Árvugas Sámiráđđi, buorit ávvudanguossit, Sámemusea Siidda bealis háliidan sávvat liekkus lihkusávaldagaid 70-jahkásaš Sámiráđđái.

Go Sámeráđđi vuođđuduvvui jagis 1956, dan duohkin lei nana jurdda das, ahte riikkaráját eai galgga biđget ovtta álbmoga. Dárbbašuvvui oktasaš jietna, oktasaš forum ja oktasaš oaidnu das, mo sápmelaččat sáhttet ovttas bealuštit iežaset vuoigatvuođaid, gielaid, kultuvrraid ja árbevirolaš ealáhusaid.

Čieža logijagi maŋŋá dát jurdda lea ain seamma dehálaš – gánske vel dehálut go goassige ovdal.

Mii oaidnit museabarggus juohke beaivve, mo sámi kulturárbi rasttilda riikkarájáid. Dávvirat, čuovgagovat, muitalusat, gielat ja muittut eai bisán riikkarájáide. Dat muitalit min oktasaš historjjás ja muittuhit das, ahte maiddái min boahttevuođa vuođđun lea ovttasbargu.

Mii eallit áiggis, mas máilbmi rievdá johtilit. Sámegielat, kultuvrrat ja báikkálaš servošat deivet ođđa hástalusaid. Mii dárbbašit oktasaš mihttomeriid, oktasaš ovddidanfidnuid ja doarjaga nubbi nuppis.

Sámiráđđi lea leamaš dán barggus vearditmeahttun fápmu. Dat lea nannen sápmelaččaid oktiigullevašvuođa, dolvon min jiena riikkaidgaskasaš bevddiide ja muittuhan máilmmi das, ahte Sápmi lea eanet go riikkarájáid ala sárgojuvvon gártá.

Sávan, ahte boahttevuođas mii bastit ovttastahttit fámuideamet ain nannoseappot ja čiekŋudit ovttasbargomet buot servodaga osiin. Dušše ovttas mii sáhttit sihkkarastit, ahte sámegielat, sámekultuvrrat, árbevirolaš ealáhusat ja min servošat seilot eallinfámolažžan miehtá Sámi maiddái boahttevaš sohkabuolvvaide.

Giitu Sámiráđđái 70 jagi barggus sámeálbmoga ja kultuvrra buorrin. Sámemusea Siida sávvá liekkus lihkusávaldagaid Sámiráđđái. Mii sávvat maiddái menestumi čuovvovaš logijagiid bargui!

Sámemusea Siidda kulturbirasbálvalusat leat gitta 29.6–31.7.2026 ja dalle musea ii atte cealkámušaid. Somás geasi!

Sámemusea Siidda Čoakkáldagat muitalit -fidnus leat buvttaduvvon ođđa sámegielat materiálapáhkat vuođđooahpahusa geavahussii. Vuosttas materiálapáhkka lea dál almmustahttojuvvon, ja guokte eará almmustahttojuvvojit dađistaga, go maŋimuš jorgalusat gárvvásmit.

Dál almmustahttojuvvon govvadáidaga ja giehtaduoji oahpahussii heivvolaš materiálapáhkka Gahpiriin dáidaga – Gávnna inspirašuvnna iežat kultuvrras láide oahppiid oahpásmuvvat iešguđetlágan kollášaide ja ohcat inspirašuvnna iežas duodjái iežas guovllu gahpiriin.

Materiálapáhkat, mat leat vel boađi boađi, gieđahallet bivdosiid ja sápmelaš bivdokultuvrra ja sámemánáid eallima boares dávviriid ja čuovgagovaid bokte. Buot materiálapáhkat buvttaduvvojit davvisáme-, anáraš- ja nuortalašgillii ja suomagillii. Dat almmustahttojuvvojit digitála hámis Finnas, gos dat leat friija buohkaid geavahusas. Sámegielat materiálapáhkat leat Finnas vel hui uhcán, eaige anáraš- dahje nuortalašgielat materiálapáhkat leat ovdal leamaš ollenge. Mii leat erenomáš ilus das, ahte sáhttit dál almmustahttit materiála maiddái anáraš- ja nuortalašgillii.

