Eurohpá komišuvdna ja kulturárbeorganisašuvdna Europa Nostra bálkkašedje Sámemusea Siidda ja Suoma Álbmotmusea jagis 2021 ollašuhtton máhcaheamis dahjege repatriašuvnnas luohkás Citizen Engagement & Awareness Rising. Bálkkašanlávdegotti cealkámuša mielde sámečoakkáldaga máhcaheamis lea “buhttekeahtes bijus Eurohpá kulturárbbi dorvvasteapmái”. Eurohpálaš kulturárbebarggu bálkkašumit juogaduvvojedje čakčamánus Prahas, ja bálkkašumi ledje vuostáiváldimin Suoma Álbmotmusea hoavda Elina Anttila ja vástideaddji museahoavda Eija Ojanlatva. Mii ávvudit ovttasbargobálkkašumi Sámemusea Siiddas vuossárgga 31.10.

Measta 300 sápmelačča leat oassálastán repatriašuvdnaprosessii dan sierra muttuin. Sii leat dutkan sogaset diŋggaid, oahpásmuvvan daid duddjomii ja oassálastán maiddái Suoma Álbmotmuseas máhcahuvvon, dál Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda váldočájáhussii gulli badjel 200 sámedávvira válljemii. Sámemusea Siidda bálkkašanávvudeami guovddážis leat sámiid ovttasbargu, repatriašuvdnaproseassa ja sámedávvirat.

Vuossárgga 31.10 Siiddas ávvudit ovddalgihtii bovdejuvvon joavkkut, maidda lágiduvvo temálaš prográmma. Siida lea rabas álbmogii bovdejuvvon čuozáhatjoavkkuin fuolakeahttá, nuba buot galledeaddjit leat buresboahtán. Ávvubeaivvi gudnin Sámemusea Siida fállá gallededdjiide dmu 11 ja dmu 14 suomagielat oahpistemiid čájáhussii. Oahpisteamit gullet sisabeassanbileahta haddái.

Europa Nostra lea jagis 1963 vuođđuduvvon searvi, mii lea jagi 2002 rájes juohkán Eurohpá komišuvnna jahkásaš Eurohpa kulturárbebálkkašumiid mearkkašahtti fidnuide, álgagiidda ja olbmuide kulturárbesuorggis. EU bálkkaša eurohpálaš kulturárbesuorggi olahusaid njealji váldokategoriijas: konserveren, dutkamuš, kulturárbbi seailluheapmái spesialiseren bálvalus ja skuvlen ja diđolašvuođa lasiheapmi Eurohpá kulturárbesuorggis.

Siida lea rabas dálverabasáiggiid mielde 1.10. rájes vu-lá dmu 10–17. Spiehkastagat rabasáiggiide gávdnojit neahttasiidduin www.siida.fi. Siida museagávpi SiidaShop bálvala Siida rabasáiggiin ja neahttagávpi čujuhusas www.siidashop.fi. Restoráŋŋa Sarrit bálvala maiddái ávvubeaivve.

Lassidiehtu:

Álbmotdoaimmavástideaddji Pia Nikula, 040 621 2663, pia.nikula(at)samimuseum.fi

Ođasmahtton Siidda vuosttas molsašuvvi čájáhusat leat ávvudeami láhkai dáiddačájáhusat. Ovdan leat sámiid dáiddačoakkáldagaid válljejuvvon ártnat ja ođđa málagovat ja hirstorjjálaš geađgedeaddinteknihkain dahkkon litografiijaduojit. Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siidda molsašuvvi čájáhusat rahpasit bearjadaga 3.6.2022. Bures boahtin jorbbodit ja veaddjiluvvat dáidagis.

 

Oainnus

Oainnus ‒ oidnosat sámi govvadáidagii –čájáhus lea miellagiddevaš čađačuohppan sámedáidagis 1920-logus 2000-logu álgui. Duojit leat grafihkka, málagovat, veaikesárgosat ja broderemat ja guokte seahkalašteknihkain dahkkojuvvon duoji. Sámi visuála olggosbuktima árbevierut ollet duháhiid jagiid duohkái davvi bivdoálbmoga báktesárgumiidda ja jahkečuđiid duohkásaš goavdásiid symbolihkkii. Sámi duodji addá govvadáidagii iežas ivnniid ja hámiid, dego dahká maid sámekultuvrra bistevaš hápmašuvvan iežas servoša árbevieruid ja máŋggakultuvrralaš váikkuhusaid gaskkas. Dáládáiddáriid bargui váikkuha oarjemáilmmi dáiddaskuvlen, maid sii leat ožžon.

