Dán váhku Upopoy nappo Álbmotlaš Ainumusea ja párkka delegašuvdna Hokkaidos, Japanis, galleda Sámemusea Siidda. Ainuid kulturvuođđudus ja Sámemusea ođasmahttiba seammás maid ovttasbargošiehtadusaska. Dan ulbmilin lea ovddidit álgoálbmogiid gaskasaš kulturovttasbarggu earret eará museačájáhus- ja bargilonohallamiin.

 

Sámemusea lea bargan ovttas Japana álgoálbmogiin, ainuiguin jo 1980-logu rájes. Dalle gallededje goabbáge guvlui Hokkaidos leahkki Shiraoi Ainuid Álbmotmusea sihke Anára sámemusea, Sámeradio ja sámi parlameantta gaskkas. Jagi 1984 Ainuid Álbmotmusea ja Anára Sámemusea vuolláičáliiga ovttasbargo- ja ustitvuođajulggaštusa ovddidit “min kultuvrraid, historjjá ja identitehta dutkamuša ja seailluheami”.

 

Dán vahku Anára Sámemusea galledit Hokkaido Upopoys boarrásut veahkkejođiheaddji Noriyuki Abe ja Hikaru Jono Ainuid Kulturvuođđudusas, várredoaimmahusjođiheaddji Masahiro Nomoto ja duojár Yomaru Yamamichi Álbmotlaš Ainumuseas ja párkkas sihke dulka Mio Yachita. Galledeami ulbmilin lea ođasmahttit ovttasbargošiehtadusa ja nannet ovttasbarggu erenoamážit museaorganisašuvnnaid gaskkas. Seammás guossit oahpásmuvvet ođasmahtton Sámemuseai ja dan čájáhusaide.

 

Ainut leat Japana álgoálbmot, geaid árbevirolaš ássanguovlu lea leamaš Japana davábeale sullos Hokkaidos sihke Kuriillain ja Sahalinas. Upopoy-guovddáš lea Hokkaidos Poroto-jávrri gáttis ja dat doaibmá álbmotlaš ainukultuvrra ealáskeami ja ovdáneami guovddážin. Upopoy mearkkaša ainugillii “lávlut ovttas stuorra joavkkuin”.  Upopoyii gullet Álbmotlaš Ainumusea ja párka, main ealáskahttet ja čájehit ainukultuvrra. Guovddážis lea maid Muitobáiki, gos leat sierra universitehtain dolin dutkanulbmiliidda goivojuvvon, máhcahuvvon ainujábmiid muitoseremoniija- ja seailluhansajit.

 

 Lassidieđut: Museahoavda,Taina Máret Pieski, taina.pieski(at)samimuseum.fi,Tel. 050 5351574

Jagi musea 2024-bálkkašupmi geigejuvvui otne miessemánu 23. beaivve Suoma musealihtu ja musearáđi ICOM ordnen Museabálkkašupmegálas Jyväskyläs.

 

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida lea šaddan Davvi-Lappi dehálamos galledanbáikin ja turismaoaidnámuššan. Jagis 2022 rahpasan Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme -čájáhussamet viiddiduvvon ja vuođđodivoduvvon Siida-dálus lea beaggán. Ođđa oktasaš čájáhus, repatriašuvdnabargu ja searvvušlaš čoakkáldatbargu, man Sámemusea lea dahkan, leat ovddidan olu museasuorggi našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš oinnolašvuođa ja váikkuhanmuni.

 

Mii illudat ja leat duđavaččat ahte Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda máŋggabealat bargu sápmelaš kulturárbbi ja davvi luonddu buorrin lea dovddastuvvon Suoma museasuorggi alimus bálkkašumiin.

 

“Bálkkašupmi erenomáš fiinna ja váimmolaččat dahkkon barggus gullá buot Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda bargiide ja buohkaide, geat leat leamašan mielde čájáhus- ja ođasmahttinfidnuin maŋimuš jagiid áigge. Sámemusea háliida giitit vel erenomážit sámeservoša, mii lea oassálastán čájáhusaid ođasmahttimii, repatriašuvdnabargui ja searvvušlaš bargui ja lea dorjon musea barggu”, celkkii intendeanta Eija Ojanlatva vuostáiválddidettiinis bálkkašumi Sámemusea beales.

 

“Mii Meahciráđđehusas atnit stuorra árvvus badjel 25 jagi bistán Luondduguovddáža ja Sámemusea ovttasbarggu Siiddas. Dat lea guoddán guhkás ja mii leat ovttas leamašan ovdavázzit. Vuosttas čájáhusa rahpasettiin guovtte organisašuvnna oktasaš čájáhus lei vuosttas dákkár čájáhus. Min ođđa čájáhusas hábmiimet ođđa muitalanvuogi, go geavaheimmet dáidaga ovdanbuktimiin. Konseapta guovtti čájáhusgiehtačállosa ovttasteamis doaibmá ain”, illuda Meahciráđđehusa virkkosmananu erenomášáššedovdi Kirsi Ukkonen.