Materiálapáhkaid sisdoalut vuođđuduvvet Sámemusea Siidda Finnas almmustahttojuvvon dávvirčoakkáldagaide ja čájáhussisdoaluide. Dan lassin páhkat sisdollet eará Finna-organisašuvnnaid sámemateriálaid, dego čuovgagovaid, arkiivamateriálaid ja girjjálašvuođa. Ulbmilin lea fállat oahpaheaddjiide materiálaid, mat lea álki geavahit ja maiguin sáhttá lasihit sámekultuvrii ja historjái laktáseaddji temáid oahpahussii.

Oahpaheaddjiid dárbbut ja sávaldagat leat leamaš materiálapáhkaid plánema vuolggasadjin. Fidnu álggus sierra sámegielaid oahpaheaddjiide lágiduvvojedje ságastallandilálašvuođat ja oanehis skuvlendilálašvuođat Finna geavahussii oahpahusas. Vaikko fidnu lea nohkamin, materiálapáhkaid lea ulbmilin buvttadit lasi. Jo almmustahttojuvvon materiálaid sáhttit maiddái ođasmahttit oahpaheaddjiid máhcahaga vuođul.

“Sávan, ahte mii oažžut oahpaheaddjiin maiddái boahtteáiggis ideaid ođđa materiálapáhkaide ja máhcahaga juo gárvvásman materiálain. Mii mielas veahkehit muđuidge Finna geavaheamis”, muitala fidnu koordináhtor Anna-Leena Pyylampi.

Buoridanevttohusaid ja ideaid sáhttá sáddet njuolga Finna-oidnosis dahje šleađgapoasttain čujuhussii kokoelmat@samimuseum.fi Seamma čujuhusas sáhttá maiddái bivdit Finnai laktáseaddji rávvagiid.

 

Lassidieđut:

Anna-Leena Pyylampi, fidnokoordináhtor

Tel  +358  40 523 2478

anna-leena.pyylampi@samimuseum.fi

Makkár lei Anára márkan badjel 100 jagi dassái?

Siida bovde mátkái Anára márkana vássánáigái Anára gieldda 150-jagi ávvujagi gudnin.  

Čájáhusas leat Anára girkosiidda boares govat ja otná beaivve oidnosat bálddalaga. Govat rahpet erenomáš oidnosa gili nuppástusaide badjel čuođi jagi áigge. Čájáhusas lea maid anárlaš Matti Lehtola hábmen girkosiidda unnamálle jagis 1967.  

Buresboahtin guorahallat Anára márkana historjjá ja oaidnit mo oahpes biras lea nuppástuvvan áiggi mielde. 

Sámemusea Siidii leat válljejuvvon golbma ođđa áššedovdi nannet barggu sámi kulturárbbi buorrin.

Duojár FM Reetta Tornensis álggaha Siidda ođđa čájáhusamanuenssan golggotmánu 17. beaivve.

Mediaáššedovdi Ellen-Maarit Juuso álgá Siidda gulahallanáššedovdin čakčamánu 1. beaivve.

KTM Petra Laiti lea válljejuvvon mearreáigásaš kuráhtorin guovtti ja bealle jahkái suoidnemánu 1. beaivve rájes.

– Lean hui ilus go Siida geasuha čeahpes áššedovdiid bargosadjin. Dáinna rekrutteremiin mii sáhttit ovddidit iežamet čájáhusdoaimmaid ja maiddái čađahit čájáhusaid doalvuma boahtteáiggis. Seammás mii sáhttit ođasmahttit Siidda gulahallama ja vuorrováikkuhusa sihke sámeservošiidda ja eanet ja eanet máŋggabealat riikkaidgaskasaš gehččiide, muitala museahoavda Taina Máret Pieski.

 

Lassedieđut: Museahoavda Taina Máret Pieski, p. 050 535 1574

Govat gurutbealde olgešbeallái: Petra Laiti, Reetta Tornensis ja Ellen-Maarit Juuso

Sámekultuvra lea eallinfámolaš ja mii eallit otne guovdu kultuvramet renesánssa. Dát oidno min álbmoga kultuvrralaš fámuiduvvama lassin stuorra riikkaidgaskasaš beroštupmin buot dáiddasurggiin nu musihkas, govvadáidagis, girjjálašvuođas, dánssas go operasge.

Lean hui ilus, ahte Kiasma darvánii min ovttasbargoevttohussii, vai fidniimet Helssegii viimmat viiddis sámi dáládáidaga čájáhusa.