 

Oainnus – čájáhus vuođđuduvvá Johtti Sápmelaččat -searvvi dáiddačoakkáldahkii, mii lea dievasmahtton Sámemusea Siidda iežas čoakkáldagain. Oainnus – čájáhusa lea kurateren sámekultuvrra professor Veli-Pekka Lehtola.  ”Dán čájáhusa bokte bovdet čuohte jagi sámedáidaga mielde Siidda ávvudemiide”, Veli-Pekka Lehtola láhttesta.

 

Mu áiggis, du báikkis

Mu áiggis, du báikkis –čájáhus buktá ovdan njuorggánlaš govvadáiddár Elina Länsman dujiid. Dáiddár guorahallá dujiidisguin gaskavuođa báikái ja birrasii, gos davvi luondu ja boazodoallokultuvra lea lávga mielde. Čájáhusduojit leat muitalusat, dain ovttastuvvet oidnojuvvon ja gullojuvvon, vásihuvvon ja govahallon. Duojit ožžot fáttás birrasa eallimis, masa gullet eksistentiála dahjege leahkimii laktásan báikki vásáhus ja duođalašvuođaid deaivideapmi. Duojit leat abstrákta ja čájeheaddji dáidaga gaskkamuttus. Dat adde geahččái friddjavuođa vánddardit dujiid máilmmiin iežas vásáhusaid bokte.

 

Elina Länsman čájáhusduojit leat stuorra málagovat ja geađgerávttuin dahkkojuvvon litografiijaduojit. Oljomálemiid máŋggalágan ivnnit roahkkadis njuođana luottat addet jurddašan veara guhkkelis ja lagabus geahčadettiin. ”Litografiijaduojit šaddet gulul deaddogeađggi duddjodettiin, okta ivdnegeardi hávil – dát lea vuostegeahči johtilis eallinjohtui”, Elina Länsman govvida.

 

Sámemusea buvttadan Oainnus –čájáhus lea ovdan Siiddas 4.12.2022 rádjai. Davvi-Sámi luondduguovddáža ordnen Mu áiggis, du báikkis –čájáhusa ovdan leahkin joatkašuvvá jagi molsašumi badjel 7.1.2023 rádjai. Siida lea rabas geasseáigodagas 1.6. – 30.9.2022 juohke beaivve dmu 9 – 18. Dálveáigodagas 1.10.2022 rájes Siida lea rabas vu – lá dmu 10 – 17. Válddáthan vuhtii basiid spiehkastatlaš rabasáiggit, maid sáhtát dárkkistit Siidda siidduin www.siida.fi.

 

Lassidieđut:

– Prošeaktačálli Minna Lehtola, Sámemusea, 040 570 8137 minna.lehtola(at)samimuseum.fi

– Govvadáiddár Elina Länsman, 044 526 1979, elinalansman(at)gmail.com

– Sámemusea Siidda áššehasbálvaleapmi, 0400 898 212, siida(at)samimuseum.fi

Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida lea fas rabas galledeaddjiide stuorra nuppástusbargguid maŋŋá. Siidda čájáhusas ovttastuvvet boares oahpes vuogi mielde Sámemusea kultursisdoalut ja Luondduguovddáža luonddufáttát oktan oktasaš čájáhussan. Ođđa čájáhusa namma ”Enâmeh láá mii párnááh – Dát eatnamat leat min bártnit” boahtá anáraš Matti Morottajan čállán divttas.

Áibbas ođđa muitalanvuogi čájáhusas ovddasta dáiddáriid oassálastin sisdoalu buvttadeapmái. Sámekultuvrra ovdan buktimis vuolggasadjin lea vássán áiggi mielde orrun otná beaivvis. nuba kulturhistorjjá ja árbedieđu sáhkii lea laktojuvvon nannosit dálásápmelaš dáiddáriid ja duojáriid dahje sámeduojáriid čehppodat, Maiddái luondduoasis leat ávkkástallan luonddudáidaga ovdanbuktinfámu.

Čájáhusa dáiddalaš jođiheaddjin lea doaibman Outi Pieski, geas leat maiddái sierra duojit doarjumin čájáhusa muitalusa. Duodji Eana njuorgu ivnniid gávvasa čájáhussále ala. Dat lea duottarsilueahtaid ráidu, mii lea ivdnejuvvon gávtti silkki riessamiiguin. Duojis máttaretniid ivnnit dahket suddjejeaddji gáva čájáhussále deaivvadanbáikki ala.

Marja Helanderin ja Mauri Lähdesmäki váldosáles lean liekkus Áiggit videoinstallašuvdna bajida ovdan sámekultuvrra eallinfámu ja máŋggalágašvuođa. Duoji guoddi temán doaibman gákti bukto ovdan ealli kulturoassin eaiggádiiddis bokte.