 

“Dát lea erenomáš fuomášupmi Jagi eurohpalaš musea bálkkašumi lassin. Mii doaivut ahte dát bálkkašumit oidnojit maiddái Sámemusea Siidda našuvnnalaš barggu árvvusatnimis ja ruhtadeamis”, lohká museahoavda Taina Pieski.

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda ođđa čájáhus lea menestuvvan bures go min leat galledan eanet go goassige ovdal. Min luhtte Siiddas leat fitnan ođđasit rahpama maŋŋá beannot jagis 226 000 guossi, ja sis čájáhusas measta 120 000 olbmo. Min čájáhusgalledeaddjiin badjel bealli lea riikkaidgaskasaš guossit.

 

Bálkkašumis gilvaledje Sámemusea ja Davvi-Lappi Luondduguovddáš Siidda lassin njeallje musea: Raasepori dáládáidaga musea Chappe, Turku Luostarimäki museakoartil, Punkaharju Suomen Metsämuseo Lusto ja Varkaus museaguovddáš Konsti. Bálkkašupmi geigejuvvui logát háve.

 

 

Giitu! Takkâ! Späʹsseb! Kiitos!  

  

Lassedieđut:

Museahoavda Taina Pieski, taina.pieski(at)samimuseum.fi, +358 50 5351574

Virkkosmananu erenomášáššedovdi Kirsi Ukkonen, kirsi.ukkonen(at)metsa.fi, +358 400 479 986 

Govat:  https://flickr.com/photos/siidainari/albums/72177720317204179

Jagi eurohpalaš musea bálkkašupmi geigejuvvui otne miessemánu 4. beaivve Portugála Portimãos EMYA konfereanssas, man lea ordnen European Museum Forum.

Sámemusea háliida giitit EMYA duopmárgotti, European Museum Foruma, Portimão gávpoga ja ICOM Suoma bálkkašumi ovddas ja vejolašvuođas searvat jagi 2024 EMYA konferensii.

Mii leat hui ilus go Siidda ođastus ja máŋggabealat bargomet sápmelaš kulturárbbi ovdii lea ožžon fuomášumi miehtá Eurohpá.

”Sámemusea Siida eamiálbmotmusean lea vuosttažettiin sámiid iežaset várás. Muhto mii illudat sakka ahte sápmelaš muitalussamet guoskkaha olles Eurohpá museasuorggi ja olbmuid miehtá máilmmi.” dadjá museahoavda Taina Pieski giittossártnistis.

Giitosat dán bálkkašumi ovddas gulletge olles sámeservošii, eallilan olbmuide, geat dieđuideasetguin ja dáidduideasetguin leat dorjon bargomet ja maiddái buot Sámemusea bargiide áŋgiruššamis.

Mii giitit maiddái máttarvánhemiiddámet doarjaga, ráhkesvuođa ja fámuid ovddas.

Siidda ođđa váldočájáhusas sápmelaččat ieža muitalit iežaset muitalusaid. Ođđa čájáhusa huksemis ledje mielde badjel 300 sámeservoša lahtu.

Mii doaivut ahte dát bálkkašupmi addá midjiide návccaid joatkit min servošii dehálaš repatriašuvdnabarggu. Dán bargui mii dárbbašat olles eurohpalaš museasuorggi doarjaga, vai máttuideamet dávvirat máhccet ruoktot Sápmái.

Háliidat sávvat váimmolaš lihkusávaldagaid buot EMYA 2024 bálkkašuvvon museaide!

Giitu! Takkâ! Späʹsseb! Thank you!

 

Lassedieđut: Museahoavda Taina Pieski, taina.pieski(at)samimuseum.fi, +358 50 5351574

Govat: https://www.flickr.com/photos/siidainari/albums/72177720316701063/

Eaŋgalsgielat dieđáhus European Museum Forumis dáppe.

Sámemusea Siida lea finálaevttohassan Jagi eurohpalaš musean 2024. Vuoiti válljejuvvo Portugala Portimãos miessemánu 4. beaivve European Museum of the Year Award konfereanssas. Viđa beaivvi konfereansa čohkke Eurohpa museasuorggi áššedovdiid ja organisašuvnnaid ságastallat suorggi áigeguovdilis hástalusain, servodatlaš mearkkašumis ja váikkuhanmuniin.

– Mii illudat go miehtá Eurohpá leat fuomášan Siidda ođasmuvvama ja min máŋggabealat riikkaviidosaš barggu sápmelaš kulturárbbi ovdii, lohká museahoavda Taina Pieski

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siiddas lea boahtán Davvi-Lappi bivnnuheamos galledanbáiki. Mannan jagi Siiddas fitne guossit eanet go goassige ovdal. Siiddas gallededje 138 000 olbmo, geain 68 000 fitne oaidnimin min čájáhusaid. Maiddái gollan dálvi lea leamašan bivnnuhit go ovdal.

