Siidda ođđa molsašuvvi čájáhus Váimmus sohka stuoris – Aune Huhtamella eallinbargu rahpasa álbmogii disdaga 6.2.2024

Aune Kaarina Huhtamella i.s. Magga (1931–2013) lei sogastis dovddus ja árvvus adnojuvvon duojár, guhte bivttastii nuorravuođa rájes logi oarbinačča lassin maiddái eará fulkkiid.

Aune Huhtamella dávvirčoakkáldat skeŋkejuvvui Sámemusea Siidii guovvamánus 2023. Čájáhus, mii dál rahpasa, muitala Aune Huhtamella duddjon gávttiid bokte muitalusaid sámi sogain, duddjomis ja gávtti mearkkašumis árgabeaivvis ja ávvudoaluin. Čájáhus láidesta geahčči sámevuođa váibmui: Sámi bivttasteapmi lea ávvira atnin, dat lea ealas ja čájeha iežas sohkii ráhkisvuođa, mii gierdá eallima báruinge. Muitalusa mieđuštit Aune oappá, Rita Kumpulainen (i.s. Magga), divttat girjjis Kullankutoja (2016).

Kruunu” 

Kun otan esille lapintakin 

pelkoni katoaa  

silkkihuivi  

kangasvyö  

sisnakengän pehmeä kuiske  

suku suuri sydämessä  

olen kokonainen  

vasta kun paulon kenkäni  

risku rinnassa kimaltamassa  

lakki vasta viimeiseksi  

saamen suvun ylväs kruunu 

– Rita Kumpulainen 

Čoakkáldaga skeŋken ja ođđa čájáhus leat fiinna ovdamearka Sámemusea ja servoša gaskasaš gulahallamis ja luohttámušas. Mii illudit dán ovttasbarggus ja háliidit liekkusvuođain giitit soga buot lahtuid. Mii atnit ávvira Sámemusea Siiddas Aune árbbis boahttevaš buolvadagaide, dadjá Sámemusea Siidda museahoavda Taina Pieski.

Čájáhusa leaba giehtačállán Sigga-Marja Magga ja Rita Kumpulainen, ja dan lea buvttadan Sámemusea Siida.

Sigga-Marja Magga ovdanbuktá čájáhusa álbmogii disdaga 6.2. dmu 11.00 ja 15.00.

Čájáhus lea oaidnin láhkai Sámemusea ja luondduguovddáš Siiddas 29.9.2024 rádjái.

 

Lassedieđut:

Čájáhusamanuensa Konsta Verta, 040 149 5866, konsta.verta(at)samimuseum.fi

Amanuensa Marjo-Riitta Rantamäki, 040 571 5670, marjo-riitta.rantamaki(at)samimuseum.fi

Davvibađaeatnama musea skeŋke sámediŋggaid Sámemusea Siidii

Davvibađaeatnama musea skeŋke sámediŋggaid čoakkáldagas Sámemusea Siidii.

Sámemusea Siida lea riikkaviidosaš ovddasvástádusmusea, mii vurke sin čoakkáldagaide Suoma sámiid vuoiŋŋalaš ja ávnnaslaš kultuvrra. Davvibađaeatnama musea sámediŋggaid leat skáhppon museai ovddimustá 1900–1960-loguin, maŋimus diŋggat 1980-logus.

Skeŋkema vuosttaš oasi máhcaheapmi, masa gullet čoakkáldattekstiillat, dáhpáhuvvá Davvibađaeatnama musea čoakkáldatvisttiin maŋŋebárgga 16.1.2024.

– Dál orui leamen buorre boddu skeŋket sámediŋggaid ruovttoluotta sámeservošii, go Sámemusea Siidda ođđa čoakkáldat- ja čájáhusvisttit leat válbmašat, muitala kulturárbebargohoavda Pasi Kovalainen Davvibađaeatnama museas.

