Sámemusea Siida lea mielde duiskkalaš Eurohpá kultuvrraid musea MEK:a (Museum Europäischer Kulturen, Berlin) dutkanprošeavttas, mas dutket musea viiddis sámečoakkáldaga proveniensa nappo duogážiid ja álgoboahtimuša. 1.12.2022 álgán prošeavttas (Die sámische Sammlung am Museum Europäischer Kulturen. Ein multiperspektivischer Ansatz zur Provenienzforschung) dutkit, sápmelaš duodjárat ja dáiddárat, davviriikkalaš sámemuseat ja sámeservošat dutket sullii 1600 dávvira ja čuovgagova čoakkáldaga arkiiva- ja dávvirdutkamuša bokte ja buvttadit ođđa dieđuid čoakkáldaga birra.

Čoakkáldaga dávvirat doibmet maid inspirašuvdnan ođđa diŋggaide dahje dáiddalaš dutkamii. Prošeakta nanne maid davviriikkalaš sámemuseaid ovttasbarggu ja fierpmádaga. Prošeakta doaibmá ovdagovvan sámedávvirčoakkáldagaid proveniensadutkamuššii Duiskkas, Eurohpás ja eará máilmmi guovlluin. Prošeavtta ruhtada Duiskka láhppon dáidaga foanda (Deutsches Zentrum Kulturgutverluste) ja dat lea foandda vuosttas davit jorbalasbeali kolonialisttalaš čoakkáldagaide laktáseaddji prošeakta.

Guovtte jagi bisti prošeakta ollašuhtto čavdes ovttasbarggus Sámemusea Siidda, Ruoŧa Duottar- ja Sámemusea Ájtte ja Norgga musealihtu ja Sámi museasearvvi Dávvirat Duiskkas -prošeavttain.

Sámemusea Siiddas lágiduvvo prošeavtta bargobádji 14.–15. geassemánu, mas gullat prošeavtta ja musea čoakkáldagain govvačájáhusaid bokte, ságastallat ehtalaš prinsihpain ja gullat áššedovdiid ovdanbuktimiid čoakkáldagaide laktáseaddji temáid birra. Sámemusea Siidda prošektii válljen duodjárat leat Elle Valkeapää, Anniina Turunen ja Heini Wesslin, geain buohkain lea juo hárjánupmi museačoakkáldagaid dutkamis ja daid ávkkástallamis otná beaivve duojis.

Čoakkáldaga sámedávvirat, earret guokte rumbbu  ja njeallje ládjogahpira, leat oalle láhkái dutkameahttumat ja dávviriid duogášdieđut leat váilevaččat. Dávviriid dahje olbmuid namat ja daid válddahallamat leat máŋggaid osiid 1800–1900-loguin ja dánu rivttes namahusat dahje dieđut dávviriid geavahanvugiin leat váilevaččat ja eatnandieđalaš referánssat leat dávjá boastut dahje eahpemearálaččat.  Máŋggaid dávviriid álgoboahtimuša eai leat čielggadan, eaige maiddái daid moalkás geainnuid, maid mielde dat lea gártan čoakkáldaga oassin. Prošeavtta čuovvumuššan erenoamážit čoakkáldaga boarrásamos dávvirat buktojuvvojit vuot ealli sámekultuvrra ja duoji oassin.

Sámemuseas proveniensadutkamuš ja máŋggaolat ovttasbargu vásihuvvojit erenoamáš dehálažžan.

 

Lassedieđut:
Eeva-Kristiina Nylander Prošeaktadutki, Museum Europäischer Kulturen
e.nylander@smb.spk-berlin.de
+358 407045153

 

Govva: Staatliche Museen zu Berlin, Museum Europäischer Kulturen / Christian Krug

Filosofiija magisttar Taina Pieski lea válljejuvvon Sámemusea Siidda museahoavdan. Sámemuseavuođđudusa stivra dagai válljenmearrádusa 15.5. dollojuvvon čoahkkimis.

Sámemuseavuođđudusa stivrra ságadoalli Liisa Holmberg lea ilus, ahte mii fidnet nana, hárjánan jođiheaddji, geas lea buorre ovttasbargofierpmádat.