Jouni S. Laiti duojit Sámi hárábaston vuovdi ja Rástegáisá: áldduid várjaleaddji váldet beali servodatlaš ságastallamii eanageavaheami jearaldagaide Sámis. Čájáhusas leat earáge dáiddalaš ovdan buktimat, dego Elle Valkeapää vuoddagiin hábmejuvvon vitriinna dahje Lada Suomenrinne ja Essi Ranttila gráfalaš gárvi. Sánálaš ja jienalaš máilmmi leamašan dahkamin Pekka Aikio lassin Wimme, Ingá-Maret Gaup-Juuso ja Niillas Holmberg.

Lávu musihkkaloaiddasteapmi speadjalastá vássán sohkabuolvvaid dovdduid. Videos oidnon Heidi Gauriloff, Hildá Länsman, Mikkâl Morottaja (Amoc) ja Ailu Valle. Video lea govven ja musihkkáriiguin bagadallan Ville-Riiko Fofonoff.

Pauliina Feodoroff jođihan Mäʹhtt suåvâd leʹčči (Mo soabat livččii) -fidnu muitala das, mo váldokultuvrra dahkan birasvahágiid sáhttá divvut árbedieđuin ja mo sápmelaš vieruiduvvan vuoigatvuođa sáhttá ávkkástallat eanageavaheami plánemii. Ná dahkat ođđalágan, oassálasti ovttasdoaimma virgeoapmahaččaiguin, dutkiiguin ja sámiiguin.

Luondduoasis Anni Rapinoja Ruijapää’ljes (Finnmárkkubálggis)-duodji lea luonddumateriálain dahkkon dáiddaduodji. Dat lea vuojuhuvvon fielloráhkadusaide nu, ahte guossit sáhttet vázzit lása alde ja guorahallat duoji ovdan buktán eanagearddi šattuid.

Kaija Kiuru Čihkosiin-duodji lea čájáhusas oassin boares vuovddi ja dan doaibma lea muitalit boares vuovddi luonddu. Duoji materiálat leat ruobbebeahci, soagi ja beazi báhkit ja devdojuvvon lottit. Buot duoji materiálat leat ođđasit ávkkástallon luonddumateriálat. Lottit leat Siidda ovddit čájáhusas.

Kiuru Čihkosiin-duoji oabbáduodji, Biekkaid beassemuorra, lea oidnosis Meahciráđđehusa áššehasbálvalusas Siidda vuollefeaskáris. Dan materiálan leat ávkkástallan beazi ruohttasiid ja ovssiid. Ruŋgun lea ovddit čájáhusa bonjis soarvi.

Dálkkádathistorjjá rahpan vitriinna duogášgovvan lea Tom Björklund digitála málen mammuhttasidnoábis. Váldočájáhussále birra lean stuorragovaid govvejeaddjit leat Pasi Nivasalo, Martti Rikkonen ja Pertti Turunen.

Kulturfáttá videobuvttademiid Siidda čájáhussii leat dahkan Ville-Riiko Fofonoff, Kevin Francett ja Aslak Paltto. Luonddufáttá videobuvttademiid Siidda čájáhussii leat dahkan Riku Karjalainen, Rayann Elzein ja Jorma Hevonkoski.

Siidda váldočájáhusa kulturoasi ođasteami ruhtadit Kone Foanda (Koneen säätiö), Suoma kulturruhtarádju/Museovisio, Wihuri ruhtarádju, Interreg Nord, Giellagas-instituhtta, Lappi universiteahtta, Lappi Lihttu ja oahpahus- ja kulturministeriija. Siidda váldočájáhusa luondduoasi ođasmahttimii Meahciráđđehus oaččui ruhtadeami stáhta lassebušeahtas.

Lassedieđut:

 

Prošeaktaoaivámuš: Eeva Kyllönen, t. 040 576 5292 dahje eeva.kyllonen(a)samimuseum.fi

Prošeaktaoaivámuš: Kirsi Ukkonen, t. 0400 479 986 dahje kirsi.ukkonen(a)metsa.fi

 

Siida lea Anáris ja doppe doibmet Sámemusea ja Davvi-Sámi Luondduguovddáš Siida ja Restoráŋŋa Sarrit. Sámemusea Siidda doaimmas vástida Sámemuseafoanda. Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida gullá Meahciráđđehusa riikkaviidosaš luondduguovddášfierpmádahkii.

 

Jagi 1988 rahppojuvvon Siida-ráhkadus viiddiduvvo ja vuođđodivoduvvo. Viiddidanosiide bohtet Sámemusea čoakkáldatlanjat ja restoráŋŋa. Sámemusea ja luondduguovddáža oktasaš vuođđočájáhus ođasmahtto. Bálvalat oppa ođasteami áigge. Viiddiduvvon ja vuođđodivvojuvvon Siida ja ođđa čájáhus rahppojuvvo geassemánus 2022.