– Sámediŋggain ja daid máhcahemiin lea čiekŋalis mearkkašupmi sámeservošii. Skeŋken dievasmahttá mearkkašahtti olu Sámemusea Siidda diŋggačoakkáldaga boarráseamos oasi. Mii giitit Davvibađaeatnama musea dán kulturbarggus, dadjá museahoavda Taina Pieski.

Davvibađaeatnama musea čoakkáldagaide gullan sámediŋggaid čoakkáldat laktása olles Davvi-Suoma áidna ámmátlaččat dikšojuvvon musea álgomuddui. Diŋggaid čohkkii oululaš álbmotdiehtti, museadivššár Samuli Paulaharju (1875–1944). Čoakkáldat duššai measta oalát guktii museadáluid dollabuollimis jagiin 1929 ja 1940. Guktui buollimiid maŋŋá diŋggaid čohkke ođđasit Lappis.

Čoakkáldagas leat sullii 400 diŋgga ja das leat sámetekstiillat ja atnudiŋggat, ja maiddái bealljegoahti sihke máŋggat gerresat. Boarráseamos diŋggaid joavkkus leat earret eará vuostafoarbma Eanodagas jagis 1797 ja hárvenaš nađđadávggiid stohkat, main boarráseamos lea jagis 1730.

Čoakkáldatsirdin lea hui dehálaš sámeservošii, danin go ain stuorra oasi sámiid kulturárbbis lea museain sámeguovllu olggobealde.

Sámiid materiála kultuvra lea máŋggabealat sihke geavatlaš ja čáppat ja diŋggaide laktása mearehis olu immateriálalaš diehtu diŋgga duddjomis ja geavaheamis. Dát diehtu lea seilon buoremusat diŋggaid máttuin Sámis, sámiin ieža. Diŋggaid dutkama bokte sáhttit ealáskahttit sámeservoša boares duodjeárbevieruid ja -bargovugiid, materiálaid dovdama ja sánádaga, mat laktásit diŋggaid duddjomii ja geavaheapmái. Ealáskahttinproseassat leat searvvušlaččat, iešguđege sohkabuolvvaid ovddastahtti oahppama ja diehtodáiddu sirdima ja nie dat maiddái veahkeha sámiid materiála ja immateriála kultuvrra sirdáseami boahttevaš sohkabuolvvaide.

Maŋimus jahkelogiid áigge dahkkon sámečoakkáldagaid sirdimat Sámemusea Siidii lea konkrehtalaš čujuhus museaid gaskasaš eakti ovttasbarggus ja áddejumi lassáneamis kulturárbbi mearkkašumis sámeservošii.

 

Lassedieđut:
Pasi Kovalainen, kulturárbebargohoavda, tel. 044 7037151
Eija Konttijärvi, intendenta, tel. 044 7037184 ja Maisa Lukkari, amanueansa, tel. 044 7037183
Taina Pieski, museahoavda, tel. 050 5351574 ja Marjo-Riitta Rantamäki, amanueansa, tel. 040 571 5670

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siiddas galledeaddjit jagi 2023 áigge eambbo go goassige ovdal

Sámemusea ja Davvi-Lappi luondduguovddáš Siiddas gallededje vehá badjel 68 000 čájáhusguossi jagis 2023. Áššehaslohku lea máhccan seamma dássái go ovdal koronapandemiija ja velá dan badjelge.

Jagi 2023 čájáhusaid fitne oaidnimin 6 proseantta eanet go bivnnuhamos jagi 2019 áigge. Galledeaddjiid lohku lea lassánan 33 % ovddit jagi 2022 ektui.

Siidda uksalohkki coahkehii badjel 138 000 geardde. Galledeaddjiide rehkenastojit čájáhusgussiid lassin maiddái olbmot, geat fitne Meahciráđđehusa Davvi-Lappi luondduguovddáža áššehasbálvalusas, Anára gieldda turismarávvenbáikkis, restoráŋŋa Sarrihis ja Siida Shop -museagávppis.

