Lahti museaid hálddus leamaš sámetekstiillat leat máhcahuvvon Sámemusea Siidii. Sámedávvirat luohpaduvvojedje Siidii maŋŋebárgga 19.8. Lahtis. Stuorra oassi dávviriin lea eret Ohcejogas.

 

Lahti museaid divššus leamaš dávvirat leat gullan Viipuri-vuođđudusa oamastan, Viipuri historjjálaš museas soađi dihte evakuerejuvvon Viipuri-čoakkáldahkii. Viipuri-čoakkáldat lea Lahti museain seailluhuvvon agálaš sajusteapmi, mas musea lea fuolahan logiid jagiid. Viipuri-vuođđudusa máhcaheapmi dahká vejolažžan dan, ahte mearkkašahtti čoakkáldagas sáhttit máhcahit sámetekstiillaid ruoktot Sápmái.

– Viipuri-vuođđudusa oamastan dávvirollisvuohta lea vuolggasajis bissovaš, ja dávviriid luohpadeapmi čoakkáldagas hui eahpedábálaš, njulgestaga áidnageardásaš. Mii gárjilaččat áddet bures čeardda ja álbmoga máttuid mearkkašumi ja dan, ahte sápmelaččaid vásihan massimiid dihte ovttaskasge dávviriid kultur- ja historjjálaš árvu sáhttá leat masá mihtitmeahttun. Dávvirat, mat dál luohpaduvvojit, leat oassi sámekultuvrra eaige gárjillaččaid muitalusa. Dat gullet sápmelaččaide ja danin Viipuri-vuođđudus máhcaha iluin tekstiillaid ruovttoluotta ruoktot, kommentere Viipuri-vuođđudusa áššealmmái Tarja Ranta.

 

Sámedávviriid guhkes mátki ruoktot

Lahti museaid divššus leamaš sámedávvirat leat tekstiillat jagiin 1800–1914. Stuorra oassi dávviriin lea eret Ohcejogas. Máhcaheapmi sisdoallá albmá ja nissona gávttiid ja gahpiriid, albmá boahkána ja nissona liinni.

Dávviriid máhcaheapmi ruoktot, repatriašuvdna, dahká vejolažžan dan, ahte sápmelaččat besset iežaset máttarvánhemiid dávviriid lusa.

– Mii leat hui giitevaččat dán máhcaheamis ja atnit árvvus Viipuri-vuođđudusa ja Lahti museaid mearrádusa. Sámedávviriin ja daid máhcahemiin lea stuorra mearkkašupmi sámeservošii ja dán dáhpáhusas erenomážit Ohcejoga guovllu sápmelaččaide. Go dávvirat máhccet Sápmái, daid sáhttit dutkat ovttas servošiin ja ná diehtu, man dat sisdollet, šaddá oassin ealli sámekultuvrra, dadjá Sámemusea Siidda museahoavda Taina Máret Pieski.

 

Lahti museat, Sámemusea Siida ja Viipuri-vuođđudus leat ovttasbarggus soahpan dávviriid repatriašuvnnas. Dávvirat luohpaduvvojedje Sámemusea Siidii Lahtis 19.8.2025. Báikki alde luohpadeamen dávviriid leigga Lahti museain čoakkáldathoavda Sari Kainulainen ja tekstiilakonserváhtor Eveliina Holopainen. Siiddas dávviriid vuostáiválddiiga amanueansa Marjo-Riitta Rantamäki ja konserváhtor Saara-Maija Pesonen. Historjjálaš bottu duođaštii maiddái politihkkára museahárjehallamis Lahti museain leamaš Lahti gávpotstivrra várreságadoalli Milla Bruneau.

 

– Lahti museaide lea hui dehálaš oažžut máhcahit iežas divššus leamaš dávviriid daid rivttes ruktui. Almmá iežas servoša ja kultuvrra haga dávvirat leat gielaheamit. Iežas kultuvrra konteavsttas dat fas ealáskit muitalit muitalusas, kommentere Lahti museaid museahoavda Tuulia Tuomi.

