Sámeguovllu hávdeeatnamiin 1800–1900-loguin goivojuvvon váinnit máhcahuvvojit sivdniduvvon eatnamii 7.–8.8.2022 Anára Jaamišsuálui, Ohcejoga Bassi Ulriika girku hávdeeatnamii ja Njellima ortodoksalaš hávdeeatnamii.

Sotnabeaivve Anáris čoahkkanit lávvui

Váinniid muitodilálašvuohta álgá 7.8.2022 diibmu 15 Sajosa šilju lávus. Moatte diimmu guhkkosaš prográmmas leat sáhkavuorut ja musihkka. Dilálašvuođa láidesta sámebarggu čálli Erva Niittyvuopio. Dilálašvuohta dulkojuvvo anáraš-, nuortalaš- ja davvisámegielaide ja lassin ruoŧagillii. Diibmu 17 sulaid dilálašvuođas guossohit girkogáfe.

Diibmu 17 sulaid ráddjejuvvon mieđuštanjoavku sirdašuvvá Jaamišsuálui, gos luitojuvvojit eatnamii doppe jagi 1934 goivojuvvon sámeváinnit. Seremoniija sáhttá čuovvut ja dasa sáhttá searvat lávus stream-sáddaga bokte dmu 18 rájes. Mieđušteaddjiid joavku lea uhci servoša sávaldaga, sáhtu kapasitehta ja dorvvolašvuođa ja sullo erošuvdnaáitaga dihtii.

Dilálašvuhtii lea lágiduvvon Njellimis Avvila bokte sáhttu, masa sáhttá almmuhit iežas ovddalgihtii 5.8. dmu 14 rádjái Anára searvegotti girkohearrá virgedoaimmahahkii (inarin.seurakunta@evl.fi, p. 0407604202).

Mánnodatiđit Máttajávrri gáttis

Mánnodaga 8.8.2022 dmu 10 rájes Ohcejoga Máttajávrri gáttis, Bassi Ulriika girku hávdeeatnamis luitojuvvojit eatnamii dán hávdeeatnamis jagiid 1882–1883 goivojuvvon sámeváinnit. Dilálašvuođa maŋŋá gáfestallat páhpagárdina šilljobirrasis.

Dilálašvuhtii lea lágiduvvon Njuorggámis, Badje-Deanus Guolnnás ja Gámasmohkis Gáregasnjárgga bokte sáhttu, masa berre almmuhit iežas maŋemustá 1.8. diakoniijabargi Arja Ollikainenii (arja.ollikainen@evl.fi, p. 0408446259).

Mánnodatveaigi Njellimis

Mánnodatveaigin 8.8. diibmu 15 rájes nuortalašváinnit hávdáduvvojit ođđasit Njellima ortodoksalaš hávdeeatnamii Nuortalaččaid siidačoahkkima sávaldaga mielde. Váinnit leat dolin goivojuvvon Beahcáma Báhčaveaijoga guovllus ja sin háliidit máhcahit sivdniduvvon eatnamii lahka Báhčaveaijoga. Hávdeeatnamis sirdašuvvat Njellima searvevissui gáfestallat.

Dilálašvuhtii lea lágiduvvon Njávdámis sáhttu, masa sáhttá almmuhit iežas ovddalgihtii Hanna-Maaria Kiprianoffii 6.8. rádjái (hanna.kiprianoff@gmail.com, p. 045 342 5338).

Dilálašvuođaid sáhttá čuovvut live-sáddaga bokte

Yle Sápmi sádde dilálašvuođaid Yle Areenas, ja daid sáhttá geahččat maiddái maŋálgihtii. Sáddagiid liŋkkat juhkkojuvvojit Yle Sámi (http://yle.fi/sapmi) ja Sámemusea Siidda (http://siida.fi) siidduin, ja dilálašvuođaid sáhttá čuovvut maiddái iežas ruovttudihtoriin.