Oinniimet ovttaskas olahusbeaivvi ruškki 2023 áigge, go čakčamánus ovtta beaivvis fitne čájáhusaid oaidnimin badjel 850 guossi, mii lei badjel 200 olbmo eanet go ovddit olahusbeaivve.

Máilmmi rahpaseapmi mátkkošteapmái ja bivnnut ođasmahtton váldočájáhus Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme váikkuhit čielgasit guosselogu lassáneapmái. Ođđa váldočájáhusa leat oaidnán 1.6.2022 rahpandoaluid maŋŋá oktiibuot 113 000 čájáhusguossi jagis 2023.

– Lea movttegis ášši, ahte ođasmahtton Siiddas leat galledan eambbo olbmot go goassige ovdal. Dat, ahte sámit ieža muitalit kultuvrraset birra ođđa váldočájáhusas, čuohcá čielgasit maiddái váldoálbmogii ja turisttaide, lohká Sámemusea Siidda museahoavda Taina Pieski.

– Čájáhus movttiidahttá olbmuid davás Lappi lundui. Guosselogut muitalit ollislaččat turismma mearis guovllus ja ahte guossit dárbbašit máŋggabealat bálvalusaid ja maiddái dárkilis dieđu luonddus ja guovllus johtimii. Dán bálvalusa sii ožžot seamma dálus erenomáš čájáhusvásáhusa lassin, cealká virkkosmananu sierraáššedovdi Tarja Tuovinen Meahciráđđehusas.

Čájáhusgussiin sullii 42 % ledje suopmelaččat ja suopmelaš ja olgoriikalaš turisttaid meari gaskavuohta lea máhccamin seamma dássái go ovdal pandemiija. Eanemusat olgoriikalaš guossit leat boahtán Duiskkas ja Fránskkas, muhto galledeaddjit maiddái Hong Kongas ja Austrálias leat álgán fas dihttot moatte jagi bottu maŋŋá.

Oahpistemiid mearri lea lassánan issoras olu ođđa čájáhusa geažil. Jagis 2023 lágidedje 400 oahpisteami viđa iešguđetge gillii. Ovddit bivnnuhamos jahki oahpistemiid dáfus lei 2019. Dalle oahpistemiid lágidedje 292.

Sámemusea Siidda Nuortalaččaid árbevierrodálus Čeavetjávrris fitne jagi 2023 áigge 1311 guossi. Árbevierrodállu lei rabas 20.6.–23.9. maŋ-lá dii 10–16. Eanemusat Árbevierrodálus gallededje ruškki áigge, čakčamánus 30 % olles jagi galledemiin.

Sámemusea Siidda čájáhusođasmahttin lea dekoloniálalaš dahku

Sámedutki Áile Aikio Lappi universitehtii dahkan nákkosgirji gieđahallá Sámemusea ja musea sámáiduhttima. Aikio nákkosgirji Saamelainen museo? Tutkimus saamelaisen kulttuuriperinnön ontologisesta politiikasta dárkkistuvvo bearjadaga 8. juovlamánu 2023 Anáris Sámemusea ja luondduguovddáš Siiddas.

Aikio gávnnaha nákkosgirjjistis, ahte Siidda váldočájáhusa sámekulturoassi ja dan dahkanproseassa lea áidnalunddot musea dekolonisašuvnna dahku ja viggamuš hukset sápmelaččat vuogi bargat museabarggu.

– Mii leat erenoamáš ilus, ahte musea válljen searvvušlaš barganvuohki sámekultuvrra ovdanbuktimii oidno čájáhusa loahppabohtosis ja dulkomis. Sámemusea Siidda guovddáš mihttomearri lea ovddidit dekolonisašuvnna. Lea ilosmahtti, ahte Áile Aikio nákkosdutkamuš addá doarjagis Sámemusea válljen vuohkái, lohka Sámemusea Siidda museajođiheaddji Taina Pieski.