Govat: https://www.flickr.com/photos/siidainari/albums/72177720328627469

Lassidieđut

Lahti museat

Sari Kainulainen
Čoakkáldathoavda
tel. 050 518 4594
sari.kainulainen(at)lahti.fi

Tuulia Tuomi
Museahoavda
tel. 044 482 6658
tuulia.tuomi(at)lahti.fi

 

Sámemusea Siida

Anni Guttorm
Intendeanta, čoakkáldagat
tel. 0400 891 860
anni.guttorm(at)samimuseum.fi

 

Taina Máret Pieski
Museahoavda
tel. 050 535 1574
taina.pieski(at)samimuseum.fi

Geasi duoldan ságastallan Ohcejogas leamašan norgalaččaid rastábuođđu Deanus. Buođu ulbmilin lea caggat buggeluosa goargŋumis Detnui. Jurddan lea luoitit Atlántta luosa buođus čađa gođđat. Seammalágan rastábuođut leat ceggejuvvon badjel logi Davvi-Norgga luossajogaide, muhto Deanu buođđu lea dain stuorámus. 

Deanu eamiluossanálli lea njiedjan sakka ja oppalaš luossabivdogielddus lea bistán juo vihtta geasi. Dan oaidná ja dovdá Ohcejogas ja Deanu jaskkodan gáttiin. 

Joga ođđa vierisšládja buggeluossa dahje ’pink salmon’ lea okta máilmmi eanemus vuvdojuvvon luossanáliin. Danin go sáhka lea nu daddjon vierisšlájas, Norgga ja Suoma stáhtat háliidit caggat dan goargŋumis jogaide. 

Buot radikálamus dáin figgamušain lea dán gease Detnui ceggejuvvon 400 mehter govda rastábuođđu. Lea váttis áddet, manin Suoma stáhta dohkkeha buođu huksema oktasaš rádjejohkii. Buođđu heađušta Atlántta luosa goargŋuma Detnui. Báikkálaš guolásteaddjiin ja guolledutkiin lea fuolla buođu váikkuhusain. Jáhkkimis buođđu lea eambbo hehttehussan go ávkin Deanu eamiluossanállái. Ii oktage dieđalaš dutkamuš leat čujuhan, ahte buggeluossa livččii sivvan eamiluossanáli njiedjamii. 

Deanus lea geavvamin biologalaš ja sosiálalaš iskkus, man čuovvumušaid ii dieđe oktage. Suopma lea deattuhan Suoma ja Norgga gaskasaš guolástannjuolggadusain dan, ahte lea hui dehálaš árvvoštallat riskkaid ja dahkat ovddežis sohppon plánaid dan várás, ahte gávnnahuvvo buođu hehttet luosa ja eará guliid goargŋuma. 

Orru leamen nu ahte buođđu oažžu orrut, vaikko báikkálaš guolásteaddjit leat ovdanbuktán Norgga eiseválddiide ollu duođaštusaid das, ahte buođđu váttásmahttá ja juoba caggá eamiluosa goargŋuma. Áigugo Norga cegget maiddái boahttevaš jagiid rastábuođuid, mat mákset miljovnnaid, buggeluosa goargŋuma caggamii? Buggeluossa goargŋu jogaide juohke nuppi jagi. 

Buggeluossa lea báhcimin Detnui ja dainna galggašii beassat ávkkástallat vuoiggalaččat oktasaš rádjejogas. Buggeluossa lea erenomáš buorre biebmoguolli ovdal gođđama go dat goargŋu mearas johkii. Dál norgalaš fitnodagat ávkašuvvet buggeluosa buođđumis ruđalaččat. Deanu sápmelaččat Suoma bealde ožžot duhtat skoldehasaide. 

Buggeluossa fállá vejolašvuođa hárjehit johkasámi bivdokultuvrra ja sirdit árbedieđu boahttevaš buolvvaide. Lean čuvvon dán gease go hárjánan guolásteaddjit leat oahpistan ođđa Deanu suhkkiid ja buggeluosa golgadeaddjiid, ja dolgevuokkat leat čadnon. 

Buggeluossa lea ođđa vejolašvuohta maiddái Deanu guolástanturismii. Leahan Suoma stáhta guođđán riikamet áidna sámeeanetlogu gieldda nappo Ohcejoga birget okto heahtedilis, man Deanu eamiluossanáli njiedjan dagahii. Dán sivas guovlu massá badjel 5 miljon euro sisaboađu jahkásaččat. 

Sámiin lea eamiálbmogin vuođđolágas dorvvastuvvon riekti hárjehit ja ovddidit iežaset giela ja kultuvrra. Dát riekti guoská maiddá sámiid árbevirolaš ealáhusaide dego guolásteapmái. Luossabivdu lea mávssolaš oassi johkasámi kultuvrras. 