Ođasmahtton ja viiddiduvvon Sámemusea Siida lea váldegottálaš vástomusea ja doaibmá kulturbirasbargguid oasil guvllolaš vástomusean sápmelaččaid ruovttuguovllus. Sámemuseas barget museahoavdda lassin 16 fásta bargi ja sesoŋŋaáiggi sullii 30 bargi. Sámemusea doaibmabáiki lea Anáris Sámemusea ja Davvi-Lappi luondduguovddáš Siiddas, mii lea okta Davvi-Lappi dehálamos mátkkoštančuozáhagain. Siiddas galledit juohke jagi sullii 100 000 guossi. Sámemuseas leat lassin Eanodagas Duottar-Lappi luondduguovddážis oktasaš čájáhus Johtti Sápmelaččat -servviin. Sámemusea bajásdoallá maiddái Nuortalaččaid árbevierrodálu Anára Čeavetjávrris.

– Mun lean oallu ilus válljemis. Ođasmahttojuvvon Sámemusea Siida lea álbmotlaš čeavláivuođa ágga. Lea gudneášši beassat jođihit ja ovddidit ovtta midjiide sápmelaččaide dehálamos organisašuvnna doaimmaid ovttas čeahpes bargiiguin. Mun anán sápmelaš kulturárbbi seailluheami dehálažžan, muhto musea hukse maiddái boahttevuođaárbbi, lohká Taina Pieski.

 

Lassedieđut:  Sámemuseavuođđudusa stivrra ságadoalli Liisa Holmberg,
p. +47 9 303 6145, liisa@isfi.no

Min čájáhus lea fargga ovttajahkásaš. Mannan jahki lea leamaš dievva galledeaddjiid. Min oktasaš čájáhusa leat oaidnán oktiibuot jo 65 000 galledeaddji. Ovdal ealás geassebaji lea áigi dikšut Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda váldočájáhusa vuđolaččat. Seammás mii dikšut maiddái eará galledanvisttiid.

Dikšuma dihte Siida ja restoráŋŋa Sarrit leat gitta du-vu 4.-8.5.2023. Mii bálvalit din fas bottu maŋŋá ma 9.5. dii 10 rájes.

Čoakkáldaga almmustahttin fállá vejolašvuođa oahpásmuvvat sámegávttiide digitálalaččat, ássanbáikkis beroškeahttá.

 

Sápmelaččat Suomas geavahit vihtta earálágan sámegávtti dan mielde, guđe sogas ja guđe guovllus gávtti geavaheaddji lea eret. Sámemusea čoakkáldagain leat sierra guovlluid gávttit sierra áigodagain masa golbmačuođi. Čoakkáldaga almmustahttin fállá vejolašvuođa oahpásmuvvat sámegávttiide digitálalaččat, ássanbáikkis beroškeahttá. Čavčča mielde sámegávttit leat govvejuvvon ođđasit ja dál maid gávttiid detáljaid sáhttá geahčadit dárkilappot.

Go árvvoštallamiid mielde jo 60 proseantta Suoma sápmelaččain ásset ruovttuguovlluset olggobealde, háliidit leat maiddái sin juksamis. Lassedieđuid gávttiid dahje daid govaid birra sáhtát jearadit Sámemusea čoakkáldatbálvalusain. Finnas oaidnimis leahkki govat eai leat prentenkvalitehtalaččat ja dat leat lisensierejuvvon (CC BY-NC-ND 4.0 )-liseanssain.

 

Finna lea 10 jagi doaibman ohcanbálvalusaid oppalašvuohta ja Suoma máŋgga miljovnna kultuvra- ja dieđamateriálaid ruoktu. Máŋggačuođi ruovtturiikka doaibmi, dego arkiivvat, girjerádjosat ja museat, buktet Finnai áidnalunddot sisdoaluideaset. Riikagirjerájus bajásdoallá ja ovdánahttá Finna-bálvalusa olles áigge ovttasbarggus arkiivvaiguin, girjerádjosiiguin, museaiguin ja eará ovttasbargoguimmiiguin. Sámemuseas lea iežas Finna-oainnus https://siida.finna.fi

Álbmotbeaivi Siiddas álggaha maiddái Finna logi jagi ávvujagi. Ávvujagi prográmmas Finna áššedovdit čájehit ja oahpistit Finna-ohcanbálvalusa geavaheami álbmogii.