Sámemusea Siida ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siidda čájáhussále uvssat leamašan gitta badjelaš jagi, muhto dál dat leat fas leahkkasan. Siidda váldočájáhusa sisdoalut, ovdanbuktimat ja čájáhusteknihkka leat oalát ođasmahtton. Siida-ráhkadus lea vuođđodivvojuvvon ja maiddái viiddiduvvon. Ođđa Siidda ávvudit rahpanvahku áigge lávvardahkii 4.6. rádjai.

Siidda ođđa čájáhusa namma, Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme (dát eatnamat leat min mánát), boahtá anáraš Matti Morottaja čállán anárašgielat divttas  Enâmeh láá mii párnááh (Eatnamat leat min bártnit).

Sámekultuvrra ja luonddu nana oktavuohta boahtá ovdan čájáhusa vaddji jurdagis sámi kulturbirrasis. Dan mielde luondu ii leat kultuvrras sierra ášši ja vaikke luondu orru guoskkakeahtes, de dat lea kulturbiras.

Ođđa čájáhusas láidestat galledeaddji áicat earálágan eanadahkii gullevaš gerddiid. Eanadat min birra sisttisdoallá oppalašvuođa man luondu lea hábmen miljovnnaid jagiid áigge. Maiddái earálágan kultuvrralaš gearddit, dego arkeologalaš gávdnosat ja vaikkeba sámegielat báikenamat gullet eanadahkii.

”Čájáhusa namma kristallisere fiidnát kultur- ja luonddusisdoaluid deháleamos ságaid. Namma guoskkaha ja addá máŋggalágan jurddašeami fáttáid”, čájáhusođasteami prošeaktaoaivámuš Eeva Kyllönen Sámemusea Siiddas muitala.

”Sámemuseas ja Luondduguovddážisge leat lassin iežaset dehálaš temát, mat čájáhusas buktojuvvojit ovdan”, válddahallá čájáhusa jurdaga fas Luondduguovddáš Siidda prošeaktaoaivámuš Kirsi Ukkonen.

Čájáhusa kultursisdoaluid láidesteaddji jurdda lea ”Vássán sohkabuolvvat ellet mis”. Čájáhusas vássán áigi ja olles máddariid vásáhusmáilbmi rasttildit otnábeaivve fáttáiguin ja šaddet geardin ovdanbuktimis. Sámemusea čájáhus lea kulturhistorjjálaš, muhto dat ii buvtte ovdan áššiid čavga kronologalaččat muhto álbmu sámiid vuogis oaidnit báikkiid ja daid ávkkástallamii laktásan muitodieđu deháleabbon go jahkeloguid ja fáktáid logahallamiid.

Čájáhusa luondduoasis boktalit guorahallat min dálkkádagas dáhpáhuvvan nuppástusaid ja dan, mii dálkkádahkii dáhpáhuvvá boahttevuođas. Luonddufáttáid gieđahallat Davvi-Sámi suodjalanguovlluid ja doppe lean sierralágan luonddutiippaid ja eallišlájaid bokte.

Dáidda lea váldon nannosit oktan čájáhusa muitalanvuohkin kultur- ja luonddutemáin. Dáppe dáidda lea oassi čájáhusoppalašvuođas ja iešguhtege duodji buktá ovdan čájáhusa dehálaš fáttáid.

Čájáhusa kulturoasi giehtačállin lea professor Veli-Pekka Lehtola. Luonddugiehtačállin lea biologa Matti Mela. Čájáhusoppalašvuođa lea ollašuhttán Teollisuuden Ystävät Oy, ja váldoplánejeaddjin leamašan hábmejeaddji Harri Koskinen. Outi Pieski lea doaibman Sámemusea dáiddalaš jođiheaddjin.

Ođđa čájáhus ollašuhttui Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáža ovttasbargun, dego ovdditge čájáhus.

Kulturoasi čájáhusa ođasteami ruhtadit Kone Foanda (Koneen säätiö), Suoma kulturruhtarádju/Museovisio ja Jenny ja Antti Wihuri ruhtarádju. Sámemuseas lea jođus maiddái čájáhusa ođasmahttimii laktásan Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi-interreg-fidnu. Siidda váldočájáhusa luondduoasi ođasmahttimii Meahciráđđehus oaččui ruhtadeami stáhta lassebušeahtas.

 

Lassedieđut:

 

Eeva Kyllönen, prošeaktaoaivámuš, Sámemusea Siida

Eeva.kyllonen(a)samimuseum.fi dahje 040 576 5292

 

Kirsi Ukkonen, prošeaktaoaivámuš, Luondduguovddáš Siida/Meahciráđđehus

kirsi.ukkonen(a)metsa.fi dahje 0400 479 986

Siida on Inarissa, ja siellä toimivat Saamelaismuseo ja Ylä-Lapin luontokeskus Siida sekä Ravintola Sarrit. Saamelaismuseo Siidan toiminnasta vastaa Saamelaismuseosäätiö. Ylä-Lapin luontokeskus Siida kuuluu Metsähallituksen valtakunnalliseen luontokeskusverkostoon.