Dát luossageassi lea jo meattá, muhto geasi 2027 hárrái Suoma stáhta berre fuolahit, ahte Norga ii cegge rastábuođu Detnui. Oktasaš joga bivdu, buggeluossage, gullá maiddái Deanu Suoma beal sámiide. 

Máilbmi nuppástuvvá ja sámit leat álo leamašan čeahpit vuogáiduvvat. Buggeluosa bivdin doarju johkasámi guolástanárbevieru ealáskeami. Niegadeapmi eamiluosa máhccamis ii dan daga. Buggeluossa gullá Deanuleagi ođđa boradanbeavdái. 

 

Taina Máret Pieski, museahoavda, Sámemusea Siida

Sámemusea Siidda searvvušlaš fidnu čielggada, mo ruoktot máhccan sámedávvirat šaddet buoremusat oassin ealli sámekultuvrra. Ruhtadeapmi joatká Suoma Kulturfoandda gillilis sámekultuvrra ja sámegielaid doarjuma.

Sámi kulturárbbi leat čoaggán Eurohpá museaide ja dutkanlágádusaide 1600-logu rájes, ja sámeváinniid hávddiid rievideapmi dutkanulbmiliidda joatkašuvai 1900-logu rádjái. Sullii 50 000 sámedávvira leat áin Eurohpá museaid čoakkáldagain.

Dán áigge čoakkáldagaid čoagginhistorjjá dárkkodit kritihkalaččat. Mainna vuoigatvuođain daid čogge ja geaidda dat iešalddes gullet?

Sámemusea Siida lea ovddidan sámečoakkáldagaid máhcaheami dahjege repatriašuvnna jo logijagi áigge. Jagis 2021 Suoma álbmotmusea máhcahii Siidii badjel 2 200 dávvira sámečoakkáldagas, ja repatriašuvdnaproseassat leat dálge jođus máŋggain eurohpalaš museain. Siidda bargu lea ožžon máŋggaid riikkaidgaskasaš dovddastusaid, earret eará Europa Nostra -bálkkašumi 2022 ja Jagi eurohpalaš musea ja Suoma Jagi musea tihttela 2024.

Kulturfoanda juolludii 850 000 euro Siidda golmmajagát Ellos min árbi! -fidnui, mas dutkat ja ovddidit sápmelaš vugiid prosesseret dávviriid máhcaheami ovttas servošiin. Ulbmilin lea almmustahttit dieđu ja dutkanbohtosiid, maid maiddái eará eamiálbmotmuseat sáhttet atnit ávkin. Boađusin šaddá maiddái Máhccan – johttičájáhus, dieđalaš artihkkalat, buoremus vuogádagat -oahpistangirji, podcast-ráidu ja riikkaidgaskasaš konfereansa repatriašuvnna fáttás.

Ruoktot máhccan dávviriid ovddit oamasteaddjiin ja geavahanhistorjjás čoaggit dieđu bargobájiin, main sámeservošat besset oahpásmuvvat máttarvánhemiid dávviriidda muittašeami, dutkama ja ođđa mearkkašumi addima bokte. Dán searvvušlaš proveniensadutkamuša mielde dávviriidda laktáseaddji diehtu ja dáidu máhccá oassin ealli sámekultuvrra.

Dávviriid máhcaheapmi ii nappo leat dušše daid sirdin báikkis nubbái, muhto maiddái symbolalaš proseassa, mii nanne sápmelaš identitehta ja kultuvrra jotkkolašvuođa.

“Suoma Kulturfoanda lea ovdal dorjon Siidda váldočájáhusa ođasmahttimis. Dál lea vuorus musealogalaččat ođđa ja mearkkašahtti rahpan, mas dávviriid máhcaheapmi čadnojuvvo servoša máhttui aktiivvalaš proseassan. Museadávvirat máhccet fysalaččat, kultuvrralaččat ja vuoiŋŋalaččat oassin ealli kultuvrra”, dadjá Suoma Kulturfoandda fitnodatjođiheaddji Susanna Pettersson.

“Mii háliidit dutkat ja ovddidit sápmelaš vuogi dahkat dávvirdutkamuša, dávviriid ruoktot máhccama ja ovttasbarggu. Jus lihkostuvvá, min fidnu buktá ođđa dieđu ja vásáhusa earáge eamiálbmogiid ja olles museamáilmmi buorrin”, dadjá Sámemusea Siidda museahoavda Taina Máret Pieski.

Sámemusea Siida lea Anára girkosiiddas. Dat lea riikkaviidosaš sámekultuvrra vástumusea Suomas ja guovllulaš vástumusea kulturbirasbargguid oktavuođas sámiid ruovttuguovllus.