Oktii áidna -čájáhus lea vuosttas sámi dáládáidaga stuorračájáhus Helssegis. Anán dehálažžan maiddái dan, ahte sápmelaččat leat ieža kurateren čájáhusa.

****

Lean niegadan sámi dáládáidaga čájáhusas Helssegis badjel 15 jagi. Ja otne dát niehku ollašuvvá. Dát boddu lea hui mearkkašahtti.

Giittán Kiira Miesmaa ja Kiasma, go dohppiidet roahkkadit mu ovttasbargoevttohussii. Giitu maiddái das, ahte fidniimet hui friija gieđaid čájáhusa guovddáštemá ja dáiddadujiid válljemis. Oktasašbargu lea vuođđuduvvan luohttámuššii ja gaskanas gudnejahttimii.

Giittán lieggasit kuráhtor Petra Laiti, go vulget mielde oktasaš mátkái. Leat kurateren fiinna máŋggadását čájáhusollisvuođa. Du válljen geahččanguovllut hálahit bastilit juste dán áiggis. Oktii áidna -čájáhusa muitalusas ja dáiddadujiid válljemis min álbmogeamet mannanáigi ja dálášvuohta deaivvadit.

Giittán lieggasit buot čájáhusa dáiddáriid, go háliideiddet buktit dáiddaduojádet muitalit Oktii áidna muitalusa. Sávan didjiide buohkaide lihku ja menestusa din dehálaš barggus boahttevuođasge.

Sámi eatnamat ja čázit leat min ealli kultuvrra, árbevirolaš ealáhusaid ja sámegielaid vuođđu. Eatnamat ja čázit leat min eallinfámu gáldu. Min vuoigatvuođat leat goittotge miehtá Sámi uhki vuolde. Mii dáistalit min eatnamiid ja čáziid bealis, vai sáhttit vel ihttinge leat dáppe. Oktii áidna -čájáhus lea min muitalus, man Petra Laiti ja fiinna dáiddárat muitalit. Sávan, ahte min muitalus oidno ja gullo.

Ovttasbargu Kiasmain lea oahpahan olu. Giittán Kiira Miesmaa ja Kiasma fiinna ja čeahpes bargiid, go oaččuimet ovttas sámáidahttit Kiasma. Giittán maiddái Siidda rabasmielat bargiid, geat vulge roahkkadit dán vuosttas mátkái. Lean ilus, ahte mii oažžut oasi čájáhusas maiddái Siidii, Anárii golggotmánus.

Ellos sámi dáidda! Ellos Sápmi!

Kiasma ja Sámemusea Siidda oktasaš čájáhus Oktii áidna čohkke sámi ja sápmelaččaid gieđahalli dáládáidaga Suoma, Ruoŧa ja Norgga beal Sámis. Čájáhus rahpasa Kiasmas 27.3.2026. Oassi čájáhusas lea oaidninláhkai golggotmánu álggu rájes maiddái Siiddas Anáris.

Árktalaš guovlu lea maŋimuš áiggiid leamašan riikkaidgaskasaš politihka guovddážis sihke strategalaš sajádaga ja luondduriggodagaid geažil. Seammás go guovlu lea šaddan eanet ah’ eanet stuorraválddiid politihka čuozáhahkan, guovllu eamiálbmogat leat healbaduvvon. Ná geavai maiddái dalle go stáhtat juohkigohte Sámi rájáiguin.

JUHKKOJUVVON SÁPMI

Dán áigge Sápmi leabbá njealji riikkas, muhto dat leamašan das juo ovdal davviriikkalaš stáhtaáddejumi dahje nationála jurddašeami. Oktii áidna -čájáhus ovdanbuktá dáládáidaga, mas sámit besset ieža muitalit ja gieđahallat sámevuođa. Čájáhusas leat mielde badjel 20 dáiddára. Eanaš dáiddadujiin leat 2000–2020-vuođđaloguin, muhto mielde leat maiddái boarrásut duojit, main boarrásepmosat leat 1970-vuođđalogus. Dáid maŋimuš jahkelogiid sámesearvvuš lea heibon geainnus davviriikalaš láhkaásaheapmái ja riikkaidgaskasaš almmolašvuhtii.