 

“Finna ávvujagi áiggi mii háliidit movttiidahttit olbmuid bálvalusa máŋggaid miljovnnaid materiálaid lusa, nu ahte mii leat ilus go sáhttit rahpat ávvujagi ná mearkkašahtti čoakkáldatrahpamiin. Ávvujagi álggaheapmi máŋggain čuđiin sámegávttiin lea deaivil maiddái danin, ahte mii leat bargamin maiddái Finna davvisámegielat veršuvnnain”, muitala Erkki Tolonen, Finna ovdánahttinhoavda.

 

 

Hyvää saamelaisten kansallispäivää! Buori sámi álbmotbeaivvi!

Pyeri säämi aalmugpeivi! Šiõǥǥ saaʹmi meeʹrsažpeeiʹv!

 

Lassedieđut:

Sámemusea Siida

Vd. amanueansa Marjo-Riitta Rantamäki, tel. 040 5715670, marjo-riitta.rantamaki(at)samimuseum.fi

Finna

Ovdánahttinhoavda Erkki Tolonen, tel. 029 414 4588, erkki.tolonen(at)helsinki.fi

 

Sámemusea ja luondduguovddáš Siiddas ja restoráŋŋa Sarrihis ávvudit moadde jagi bottu maŋŋá sámi álbmotbeaivvi vuossárgga 6.2.2023. Ávvubeaivve Siiddas leat rabas uvssat ja nuvttá sisabeassan čájáhusaide dmu 9–17. Álbmotbeaivve Siida rahpasa diimmu ovdal go dábálaččat.

Mii bovdet buohkaid álggahit ávvubeaivvi árbevirolaš leavgga geassimiin Siidda šiljus dmu 9.15. Go mii leat lokten leavgga ja lávlon Sámi soga lávlaga, de mii joatkit beaivvi prográmma Finna-ávvujagi rahpamiin ja oahpásmuvvat Finna.fi-ohcanbálvalussii. Dilálašvuohta lea Siidda auditorias dmu 10–11.30 ja dat lea rabas álbmogii.

Finna ávvujagi gudnin Sámemusea Siidda čoakkáldagaid sámegávttit almmustahttojuvvojit Finnas. Seammás mii fállat geavatlaš rávvagiid Finna.fi-ohcanbálvalusa geavaheapmái. Buresboahtin digitála gávdnanmátkái ovttas minguin! Siidda ávvubeaivvi kruvnnida dáiddár Outi Pieski Ládjogahpira rematriašuvdna—Máhccat eatni lusa -čájáhusa rahpandoalut dmu 15.

Ávvubeaivve sáhtát oahpásmuvvat nuvttá maiddái Siidda Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme -váldočájáhussii ja Martti Rikkonen Taigametsot -čuovgagovvačájáhussii.

Restoráŋŋa Sarrit bálvala ávvubeaivve. Beaivvi áigge sáhtát návddašit álbmotbeaivve gáhkkogáfiid 8 euro haddái dahje čohkánit válmmaš lunšabeavdái dmu 11–15. Lunšša haddi lea 16 euro.

Siida lea rabas dálverabasáiggiid mielde 31.5.2023 rádjái vu-lá dmu 10-17. Spiehkastagat rabasáiggiide gávdnojit siidduin www.siida.fi. Siidda museagávpi SiidaShop bálvala Siidda rabasáiggiin ja neahttagávpin čujuhusas www.siidashop.fi.

Govva: Martti Rikkonen/Siida

Lassidiehtu:

Álbmotbeaivvi koordináhtor/Álbmotdoaimmavástideaddji Pia Nikula, 040 621 2663, pia.nikula(at)samimuseum.fi

 

Jahki 2022 lei Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda rahpanjagi čájáhusguossiid meari ektui árvitmeahttun, máŋggamuttut ja virkui erenoamážit geasi ja čavčča áigge. Statistihkaid mielde Sámemusea ja Luondduguovddáš Siiddas leat fitnan jagi 2022 oktiibuot 55 143 čájáhusguossi, mii lahkona jo buot buoremus jagiis čájáhusguosseloguid.