Lassidieđut

Taina Máret Pieski

Sámemusea Siidda museahoavda

050 535 1574

tainamaret.pieski@samimuseum.fi

 

Susanna Pettersson

Suoma Kulturfoandda fitnodatjođiheaddji

susanna.pettersson@skr.fi

Dán giđa máŋggat sápmelaččaide dehálaš áššit leat ovdánan suopmelaš servodagas buoret guvlui. Varrasamos ođasin oaččuimet gullat, ahte sámediggelága ođasmahttin ovdána riikkabeivviin go vuođđoláhkaváljagotti almmustahtii smiehttamušas. Ođas lea vurdojuvvon, daningo ođasmahttin ii leat lihkostuvvan golbma ovddit ráđđehusbajis.

Evangelalaš-luteralaš girku “Sápmelaččat girkus” -fidnu nogai gieskat. Fidnu ulbmilin lei burgit gealdagiid girku ja sápmelaččaid gaskkas ja nannet sápmelaččaid osolašvuođa girkus. Fidnu loahpas earkebisma Tapio Luoma ovdanbuvttii evangelalaš-luteralaš girku ándagassiiátnuma sápmelaččaide 8. miessemanu Turku duopmogirkus lágiduvvon loahppaipmilbálvalusas.

Earkebisma Luoma dovddastii, ahte girku lea oassálastán sápmelaš kultuvrra ja identitehta hávkadeapmái. Son dajai, ahte girku ii leat gudnejahttán sápmelaččaid álbmotlaš identitehta ja kultuvrra, muhto baicce iežas oasil dorjon sin váldoálbmogii assimilerema ja sin giela ja kultuvrra hávkadeami. Anán dán soabadeami dagu stuorra árvvus.

Mu jáhkku maiddái suopmelaš riektelágádusa doibmii sámeáššiin oaččui nannehusa, go áššáskuhtti mearridii loahpahit rihkusdutkama, mii laktásii jagi 2023 Sámediggeválggaide. Áššáskuhtti oaivvilda, ahte Sámedikki válgalávdegottis ja stivrras lei dohkálaš sivva čovdosiidda, erenomážit go váldit vuhtii ON:id komiteaid čovdosiid sápmelaččaid iešmearridanrievttis.

Sápmelaččaid duohtavuohta- ja soabadankommišuvnna bargu lea loahppamuttus, go dat bárrahiin válmmaštallá loahpparaportta Suoma stáhtii. Raporta luohpaduvvo juovlamánus riikamet ráđđehussii. Gažaldagas lea historjjálaš bargu, masa háliidan addit buot iežan doarjaga. Kommišuvnna barggu mearkkašupmi čielgá goittotge easkka dan maŋŋá, go mii oaidnit, mo stáhta ollašuhttá kommišuvnna evttohusaid. Ságastallan ja olbmuid vásáhusaid ovdanbuktin lea dehálaš, muhto duođalaš nuppástus dáhpáhuvvá easkka albma politihkalaš daguid bokte.

Sámemusea Siidda hoavdan illudan riikkaidgaskasaš bálkkašumiin, maid min musea lea fidnen ja stuorra beroštumis sámekultuvrii. Musea deháleamos barggu eamiálbmotmusean bargat goittotge ovttas sámeservošiiguin.

Danin illudan otne Suoma kulturfoandda mearrádusas doarjut min musea doaimma mearkkašahtti veahkeruđain. Mii beassat ovddidit min máttarvánhemiid dávviriid ruoktot máhccama Eurohpá museain, maid hálddus leat áin sullii 50 000 sámiid museadávvira.

Sámeservošiin lea stuorra dárbu ja vuoigatvuohta beassat guoskkahussii máttarvánhemiid dávviriiguin ja čuovgagovaiguin musea searvvušlaš doaimma bokte. Suomas ovdáneapmi lea leamaš ovdamearkkalaš. Suoma álbmotmusea máhcahii olles sámedávvirčoakkáldagas Siidii jagis 2021. Davvibađaeatnama musea dagai vástideaddji mearrádusa mannan jagi. Ovdal dán Vapriikki ja muhtin earátge museat leat máhcahan sámedávviriid Siidii.