Siidda ođđa vuođđočájáhusas gullo sápmelaččaid iežas jietna. Čájáhus muitala sámekultuvrras ja dan huksemii oassálaste jagiin 2021-2022 badjel 300 sámeservošii gullevaš olbmo.

– Dát vuhtto čájáhusa ovdanbuktima ja muitalanvieru girjáivuohtan. Buot golbma Suomas ealli sámegiela oidnojit ja gullojit čájáhusas. Beassat giitalit olles sámeservoša Sámemusea Siidda lihkosmuvvan barggus, rámida Pieski.

Jagi eurohpalaš musea tihttelis gilvalit 50 musea 24 riikkas. Dát bálkkašupmi lea juhkkojuvvon juo 47 jagi.

Sámemusea ja Davvi-Lappi luondduguovddáža oktasaš vuođđočájáhus, Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme, dulko duovdagiid iešguđet gerddiid sápmelaš kulturbirasáddejumi bokte. Dan mielde luondu ja kultuvra leat čadnon čavga nubbi nubbái. Sápmelaš kulturbirrasis njálmmálaš historjá ja árbevierut hábmejit oktavuođa eatnamii ja birrasii. Muitalus sámekultuvrras čalmmustahttá dan mo vássánáiggit ellet mis ain.

Čájáhusa namma boahtá divttas, man anáraš Matti Morottaja lea čállán. Čájáhusa sámekulturoasi giehtačállosis vástida emeritusprofessor Veli-Pekka Lehtola.

 

Liŋka min EMYA videoi:
https://www.youtube.com/watch?v=TU-QgA7pk6k&t=1s

Liŋka konfereanssa siidduide:
https://emya2024portimao.com

 

Lassedieđut: Museahoavda Taina Pieski, tel. 050 5351574

Sámemusea ja Davvi-Lappi luondduguovddáš Siiddas gallededje vehá badjel 68 000 čájáhusguossi jagis 2023. Áššehaslohku lea máhccan seamma dássái go ovdal koronapandemiija ja velá dan badjelge.

Jagi 2023 čájáhusaid fitne oaidnimin 6 proseantta eanet go bivnnuhamos jagi 2019 áigge. Galledeaddjiid lohku lea lassánan 33 % ovddit jagi 2022 ektui.

Siidda uksalohkki coahkehii badjel 138 000 geardde. Galledeaddjiide rehkenastojit čájáhusgussiid lassin maiddái olbmot, geat fitne Meahciráđđehusa Davvi-Lappi luondduguovddáža áššehasbálvalusas, Anára gieldda turismarávvenbáikkis, restoráŋŋa Sarrihis ja Siida Shop -museagávppis.

Oinniimet ovttaskas olahusbeaivvi ruškki 2023 áigge, go čakčamánus ovtta beaivvis fitne čájáhusaid oaidnimin badjel 850 guossi, mii lei badjel 200 olbmo eanet go ovddit olahusbeaivve.

Máilmmi rahpaseapmi mátkkošteapmái ja bivnnut ođasmahtton váldočájáhus Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme váikkuhit čielgasit guosselogu lassáneapmái. Ođđa váldočájáhusa leat oaidnán 1.6.2022 rahpandoaluid maŋŋá oktiibuot 113 000 čájáhusguossi jagis 2023.

– Lea movttegis ášši, ahte ođasmahtton Siiddas leat galledan eambbo olbmot go goassige ovdal. Dat, ahte sámit ieža muitalit kultuvrraset birra ođđa váldočájáhusas, čuohcá čielgasit maiddái váldoálbmogii ja turisttaide, lohká Sámemusea Siidda museahoavda Taina Pieski.

– Čájáhus movttiidahttá olbmuid davás Lappi lundui. Guosselogut muitalit ollislaččat turismma mearis guovllus ja ahte guossit dárbbašit máŋggabealat bálvalusaid ja maiddái dárkilis dieđu luonddus ja guovllus johtimii. Dán bálvalusa sii ožžot seamma dálus erenomáš čájáhusvásáhusa lassin, cealká virkkosmananu sierraáššedovdi Tarja Tuovinen Meahciráđđehusas.

Čájáhusgussiin sullii 42 % ledje suopmelaččat ja suopmelaš ja olgoriikalaš turisttaid meari gaskavuohta lea máhccamin seamma dássái go ovdal pandemiija. Eanemusat olgoriikalaš guossit leat boahtán Duiskkas ja Fránskkas, muhto galledeaddjit maiddái Hong Kongas ja Austrálias leat álgán fas dihttot moatte jagi bottu maŋŋá.

