Siida Clubba – ávvudeamen Oktii Áidna – čájáhusa rahpandoaluid 16.10.2026

Restoráŋŋa Sarrit, Siida
dii 20–23
Rabas buohkaide, K18 – bures boahtin!

Bures boahtin Oktii Áidna – čájáhusa rahpandoaluide!

Sámi Musea Siida bovde du searvat Oktii Áidna -čájáhusa rahpandoaluide Sámi Museas 15.-16.10.2026. Siidda ja Kiasma ovttasbargočájáhus ovdanbuktá Sámi dáládáidaga miehtá Sámi.

Govat: Tomas Colbengtson

Buresboahtin oahpásmuvvat čoakkáldatdávviriidda, dovddiidahttit olbmuid ja báikkiid boares čuovgagovain ja muitalit vejolaš sávaldagain oktasaš čoakkáldatbargui. Mii ovdanbuktit 1900-logu álggus čoggojuvvon, čoakkáldatmáhcahemiin máhccan dávviriid ja čuovgagovvačoakkáldagaid govaid Ohcejot guovllus. Dávvir- ja čuovgagovvadilálašvuođa maŋŋá sirdásit olggos ja ovdanbuktit Sámemusea kulturbirasbálvalusaid doaimma sihke Ohcejoga dološ márkanbáikki arkeologalaš roggamiid. Dilálašvuohta lágiduvvo Ohcejoga páhppalis dmu 17.00.

Báikki alde lea gáffefáladeapmi ja dilálašvuohta lea nuvttá. Fuomáš dálkki miel olgobiktasiid. Mii sávvat buohkaid lieggasit buresboahtin!

Sámemusea Siida joatká searvvušlaš čoakkáldatbarggu ja dávvirdutkamuša Suoma kulturruhtaráju ruhtadan golmma jagát Ellos min árbi! -fidnus.

Fidnu dutkin doaibmá Oulu universitehta Giellagas-instituhta dutkidoavttir Eeva-Kristiina Nylander, geainna dilálašvuođas lea vejolašvuohta ságastallat ovdamearkka dihte das, mo sáhttit dorvvastit ruoktot máhccan sámedávviriid fysalaš, kultuvrralaš ja vuoiŋŋalaš máhccama oassin ealli kultuvrra. Oassálastin ságastallamii lea eaktodáhtolaš.

Lágideaddjit: Sámemusea Siida

Lassidiehtu: Searvvušdoaimmavástideaddji Pia Nikula, pia.nikula(at)samimuseum.fi, 040 621 2663

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus ordnejuvvo Gáregasnjárgga skuvllas.

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus ordnejuvvo juohke jagi sámeguovllus. Dat fállá sámenuoraide movttiidahtti kulturarena, gos iežas dáidduid sáhttá čájehit sámegielat gehččiide ja earáide sámenuoraide. Dáhpáhus ovddida sámegielaid geavahusa manáid ja nuoraid gaskkas ja nanne daid sajádaga árggas. Sámemusea Siidda bargobájit dollojit  sámemusea bargiid oahpistemiin.

Siida galleda Kiasmas 8.-9.5. Bearjadaga 8.5. dmu 17-20 mii leat mielde buohkaide rabas Kiasma Treffiperjantai -dilálašvuođas. Lassidiehtu dilálašvuođas gávdno Kiasma neahttasiidduin, gosa liŋka dás. Lávvardaga 9.5. mii lágidit sámeservošii dárkkuhuvvon searvvušbeaivvi.

Mii háliidit gullat servošis, mo mii sáhtášeimmet leat ain buorebut olámuttus ja makkár ovttas- ja searvvušbargui lea dárbu. Boađe muitalit mo Siida sáhttá leat juste du ruovttumusea. Prográmma lágiduvvo ovttasbarggus Kiasmain.

Mii bovdet din oktasaš dahkamuša ja jurdagiid molsuma gurrii Kiasmai lávvardaga 9.5. dmu 13-16.

Searvvušbeaivvi prográmma

13.00 boahtin Kiasmai

13.15 čoahkkaneapmi ja dearvvaheapmi

13.30 oahpásmuvvan Oktii áidna -čájáhussii ovttas ofelaččain ja dáiddárdeaivvadeapmi (dáiddár sihkarmuvvá maŋŋeleappos)

14.30 gáffe ja ságastallan

Oktasaš oasi maŋŋá čájáhussii sáhttá oahpásmuvvat vel dmu 17 rádjái Kiasma rabasáiggiid olis.

Vai mii bastit sihkkarastit gáffefáladeami reahkkáma, mii bivdit du almmuhit iežat ovddalgihtii mielde dilálašvuhtii searvvušdoaimmavástideaddji Pia Nikulai pia.nikula(at)samimuseum.fi gaskavahku 29.4. rádjái. Jus dus leat jearaldagat dilálašvuođas, Pia vástida maiddái daidda. Almmuheami oktavuođas almmut maiddái vejolaš allergenaid dahje borramušvuogi. Almmut maiddái du fárus boahtti mánáid ja sin agiid, mii figgat vuhtiiváldit sin fáladeamis.

Tiervâpuáttim! / Bures boahtin! / Tiõrv pueʹttem! / Tervetuloa!