 

Máilmmi diliid nuppástusat ee. Covid-19 ja Ukraina dilli váikkuhedje Sámemusea ja Luondduguovddáš Siiddas galledan olbmuid mearrái. Lea maid fuomášahtti, ahte Siida-viesu vuođđobuorideami ja ođđa čájáhusa huksema dihte álgojagi galledančuozáhahkan doaimmai Sámemusea olgomusea. Geassemánu vuosttas beaivve rahppui Sámemusea ja Badje-Lappi luondduguovddáža oktasaš ođđa váldočájáhus Enâmeh láá mii párnááh – Eatnamat leat min mánát, sihke molsašuvvi čájáhusat Oainnus – oidnosat sápmelaš govvadáidagii ja Mu áiggis, du báikkis. Ođđa váldočájáhusa rahpama mielde čájáhusguossemearit sturro mealgadit.

Veardádallama ovddit jagiid čájáhusguossemeriiguin ii sáhte dahkat njuolgga. Jagiid 2020 ja 2021 guossemeriide váikkuhedje ee. Covid-19 pandemiijaráddjehusat. Jagi 2019 Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda gallededje olahusmearri čájáhusguossit (64 000). Jagi 2021 Siidda čájáhusguossemearri stuorui 102 % ja olahusjagis 2019 báhce sullii 14 %. Jagi eallasamos áigi lei geasset nu mo dábálaččat, go dušše geasse-čakčamánu áigge Siidda gallededje badjel 37 000 olbmo nappo masa 70 % olles jagi guossiin.

Čájáhusguossiin vehá vuollel bealli ledje suopmelaččat, muhto turismma ealáskeapmi pandemiija maŋŋá lea stuoridan olgoriikkalaččaid oasi Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda guossiin lagabui áiggi ovdal pandemiija. Olgoriikkalaš čájáhusguossit leat boahtán eanemus Frankriikkas (8,5 %) ja Duiskkas (8.4 %). Dát guokte riikka leat leamaš njunušsajiin jo máŋggaid jagiid. Duiskkalaččat bohtet árbevirolaččat eambbo geasset, go fas frankriikalaččat liikojit boahtit dálvesesoŋŋa áigge.

Oahpistuvvon galledeamit šadde bivnnuhabbon maŋimus jagiid, go oahpisteamit lágiduvvojedje 274 guhtta sierra gillii. Ovddit jagi áigge ledje dušše 45 oahpisteami. Oahpistemiid mearri lea sturron Covid-19 ráddjehusaid heaittiheami maŋŋá joavkomátkkošteami stuorruma mielde. Oahpisteamit dahkkojuvvojit Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda oktasaš váldočájáhusas ja Sámemusea olgomuseas.

Sámemusea guovlodoaibmasaji Nuortalaččaid árbevierrodálu Čeavetjávrris gallededje 635 čájáhusguossi jagi 2022. Árbevierrodállu lea rabas dušše geassesesoŋŋa ja dohko lea nuvttá sisabeassan. Nuortalaččaid árbevierrodálus ja dan šiljus leahkki olgomuseas beasat oahpásnuvvat nuortasápmelaččaid historjái sihke ássan- ja huksenárbevirrui guokte sierra áigodagas.

Sámeduojár, eamit Aune Huhtamella (1931–2013) dávvirčoakkáldat skeŋkejuvvo Sámemusea Siidii lávvardaga 4.2.2023 dmu 14.00. Buohkaide rabas dilálašvuođas leat oaidninláhkái Aune Huhtamella sámegávttit ja eará duojit. Dilálašvuođas Aune oabbá Rita Kumpulainen muittaša Aune mearkkašumi soga bivttasgoarrun ja vieljanieida Sigga-Marja Magga muitala čoakkáldaga riegádeamis ja iešvuođain.