“Sámi dáládáidagis leat ollu kontrásttat. Dujiin vuhttojit sámi eallima hearkivuohta ja dovddut, muhto maiddái dat, mo máilbmi lea garradan min go leamašan bággu birget. Sápmelačča čalbmái duojit speadjalastet servošeamet iešdovddu, iluid ja morrašiid. Suopmelaččaide fas duojit fállet vejolašvuođa oaidnit sámiid sin iežaset čalmmiiguin”, lohká čájáhusa kurateren erenomášáššedovdi Petra Laiti.

GEAIDNU SOABADEAPMÁI

Čájáhus lea maiddái Sámiid duohtavuođa- ja soabadankomišuvnna loahpparaportta čuovggas áigeguovdil. Komišuvdna geigii loahpparaportta stáhtaráđđái, Sámediggái ja Nuortalaččaid siidačoahkkimii juovlamánus 2025. Raporta fállá 68 evttohusa sámiid sajádaga buorideapmái ja deattuha, ahte Suoma stáhta lea vuođđuduvvon guovtti álbmoga eatnamiidda. Dál livččii áigi konkrehta doaimmaide.

”Dát oktasaš čájáhus lea ovdamearka ođđalágan ovttasbarggus, maid suopmelaččat ja sámit berrešedje bargat eambboge”, Laiti dadjá.

Kiasma hoavda Kiira Miesmaa oaivila mielde dáládáidagii gullá dat, ahte čáhkkejuvvo sadji iešguđetlágan muitalusaide ja daidda, geaid jietna ii leat álo gullon.

”Dát lea okta vuohki čáhkket saji sámiid jitnii. Lean ilus, ahte mii oažžut ovttasbargat
čájáhusain ovttas Sámemusea Siiddain ja kuráhtor Petra Laitiin”, Miesmaa muitala.

Sámemusea Siidda museahoavda Taina Máret Pieski atná dehálažžan, ahte Helssegis lágiduvvo viimmat viiddes sámi dáládáidaga čájáhus.

”Sámi dáládáidda ja duodji besset lieđđut áibbas ođđalágan áigodagas, ja dat vuhtto maiddái stuorra riikkaidgaskasaš beroštupmin. Lean hui movtta, ahte Kiasma vulggii mielde ovttasbargui minguin. Dat dahká vejolažžan fievrridit čájáhusoasáža maiddái Sápmái Siidii”, Pieski dadjá.

”Vaikko árktalaš guovlu lea almmolaš fuomášumi guovddážis dál eambbo go goassige, guovllu álbmogiid dilli ii buorrán. Gažaldagat eanaoamastusas ja luondduriggodagain leat govssohallan Nato-ságastallama ovddas. Seamma gažaldagat guoskkahit buot árktalaš eamiálbmogiid, dego sámiid ja inuihtaid. Danin leage dehálaš, ahte aiddo min jienat gullojit dál”, Laiti lohká.

Čájáhusa dáiddárat: Siri Baggerman, Tomas Colbengtson, Gabriel Engberg, Marja Helander, Rose-Marie Huuva, Berit Marit Hætta, Johdet x Pirak, Márjá Karlsen, Hans Ragnar Mathisen, Britta Marakatt-Labba, Joar Nango, Outi Pieski, Katarina Pirak Sikku, Raisa Porsanger, Jorma Puranen, Máret Ánne Sara, Eveliina Sarapää, Hilde Skancke Pedersen, Katarina Spik Skum, Lena Stenberg, Lada Suomenrinne, Arvid Sveen, Tapio Tapiovaara, Nils-Aslak Valkeapää, Niillas Holmberg, Pekka Aikio.

Oktii áidna – Sámi dáidaga áigi
27.3.–6.9.2026, Kiasma

Jearahallanbivdagat ja lassedieđut mediai:

Siida

Taina Máret Pieski, museahoavda, tainamaret.pieski(at)samimuseum.fi

Kiasma

Kiira Koskela, dieđiheaddji, 050 4786 861, kiira.koskela(at)kiasma.fi
Piia Laita, gulahallanhoavda, 0294 500 507, piia.laita(at)kiasma.fi

Sámemusea Siida lea nationála vásttumusea, man erenomášsuorgin lea sámiid kultuvra ja guovllu vásttumusea kulturbirasbargu sámiid ruovttuguovllus. Siidda guovddáš mihttomearrin lea doarjut sámiid identitehta ja kultuvrralaš iešdovddu. Siida gullá máilmmi eamiálbmogiid museafierpmádahkii.