Pieski mielde Aikio nákkus addá árvvolaš dieđu musea sámáiduhttimis ja eamiálbmoga geahččanguovlluid vuhtiiváldimis museadoaimmain viidásappotge.

– Sámemusea Siida sávvá lihku ja giitá Aikio nákkosgirjjis, mii bálvala konkrehtalaččat sámeservoša ja sámekultuvrra, Pieski lohká.

Sámemusea ja Badje-Lappi luondduguovddáža oktasaš vuođđočájáhus ođasmahttui Siida-viesu viiddideami ja vuođđodivodeami oktavuođas jagiid 2020 – 2022.

Siidda ođđa váldočájáhus ”Enâmeh láá mii párnááh – Eatnamat leat min mánát” oaččui namas anáraš Matti Morottaja čállin anárašgielat divtta mielde. Čájáhusa namma muitala luondu- ja kulturfáttáid dehálamos dieđuid. Čájáhus rahppojuvvui 1.6.2022 ja dasa leat oahpásmuvvan dán rádjái jo 110 000 olbmo.

Siidda ođđa čájáhusa sámekultuvrra ovdanbukti oassi ráhkaduvvui váldimiin sámeservoša viidát mielde. Čájáhus huksejuvvui Sámemusea, sámedutkamuša ja sápmelaš dáidaga ovttasbargun. Kulturoasi giehtačállosa lea dahkan sámekultuvrra professor Veli-Pekka Lehtola ja dáiddalaš jođiheaddjiin doaimmai govvadáiddár Outi Pieski. Čájáhusođasmahttima geavatlaš ollašuhttimis vástidii viiddis Sámemusea nammadan bargojoavku.

Čájáhusa sámekultursisdoaluin suokkardallo, mo vássán áigi eallá mis.

– Mii vulggiimet Sámemuseas válmmaštallat ođđa čájáhusa sápmelaččaid iežaset geahččanguovlluid bokte. Mii háliideimmet čujuhit čájáhusa diđolaččat sápmelaččaide – mo mii muitalit iežamet muitalusa. Mii leimmet sihkkarat, ahte juos mii muitalit muitalusa doarvái bures, maiddái guossit áddejit dan kulturduogážis beroškeahttá. Álbmotmáhcahaga ja Áile Aikio nággosa vuođul mii lea lihkostuvvan bures čájáhusa sámáiduhttimis, lohká professor Veli-Pekka Lehtola.

Čájáhusođasmahttimis sápmelaš čájáhusgiella ovdánahttui áidnalunddot vugiin bargamiin máŋggain bargojoavkkuin ja bargobájiin ovttas sierra museaiguin, dáiddáriiguin, duodjáriiguin, dutkiiguin ja kurahttoriiguin.

Siidda váldočájáhusa kulturoasi ođasmahttima ruhtadedje Kone foanda, Suoma kulturruhtarádju, oahpahus- ja kulturministeriija ja Jenny ja Antti Wihuri ruhtarádju. Sámemusea ollašuhtii maiddá čájáhusa ođasmahttimii laktáseaddji Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi -Interreg-fidnu, man álbmotlaš ruhtadeamis vástidii Lappi lihttu ja man koordinerii dutki Eeva-Kristiina Nylander. Siidda váldočájáhusa luondduoasi ollašuhtii Meahciráđđehus stáhta ruhtademiin. Luondduoasi giehtačálli lei biologa Matti Mela. Ođđa čájáhusa váldoplánejeaddjin doaimmai Harri Koskinen Teollisuuden Ystävät Oy:s.

Eurohpá kommišuvdna ja kulturárbeorganisašuvdna Europa Nostra bálkkašeigga Sámemusea Siidda ja Suoma Álbmotmusea jagi 2021 dahkkojuvvon kulturárbbi máhcaheamis nappo repatriašuvnnas ráiddus Citizen Engagement & Awareness Rising. Bálkášupmelávdegotti mielde sámečoakkáldaga máhcaheamis lea “mearehis árvu Eurohpá kulturárbbi dorvvasteapmái”.