Repatriašuvdna dahjege dávviriid ruoktot máhccan lea álgu aitosaš kulturárbbi máhcahanbargui. Dat lea geaidnu duođalaš návccaiduvvamii ja buorráneapmái ja sápmelaš iešdovddu ja identitehta nanosmuvvamii. Jáhkán, ahte buoremus dáhpáhusas Siida sáhttá joatkit Sápmelaččaid duohtavuohta- ja soabadankommišuvnna ja evangelalaš-luteralaš girku johtuibidjan soabadanbarggu. Háliidan jáhkkit, ahte suopmelaš servodat johtá sápmelaččaiguin soabadeami ja buoret boahttevuođa guvlui.

 

Taina Máret Pieski, museahoavda, Sámemusea Siida

Sámemusea Siidda čoakkáldagat leat viidon mearkkašahtti priváhtaskeŋkejumiin, go Aino Guttorm luohpadii museai iežas vánhemiid, Hans ja Terttu Guttorma, viiddis kulturárbečoakkáldaga Ohcejogas. Skeŋkejupmi sisdoallá badjel čuođi sámedávvira, viiddis čuovgagovvačoakkáldaga 1990–2010-loguin, áviisačuohpusčoakkáldaga jagiin 1953–2012 ja eará arkiivamateriála, mii laktása sámekultuvrii ja bearašhistorjái.

Syrjälä Hans árbi

Hans Guttorm, dahjege “Syrjälä Hans”, riegádii jagis 1927 ja bajásšattai Syrjälä dálus Deatnogáttis. Su áhčči lei Aslak Guttorm (“Polis-Ásllat”, r. 1880, j. 1964) ja eadni Anni is. Lukkari r. 1886, j. 1964. Skeŋkejumis lea mielde earret eará Polis-Ásllaha virgejáhkka ja jagis 2001 boares Syrjälä málle mielde dahkkon ládjogahpir, masa Hans duddjui muoras čoarvvi. Guhkes bargokarrieara ealáhusdoallin Ohcejoga girkosiiddas bargan Hans sirdašuvai maŋŋelis gieldda bálvalussii. Astoáiggis Hans dokumenterii ja govvii aktiivvalaččat báikkálaš dáhpáhusaid 1990-logu rájes. Hans jámii jagis 2011.

Terttu Guttorm – oahpaheaddji, váikkuheaddji ja systemáhtalaš arkiverejeaddji

Terttu Guttorm (is. Tuominen) bođii Ohcejohkii oahpaheaddjin jagis 1952. Son náitalii Hans Guttormiin jagis 1954 ja bearrašii riegádii golbma máná: Aino (1956), Bigga (1959) ja Heikki Aslak (1961).

Oahpaheaddji barggu lassin Terttu doaimmai Ohcejoga girjerádjodikšun ja dagai báikkálašhistorjjá gielddapolitihkas, go son válljejuvvui jagis 1973 Ohcejoga gielddastivrra vuosttas nissonlahttun. Terttu systemáhtalašvuohta oidnui erenomážit áviisačuohpusčoakkáldagas, mas juohke artihkal lei fuolalaččat merkejuvvon gáldodieđuiguin.

Ealli muitu ja mearkkašahtti kulturdahku

Aino Guttorm muitala, ahte su vánhemat ledje aktiivvalaš doaibmit sihke sámekultuvrra- ja dujiid ja báikkálaš servviid, dego SPR, Ohcejoga eaktodáhtolaš čáskadangotti ja oahpaheaddjiid searvvi OAJ bargguin.

Skeŋkejumi dárkkisteapmi ovttas Ainoin attii olu lassidieđu dávviriid geavahanhistorjjás ja dávviriid konteakstadiehtu, man son lea čohkken, lea hui divrras museabargui, muitala amanueansa Marjo-Riitta Rantamäki.

Sámemusea Siiddas materiála digitaliserejuvvo ja logahallojuvvo bárrahiin ja boahttevuođas čoakkáldahkii lea vejolaš oahpásmuvvat Sámemuseas.

Aino Guttorm dahká dál duogášdutkamuša eadnis biografiija várás. Skeŋkejumi bokte Terttu ja Hans Guttorma kulturárbebargu oažžu árvugas báikki Sámemuseas oassin oktasaš muittu.

 

Lassidieđut:

Amanueansa Marjo-Riitta Rantamäki, tel. 040 5715670

marjo-riitta.rantamaki@samimuseum.fi

 

Aino Guttorm, tel. 050 4305375

 

Sámemusea Siidda ja Meahciráddehusa Luonddubálvalusaid oktasaš dieđáhus

Meahciráđđehus ja Sámemusea Siida leat soahpan čájáhusdoaimma sirdimis musea vuollái

 

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat ja Sámemusea Siida leat soahpan, ahte musea hálddašišgoahtá oalát Siidda čájáhusdoaimma. Rievdadus boahtá fápmui suoidnemánus 2025.