Aune Huhtamella (is. Magga) bajásšattai Guhturis ja fárrii Huuhkajai go náitalii huuhkajalaš boazosápmelaččain Olavi Huhtamellain jagis 1959. Aune, gii lei logi mánás boarráseamos, oahpai duddjot buot sápmelaš eallimii gulli biktasiid, dego nuvttohiid, gálssohiid ja bittuid, beaskkaid ja sámegávttiid. Son gárvvuhii sihke iežas ja isidis bearraša álo gitta 1980-logu lohppii. Son goarui olu nuvttohiid báikkálaš badjealbmáide ja dat lei Aune ja Olavi bearrašii maiddái dehálaš dienasgáldu.

Aune Huhtamella árbegotti luohpadan duodječoakkáldagas leat iešguđetlágán oasit, dego gahpirat, vuoddagat, guolgagistát ja beaska, gálssohat ja bittut ja nuvttohat. Mearkkašahtti oassi čoakkáldaga leat erenomážit 15 Eanodaga gávtti, maid Aune lea gorron alcces ja iežas bearrašii váldoáššis 1960-1980-loguin. Gávttit muitalit Aune Huhtamella mearkkašumis gákteárbevieru bajásdoallin iežas sogas ja giliservošis ja dat muitalit čáppa muitalusa maiddái Aunes duojárin. Čoakkáldat fállá divrras lassidieđu sámegávttiid historjjás ja dat muitala miellagiddevaš muitalusaid guhturlaččaid ja huuhkajalaččaid eallimis.

Govva: Sámemusea Siida

Lassidieđut:

Vs: amanueansa Marjo-Riitta Rantamäki, tel. 040 5715670, marjo-riitta.rantamaki@samimuseum.fi

Vánddardeaddjit ja museagalledeaddjit leat váldán ođasmahtton Sámemusea ja Luondduguovddáš siidda bures vuostá. Anáris lean Siida rahppojuvvui ođasmahtton hámis olbmuide geassemánus. Čakčamánu loahpa rádjai Siiddas ledje galledan jo 46 000 guossi. Siida lei maiddá mannan gease Lappi bivnnuheamos Museakoarta-čuozáhat.

”Miehtemielalaš galledeaddjimeari ovdáneapmi lea joatkašuvvan geasi maŋŋá čavčča čađa, ja čakčamánnu lei njulgestaga olahus dási ealaskas. Galledeaddjiin boahtán máhcahat ođasmahtton Siiddas lei dušše beare miehtemielalaš. Leat hui movtta vuostáiváldimis” sámemusea Siidda vuovdin- ja márkanastinvástideaddji Minna Muurahainen muitala. Čakčamánus Siiddas gallededje 7631 guossi, mii lea 1500 eanet go ovddit olahusjagi 2019. Rahpanmánnu čohkkii 9799 galledeaddji ja suoidnemánus badjel 11000 olbmo fitne oahpásmuvvamin Siidii.

Siida lea Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáža jagiid joatkašuvvan ovttasbarggus menestusmáinnas. Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáža bajásdoallan Meahciráđđehusa Luonddubálvalusaid ovttasbargu oidno ođasmahtton Siiddas váikkuheaddji oktilaš čájáhusoppalašvuohtan ja ain buoret áššehasbálvalussan.

 

Siida Lappi bivnnuheamos Museakoarta-čuozáhahkan

 

Čakčamánu loahpabealde Musealihttu dieđihii Suoma bivnnuheamos museakoartačuozáhagain geassit 2022. Lappi bivnnuheamos čuozáhat lei Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida.

”Eanemus rámiid galledeaddjiin leat ožžon ieš sisdoalus. Ovdan bidjan, dáidda, stuorra luonddugovat leamašan eanemus rámiid ožžon oppalašvuođat”, Muurahainen dadjá. Giitosiid leat ožžon sámiid dáládáidda ja videoinstallašuvnnat.

Ođastus lea buktán Siidda čájáhusa otnábeaivái. Sámeservoša lahtut oassálaste Sámemusea Siidda čájáhusoasi čohkkemii sierra fidnuid bokte ee. dovdamiin olbmuid čuovgagovain ja válljemin dávviriid čájáhussii.

