Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siidda viiddidanfidnu lea nohkan ja vuođđodivvun álgá. Siidda boares váldočájáhus burgojuvvo ja dahkko sadji ođđa čájáhussii, mas kultuvra ja luondu šaddet oktii oktan oppalašvuohtan.

 

Siidda badjel 20 jagi boares váldočájáhus leamašan bivnnut. Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida giitet ovddit Siidda váldočájáhusa čájáhusbargojoavkku ja dahkkiid fiinna čájáhusas. Giitojuvvon ja rámiiduvvon čájáhusas leat galledan badjel miljon olbmo áicamin sámevuođa, Sámi luonddu vuoiŋŋa ja dovdduid. Dál čájáhus ođasmahttojuvvo láhttis gáhttui. Čájáhusa váldoášši lea álo sisdoallu, muhto maiddái boarásmuvvan čájáhusteknihka ođasmahtto ollásit. Čájáhusa fuolaheapmi, beaivádeapmi ja ođđa dieđu lasiheapmi lea boahttevuođas álkit.

 

Boares čájáhusa anolaš oasit seailluhuvvojit. Čoakkáldatdávvirat máhccet konserverema maŋŋá čoakkáldagaide dahje ođđa čájáhussii. Devdojuvvon ealliid dorkkaide ja uvjjaide dahkko smávva dikšun. Oassi rekvisihttamateriálas joatká doaimmas oahpistananus, luonddu- ja museabajásgeassimis, olgomuseas ja molsašuddi čájáhusain. Boares čájáhusa burgima maŋŋá álgá čájáhussále vuođđodivvun. Alážat divvojuvvojit ja gáhttu málejuvvo ođđasit, man maŋŋá beassá huksegoahtit ođđa čájáhusa.

 

Siidda ráhkadus lea gitta vuođđodivvuma áigge miessemánu rájes. Sámemusea ja Siidda áššehasbálvalus, Siida Shop, Meahciráđđehusa áššehasbálvalus ja turismarávven doibmet Siidda guovllus lean garvinsajiin 1.6.2021 rájes. Sámekultuvrii beassá oahpásmuvvat olgomuseas, mii doaibmá vuođđodivvuma áigge čájáhus ja galledanbáikin.

 

 

Dát eatnamat leat min mánát

 

Siidda ođđa čájáhusa namma lea”Enâmeh láá mii párnááh – Dát eatnamat leat min mánát” anáraš Guovža-Sámmol Máhte (Morottaja) čállán anárašgielat divtta vuođul. Čájáhusa namma divttista luonddu- ja kulturfáttáid deháleamos dieđuid.

 

Čájáhusa kultursisdoaluin guorahallo, mo vássán áigi eallá mis – juohkehaččas eallá máŋggahámat eará áigodagaid árbi, mainna vuogáiduvvat nuppástusaide min birrasis. Luonddugeahččančiehka buktá ovdan eandalii maŋimuš jiekŋaáiggi dálkkádathistorjjá ja lassin vihkkehallat mii dálkkádahkii dáhpáhuvvá boahttevuođas. Luonddufáttáid gieđahallat Davvi-Sámi suodjalanguovlluid ja doppe dihtton earálágan luonddutiippaid ja eallišlájaid bokte.

 

Ođđa čájáhusa váldoplánejeaddji lea Harri Koskinen Teollisuuden Ystävät Oy:s. Kulturoasi giehtačállosa lea gárvvistan professor Veli-Pekka Lehtola, kulturoasi dáiddalaš jođiheaddjin doaibmá Outi Pieski. Luondduoasi giehtačálli lea biologa Matti Mela.

 

Siidda váldočájáhusa kulturoasi ođasteami ruhtadit Kone foanda, Suoma kulturruhtarádju/Museovisio, OKM/sierradoarjja ja Jenny ja Antti Wihuri ruhtarádju. Sámemuseas lea jođus maiddái čájáhusa ođasmahttimii laktáseaddji Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi -Interreg-fidnu. Siidda váldočájáhusa luondduoasi ođasmahttimii Meahciráđđehus oaččui ruhtadeami stáhta lassebušeahtas.

 

 

Lassedieđut:
Museahoavda Sari Valkonen, t. 040 767 1052 dahje sari.valkonen(at)samimuseum.fi
Prošeaktaoaivámuš Eeva Kyllönen, t. 040 5709382 dahje eeva.kyllonen(at)samimuseum.fi

Álbmotmeahccehoavda Pirjo Seurujärvi, t. 0400 125 782 dahje pirjo.seurujarvi(at)metsa.fi
Prošeaktaoaivámuš Kirsi Ukkonen, t. 0400 479 986 dahje kirsi.ukkonen(at)metsa.fi

 

Siidda ođasteamis neahttasiidduin: https://siida.fi/siida-uudistuu/

Siida lea Anáris, ja doppe doibmet Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida ja Restoráŋŋa Sarrit. Sámemusea Siidda doaimmas vástida Sámemuseafoanda. Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida gullá Meahciráđđehusa riikkaviidosaš luondduguovddášfierpmádahkii.