Vuonna 1998 avattu Siida-rakennus laajennetaan ja peruskorjataan. Laajennusosiin sijoittuvat Saamelaismuseon kokoelmatilat sekä ravintola. Saamelaismuseon ja luontokeskuksen yhteinen perusnäyttely uusitaan. Palvelemme koko uudistuksen ajan. Laajennettu ja peruskorjattu Siida sekä uusi näyttely avataan kesäkuussa 2022.

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida Enâmeh láá mii párnááh – Eatnamat leat min mánát -čájáhusa rahpaseami ja vuođđodivoduvvon Siidda ávvudit gaskavahku 1.6.2022. Rahpanbeaivve Siida lea buohkaide rabas. Siiddas lágiduvvo ođđa čájáhussii laktáseaddji prográmma gitta lávvardahkii 4.6.

Siidda viiddis viiddidan- ja vuođđodivodanbargu lea gárvvis ja ođđa čájáhus huksejuvvo áŋgirit. Ođđa, fiinna Enâmeh láá mii párnááh – Eatnamat leat min mánát -čájáhus rahpasa álbmogii gaskavahku 1.6.2022. Rahpanbeaivve Siiddas lágiduvvojit buohkaide rabas rahpandoalut dmu 10–16. Beaivvi áigge čájáhusa áššedovdit ja dáiddárat láidejit gussiid čájáhusa máŋggaide temáide ja báikkálaš artisttat loaiddastit.

Duorastaga 2.6. ja bearjadaga 3.6. Siiddas ávvudit ovddalgihtii bovdejuvvon joavkkut. Joavkkuide lágiduvvo temái laktáseaddji prográmma. Duorastat leat erenomáš ealaskas beaivi, go mánát ja nuorat miehtá Sámi bohtet ávvudit. Bearjadat fas lea ahkeolbmuid beaivi.

Bearjadaga 3.6. almmustahttojuvvo Veli-Pekka Lehtola ”Entiset elävät meissä: Saamelaisten historiat ja Suomi” -girji Siidda auditorias dmu 17.30–19.00. Lehtola lea Oulu universitehta Giellagas-instituhta sámekultuvrra professor ja ođđa vuođđočájáhusa Enâmeh láá mii párnááh kulturossodaga giehtačálli. Dilálašvuohta lea buohkaide rabas.

Lávvardaga 4.6.čájáhusa áššedovdit leat báikki alde muitaleamen čájáhusa birra ja singuin sáhttá ságastallat. Prográmma maŋimuš ossodat álgá dmu 15.

Siida lea loahppavahku rabas álbmogii temábeivviin ja bovdejuvvon čuozáhatjoavkkuin fuolatkeahttá. Buot guossit leat buresboahtán.

Siida lea rabas geasserabasáiggiid mielde 2.6. rájes dmu 9–18 juohke beaivve. Rahpanvahku dárkilut prográmma gávdno neahttasiidduin www.siida.fi ja sosiála medias. Siidda museagávpi SiidaShop bálvala ođasmahtton gávpesajis Siidda rabasáiggiin ja neahttagávpi čujuhusas www.siidashop.fi. Gávppis leat rahpanfálaldagat ja ođđa buktagat 1.6. rájes. Restoráŋŋa Sarrit bálvala maiddái rahpanvahkus.

Lassidieđut:

Rahpandoaluid koordináhtor Pia Nikula, 040 621 2663, pia.nikula(at)samimuseum.fi

Stáhta doaibmasajiin vástida Senaatti-giddodagat, mii lea ollašuhttán Anáris Sámemusea ja Badje-Sámi luondduguovddáš Siidda viiddes vuođđodikšun- ja viiddidanfidnu. Viiddidanoassi gárvánii giđđat 2021, ja dál leat gárven fidnu  nuppi muttu, mas leat earret eará ođasmahttán bargolanjaid ja ollašuhttán dálloteknihkalaš ođastusaid. Ođasmahtton Siida rahpasa álbmogii geassemánus 2022.

Vuođđodivvuma ja viiddideami mielde Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida leat ožžon musea- ja luondduguovddášlanjaid, mat devdet teknihkalaččat ja doaimmalaččat dálá gáibádusaid. Ođasmahtton ja viiddiduvvon Siida-huksehus bálvala sturron doaimmaid ja galledeaddjimeriid buorebut go ovdal.

“Nuppi muttus, mii dál lea gárvánan, leat ođasmahtton bargoveaga bargolanjat, viiddiduvvon feaskkerhálla ja ollašuhtton huksen-, LVI- ja šleađgateknihkalaš divvun- ja ođasmahttindoaibmabijut. Erenomážit fuomášumi leat gidden buori dili sihkkarastimii siste, čuovggaide ja akustihkka- ja dorvvolašvuođačovdosiidda ja lassin energiijabeaktilvuhtii”, muitala Senaatti-giddodagaid huksehanhoavda Miikka Teppo.