Jaamišsuálui https://areena.yle.fi/1-63150130

Ohcejoga Bassi Ulriika girku hávdeeana https://areena.yle.fi/1-63150301

Njellima ortodoksalaš hávdeeana https://areena.yle.fi/1-63150311

Lassidieđut:

Eija Ojanlatva, vs. museahoavda, Sámemusea Siida, eija.ojanlatva@samimuseum.fi, tlf. 040 1676 145 ja Erva Niittyvuopio, sámebarggu čálli, Oulu bismagotti duopmokapihttal, erva.niittyvuopio@evl.fi, p. 040 7690 044

Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida bovde buohkaid ávvudit rahpanvahkkui 1.6.-4.6.2022

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida Enâmeh láá mii párnááh – Eatnamat leat min mánát -čájáhusa rahpaseami ja vuođđodivoduvvon Siidda ávvudit gaskavahku 1.6.2022. Rahpanbeaivve Siida lea buohkaide rabas. Siiddas lágiduvvo ođđa čájáhussii laktáseaddji prográmma gitta lávvardahkii 4.6. Siida lea loahppavahku rabas álbmogii temábeivviin ja bovdejuvvon čuozáhatjoavkkuin fuolatkeahttá. Buot guossit leat buresboahtán.

Rahpanvahku dárkilut prográmma gávdno dáppe ja sosiála medias. Mii doalahit rievtti prográmma rievdadusaide. Siidda museagávpi SiidaShop bálvala ođasmahtton gávpesajis Siidda rabasáiggiin ja neahttagávpi čujuhusas www.siidashop.fi. Gávppis leat rahpanfálaldagat ja ođđa buktagat 1.6. rájes. Restoráŋŋa Sarrit bálvala maiddái rahpanvahkus.

Lassidieđut:

Rahpandoaluid koordináhtor Pia Nikula, 040 621 2663, pia.nikula(at)samimuseum.fi

 

Prográmma

Gaskavahkku 1.6

Dmu 10-16 buohkaide rabas rahpandoalut

Dmu 10 Enâmeh láá mii párnááh – Eatnamat leat min mánát -čájáhus rahpasa

Dmu 11 Musihkkaboddu: Wimme

Dmu 12 Čájáhusa áššedovdit ja dáiddárat deaivanláhkái čájáhusas

Dmu 13 Musihkkaboddu: Čaʹppesrääʹstes

Dmu 14 Čájáhusa áššedovdit ja dáiddárat deaivanláhkái čájáhusas

Dmu 15 Musihkkaboddu: Satu Aikio

Dmu 16 Čájáhus ja olgomusea giddejuvvojit

Dmu 16.30 Áššehasbálvaleapmi ja SiidaShop giddejuvvojit

Dmu 10-18 Restoráŋŋa Sarrit bálvala

Dmu 18-21 Bovdejuvvon gussiid dilálašvuohta

Duorastat 2.6

Dmu 9-18 Siida rabas

Mánáid ja nuoraid beaivi – temái laktáseaddji prográmma ovddalgihtii almmuhan joavkkuide

Bearjadat 3.6

Dmu 9-18 Siida rabas

Ahkeolbmuid beaivi – temái laktáseaddji prográmma ovddalgihtii almmuhan joavkkuide

Dmu 17.30-19 Siidda auditoria, girjji almmustahttindilálašvuohta – Veli-Pekka Lehtola: ”Entiset elävät meissä: Saamelaisten historiat ja Suomi”. Dilálašvuhtii lea rabas sisabeassan.

Lávvardat 4.6

Dmu 9-18 Siida rabas

Dmu 11 Čájáhusa áššedovdit ja dáiddárat deaivanláhkái čájáhusas

Dmu 13 Čájáhusa áššedovdit ja dáiddárat deaivanláhkái čájáhusas

Dmu 15 Čájáhusa áššedovdit ja dáiddárat deaivanláhkái čájáhusas

Jovnna Laiti ovdanbuktá su duodjemaster dutkamuša. Dutkamuša namma lea “Ádja áddjás árbi”. Linkki striimiin.