Oahpistemiid mearri lea lassánan issoras olu ođđa čájáhusa geažil. Jagis 2023 lágidedje 400 oahpisteami viđa iešguđetge gillii. Ovddit bivnnuhamos jahki oahpistemiid dáfus lei 2019. Dalle oahpistemiid lágidedje 292.

Sámemusea Siidda Nuortalaččaid árbevierrodálus Čeavetjávrris fitne jagi 2023 áigge 1311 guossi. Árbevierrodállu lei rabas 20.6.–23.9. maŋ-lá dii 10–16. Eanemusat Árbevierrodálus gallededje ruškki áigge, čakčamánus 30 % olles jagi galledemiin.

Čoakkáldaga almmustahttin fállá vejolašvuođa oahpásmuvvat sámegávttiide digitálalaččat, ássanbáikkis beroškeahttá.

 

Sápmelaččat Suomas geavahit vihtta earálágan sámegávtti dan mielde, guđe sogas ja guđe guovllus gávtti geavaheaddji lea eret. Sámemusea čoakkáldagain leat sierra guovlluid gávttit sierra áigodagain masa golbmačuođi. Čoakkáldaga almmustahttin fállá vejolašvuođa oahpásmuvvat sámegávttiide digitálalaččat, ássanbáikkis beroškeahttá. Čavčča mielde sámegávttit leat govvejuvvon ođđasit ja dál maid gávttiid detáljaid sáhttá geahčadit dárkilappot.

Go árvvoštallamiid mielde jo 60 proseantta Suoma sápmelaččain ásset ruovttuguovlluset olggobealde, háliidit leat maiddái sin juksamis. Lassedieđuid gávttiid dahje daid govaid birra sáhtát jearadit Sámemusea čoakkáldatbálvalusain. Finnas oaidnimis leahkki govat eai leat prentenkvalitehtalaččat ja dat leat lisensierejuvvon (CC BY-NC-ND 4.0 )-liseanssain.

 

Finna lea 10 jagi doaibman ohcanbálvalusaid oppalašvuohta ja Suoma máŋgga miljovnna kultuvra- ja dieđamateriálaid ruoktu. Máŋggačuođi ruovtturiikka doaibmi, dego arkiivvat, girjerádjosat ja museat, buktet Finnai áidnalunddot sisdoaluideaset. Riikagirjerájus bajásdoallá ja ovdánahttá Finna-bálvalusa olles áigge ovttasbarggus arkiivvaiguin, girjerádjosiiguin, museaiguin ja eará ovttasbargoguimmiiguin. Sámemuseas lea iežas Finna-oainnus https://siida.finna.fi

Álbmotbeaivi Siiddas álggaha maiddái Finna logi jagi ávvujagi. Ávvujagi prográmmas Finna áššedovdit čájehit ja oahpistit Finna-ohcanbálvalusa geavaheami álbmogii.

 

“Finna ávvujagi áiggi mii háliidit movttiidahttit olbmuid bálvalusa máŋggaid miljovnnaid materiálaid lusa, nu ahte mii leat ilus go sáhttit rahpat ávvujagi ná mearkkašahtti čoakkáldatrahpamiin. Ávvujagi álggaheapmi máŋggain čuđiin sámegávttiin lea deaivil maiddái danin, ahte mii leat bargamin maiddái Finna davvisámegielat veršuvnnain”, muitala Erkki Tolonen, Finna ovdánahttinhoavda.

 

 

Hyvää saamelaisten kansallispäivää! Buori sámi álbmotbeaivvi!

Pyeri säämi aalmugpeivi! Šiõǥǥ saaʹmi meeʹrsažpeeiʹv!

 

Lassedieđut:

Sámemusea Siida

Vd. amanueansa Marjo-Riitta Rantamäki, tel. 040 5715670, marjo-riitta.rantamaki(at)samimuseum.fi

Finna

Ovdánahttinhoavda Erkki Tolonen, tel. 029 414 4588, erkki.tolonen(at)helsinki.fi

 

Jahki 2022 lei Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda rahpanjagi čájáhusguossiid meari ektui árvitmeahttun, máŋggamuttut ja virkui erenoamážit geasi ja čavčča áigge. Statistihkaid mielde Sámemusea ja Luondduguovddáš Siiddas leat fitnan jagi 2022 oktiibuot 55 143 čájáhusguossi, mii lahkona jo buot buoremus jagiis čájáhusguosseloguid.

 

Máilmmi diliid nuppástusat ee. Covid-19 ja Ukraina dilli váikkuhedje Sámemusea ja Luondduguovddáš Siiddas galledan olbmuid mearrái. Lea maid fuomášahtti, ahte Siida-viesu vuođđobuorideami ja ođđa čájáhusa huksema dihte álgojagi galledančuozáhahkan doaimmai Sámemusea olgomusea. Geassemánu vuosttas beaivve rahppui Sámemusea ja Badje-Lappi luondduguovddáža oktasaš ođđa váldočájáhus Enâmeh láá mii párnááh – Eatnamat leat min mánát, sihke molsašuvvi čájáhusat Oainnus – oidnosat sápmelaš govvadáidagii ja Mu áiggis, du báikkis. Ođđa váldočájáhusa rahpama mielde čájáhusguossemearit sturro mealgadit.