Masa 300 sápmelačča leat oassálastán repatriašuvdnaprosessii dan sierra muttuin. Sii leat dutkan sogaidasas gullan dávviriid, vuddjon daid duddjonteknihkaide ja oassálastán maiddái Suoma Álbmotmuseas máhcahuvvon, dál Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda váldočájáhusas oaidnimis leahkki sámedávviriid válljemii.

Áile Aikio: Saamelainen museo? Tutkimus saamelaisen kulttuuriperinnön ontologisesta politiikasta. Lappi universitehta.

https://www.ulapland.fi/news/Vaitos-Saamelainen-museo-on-olemassa-samanaikaisesti-monessa-maailmassa/45091/77e7cbf7-b279-4905-84bc-b8648ec4579f

https://www.ulapland.fi/news/Nákkáhallan-Sápmelaš-musea-lea-leahkimin-seammaáigásaččat-máŋgga-máilmmis/30362/77e7cbf7-b279-4905-84bc-b8648ec4579f

Lassedieđut:
Museajođiheaddji Taina Pieski, tel. 050 5351574
Professor Veli-Pekka Lehtola, tel. 040 578 0492

Veikko Feodoroff Sámemuseavuođđudusa stivrra ságadoallin

Sámi Museum – Sámemuseavuođđudusa stivra válljii čoahkkimisttis ođđa ságadoallin 1.1.2024 rájes Veikko Feodoroffa. Dáláš ságadoalli Liisá Holmberg joatká jagi loahpa rádjái.

Sámemuseavuođđudusa stivra válljii stivrra ođđa lahttun 1.1.2024 rájes filosofiija magisttar, lektor Outi Länsmana. Son bargá Sámi oahpahusguovddážis virtuálaskuvllas sámegiela ja kultuvrra lektorin.

Liisá Holmberg lea jođihan Sámemuseavuođđudusa stivrra jagi 2018 rájes.

Liisá Holmberga áigodagas lea dáhpáhuvvan olu. Sámemusea ja Badje-Sámi luondduguovddáš ožžo ođasmahttojuvvon doaibmavisttiid, go Siida-giddodaga viiddidedje ja vuođđodivodedje jagiid 2020-21 Senaatti-giddodagaid beales. Ođasmahttojuvvon Siida rabai uvssaidis gussiide geassemánus 2022.

Siida galledančuozáhahkan ja dan ođđa váldočájáhus leat rasttildan buot ovddit guosseolahusaid. Siidda leat galledan vehá badjel jagi siste sullii 200 000 guossi ja badjel 100 000 čájáhusguossi.

Holmberga áiggi ollašuvai viimmat maiddái Suoma álbmotmusea viiddes badjel 2200 dávvira sámečoakkáldaga máhcaheapmi, repatriašuvdna Sámemuseai jagi 2021. Repatriašuvdna lei guovddáš sivva Siidda viiddidan- ja vuođđodivodanfidnui.

– Mii háliidit giitit lieggasit Liisá Holmberga su aktiivvalašvuođas ja gillilvuođas stuorra mearkkašahtti ođasmahttimiid čađaheamis. Siidda viiddideapmi ja repatriašuvdna báhcet sámekultuvrra historjái Liissá barggu boađusin. Mii joatkit stivrras sápmelaš kulturárbebarggu mearrediđolaš ovddideami, lohká Sámemuseavuođđudusa ođđa ságadoalli Veikko Feodoroff.

– Mun lean ilus go lean ožžon leat mielde musea ja olles Siidda ovddidanbarggus fiinna olbmuiguin. Siida lea áidnalunddot olles máilmmis, Liisá Holmberg lohká.

Veikko Feodoroff lea nuortalaččaid siidačoahkkima guhkesáigásaš luohttámušolmmoš ja sámediggeáirras.