Govva: Kansallisgalleria / Petri Virtanen

Raisa Porsanger, Jorma Puranen: Raisa Porsanger, Go čájeha dan mii lea čiegaduvvon (Kätketyn paljastaminen), 2021, kehykset, poron- ja vuohennahka, villakangas, nailonnaru; Jorma Puranen, Nimetön sarjasta Kuvitteellinen kotiinpaluu, 1991, valokuva, Kansallisgallerian kokoelma

Buresboahtin oahpásmuvvat čoakkáldatdávviriidda, dovddiidahttit olbmuid ja báikkiid boares čuovgagovain ja muitalit vejolaš sávaldagain oktasaš čoakkáldatbargui. Mii ovdanbuktit Gáregasnjárggas, Anárjohleagis ja Badje-Deanus čoggojuvvon, čoakkáldatmáhcahemiin máhccan dávviriid. Dilálašvuohta lágiduvvo Gáregasnjárgga skuvllas dmu 17.

Báikki alde lea gáffefáladeapmi ja dilálašvuohta lea nuvttá. Mii sávvat buohkaid lieggasit buresboahtin!

Sámemusea Siida joatká searvvušlaš čoakkáldatbarggu ja dávvirdutkamuša Suoma kulturruhtaráju ruhtadan golmma jagát Ellos min árbi! -fidnus.

Fidnu dutkin doaibmá Oulu universitehta Giellagas-instituhta dutkidoavttir Eeva-Kristiina Nylander, geainna dilálašvuođas lea vejolašvuohta ságastallat ovdamearkka dihte das, mo sáhttit dorvvastit ruoktot máhccan sámedávviriid fysalaš, kultuvrralaš ja vuoiŋŋalaš máhccama oassin ealli kultuvrra. Oassálastin ságastallamii lea eaktodáhtolaš.

Lágideaddjit: Sámemusea Siida ja Badje-Deanu Sámit

Lassidiehtu: Searvvušdoaimmavástideaddji Pia Nikula, pia.nikula(at)samimuseum.fi, 040 621 2663

Skábmagovat – eamiálbmogiid filbmafestivála
Skábmagovat lea máilmmi davimus eamiálbmogiid filbmafestivála.

Eamiálbmogiid ealligovvafestivála
Anáris 22.-25.1.2026

Festiválas návddašit ealligovain golmma sajis:
Sámekulturguovddaš Sajosis, Sámemusea Siiddas ja sámemusea olgomuseas Muohtateáhteris.

Loga eambbo festivála neahttasiidduin: https://skabmagovat.fi/se/

Govva: Kevin Francett

The Sámi Collection at Museum Europäischer Kulturen. A Multiperspective Approach of Provenance Research -prošeavtta bohtosat ovdanbuktojuvvojit Siiddas. Dilálašvuohta sáddejuvvo neahta bokte. Liŋka sáddagii gávdno maŋŋelis dás.

Eurohpalaš kultuvrraid museain Berliinnas leat maŋimuš jagiid áigge dutkan musea sámečoakkáldagaid álgovuođu ja čoaggimii laktáseaddji historjjá dahjege provenienssa. Seammá áigge gávcci duojára leat maid čielggadan musea čoakkáldagaid dávviriid. Musea čájáhusas, Áimmuin – Eahccit sámi kulturárbbi / Re-Connecting Sámi Heritage, lea jagi 2024 borgemánus rájes sáhttán oahpásmuvvat musea sámečoakkáldahkii, duojáriid ođđa dujiide ja daidda dovdduide ja jurdagiidda, maid museas bargan lea bohciidahttán.

Čoakkáldagaid álgovuođu lea dehálaš čielggadit, vai dávvirat sáhttet máhcahuvvot, muhto maiddái sámedávviriid čoagginhistorjjá dutkamuša dáfus. Mot dávvirat ožžo ođđa oamasteaddji? Gos dat čoggojuvvojedje ja makkár diliin? Makkár gažaldagaide arkiivadutkamušat sáhttet vástidit? Dutki ja kuráhtor Eeva-Kristiina Nylander muitala dutkamušastis Eanodaga, Anára, Ohcejoga, Vuohču ja Beahcáma guovllu dávviriid birra.

Dilálašvuohta lea rabas buohkaide.

Giellavahku ulbmilin lea oažžut sámegielaide fuomášumi, čalmmustahttit daid ja oažžut daid gullot buot servodaga oassesurggiin Suomas, Ruoŧas ja Norggas. Sámegielat leat dehálaččat ovttaskas giellageavaheaddjái, sámi álbmogii ja maiddái suopmelaš servodahkii. Sámegielat doibmet gulahallama gaskaoapmin ja dat leat oassin identitehtas, kulturárbbis ja oktiigullevašvuođas.

Iežas giela oidnon árgabeaivvis lea dehálaš sámegielaid geavaheaddjiide, sámegielaid sajádahkii, oktiigullevašvuođa dovdui. Sámegielaid oidnon čujuha maiddái dan ahte giella lea dohkkehuvvon servodagas. Giellavahkku lea ordnejuvvon jagi 2019 rájes, goas ávvuduvvui ON:id riikkaidgaskasaš eamiálbmogiid gielaid jahki. Giellavahkku lea dan rájes ordnejuvvon juohke jagi golggotmánus vahkus 43. Sámediggi ollašuhttá Giellavahku ovttasbarggus Ruoŧa ja Norgga Sámedikkiiguin.

Bures boahtin mielde sámegielaid vahkkui!