Vuođđodivvuma agoartabargin lea doaibman Sakela Rakennus Oy, ja dat lea addán lanjaid 25.3.2022 huksehanfidnu diŋgojeaddjái Senaatti-giddodagaide. Barggut joatkašuvvet ain olgolanjain boahtte gease 2022.

Vuođđodivvuma ja viiddideami olis Sámemusea ja Badje-Sámi luondduguovddáš Siiddas leamašan jođus ođđa, oktasaš vuođđočájáhusa plánen ja ođasmahttin. ”Enâmeh láá mii párnááh – Eatnamat leat min mánát” -čájáhus deahtista luonddu- ja kulturfáttáid dehálamos ságaid. Čájáhusa huksen lea jođus ja dat rahpasa álbmogii 1.6.2022.

”Mii vuordit iluin, ahte beassat fárret ođasmahtton Siidii. Áššehasbálvalusa geahččanguovllus mii leat lanjaide hui duđavaččat, dasgo vuođđodivvuma mielde mii bastit bálvalit ain buorebut lassáneaddji áššehasrávnnjiid. Čájáhuslanjaide lasihuvvon ođđaáigásaš teknihkat dahket vejolažžan maiddái buoret vásáhusaid galledeaddjiide. Min bargoveahka lea oassálastán bargolanjaid plánenprosessii, ja dan boađusin Siida-huksehusas leat fállun bargolanjat iešguđetlágan bargodárbbuid várás”, gávnnaheaba vs. museahoavda Eija Ojanlatva ja álbmotmeahcihoavda Pirjo Seurujärvi ilolažžan.

 

Senaatti-giddodagaid suodjalančuozáhat

Siida-huksehus ii leat virggálaččat suodjaluvvon, muhto Senaatti-giddodagat leat meroštallan Siidda ovddasvástádusčuozáhahkan, mii mearkkaša, ahte huksehus dikšojuvvo ja divvojuvvo seammá prinsihpaid mielde dego virggálaččatge suodjaluvvon huksehusat.

“Huksehusas sisamanahagat ja geahččanlinját leat seailluhuvvon rabas ja váldooidnosat šaddet dehálut rollii huksehusas. Huksehusas leat seailluhuvvon ja máhcahuvvon originála bajážat, dego betoŋŋaláhttit. Maiddái čuozáhagas hápmegiella lea seailluhuvvon, mas jorbejuvvon čiehkahámit leat guovddážis. Gálvvuin ee. auditoria stuolut divvojuvvojedje ođđasit atnui”, muitala Miikka Teppo.

Senaatti-giddodagaid stivra dagai fidnu investerenmearrádusa juovlamánus 2019. Sámemuseavuođđudus lea Siidda váldoláigolaš, mii vuolleláigoha lanjaid ain Meahciráđđehusa Badje-Sámi Luondduguovddážii ja Restoráŋŋa Sarridii.

 

Lassidieđut:

Senaatti-giddodagat Miikka Teppo tlf. 040 180 0929, miikka.teppo(at)senaatti.fi
Sámemusea Siida vs. museahoavda Eija Ojanlatva , 0401676145, eija.ojanlatva(at)samimuseum.fi
Meahciráđđehus/Badje-Sámi luondduguovddáš Siidda álbmotmeahcihoavda Pirjo Seurujärvi, 0400125782, pirjo.seurujarvi(at)metsa.fi

Maŋemus sámi guovllu hávdeeatnamiin goivojuvvon sápmelaččaid oaiveskálžžut ja eará dávttit luitojuvvojit eatnamii ođđasit Anáris ja Ohcejogas Sámi girkobeivviid maŋŋel borgemánu 7.–8. beivviid. Váinnit leat vitkojuvvon eatnama vuoiŋŋadeapmái dolin, ja boahttevaš doaimmahusain geavahuvvo girkolaš eatnamii luoitima rohkos. Váinnit leat seailluhuvvon jagi 2001 rájes Sámi musea Siiddas.

Sotnabeaivve 7.8.2022 sámi váinnit luittojuvvojit eatnamii Anára Boareshávdeeanansullui ja mánnodaga/vuossárgga Ohcejoga Máttajávrre boares hávdeeatnamii sihke Njellima ortodoksalaš hávdeeatnamii.

Dilálašvuođat

Sotnabeaivve 7.8.2022 diibmu 15 rájes lágidit Anáris Sámi girkobeivviide várrejuvvon lávus dilálašvuođa, mas earret eará muitalit váinniid historjjás. Dán dilálašvuođa maŋŋá váinnit luitojuvvojit ođđasit eatnamii Anára Boareshávdeeanansullui. Lávus sáhttá čuovvut eatnamii vitkama neahttarávdnjema bokte.