Sámemuseavuođđudusa stivrii gullaba Feodoroffa ja Länsmana lassin sámelahttun Janne Näkkäläjärvi ja Saammâl Morottaja. Anu Avaskari ja Hanna-Maaria Kiprianoff leaba Anára gieldda nammadan lahtut. Carina Jaatinen lea Arkkitehtuurimuseo jođiheaddji ja Teemu Ahola Museokeskus Vapriikki čoakkáldatguovddáža hoavda.

Sámemuseavuođđudus bajásdoallá sámemusea ja stivre dan doaimmaid. Vuođđudusa bargun lea ovddidit sápmelaččaid álbmotlaš kultuvrra.

Lassedieđut:
Ságadoalli Liisá Holmberg, tel. +47 930 36 145
Ođđa ságadoalli 1.1.2024 rájes Veikko Feodoroff, tel. 0400 204 861
Museahoavda Taina Pieski, tel. 050 5351574

Ninka Reittu vásttolaš vánddardeami máinnasgirji almmustuvvá sámegillii ja girjji govuhančájáhus Siiddas

Girječálli Ninka Reittu čállán ja govuhan Meahciráđđehussii vásttolaš vánddardeapmái movttiidan mánáidgirjji ”Riđđu ja Saana meahcis: Vánddardanetikeahtta-máidnasat”. Girji almmustuvvá davvisáme-, anáraš- ja nuortalašgillii 2.10.2023. Almmustahttindilálašvuođa oktavuođas Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siiddas lehkkojuvvo maiddái girjái gullevaš čájáhus.

Ninka Reittu geasuheaddji máidnasat ja sárggusgovat fievrridit lundui Riđuin, Saanain, Beana Beahcevuvddiin ja Onni-ádjáin. Máidnasiid mihttomearrin lea movttiidahttit mánáid lundui ja seammás muitalit, mo luonddus sáhttá lihkadit gudnejahttimiin luonddu ja nuppiid vánddardeaddjiid. Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat háliida máinnasgirjjiin fuolahit boahttevaš sohkabuolvvaid bajásgeassimis luonddu gudnejahttán vánddardeapmái.

”Riđđu ja Saana meahcis” -girji lea čujuhuvvon 3-6-jahkásaš vánddardeaddji álgguide. Sámegielat girjjiin leat váldon buot gielaide 1000 stuhka prentosiid ja girjjit juhkkojuvvojit Siiddas beaiveruovttuid, skuvllaid ja girjerájuid atnui. Girjjit ilbmet 2.10. maiddái Meahciráđđehusa Lundui.fi-siidduide lohkan láhkai buohkaide friddja. Máinnasgirji almmustuvvá maŋŋelis maiddái eŋgelasgillii. Suomagillii ja ruoŧagillii girji lea almmustahtton jo árabut.

”Ávkkástallat máinnasgirjji sámegielat luonddubajásgeassimis. Ja movttiidahttit maiddái mánáid vánhemiid, luonddureaissuid ordnejeaddjiid, min ovttasbargofitnodagaid, beaiveruovttuid, mánáid rieggáid doalliid, bearašbeaivedivššáriid, rávvehagaid, iskárlihkadusaid ja earáid váldit girjji aktiivvalaš atnui mánáid máinnastanbottuin ja reaissuide ráhkkaneamis. Máidnasiiguin sáhttit boktit ságastallat das, mo luonddureaissuin gánneha doaibmat. Buoremus dilis máidnasat boktet rávisvuhtii guoddán beroštumi ja ráhkesvuođa lundui”, áhpásmuhttinanu sierraáššedovdi Kirsi Ukkonen Meahciráđđehusas sávvá.

Vánddardanetikeahtas muitaluvvo Meahciráđđehusa sierra gulahallankanálain. Sierra ahkásaš luonddus lihkadeaddjiide diehtu gárvvohuvvo ieš guhtiige vuogas gárvvuide. Dehálaš vuođđoáššit leat luonddu gudnejahttin, lihkadeapmi, gohtten, dolastallan ja ruskkahis vánddardeapmi – go dáidda guoskevaš njuolggadusaid dovdá, leat gárvvis meahccereisui.