Áigeguovdilis dutkanfáttát gáidduslogaldallamin

Sámemusea Siida lágida dálvebajis logaldallanráiddu, mas ovdanbuktojuvvojit sámekultuvrii laktáseaddji áigeguovdilis dutkanfáttát. Beasat gullat áššedovdilogaldallama miellagiddevaš fáttás juohke mánus juovlamánus njukčamánnui. Fáttát ja logaldallit almmustahttojit álo lagabus logaldallama. Áigeguovdilis listtu ja oassálastinrávvagiid gávnnat min neahttasiidduin siida.fi.

“Ádjá áddjás árbi”

Dutkamuš giehtadallá duojára beaggima huksema ja turisma ja duoji gulahallama. Laiti lea doallan duodje- ja dáiddačájáhusa Sámemusea Siiddas álgojagis 2019, mas son lea jearran máhcahusa dan gehččiin. Dán máhcahusa vuođul son lea dahkan su masterdutkamuša.

Jovnna Laiti lea duojár ja Sámi oahpahusguovddáža duodjeoahpaheaddji. Ovdanbuktin lea davvisámegilli ja dilálašvuohta bistá sullii diimmu.

Bures boahtin!

Govva: Jouni Laiti

Čoakkáldaga máhcaheami, ođđa čoakkáldatovttadaga ja Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda vuođđodivvuma geažil šaddá vejolažžan searvvušlaš čoakkáldatbargu ja dávvirdutkamuš. Bures boahtin dovdát olbmuid ja báikkiid boares govain, oahpásmuvvat čoakkáldatdávviriidda ja muitalit vejolaš sávaldagaid oktasaš čoakkáldatbargui.

Sámemusea Siida ja SámiSoster rs lágideaba sámeguovllus searvvušlaš giliturnea 16.3.–7.4.2022. Turneas johtet giliin čuovvovaš ortnega mielde: Vuohčču, Čeavetjávri, Heahttá, Gárasavvon, Njellim ja Ohcejohka. Mannan čavčča ávvuduvvui, go viiddes sámečoakkáldat máhcai ruoktot. Čoakkáldaga máhcaheami, ođđa čoakkáldatovttadaga ja Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda vuođđodivvuma geažil lea vejolaš dahkat ođđalágan searvvušlaš čoakkáldatbarggu ja dávvirdutkamuša. Dáid olis háliidit gullat servoša oainnuid boahttevuođa čoakkáldatbarggus.

Searvvušlaš giliturnea ulbmilin lea guldalit servoša sávaldagaid ja dárbbuid boahttevuođa searvvušlaš barggus, ovdanbuktit Sámemusea Siidda doaimmaid ja muitalit Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda viiddideami ja vuođđodivvuma bokte šaddan vejolašvuođain. Dilálašvuođain čájehit govvačájáhussan boares govaid, maidda sávvat servošis veahki váilevaš dovddaldat- ja báikedieđuide. Dan lassin mielde leat sámemusea Siidda čoakkáldagain moadde dávvira báikegottis. Ođasmahtton Siida rahppo 1.6.2022.

Vuohčus, Heahtás, Gárasavvonis, Njellimis ja Ohcejogas dollojuvvo SámiSostera eallilan olbmuid joavkodoaimmaid olis beaivedilálašvuohta. Eahketdilálašvuođat álget dmu 17 ja dáhpáhusas guossohit gáfe. Dilálašvuođaide lea friija sisabeassan. Buohkat leat lieggasit bures boahtán!

Dilálašvuođat

Gas 16.3. dmu 17 Vuohčču, Vuohču skuvla

Duo 17.3. dmu 17 Čeavetjávri, Čeavetjávrri skuvla

Vuoss 21.3. dmu 17 Heahttá, Luovatupa

Maŋŋ 22.3. dmu 17 Gárasavvon, Gárasavvona skuvla

Gas 6.4. dmu 10 Njellim, Njellima Kerhotalo (Spiehkastat: Dušše beaivedilálašvuohta)

Duo 7.4. dmu 17 Ohcejohka, Ohcejohnjálmmi skuvla

Govva: Sámemusea Siidda čoakkáldagat

Lassidieđut

museapedagoga Milla Pulska, Sámemusea Siida, milla.pulska(at)samimuseum.fi, tlf. 0406721181

álbmotdoaimmavástideaddji Pia Nikula, Sámemusea Siida, pia.nikula(at)samimuseum.fi, tlf. 040 621 2663

 

Vuárkká keččâmnáál 15.2.2022 räi Youtubest.