Siidda čájáhusain sámekultuvra ja luondu njađđásit oktan oppalašvuohtan: čájáhusoppalašvuohta muitala sámekultuvrra ja luonddu ealli gaskavuođas. Čájáhusat leat oaivvilduvvon ealáhuslažžan, muhto maiddái dakkárin, ahte dat doibmet smávit oppalašvuohtan.

 

Siida lea dehálaš vuolggačuokkis sámiid ruovttuguovllus vánddardeaddjiide

 

”Geassi leamašan duođaid buorre! Máhcahat maid leat ožžon leamašan dušše beare miehtemielalaš”, gávnnaha áššehasbálvalanoaivámuš Tarja Tuovinen Meahciráđđehusa Luonddubálvalusain.

Áššehasaid lassin ođasmahtton ja viiddiduvvon lanjat leat váldon bures vuostá maiddái diskka nuppe bealde. Áššehasaid dáfus bálvalusat leat čielgasit čohkkejuvvon iežas oppalašvuohtan. Ii šat dárbbaš ieš čuožžut seammá ráiddus vuordimin sisabeassanbileahtaid ja guolástanlobiid dahje vánddardan- ja turismarávvema.

Luondduguovddážat leat dehálaš vánddardeaddjiid vuolggačuoggát. Meahciráđđehusa Luonddubálvalusaid ovttasbargu Sámemuseain dahká vejolažžan sámiid ruovttuguovllus lihkadan vánddardeaddjiid diđolašvuođa lasiheami kultuvrralaččat suvdilis vánddardeami ektui.

“Sámekultuvrra sierrasárgosiid galgá diehtit, vai iežas vánddardanvugiid sáhttá heivehit davimus Sápmái heivvolažžan. Danin Luondduguovddáža ja Sámemusea doaibma dorjot nubbi nuppi, ja Siidda čájáhus lea vuogas vuolggačuokkis luonddutuvrii”, Tuovinen dadjá.

Sámiid ruovttuguovllus lihkadettiin lea dehálaš diehtit ovdamearkan vuođđoáššiid guovllus hárjehuvvon boazodoalus ja sámiid bassi báikkiin. Dat, mii olggobeale olbmui orru leamen dušše meahcceguovlu, lea jáhkkimis sápmelaččaide oassi ealli kulturhistorjjás.

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat lea álggahan maiddái sierra vánddardanetikeahta gárvvisteami sámiid ruovttuguvlui. Etikeahtta gárvvistuvvo ovttas sámedikkiin, nuortalaččaid siidačoahkkimiin ja turisma- ja vánddardanoassebeliiguin.

 

Siida – 24 jagi sámekultuvrra ja vánddardanrávvema

• Ođasmahtton ja viiddiduvvon Siida rahppojuvvui 1.6.2022. Sámemusea Siida álggahii doaimmas olgomusean 1960-logus. Sámemusea ja Luondduguovddáža dálá lágan doaibma lea álgán jagi 1998.
• Čájáhusgalledeaddjit leamašan ođasmahtton Siiddas čakčamánu rádjai badjel 46 000. Lappi jagi 2022 bivnnuheamos Museakoarta-čuozáhat dán rádjai.
• Siidda čájáhusat šaddet Sámemusea ja Luondduguovddáža oktasaš čájáhusas, Sámemusea olgomuseas ja kultur- ja luonddufáttát molsašuddi čájáhusain. Siida lea Anáris.
• Sámemusea doaimma stivre ja doarju Sámemuseafoanda. Sámemuseafoandda doaibman lea doarjut ja ovddidit sámiid álbmotlaš kultuvrra. Sámemuseafoanda oamasta Sámemusea dávvir-, čuovgagovva- ja dáiddačoakkáldagaid, guokte olgomusea ja arkiivva. Dat bajásdoallá ja stivre Sámemusea ja dan doaimma ja hárjeha museasuorggi ovttasbarggu sámiid ruovttuguovllus, Suomas ja riikkaidgaskasaččat.
• Siidda lagašguovllus Davvi-Sámis leat Meahciráđđehusa Luonddubálvalusaid dikšon Leammi ja Urho Kekkonen álbmotmeahcit, vihtta meahcceguovllu (Muotkkeduottar, Báišduottar, Gálddoaivvi, Váhčir ja Bátneduottar), Geavu luonddumeahcci ja buolžalágan Anárjávrri guovlu. Urho Kekkonen álbmotmeahcci lea álgojagi galledeaddjimeriid vuođul Suoma nubbin bivnnuheamos álbmotmeahcci.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Lassedieđut:

Lassedieđuid addet Meahciráđđehusa Davvi-Sámi áššehasbálvalanoaivámuš Tarja Tuovinen, tarja.tuovinen(at)metsa.fi, 040 756 9337 ja Sámemusea Siidda vuovdin- ja márkanastinvástideaddji Minna Muurahainen, minna.muurahainen(at)samimuseum.fi, 040 581 6434).

 

 

 

 

 

Eurohpá komišuvdna ja kulturárbeorganisašuvdna Europa Nostra bálkkašedje Sámemusea Siidda ja Suoma Álbmotmusea jagis 2021 ollašuhtton máhcaheamis dahjege repatriašuvnnas luohkás Citizen Engagement & Awareness Rising. Bálkkašanlávdegotti cealkámuša mielde sámečoakkáldaga máhcaheamis lea “buhttekeahtes bijus Eurohpá kulturárbbi dorvvasteapmái”. Eurohpálaš kulturárbebarggu bálkkašumit juogaduvvojedje čakčamánus Prahas, ja bálkkašumi ledje vuostáiváldimin Suoma Álbmotmusea hoavda Elina Anttila ja vástideaddji museahoavda Eija Ojanlatva. Mii ávvudit ovttasbargobálkkašumi Sámemusea Siiddas vuossárgga 31.10.

Measta 300 sápmelačča leat oassálastán repatriašuvdnaprosessii dan sierra muttuin. Sii leat dutkan sogaset diŋggaid, oahpásmuvvan daid duddjomii ja oassálastán maiddái Suoma Álbmotmuseas máhcahuvvon, dál Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda váldočájáhussii gulli badjel 200 sámedávvira válljemii. Sámemusea Siidda bálkkašanávvudeami guovddážis leat sámiid ovttasbargu, repatriašuvdnaproseassa ja sámedávvirat.

Vuossárgga 31.10 Siiddas ávvudit ovddalgihtii bovdejuvvon joavkkut, maidda lágiduvvo temálaš prográmma. Siida lea rabas álbmogii bovdejuvvon čuozáhatjoavkkuin fuolakeahttá, nuba buot galledeaddjit leat buresboahtán. Ávvubeaivvi gudnin Sámemusea Siida fállá gallededdjiide dmu 11 ja dmu 14 suomagielat oahpistemiid čájáhussii. Oahpisteamit gullet sisabeassanbileahta haddái.

Europa Nostra lea jagis 1963 vuođđuduvvon searvi, mii lea jagi 2002 rájes juohkán Eurohpá komišuvnna jahkásaš Eurohpa kulturárbebálkkašumiid mearkkašahtti fidnuide, álgagiidda ja olbmuide kulturárbesuorggis. EU bálkkaša eurohpálaš kulturárbesuorggi olahusaid njealji váldokategoriijas: konserveren, dutkamuš, kulturárbbi seailluheapmái spesialiseren bálvalus ja skuvlen ja diđolašvuođa lasiheapmi Eurohpá kulturárbesuorggis.

Siida lea rabas dálverabasáiggiid mielde 1.10. rájes vu-lá dmu 10–17. Spiehkastagat rabasáiggiide gávdnojit neahttasiidduin www.siida.fi. Siida museagávpi SiidaShop bálvala Siida rabasáiggiin ja neahttagávpi čujuhusas www.siidashop.fi. Restoráŋŋa Sarrit bálvala maiddái ávvubeaivve.

Lassidiehtu:

Álbmotdoaimmavástideaddji Pia Nikula, 040 621 2663, pia.nikula(at)samimuseum.fi