Dilálašvuohta joatkašuvvá mánnodaga/vuossárgga 8.8.2022 diibmu 10 Ohcejogas, gos váinnit luitojuvvojit ođđasit Máttajávrri boares hávdeeatnamii. Mieđušteddjiide ordnejuvvo gáfestallan- ja ságastallandilálašvuohta girkogiettis.

Nuortalaš váinnit luitojuvvojit hávdái Njellima ortodoksalaš hávdeeatnamii dilálašvuođas, mii lágiduvvo mánnodaga/vuossárgga 8.8.2022 diibmu 15.  Mieđušteddjiide ordnejuvvo gáfestallan- ja ságastallandilálašvuohta Njellima searvedálus.

Buot dilálašvuođaid sáhttá čuovvut gáiddusin neahttarávdnjema bokte.

Hávdái luoitin leat dilálašvuohta, mii guoskkaha oppa suopmelaš ja davviriikkalaš  sámeservoša. Sámeguovllus seammalágán dilálašvuođat leat lágiduvvon ovdal jagi 1995 Anára Boareshávdeeanansullos, jagi 1997 Norgga Álttás, jagi 2011 Norgga Njávdámis ja jagi 2019 Ruoŧa Likšus.

Doaibmagottis lea ovddasvástádus lágidemiin

Sámemusea Siida lea vuođđudan doaibmagotti ollašuhttit rohkiid eatnamii ođđasit vitkama. Doaibmagoddái gullet Sámediggi (Leo Aikio, Anu Avaskari, Vuokko Hirvonen), Nuortalaččaid siidačoahkkin (Hanna-Maaria Kiprianoff), Suoma evangelalaš-luteralaš girku (Tuomo Huusko, Erva Niittyvuopio), Suoma evangelalaš-luteralaš girku Sámebarggu ráđđádallangoddi (Veli-Pekka Lehtola), Sámi (Lappi) ortodoksalaš kapeallasearvegoddi (Jaakko Vainio), Helssega universiteahtta (Hanna Snellman), Oahpahus- ja kulturministeriija (Hanna Kiiskinen) ja Sámemusea Siida (Minna Lehtola, Eija Ojanlatva).

Duogáš

Anára Boareshávdeeanansullui máhcahuvvui jagis 1995 Helssega universiteahta biodálkkasdiehtaga instituhta anatomiija ossodagas 95 sámi váinni oaiveskálžžu ja eará dávtti. Álgaga dagai Anára searvegotti girkoráđđi.

Anatomiija ossodahkii báhce goitotge oaiveskálžžut ja dávttit, maid universiteahta vuođđudan doaibmagoddi inventerii. Jagiid 1998–1999 doaibmagoddi suokkardalai 1800- ja 1900-loguid čoggojuvvon viiddes olmmošdáktečoakkáldaga hálddaheami ja dutkangeavahusa prinsihpaid. Sámi váinniid oasil ráđđádallangoddi dagai ovttasbarggu maid Sámedikkiin.

Ráđđádallangotti evttohusa mielde anatomiija ossodaga čoakkáldaga sámi váinnit sirdojuvvoje seailluheami várás sámeguvlui, Anára Sámemusea Siidii jagi 2011. Sámemusea lea seailluhan 172 váinni bázahusaid áššáigullevaččat daid luobaheami rájes. Soahpama mielde duon áigge váinniid dutkamii ii leat mieđihuvvon oktage lohpi.

Lassidieđut:
vs. museahoavda Eija Ojanlatva, Sámemusea Siida, t. 040 1676 145, eija.ojanlatva(at)samimuseum.fi

Dego eará sajiin, de covid-19 pandemiija oidno maid Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda čájáhusgalledeaddjimeriin. Jagis 2021 čájáhusgalledeaddjit ledje 27 400. Go veardida jahkái 2020, de galledeaddjiid mearri lea gahččan -30% ja fas jahkái 2019 veardidettiin -57%. Pandemiija váikkuhusaid lassin čájáhusgalledeaddjiid mearrái váikkuha dat, ahte jagis 2021 Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida leamaš gitta olles miessemánu ja dán dálvve dállu leamaš rabas oanehut áigge go ovddit jagiid.

Geassemánu álggus álge Siida-dálu vuođđodivodanbarggut ja buot čájáhusfálaldat sirdui Sámemusea olgomuseai. Olgomusea bealde galledeaddjit galledit olgun, lehkos beaivvádat dahje buolaš, ja dát lea váikkuhan dasa, mo áššehasat leat háliidan oahpásmuvvat olgomusea fálaldagaide. Čakčat Sámemusea olgomuseaguvlui bidje čuovggaid. Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda ođđa čájáhus rahpasa 1.6.2022, ja dan maŋŋá sáhttá fitnat siste geahččamin čájáhusaid ja olgun fas olgomusea.