Veardádallama ovddit jagiid čájáhusguossemeriiguin ii sáhte dahkat njuolgga. Jagiid 2020 ja 2021 guossemeriide váikkuhedje ee. Covid-19 pandemiijaráddjehusat. Jagi 2019 Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda gallededje olahusmearri čájáhusguossit (64 000). Jagi 2021 Siidda čájáhusguossemearri stuorui 102 % ja olahusjagis 2019 báhce sullii 14 %. Jagi eallasamos áigi lei geasset nu mo dábálaččat, go dušše geasse-čakčamánu áigge Siidda gallededje badjel 37 000 olbmo nappo masa 70 % olles jagi guossiin.

Čájáhusguossiin vehá vuollel bealli ledje suopmelaččat, muhto turismma ealáskeapmi pandemiija maŋŋá lea stuoridan olgoriikkalaččaid oasi Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda guossiin lagabui áiggi ovdal pandemiija. Olgoriikkalaš čájáhusguossit leat boahtán eanemus Frankriikkas (8,5 %) ja Duiskkas (8.4 %). Dát guokte riikka leat leamaš njunušsajiin jo máŋggaid jagiid. Duiskkalaččat bohtet árbevirolaččat eambbo geasset, go fas frankriikalaččat liikojit boahtit dálvesesoŋŋa áigge.

Oahpistuvvon galledeamit šadde bivnnuhabbon maŋimus jagiid, go oahpisteamit lágiduvvojedje 274 guhtta sierra gillii. Ovddit jagi áigge ledje dušše 45 oahpisteami. Oahpistemiid mearri lea sturron Covid-19 ráddjehusaid heaittiheami maŋŋá joavkomátkkošteami stuorruma mielde. Oahpisteamit dahkkojuvvojit Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda oktasaš váldočájáhusas ja Sámemusea olgomuseas.

Sámemusea guovlodoaibmasaji Nuortalaččaid árbevierrodálu Čeavetjávrris gallededje 635 čájáhusguossi jagi 2022. Árbevierrodállu lea rabas dušše geassesesoŋŋa ja dohko lea nuvttá sisabeassan. Nuortalaččaid árbevierrodálus ja dan šiljus leahkki olgomuseas beasat oahpásnuvvat nuortasápmelaččaid historjái sihke ássan- ja huksenárbevirrui guokte sierra áigodagas.

Ođasmahtton Siidda vuosttas molsašuvvi čájáhusat leat ávvudeami láhkai dáiddačájáhusat. Ovdan leat sámiid dáiddačoakkáldagaid válljejuvvon ártnat ja ođđa málagovat ja hirstorjjálaš geađgedeaddinteknihkain dahkkon litografiijaduojit. Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siidda molsašuvvi čájáhusat rahpasit bearjadaga 3.6.2022. Bures boahtin jorbbodit ja veaddjiluvvat dáidagis.

 

Oainnus

Oainnus ‒ oidnosat sámi govvadáidagii –čájáhus lea miellagiddevaš čađačuohppan sámedáidagis 1920-logus 2000-logu álgui. Duojit leat grafihkka, málagovat, veaikesárgosat ja broderemat ja guokte seahkalašteknihkain dahkkojuvvon duoji. Sámi visuála olggosbuktima árbevierut ollet duháhiid jagiid duohkái davvi bivdoálbmoga báktesárgumiidda ja jahkečuđiid duohkásaš goavdásiid symbolihkkii. Sámi duodji addá govvadáidagii iežas ivnniid ja hámiid, dego dahká maid sámekultuvrra bistevaš hápmašuvvan iežas servoša árbevieruid ja máŋggakultuvrralaš váikkuhusaid gaskkas. Dáládáiddáriid bargui váikkuha oarjemáilmmi dáiddaskuvlen, maid sii leat ožžon.

 

Oainnus – čájáhus vuođđuduvvá Johtti Sápmelaččat -searvvi dáiddačoakkáldahkii, mii lea dievasmahtton Sámemusea Siidda iežas čoakkáldagain. Oainnus – čájáhusa lea kurateren sámekultuvrra professor Veli-Pekka Lehtola.  ”Dán čájáhusa bokte bovdet čuohte jagi sámedáidaga mielde Siidda ávvudemiide”, Veli-Pekka Lehtola láhttesta.