Siiddas lea mánáide čujuhuvvon dáiddačájáhusa oktavuođas ovdan maiddái Vánddardanetikeahtta-plakáhtaráidu. Govuheami plakáhtaide lea sárgon grafihkar Anna Pakkanen, ja plakáhtain leat mielde maiddái sámegielat.

Lassedieđut: 
Àhpásmuhttinanu sierraáššedovdi/Meahciráđđehus, Kirsi Ukkonen, tel. 0400 479 986,

kirsi.ukkonen(at)metsa.fi

Vánddardanetikeahtta

Siidda ođđa čájáhusas leat fitnan juo badjel 100 000 guossi

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda ođđa oktasaš váldočájáhus Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme rahppojuvvui 1.6.2022. Dál badjelaš jagi siste čájáhussii leat oahpásmuvvan juo badjel 100 000 olbmo!

Mii leat hui ilus ja giitevaččat beroštumis, man min čájáhus lea ožžon. Addojuvvon máhcahaga mielde mii leat lihkostuvvan čájáhusođastusaineamet.

Min ođđa čájáhus lea beroštahttán sihke báikkálaččaid ja eará báikkiin boahtán olbmuid. Binnáš vuollil bealli min gussiin leat leamašan suopmelaččat. Olgoriikkalaš čájáhusgalledeaddjit leat boahtán eanemus Duiskkas ja Fránskkas.

Siiddas leat oktiibuot fitnan sullii 120 000 geardde jagis. Dán logus leat mielde maid Siida Shop, Meahciráđđehusa bálvalanbáikki, Anára gieldda turismarávvema ja restoráŋŋa Sarrida guossit. Ovddit háve olahusjahki lei 2019, goas dán 120 000 olbmos fitne čájáhusain 64 000 olbmo. Dán jagi duot olahus lea einnostusa mielde loktaneame čielgasit badjel 65 000.

Sámemusea Siida lea mielde berlinalaš Eurohpá kultuvrraid museas álgán dutkanprošeavttas

Sámemusea Siida lea mielde duiskkalaš Eurohpá kultuvrraid musea MEK:a (Museum Europäischer Kulturen, Berlin) dutkanprošeavttas, mas dutket musea viiddis sámečoakkáldaga proveniensa nappo duogážiid ja álgoboahtimuša. 1.12.2022 álgán prošeavttas (Die sámische Sammlung am Museum Europäischer Kulturen. Ein multiperspektivischer Ansatz zur Provenienzforschung) dutkit, sápmelaš duodjárat ja dáiddárat, davviriikkalaš sámemuseat ja sámeservošat dutket sullii 1600 dávvira ja čuovgagova čoakkáldaga arkiiva- ja dávvirdutkamuša bokte ja buvttadit ođđa dieđuid čoakkáldaga birra.

Čoakkáldaga dávvirat doibmet maid inspirašuvdnan ođđa diŋggaide dahje dáiddalaš dutkamii. Prošeakta nanne maid davviriikkalaš sámemuseaid ovttasbarggu ja fierpmádaga. Prošeakta doaibmá ovdagovvan sámedávvirčoakkáldagaid proveniensadutkamuššii Duiskkas, Eurohpás ja eará máilmmi guovlluin. Prošeavtta ruhtada Duiskka láhppon dáidaga foanda (Deutsches Zentrum Kulturgutverluste) ja dat lea foandda vuosttas davit jorbalasbeali kolonialisttalaš čoakkáldagaide laktáseaddji prošeakta.

Guovtte jagi bisti prošeakta ollašuhtto čavdes ovttasbarggus Sámemusea Siidda, Ruoŧa Duottar- ja Sámemusea Ájtte ja Norgga musealihtu ja Sámi museasearvvi Dávvirat Duiskkas -prošeavttain.