Suoma álbmotgalleriija lea govvadáidaga nationála musea. Dat máđasatná golmma Suoma dovddus musea, mat leat Ateneum dáiddamusea, Dáládáidaga musea Kiasma ja Sinebrychoff dáiddamusea. Dat maiddái hálddaša nationála dáiddačoakkáldaga ja dasa gulli arkiivva, hukse kulturárbbi ja ovddida dáiddalaš čuvgehusa.

Mot árbevirolaš sámekultuvra, dálááigi ja spekulatiivvalaš boahtteáiggit deivet speallomáilmmis? Sámemusea Siidda ođđa čájáhus Diginatiivvat? Sámi spealut dál! ávvuda sámiid iešmearridanrievtti ja doaibmivuođa digitála sajis. Mielde leat sihke searvvušlaš ja gávppálaš spealut.

“Go geahččá digitála spealuid ovdamearkka dihtii duoji geahččanguovllus, de fuomáša, man ollu dainge lea giehtaduodji, huksen ja geahččaladdan. Dát čájáhus buktá oidnosii dan, mot spealut hámis beroškeahttá hápmašuvvet giehtadáidduid ala, ja manin Siida lea lunddolaš báiki dán gulahallamii”, dadjá čájáhusa kuráhtor Outi Laiti.

Čájáhusa spealut leat hábmejuvvon sámi geahččanguovlluin. Dat buktet ovdan sámi doaibmivuođa digitála kultuvrras ja huksejit ieža meroštallon mieldeorruma fikšuvnna ja boahtteáiggi govahallamiid bokte. Seammás dat deattuhit sámi máinnastanárbevieru searvvušlaš ja ealli luonddu.

Čájáhusa áššedovdin doaibmá speallodutki ja -hábmejeaddji Outi Laiti Helssega universitehtas. Čájáhus lea ollašuhtton Koneen Säätiö Biokultuvrralaš árbi ja ii-lineára áigi -fitnu doarjagiin.

Diginatiivvat? Sámi spealut dál! Sámemusea Siiddas 1.4.– 20.9.2026

Sámemusea Siidda gallededje jagi 2025 oktiibuot 83 506 čájáhus- ja dáhpáhusguossi, mii lea musea buot áiggiid alimus jahkásaš galledeaddjimearri. Ovddit olahusjagi ektui galledeaddjiid mearri šattai 1,5 proseantta, mii geažida galledeaddjimeari stáđásmuvvamis ođđa alit dássái.

Jahki 2025 lei Siidii mearkkašahtti maiddái struktuvrralaččat: 1.7.2025 Meahciráđđehusa Badje-Lappi luondduguovddáža doaibma nogai, ja buot Siidda čájáhusdoaimmat sirdásedje Sámemusea háldui. Nuppástus ii geahpedan galledeaddjiid meari ja musea geasuhii gussiid birra jagi.

Lappi mátkeealáhusa stuorrun vuhtto maiddái Siidda galledeaddjimeriin. Maiddái jagi 2024 mieđihuvvon European Museum of the Year -bálkkašupmi ja Jagi musea -dovddastus leat nannen musea riikkaidgaskasaš dovddusvuođa. Maŋimuš jagiid galledeaddjimearit eai leat šat laskan, muhto leat baicce stáđásmuvvamin, mii fas muitala suvdilut ovdáneamis.

Ain eambbo olgoriikalaččat

Jagi 2025 Siidda čájáhusgalledeaddjiin 63,6 proseantta ledje olgoriikkalaččat. Olgoriikkalaččaid mearri lea šaddan dássidit maŋimuš jagiid, ja riikkaidgaskasaš guossit leat dál čielga eanetlogus buot musea galledeaddjiin.

Turistajoavkkuid oassi buot bileahtta oastán áššehasain badjánii 34 prosentii, go ovddit jagiid dat leamašan sullii 30 proseantta.

Jagi 2025 Sámemusea Siiddas lágiduvvojedje 445 čájáhusofelastima. Ofelastimat leat dollojuvvon čieža iešguđet gillii, mii govvida bures musea nana riikkaidgaskasaš guossevuođu.

– Siidda ođđa galledeaddjiolahus lea midjiide stuorra illu ja oktasaš olahus. Lea somá, ahte sámiid kultuvra, árktalaš luondu ja musea bargu adnojuvvo mearkkašahttin. Liegga giitosat buot galledeaddjiide, bargiide ja ovttasbargoguimmiide, geat dahket Siiddas ealli gávnnadanbáikki, dadjá museahoavda Taina Máret Pieski.