Jagi 1998 rahppojuvvon Siida-ráhkadus viiddiduvvo ja vuođđodivvojuvvo. Viiddidanosiide bohtet Sámemusea čoakkáldatsajit ja restoráŋŋa. Sámemusea ja luondduguovddáža oktasaš vuođđočájáhus ođasmahttojuvvo. Bálvalat oppa ođastusa áigge. Viiddiduvvon ja vuođđodivvojuvvon Siida ja ođđa čájáhus rahpasit cuoŋománus 2022.

Sámemusea Siida lea searvvušlaš musea. Sámemusea lea plánen doallat nu sámeguovllus go eará guovlluinge Suomas deaivvademiid, mat laktásit čoakkáldat- ja čájáhusbargguide. Koronaáigge deaivvadeamit ordnejuvvojit virtuálalaččat gáiddusoktavuođain. Vuosttas virtuáladeaivvadeapmi lea anárašgielat eahket duorastaga 8.10.2020, mas mannat čađa daid diŋggaid, mat leat čoggon álbmotmusea čoakkáldagaide Anára guovllus jagi 1902.

Searvvušlaš doaibma gullá Sámemusea Siidda doaimmaid vuođđoprinsihpaide; searvvušlašvuhtii gullet ee. deaivvadeamit, bargobájit, seminárat ja kultureahkedat. Sámemusea searvvuš leat sámit, muhto maiddái eará olbmot. Doaimma ulbmilin lea buktit musea lagabui ng. dábálaš olbmo. Searvvušlaš doaibma rahpá uvssaid museamáilbmái — persovnnalaš oktavuođa bokte musea ja dat bargu, maid musea bargá oktasaš kulturárbbi oktavuođas, buktá musea lagabui olbmui árgga, eallima ja historjjá. Muitoorganisašuvdnan musea lea servoša muitu.

Sámemuseas leat plánen searvvušdeaivvademiid miehtá Suoma. Sámemusea fásta bargiid lassin searvvušlaš doaimmain leat mielde Kone foandda ruhtadan Muitát-fitnu searvvuškoordináhtor Ulpu Mattus-Kumpunen, searvvušdulka Heini Wesslin ja iešguđet guovllu museaguoimmit, geat válljejuvvojit čakčat.

Guovvamánus Siiddas ordnejuvvui vuorrováikkuhuslaš oahppama beaivi ovttas Sámi oahpahusguovddážiin ja ámmátallaskuvla Metropoliain. Beaivvi áigge duoji ja konserverema studeanttat ja oahpaheaddjit oahpásmuvve sámedávviriid earenomášvuođaide, dávviriid dutkamii, konserveremii ja repatriašuvdnaproseassaide. Dáid temáid suokkardalle bargobájiin ovttas Sámemusea bargiiguin.

Koronaáigi lea váikkuhan dasa, ahte musea ii leat bastán bargat nu searvvuslaččat go mo lei plána. Koronaáigge ordnejuvvojit eanaš virtuáladeaivvadeamit ja ulbmil lea, ahte servoša iežas oktavuođaolbmot deaivvadit iežaset olbmuiguin dorvvolaččat. Eat ordne badjelmearálaš almmolaš dáhpáhusaid ja eatge mátkkoš.

Deaivvademiin guovddáš rollas leat Sámemusea čoakkáldatdiŋggat ja čuovgagovat. Sámemusea čoakkáldatdávvirat ja dat dávvirat, mat máhccet Suoma álbmotmuseas, buktojuvvojit servošii oaidnin láhkai ja nu, ahte olbmot besset muitášit, maid sii dihtet daid dávviriid birra. Doaimma oktan ulbmilin lea maid dahkat oainnusin Sámi kulturbirrasa. Sámiide luondu lea dego girjerádju ja arkiiva, mat speadjalastet oktasaš muittu. Čuovgagovaiguin muitášit báikkiid mearkkašumi ealáhusaid geahččanguovllus, ássanbáikin ja inspirašuvnna gáldun máidnasiidda ja dujiide. Oasi searvvušlaš doaimma bohtosiin sáhttá oaidnit Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda ođđa váldočájáhusas.

Searvvušlaš doaibma lea oassin Sámemusea Kone foandda fitnu Muitát – Repatriašuvnnas revitalisašuvdnii sápmelaš museavugiiguin. Fitnus Sámemusea aktiivvalaččat dutká, makkár searvvušlaš vuogit doaibmat leat anolaččat ja beaktilat. Buoremus vuogádagat váldojit atnui ođđa sámi museageavadahkan. Maid eará fitnuin, mat lea Sámemuseas jođus ja mat laktásit čájáhusa ođasmahttimii (Museovisio-fidnu ja Muittut, muitalusat – Interreg-fidnu) searvvušlašvuohta lea guovddáš rollas.

Rávesolbmuidoahpahusa dutkanbeivviid oktavuođas guovvamánus 2020 juhke bálkkašumiid olbmuide geat leat bargan buori barggu rávesolbmuidoahpahusa suorggis.

Studeantastipeanddain bálkkašuvvui museahoavda Sari Valkonen.

Rávesolbmuidoahpahusa Dutkansearvi bálkkašii Valkonen danin go son lea bargan rávesolbmuidoahpahusa geahččanguovllus ánssolaš barggu ja son lea maid olles eallimis áigge bargan servodatlaččat ja kultuvrralaččat mearkkašahtti ja vásttolaš barggu earenomážit Lappi guovllus.

https://www.aikuiskasvatuksentutkimusseura.fi/?x103997=1619593