 

Mu áiggis, du báikkis

Mu áiggis, du báikkis –čájáhus buktá ovdan njuorggánlaš govvadáiddár Elina Länsman dujiid. Dáiddár guorahallá dujiidisguin gaskavuođa báikái ja birrasii, gos davvi luondu ja boazodoallokultuvra lea lávga mielde. Čájáhusduojit leat muitalusat, dain ovttastuvvet oidnojuvvon ja gullojuvvon, vásihuvvon ja govahallon. Duojit ožžot fáttás birrasa eallimis, masa gullet eksistentiála dahjege leahkimii laktásan báikki vásáhus ja duođalašvuođaid deaivideapmi. Duojit leat abstrákta ja čájeheaddji dáidaga gaskkamuttus. Dat adde geahččái friddjavuođa vánddardit dujiid máilmmiin iežas vásáhusaid bokte.

 

Elina Länsman čájáhusduojit leat stuorra málagovat ja geađgerávttuin dahkkojuvvon litografiijaduojit. Oljomálemiid máŋggalágan ivnnit roahkkadis njuođana luottat addet jurddašan veara guhkkelis ja lagabus geahčadettiin. ”Litografiijaduojit šaddet gulul deaddogeađggi duddjodettiin, okta ivdnegeardi hávil – dát lea vuostegeahči johtilis eallinjohtui”, Elina Länsman govvida.

 

Sámemusea buvttadan Oainnus –čájáhus lea ovdan Siiddas 4.12.2022 rádjai. Davvi-Sámi luondduguovddáža ordnen Mu áiggis, du báikkis –čájáhusa ovdan leahkin joatkašuvvá jagi molsašumi badjel 7.1.2023 rádjai. Siida lea rabas geasseáigodagas 1.6. – 30.9.2022 juohke beaivve dmu 9 – 18. Dálveáigodagas 1.10.2022 rájes Siida lea rabas vu – lá dmu 10 – 17. Válddáthan vuhtii basiid spiehkastatlaš rabasáiggit, maid sáhtát dárkkistit Siidda siidduin www.siida.fi.

 

Lassidieđut:

– Prošeaktačálli Minna Lehtola, Sámemusea, 040 570 8137 minna.lehtola(at)samimuseum.fi

– Govvadáiddár Elina Länsman, 044 526 1979, elinalansman(at)gmail.com

– Sámemusea Siidda áššehasbálvaleapmi, 0400 898 212, siida(at)samimuseum.fi

Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida lea fas rabas galledeaddjiide stuorra nuppástusbargguid maŋŋá. Siidda čájáhusas ovttastuvvet boares oahpes vuogi mielde Sámemusea kultursisdoalut ja Luondduguovddáža luonddufáttát oktan oktasaš čájáhussan. Ođđa čájáhusa namma ”Enâmeh láá mii párnááh – Dát eatnamat leat min bártnit” boahtá anáraš Matti Morottajan čállán divttas.

Áibbas ođđa muitalanvuogi čájáhusas ovddasta dáiddáriid oassálastin sisdoalu buvttadeapmái. Sámekultuvrra ovdan buktimis vuolggasadjin lea vássán áiggi mielde orrun otná beaivvis. nuba kulturhistorjjá ja árbedieđu sáhkii lea laktojuvvon nannosit dálásápmelaš dáiddáriid ja duojáriid dahje sámeduojáriid čehppodat, Maiddái luondduoasis leat ávkkástallan luonddudáidaga ovdanbuktinfámu.

Čájáhusa dáiddalaš jođiheaddjin lea doaibman Outi Pieski, geas leat maiddái sierra duojit doarjumin čájáhusa muitalusa. Duodji Eana njuorgu ivnniid gávvasa čájáhussále ala. Dat lea duottarsilueahtaid ráidu, mii lea ivdnejuvvon gávtti silkki riessamiiguin. Duojis máttaretniid ivnnit dahket suddjejeaddji gáva čájáhussále deaivvadanbáikki ala.

Marja Helanderin ja Mauri Lähdesmäki váldosáles lean liekkus Áiggit videoinstallašuvdna bajida ovdan sámekultuvrra eallinfámu ja máŋggalágašvuođa. Duoji guoddi temán doaibman gákti bukto ovdan ealli kulturoassin eaiggádiiddis bokte.

Jouni S. Laiti duojit Sámi hárábaston vuovdi ja Rástegáisá: áldduid várjaleaddji váldet beali servodatlaš ságastallamii eanageavaheami jearaldagaide Sámis. Čájáhusas leat earáge dáiddalaš ovdan buktimat, dego Elle Valkeapää vuoddagiin hábmejuvvon vitriinna dahje Lada Suomenrinne ja Essi Ranttila gráfalaš gárvi. Sánálaš ja jienalaš máilmmi leamašan dahkamin Pekka Aikio lassin Wimme, Ingá-Maret Gaup-Juuso ja Niillas Holmberg.