Liŋkkâ striimin

Áigeguovdilis dutkanfáttát gáidduslogaldallamin

Sámemusea Siida lágida dálvebajis logaldallanráiddu, mas ovdanbuktojuvvojit sámekultuvrii laktáseaddji áigeguovdilis dutkanfáttát. Beasat gullat áššedovdilogaldallama miellagiddevaš fáttás juohke mánus juovlamánus njukčamánnui. Fáttát ja logaldallit almmustahttojit álo lagabus logaldallama. Áigeguovdilis listtu ja oassálastinrávvagiid gávnnat min neahttasiidduin siida.fi.

Sámedávvirčoakkáldagat, historjá, dáláš ja boahtteáigi

Ovdanbuktimis jođihan guldaleaddjiid Suoma Álbmotmusea sámedávvirčoakkáldagaid historjjá čađa ovtta dávvira, ládjogahpira eallingearddi bokte. Guorahalan maiddái gahpira mearkkašumi dálá áiggis ja boahtteáiggis. Jearan, makkár mearkkašumiid sámemuseai máhcahuvvon čoakkáldat sáhttá sisttisdoallat?

Logaldalli lea Eeva-Kristiina Nylander, nákkosgirjjidutki, Giellagas-instituhtta ja prošeaktahoavda, Sámi Musea Siida. Logaldallan lea suomagillii ja dilálašvuohta bistá sullii diimmu.

Govva: Eeva-Kristiina Nylander

Áigeguovdilis dutkanfáttát gáidduslogaldallamin

Sámemusea Siida lágida dálvebajis logaldallanráiddu, mas ovdanbuktojuvvojit sámekultuvrii laktáseaddji áigeguovdilis dutkanfáttát. Beasat gullat áššedovdilogaldallama miellagiddevaš fáttás juohke mánus juovlamánus njukčamánnui. Fáttát ja logaldallit almmustahttojit álo lagabus logaldallama. Áigeguovdilis listtu ja oassálastinrávvagiid gávnnat min neahttasiidduin. Linkki striimiin

Dološ boazodoalu arkeologiija 

Goas boazodoallu álggii ja mo dat lea rievdan jahkečuđiid áigge? Dáidda jearaldagaide mii fidnet vástádusaid erenomážit arkeologalaš dutkamušain, dasgo historjjálaš gáldut boazodoalu álgomuttuin gávdnojit dušše vehá. Logaldallan čalmmustahttá boazodoalu álgomuttuid, boazodoalu ovdáneami ja boazodoalu mearkkašumi sámekultuvrii ruovdeáiggi rájes arkeologalaš materiála bokte.

Logaldalli lea veahkkeprofessor Anna-Kaisa Salmi Oulu universitehtas. Logaldallan lea suomagillii ja dilálašvuohta bistá sullii diimmu.

Govva: Anna-Kaisa Salmi

Aanaar kieldâ koronatile tiet tábáhtus lii maasâdkeessim.

Boađe mielde lávlut čábbásamos sámegielat juovlalávlagiid Sámemusea Siidda olgomuseai, Itnetvári stohpui. Báikki alde lea sámebáhppa Mari Valjakka. Čoahkkanat vuos Siidda šiljus ja das joatkit olgomusea stohpui dmu 17.

Mii sáhteš leat buoret vuohki álggahit juovllaid go lávlut sámegielat juovlalávlagiid dološ stobus.

Guossohat gáfe. Sisabeassan nuvttá.

Bures boahtin!