 

Lassidieđut: Čanusjoavkkuid jođiheaddji Taija Aikio, taija.aikio(at)samimuseum.fi, 040 484 7329

Sámemusea Siidda doaimma bajásdoalli Sámemuseavuođđudus válljii stivrra čoahkkimis 8.12.2025 ođđa stivrra jagiide 2026–29.

Sámemuseanjuolggadusaid mielde vuođđudusa áššiid dikšu ja dan ovddasta njealji jahkái hávil válljejuvvon stivra, masa gullet gávcci láhtu. Unnimustá vihtta láhtu galget leat sápmelaččat Suoma riikavuložat. Anár gielda nammada stivrra ovtta láhtu.

Sámemuseavuođđudusa stivrra čoahkkádus jagiide 2026–29:

Veikko Feodoroff, ságadoalli

Badjealmmái, guhkesáigásaš nuortalaččaid luohttámušolmmoš, Nuortalaš kulturvuođđudusa stivrra várreságadoalli ja Sámedikki láhttu.

Outi Länsman, várreságadoalli

Sámegiela ja kultuvrra lektor, filosofiija magisttar, Sámi oahpahusguovddážis. Länsman lea bargan maiddái sámegiela lektorin Giellagas-instituhtas, Oulu universitehtas ja Soađegili gielddas.

Helmi Hagelin

Oahptii-Hánssa Tuula Mika Helmi / Bihtošoabbá Helme lea Lahti hábmeninstitušuvnnas válmmaštuvvan hábmejeaddji, guhte ássá dál Helssegis. Son dahká bárrahiin Ovllá-operai biktasiid Oulu teáhterii ja Sápmelaččat Helssegis -čájáhusa ja dáládokumenterenfidnu Helssega gávpotmuseas.

Sigga-Marja Magga

Filosofiija doavttir, duoji doseanta, Oulu universitehta Giellagas-instituhta hoavda. Magga lea aktiivvalaš duojár ja duoji bealis hálli. Son lea leamaš mielde Sámemusea Siidda vuođđočájáhusa ođasmahttinbarggus. Dál Magga lea mielde Oulu teáhtera sámegielat Ovllá-operas oktan sámekultuvrra áššedovdin.

Yrjö Musta

Duojár, ealáhagas leahkki rektor ja luohkkáoahpaheaddji. Musta lea bajásgeassindiehtaga magisttar, anárašgiela eatnigiela oahpaheaddji ja loahppabarggu váile artesána.

Anna Näkkäläjärvi-Länsman

Jusse Ántte Sálmmo Ánná lea sámemusihkkár ja juoigi, guhte dahká dáiddalaš doavttirdutkosa Dáiddauniversitehta Sibelius-Akademiijas. Dáiddárnamain Ánnámáret su dovdat musihkas, mas dološ juoiganstiila ja sápmelaš máilmmigovva čatnasit oktii modeardna dáiddalaš olggosbuktimiin.

Samuel Valkeapää

Duoji ja hábmema allaskuvlalektor, várrerektor Sámi allaskuvllas. Máttut sámeguovllus Suoma, Ruoŧa ja Norgga rádjeguovllus. Valkeapää dutkanintreassa laktása sápmelaš kreatiivavuhtii sámeguovllus. Valkeapää lea digitaliseren materiálalaš kultuvrra ja lea nubbi Sámi AI lab vuođđudeaddjiin.

Miia Kärnä

Anár gieldda nammadan várreláhttu, guhte lea ealáhusdoalli ja gulahallankonsulta. Kärnä lea medianoma (ÁAS), Lahti ámmátallaskuvlla hábmeninstituhtas.

 

– Lean hui ilus, ahte Sámemuseavuođđudusa jođiha čuovvovaš njeallje jagi hui áššedovdevaš stivra, mas lea buorre ovddastus sierra sámejoavkkuin ja dáidda-, kultuvra- ja dieđasurggiin. Giittán maiddái luohttámušas joatkit stivrra ságadoallin, dadjá Veikko Feodoroff.

 

Lassidieđut:

Ságadoalli Veikko Feodoroff, tel. 0400 204 861

Museahoavda, fitnodathoavda Taina Máret Pieski, tel. 050 5351564