Lávu musihkkaloaiddasteapmi speadjalastá vássán sohkabuolvvaid dovdduid. Videos oidnon Heidi Gauriloff, Hildá Länsman, Mikkâl Morottaja (Amoc) ja Ailu Valle. Video lea govven ja musihkkáriiguin bagadallan Ville-Riiko Fofonoff.

Pauliina Feodoroff jođihan Mäʹhtt suåvâd leʹčči (Mo soabat livččii) -fidnu muitala das, mo váldokultuvrra dahkan birasvahágiid sáhttá divvut árbedieđuin ja mo sápmelaš vieruiduvvan vuoigatvuođa sáhttá ávkkástallat eanageavaheami plánemii. Ná dahkat ođđalágan, oassálasti ovttasdoaimma virgeoapmahaččaiguin, dutkiiguin ja sámiiguin.

Luondduoasis Anni Rapinoja Ruijapää’ljes (Finnmárkkubálggis)-duodji lea luonddumateriálain dahkkon dáiddaduodji. Dat lea vuojuhuvvon fielloráhkadusaide nu, ahte guossit sáhttet vázzit lása alde ja guorahallat duoji ovdan buktán eanagearddi šattuid.

Kaija Kiuru Čihkosiin-duodji lea čájáhusas oassin boares vuovddi ja dan doaibma lea muitalit boares vuovddi luonddu. Duoji materiálat leat ruobbebeahci, soagi ja beazi báhkit ja devdojuvvon lottit. Buot duoji materiálat leat ođđasit ávkkástallon luonddumateriálat. Lottit leat Siidda ovddit čájáhusas.

Kiuru Čihkosiin-duoji oabbáduodji, Biekkaid beassemuorra, lea oidnosis Meahciráđđehusa áššehasbálvalusas Siidda vuollefeaskáris. Dan materiálan leat ávkkástallan beazi ruohttasiid ja ovssiid. Ruŋgun lea ovddit čájáhusa bonjis soarvi.

Dálkkádathistorjjá rahpan vitriinna duogášgovvan lea Tom Björklund digitála málen mammuhttasidnoábis. Váldočájáhussále birra lean stuorragovaid govvejeaddjit leat Pasi Nivasalo, Martti Rikkonen ja Pertti Turunen.

Kulturfáttá videobuvttademiid Siidda čájáhussii leat dahkan Ville-Riiko Fofonoff, Kevin Francett ja Aslak Paltto. Luonddufáttá videobuvttademiid Siidda čájáhussii leat dahkan Riku Karjalainen, Rayann Elzein ja Jorma Hevonkoski.

Siidda váldočájáhusa kulturoasi ođasteami ruhtadit Kone Foanda (Koneen säätiö), Suoma kulturruhtarádju/Museovisio, Wihuri ruhtarádju, Interreg Nord, Giellagas-instituhtta, Lappi universiteahtta, Lappi Lihttu ja oahpahus- ja kulturministeriija. Siidda váldočájáhusa luondduoasi ođasmahttimii Meahciráđđehus oaččui ruhtadeami stáhta lassebušeahtas.

Lassedieđut:

 

Prošeaktaoaivámuš: Eeva Kyllönen, t. 040 576 5292 dahje eeva.kyllonen(a)samimuseum.fi

Prošeaktaoaivámuš: Kirsi Ukkonen, t. 0400 479 986 dahje kirsi.ukkonen(a)metsa.fi

 

Siida lea Anáris ja doppe doibmet Sámemusea ja Davvi-Sámi Luondduguovddáš Siida ja Restoráŋŋa Sarrit. Sámemusea Siidda doaimmas vástida Sámemuseafoanda. Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida gullá Meahciráđđehusa riikkaviidosaš luondduguovddášfierpmádahkii.

 

Jagi 1988 rahppojuvvon Siida-ráhkadus viiddiduvvo ja vuođđodivoduvvo. Viiddidanosiide bohtet Sámemusea čoakkáldatlanjat ja restoráŋŋa. Sámemusea ja luondduguovddáža oktasaš vuođđočájáhus ođasmahtto. Bálvalat oppa ođasteami áigge. Viiddiduvvon ja vuođđodivvojuvvon Siida ja ođđa čájáhus rahppojuvvo geassemánus 2022.

Sámemusea Siida ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siidda čájáhussále uvssat leamašan gitta badjelaš jagi, muhto dál dat leat fas leahkkasan. Siidda váldočájáhusa sisdoalut, ovdanbuktimat ja čájáhusteknihkka leat oalát ođasmahtton. Siida-ráhkadus lea vuođđodivvojuvvon ja maiddái viiddiduvvon. Ođđa Siidda ávvudit rahpanvahku áigge lávvardahkii 4.6. rádjai.

Siidda ođđa čájáhusa namma, Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme (dát eatnamat leat min mánát), boahtá anáraš Matti Morottaja čállán anárašgielat divttas  Enâmeh láá mii párnááh (Eatnamat leat min bártnit).

