmeh láá mii párnááh – Eatnamat leat min mánát” oaččui namas anáraš Matti Morottaja čállin anárašgielat divtta mielde. Čájáhusa namma muitala luondu- ja kulturfáttáid dehálamos dieđuid. Čájáhus rahppojuvvui 1.6.2022 ja dasa leat oahpásmuvvan dán rádjái jo 110 000 olbmo.
Siidda ođđa čájáhusa sámekultuvrra ovdanbukti oassi ráhkaduvvui váldimiin sámeservoša viidát mielde. Čájáhus huksejuvvui Sámemusea, sámedutkamuša ja sápmelaš dáidaga ovttasbargun. Kulturoasi giehtačállosa lea dahkan sámekultuvrra professor Veli-Pekka Lehtola ja dáiddalaš jođiheaddjiin doaimmai govvadáiddár Outi Pieski. Čájáhusođasmahttima geavatlaš ollašuhttimis vástidii viiddis Sámemusea nammadan bargojoavku.
Čájáhusa sámekultursisdoaluin suokkardallo, mo vássán áigi eallá mis.
– Mii vulggiimet Sámemuseas válmmaštallat ođđa čájáhusa sápmelaččaid iežaset geahččanguovlluid bokte. Mii háliideimmet čujuhit čájáhusa diđolaččat sápmelaččaide – mo mii muitalit iežamet muitalusa. Mii leimmet sihkkarat, ahte juos mii muitalit muitalusa doarvái bures, maiddái guossit áddejit dan kulturduogážis beroškeahttá. Álbmotmáhcahaga ja Áile Aikio nággosa vuođul mii lea lihkostuvvan bures čájáhusa sámáiduhttimis, lohká professor Veli-Pekka Lehtola.
Čájáhusođasmahttimis sápmelaš čájáhusgiella ovdánahttui áidnalunddot vugiin bargamiin máŋggain bargojoavkkuin ja bargobájiin ovttas sierra museaiguin, dáiddáriiguin, duodjáriiguin, dutkiiguin ja kurahttoriiguin.
Siidda váldočájáhusa kulturoasi ođasmahttima ruhtadedje Kone foanda, Suoma kulturruhtarádju, oahpahus- ja kulturministeriija ja Jenny ja Antti Wihuri ruhtarádju. Sámemusea ollašuhtii maiddá čájáhusa ođasmahttimii laktáseaddji Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi -Interreg-fidnu, man álbmotlaš ruhtadeamis vástidii Lappi lihttu ja man koordinerii dutki Eeva-Kristiina Nylander. Siidda váldočájáhusa luondduoasi ollašuhtii Meahciráđđehus stáhta ruhtademiin. Luondduoasi giehtačálli lei biologa Matti Mela. Ođđa čájáhusa váldoplánejeaddjin doaimmai Harri Koskinen Teollisuuden Ystävät Oy:s.
Eurohpá kommišuvdna ja kulturárbeorganisašuvdna Europa Nostra bálkkašeigga Sámemusea Siidda ja Suoma Álbmotmusea jagi 2021 dahkkojuvvon kulturárbbi máhcaheamis nappo repatriašuvnnas ráiddus Citizen Engagement & Awareness Rising. Bálkášupmelávdegotti mielde sámečoakkáldaga máhcaheamis lea “mearehis árvu Eurohpá kulturárbbi dorvvasteapmái”.
Masa 300 sápmelačča leat oassálastán repatriašuvdnaprosessii dan sierra muttuin. Sii leat dutkan sogaidasas gullan dávviriid, vuddjon daid duddjonteknihkaide ja oassálastán maiddái Suoma Álbmotmuseas máhcahuvvon, dál Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda váldočájáhusas oaidnimis leahkki sámedávviriid válljemii.
Áile Aikio: Saamelainen museo? Tutkimus saamelaisen kulttuuriperinnön ontologisesta politiikasta. Lappi universitehta.
Lassedieđut:
Museajođiheaddji Taina Pieski, tel. 050 5351574
Professor Veli-Pekka Lehtola, tel. 040 578 0492