Eanemus olmmoš lei geassit, dego ovddit jagiinge. Čájáhusgalledeaddjit ledje eanemus suoidnemánus. Jagis 2021 Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda čájáhusáššehasain 75 % ledje suopmelaččat, go fas ovdal pandemiija jagis 2019 suopmelaččat ledje dušše 39 %. Olgoriikalaččain eanáš oassi leat duiskalaččat ja sii leat jođus Anáris earenomážit geassemánotbajiid áigge.

Go geahčada makkár ja man ollu iešguđetlágan bileahtat leat vuvdon, de čielgasit boahtá ovdan, ahte olbmot leat jođus okto dahje bearrašiin, go fas ovdal ledje eanet joavkomátkkálaččat. Dá treanda vuhttostii juo ovdal pandemiija, muhto pandemiija lea čielgasit nannen treandda. Olbmot mátkkoštit millosit dorvvolaččat ovttas iežaset lagaš olbmuiguin.

Sámemuseas lea guovlodoaibmabáiki Čeavetjávrris ja doppe Nuortalaččaid árbevierrodálu gallededje 832 čájáhusgalledeaddji jagis 2021. Nuortalaččaid árbevierrodállu lea rabas geassit. Árbevierrodálus ja olgomuseas, mii lea dálu birra, muitaluvvo nuortalaččaid historjjás guovtti áigodagas ja das, mo nuortalaččat lea ássan ja mo ja maid sii leat huksen.

Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siidda Enâmeh láá mii párnááh – Eatnamat leat min mánát -čájáhusa rahpandoalut sirdašuvvet geassemánu álgui.

Mii ávvudit Sámemusea ja Meahciráđđehusa Luondduguovddáža oktasaš čájáhusa ja vuođđodivvojuvvon Siidda 1.6.2022 oktanaga, go boazodoallojahki álgá. Sirdimiin rahpandoaluid mii háliidit sihkkarastit, ahte min čájáhus lea ráhkaduvvon dievaslaččat gárvvisin ja bálvala min galledeaddjiid buoremus lági mielde.

Ovdal go ođđa čájáhus rahpasa, Siidda čájáhusat leat oalát Sámemusea olgomuseaguovllus.

Sámemusea áššehasbálvalus, bileahttavuovdin, Siida Shop, Meahciráđđehusa áššehasbálvalus ja turismarávven bálvalit vuođđodivvuma áigge gaskaboddosaš sajiin Siidda šilljobirrasis ja 1.4.2022 rájes ođasmahttojuvvon vuollefeaskkerhállas.

Restoráŋŋa Sarrit bálvala dalle, go Siida lea rabas.

 

Mii leat rabas

Dálvit 2021-2022(olgomusea, áššehasbálvaleapmi, restoráŋŋa):
1.10.2021 – 31.3.2022 vuo – láv dmu 10 – 16 (sot gitta)
*Juovla 2021: 24.12. 10-14, 25.12. 12-16
1.4. – 31.5.2022 vuo – láv dmu 10 – 17 (sot gitta)

Geassit 2022 (ođđa Siida):
1.6. – 30.9.2022 dmu 9 – 18 juohke beaivve

 

Siida lea Anáris, ja doppe doibmet Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida ja Restoráŋŋa Sarrit. Sámemusea Siidda doaimmas vástida Sámemuseafoanda. Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida gullá Meahciráđđehusa riikkaviidosaš luondduguovddášfierpmádahkii.

Lassedieđut: Minna Muurahainen, 0405816434, minna.muurahainen(at)samimuseum.fi

Suoma álbmotmuseas sirdojuvvon čoakkáldagas leat s. 2200 diŋgga, mii mearkkaša čoakkáldatbarggu dáfus máŋggalogi luovi burgima ja čuđiid mielde dávvirkássaid rahpama, diŋggaid dutkama ja konserverema. Sámečoakkáldaga repatriašuvnna nappo máhcaheami mielde Sámemusea diŋgačoakkáldagas leat juo badjel 10 000 diŋgga. Min čoakkáldatbarggu guovddáš árvu lea searvvušlašvuohta ja mii rahpat čoakkáldatbálvalusaid álbmogii dalle, go fargga válmmaš lanjat fállet dasa ain buoret vejolašvuođa. 

Čoakkáldagaide sáhtát juo oahpásnuvvat siida.finna.fi-siidduin.  

Mii rahpat dál čoakkáldagain beroštuvvan olbmuide Webropol-jearahallama, mainna sáhtát muitalit iežat sávaldagaid čoakkáldagaid oidnosii bidjamis.  Liŋkka jearahallamii.