Sámekultuvrra ja luonddu nana oktavuohta boahtá ovdan čájáhusa vaddji jurdagis sámi kulturbirrasis. Dan mielde luondu ii leat kultuvrras sierra ášši ja vaikke luondu orru guoskkakeahtes, de dat lea kulturbiras.

Ođđa čájáhusas láidestat galledeaddji áicat earálágan eanadahkii gullevaš gerddiid. Eanadat min birra sisttisdoallá oppalašvuođa man luondu lea hábmen miljovnnaid jagiid áigge. Maiddái earálágan kultuvrralaš gearddit, dego arkeologalaš gávdnosat ja vaikkeba sámegielat báikenamat gullet eanadahkii.

”Čájáhusa namma kristallisere fiidnát kultur- ja luonddusisdoaluid deháleamos ságaid. Namma guoskkaha ja addá máŋggalágan jurddašeami fáttáid”, čájáhusođasteami prošeaktaoaivámuš Eeva Kyllönen Sámemusea Siiddas muitala.

”Sámemuseas ja Luondduguovddážisge leat lassin iežaset dehálaš temát, mat čájáhusas buktojuvvojit ovdan”, válddahallá čájáhusa jurdaga fas Luondduguovddáš Siidda prošeaktaoaivámuš Kirsi Ukkonen.

Čájáhusa kultursisdoaluid láidesteaddji jurdda lea ”Vássán sohkabuolvvat ellet mis”. Čájáhusas vássán áigi ja olles máddariid vásáhusmáilbmi rasttildit otnábeaivve fáttáiguin ja šaddet geardin ovdanbuktimis. Sámemusea čájáhus lea kulturhistorjjálaš, muhto dat ii buvtte ovdan áššiid čavga kronologalaččat muhto álbmu sámiid vuogis oaidnit báikkiid ja daid ávkkástallamii laktásan muitodieđu deháleabbon go jahkeloguid ja fáktáid logahallamiid.

Čájáhusa luondduoasis boktalit guorahallat min dálkkádagas dáhpáhuvvan nuppástusaid ja dan, mii dálkkádahkii dáhpáhuvvá boahttevuođas. Luonddufáttáid gieđahallat Davvi-Sámi suodjalanguovlluid ja doppe lean sierralágan luonddutiippaid ja eallišlájaid bokte.

Dáidda lea váldon nannosit oktan čájáhusa muitalanvuohkin kultur- ja luonddutemáin. Dáppe dáidda lea oassi čájáhusoppalašvuođas ja iešguhtege duodji buktá ovdan čájáhusa dehálaš fáttáid.

Čájáhusa kulturoasi giehtačállin lea professor Veli-Pekka Lehtola. Luonddugiehtačállin lea biologa Matti Mela. Čájáhusoppalašvuođa lea ollašuhttán Teollisuuden Ystävät Oy, ja váldoplánejeaddjin leamašan hábmejeaddji Harri Koskinen. Outi Pieski lea doaibman Sámemusea dáiddalaš jođiheaddjin.

Ođđa čájáhus ollašuhttui Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáža ovttasbargun, dego ovdditge čájáhus.

Kulturoasi čájáhusa ođasteami ruhtadit Kone Foanda (Koneen säätiö), Suoma kulturruhtarádju/Museovisio ja Jenny ja Antti Wihuri ruhtarádju. Sámemuseas lea jođus maiddái čájáhusa ođasmahttimii laktásan Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi-interreg-fidnu. Siidda váldočájáhusa luondduoasi ođasmahttimii Meahciráđđehus oaččui ruhtadeami stáhta lassebušeahtas.

 

Lassedieđut:

 

Eeva Kyllönen, prošeaktaoaivámuš, Sámemusea Siida

Eeva.kyllonen(a)samimuseum.fi dahje 040 576 5292

 

Kirsi Ukkonen, prošeaktaoaivámuš, Luondduguovddáš Siida/Meahciráđđehus

kirsi.ukkonen(a)metsa.fi dahje 0400 479 986

Siida on Inarissa, ja siellä toimivat Saamelaismuseo ja Ylä-Lapin luontokeskus Siida sekä Ravintola Sarrit. Saamelaismuseo Siidan toiminnasta vastaa Saamelaismuseosäätiö. Ylä-Lapin luontokeskus Siida kuuluu Metsähallituksen valtakunnalliseen luontokeskusverkostoon.

Vuonna 1998 avattu Siida-rakennus laajennetaan ja peruskorjataan. Laajennusosiin sijoittuvat Saamelaismuseon kokoelmatilat sekä ravintola. Saamelaismuseon ja luontokeskuksen yhteinen perusnäyttely uusitaan. Palvelemme koko uudistuksen ajan. Laajennettu ja peruskorjattu Siida sekä uusi näyttely avataan kesäkuussa 2022.