Ordnejeaddjit Sámemusea Siida ja Anára searvegoddi

Siidda olgomusea doaibmá dál máŋggabealat sadjin dáhpáhusaide ja čájáhusaide.

Geassemánnu 

Vuossárgga 14.6. rájes olgomuseas lea museaeamit deaivvadanlahkái juohke vahku vuo–bea dmu 11–12 ja 15–16 gitta borgemánu loahpa rádjai.

Gordnenvisti lea rievdaduvvon čájáhussadjin vuosttas háve badjel 20 jahkái! Zero Arctic -čájáhus muitala dutkanfidnus, mii gieđahalai árbedieđuin ja árbevirolaš huksema jurdagiiguin ávkkástallama ođđa dálkkádatustitlaš huksehusaid plánemis.

Suoidnemánnu 

Suomagielat oahpisteamit olgomuseas juohke gaskavahku ja bearjadat vahkuin 29–31 dii 11:00. Vahkuin 30-31 ii leat museaeamit.

Borgemánnu 

Duo 12.8. arkeologa Juha-Pekka Joona oahpásmuhttá guldaleaddjiid giellabálgá detáljaide. Giella: suomagiella.

Guovlluguovdasaš virtuáladilálašvuođaid ráidu joatkášuvvá borgemánus. Guovtte gáiddusdáhpáhusas beassat oahpásmuvvat Eanodaga guovllu diŋggaide, mat máhccet Suoma álbmotmuseas Sápmái. Vuosttaš dilálašvuođa giella lea davvisámegiella ja nuppi suomagiella.

Čakčamánnu 

Joatkašuvvi bargočájáhus: Mirhamstobu divvun 

6.9. álgá Eurohpá kulturbirasvahkku – Rájeheapme-temá

Museadiŋggaid máhccanávvudeapmi: Mii váldit vuostá Suoma riikkamusea sámediŋggaid čoakkáldaga. Nuvttá sisabeassan.

Čakčat mii ee. álggáhit áibbas ođđa virtuála dáhpáhusráiddu.

Mii ávvudit Sámemusea ja luondduguovddáš Siidda geassebaji rahpama olles dálu rahpandoaluin duorastaga 10.6.

Spiehkastatdilis min olgomusea doaibmá sadjin sihke dilálašvuođaide ja čájáhusaide. Rahpandoaluid áigge musea bargit muitalit olgomusea ođastusain olgomuseas dii 15-17. Tirro šilljobires lea vejolaš guldalit museaeamida juoiggasteamen.

Ođđa fiidná Siida Shopis juohke áššehas fidne 10% vuoládusa buot gávppi buktagiin!

Káfea-restoráŋŋa Sarrit fállá áibbas ođđa lanjainis Brita-gáhku ja káfe (6€).

Bures boahtin rahpat Siidda geassebaji ovttas minguin! Dilálašvuohta gulla sisabeassanbileahta haddái.

Sámemusea Siidda molsašuddi čuovgagovvačájáhus “Albmo olbmot” stelle oaidninláhkái Pekka Sammallahti čáhppesvilges čuovgagovaid davvi olbmuin sin árgabeaivvi birrasiin čieža sierra jahkelogus, gitta 1960-logu rájes. Guovddážis leat Deanu čázádaga ássit, muhto govat leat maiddái Anáris, Eanodagas, Soađegilis, Gárasavvonis, Jielleváris, Várjjagis ja Álaheaivuonas. Čájáhusa namma speadjalastá eamiálbmogiid vuogi gohčodit iežaset olbmui albma olmmožin.

Čájáhusa kuráhtorin lei Marja Helander. Helander lea dovddus čuovgagovvadáiddár, gii maŋimuš jagiid lea viiddidan barggus oanehisealligovaid dahkamii. Sámemusea Siida lea buvttadan čájáhusa.

Pekka Sammallahti čuovgagovvačájáhus Albma olbmot – Oikeita ihmisiä lea ovdan Sámemusea Siiddas, Anáris 23.6.2020-31.3.2021. Siida lea rabas geasi áigge juohke beaivvi 9 – 17.