Sámemusea Siiddas lágiduvvo prošeavtta bargobádji 14.–15. geassemánu, mas gullat prošeavtta ja musea čoakkáldagain govvačájáhusaid bokte, ságastallat ehtalaš prinsihpain ja gullat áššedovdiid ovdanbuktimiid čoakkáldagaide laktáseaddji temáid birra. Sámemusea Siidda prošektii válljen duodjárat leat Elle Valkeapää, Anniina Turunen ja Heini Wesslin, geain buohkain lea juo hárjánupmi museačoakkáldagaid dutkamis ja daid ávkkástallamis otná beaivve duojis.

Čoakkáldaga sámedávvirat, earret guokte rumbbu  ja njeallje ládjogahpira, leat oalle láhkái dutkameahttumat ja dávviriid duogášdieđut leat váilevaččat. Dávviriid dahje olbmuid namat ja daid válddahallamat leat máŋggaid osiid 1800–1900-loguin ja dánu rivttes namahusat dahje dieđut dávviriid geavahanvugiin leat váilevaččat ja eatnandieđalaš referánssat leat dávjá boastut dahje eahpemearálaččat.  Máŋggaid dávviriid álgoboahtimuša eai leat čielggadan, eaige maiddái daid moalkás geainnuid, maid mielde dat lea gártan čoakkáldaga oassin. Prošeavtta čuovvumuššan erenoamážit čoakkáldaga boarrásamos dávvirat buktojuvvojit vuot ealli sámekultuvrra ja duoji oassin.

Sámemuseas proveniensadutkamuš ja máŋggaolat ovttasbargu vásihuvvojit erenoamáš dehálažžan.

 

Lassedieđut:
Eeva-Kristiina Nylander Prošeaktadutki, Museum Europäischer Kulturen
e.nylander@smb.spk-berlin.de
+358 407045153

 

Govva: Staatliche Museen zu Berlin, Museum Europäischer Kulturen / Christian Krug

Taina Pieski Sámemusea Siidda museahoavdan

Filosofiija magisttar Taina Pieski lea válljejuvvon Sámemusea Siidda museahoavdan. Sámemuseavuođđudusa stivra dagai válljenmearrádusa 15.5. dollojuvvon čoahkkimis.

Sámemuseavuođđudusa stivrra ságadoalli Liisa Holmberg lea ilus, ahte mii fidnet nana, hárjánan jođiheaddji, geas lea buorre ovttasbargofierpmádat.

Ođasmahtton ja viiddiduvvon Sámemusea Siida lea váldegottálaš vástomusea ja doaibmá kulturbirasbargguid oasil guvllolaš vástomusean sápmelaččaid ruovttuguovllus. Sámemuseas barget museahoavdda lassin 16 fásta bargi ja sesoŋŋaáiggi sullii 30 bargi. Sámemusea doaibmabáiki lea Anáris Sámemusea ja Davvi-Lappi luondduguovddáš Siiddas, mii lea okta Davvi-Lappi dehálamos mátkkoštančuozáhagain. Siiddas galledit juohke jagi sullii 100 000 guossi. Sámemuseas leat lassin Eanodagas Duottar-Lappi luondduguovddážis oktasaš čájáhus Johtti Sápmelaččat -servviin. Sámemusea bajásdoallá maiddái Nuortalaččaid árbevierrodálu Anára Čeavetjávrris.

– Mun lean oallu ilus válljemis. Ođasmahttojuvvon Sámemusea Siida lea álbmotlaš čeavláivuođa ágga. Lea gudneášši beassat jođihit ja ovddidit ovtta midjiide sápmelaččaide dehálamos organisašuvnna doaimmaid ovttas čeahpes bargiiguin. Mun anán sápmelaš kulturárbbi seailluheami dehálažžan, muhto musea hukse maiddái boahttevuođaárbbi, lohká Taina Pieski.

 

Lassedieđut:  Sámemuseavuođđudusa stivrra ságadoalli Liisa Holmberg,
p. +47 9 303 6145, liisa@isfi.no