Sámemusea Siida lea doaibman jagi 1998 rájes sihke Sámemusean ja Davvi-Lappi luondduguovddážin. Dan váldočájáhus Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme muitala sámekultuvrras ja Davvi-Lappi luonddus. Čájáhus ođaduvvui 2020-2022 Sámemusea ja Meahciráđđehus Luonddubálvalusaid ovttasbarggus, ja ođđa čájáhusa leat rámiidan sakka. Jagis 2024 Sámemusea ja Davvi-Lappi luondduguovddáš Siida válljejuvvui Jagi musean Suomas, ja Sámemusea bálkkašuvvui maid Jagi eurohpalaš musean.

Ođđa soahpamuša mielde čájáhusdoaimma hálddašeapmi, golut ja boađut – maiddái boađut, mat bohtet bileahtaid vuovdimis – sirdásit ollásit Sámemusea Siidda vástun. Rievdadus guoská sihke váldočájáhusa ja daid molsašuvvi čájáhusaid, mat leat guovtti lanjas. Dál bileahttavuovdinboađut leat juhkkojuvvon Meahciráđđehusa ja Sámemusea gaskkal.

Čájáhusdoaimma sirdin laktása Luonddubálvalusaid ulbmilii bidjat návccaidis ja resurssaidis vel čielgasabbot iežas váldobargguide, nappo gáhttet luonddu ja buvttadit bálvalusaid luonddus johtimii, nu mo rievdan ruhtadilli gáibida.

– Luonddusisdoalut, maid Meahciráđđehus lea buvttadan váldočájáhussii, bissot ain váldočájáhusa oassin, muitala Katja Heikkinen Meahciráđđehusa Luonddubálvalusain. Dan lassin Meahciráđđehusa Luonddubálvalusain leat Siiddas áššehasbálvaleapmi ja lanjat, maidda eai leat boahtimin rievdadusat, muitala bálvalanoamasteaddji Katja Heikkinen Meahciráđđehusa Luonddubálvalusain.

Rievdadusa maŋŋá Siida namma báhcá dušše Sámemusea atnui.

– Rievdadus addá Sámemuseai vel buoret vejolašvuođaid muitalit sámekultuvrras ja -dáidagis Siidda čájáhusain. Sámemusea latnja- ja sadjegolut goittotge divrot ja dása dárbbašat stáhta doarjaga, muitala sámemuseahoavda Taina Máret Pieski.

 

Lassedieđut:

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat: Bálvalanoamasteaddji Katja Heikkinen, tel. 040 6587092

Sámemusea Siida: Museahoavda Taina Máret Pieski, tel. 050 5351574

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida lea jagi 2024 olahan historjjálaš galledeaddjiloguid. Statistihkaid mielde Siidda dáhpáhusain ja čájáhusain gallededje oktiibuot badjelaš 82 000 olbmo, mii lea badjel 20 proseantta eanet go ovddit olahus jagis 2023 (68 000). Suoidnemánnu lei erenomáš bivnnut ja čájáhusaid fitne oaidnimin 14 000 olbmo, eanet go goassige ovdal ovtta mánotbajis.

Čájáhusaid lassin guossit leat atnán ávkin dálu eará bálvalusaid, nugo Meahciráđđehusa ja Badje-Lappi luondduguovddáža áššehasbálvalusa, turismarávvema, restoráŋŋa Sarriha ja museagávppi Siida Shop. Siiddas gallestalle mannan jagi hirbmosit olbmot, uksalohki coahkehii 140 000 geardde.

– Mii leat giitevaččat ahte Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda oktasaš čájáhus, Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme, lea geasuhan gussiid ja lea bálkkašuvvon Suoma musealihtu Jagi musea -bálkkašumiin, giitala erenomášáššedovdi Kirsi Ukkonen Badje-Lappi luondduguovddáš Siiddas.
– Čájáhussamet čalmmustahttá luonddu ja kultuvrra nana oktavuođa, ja dan vehkiin mii sáhttit čájehit dan man dehálaš lea fuolahit ahte luondu ja kultuvra seilot ođđa buolvvaide, Ukkonen joatká ja giitá váimmolaččat čájáhusgussiid.

Jagi 2024 beaggimii váikkuhii olu Sámemusea vuoitán European Museum of the Year Award ja Suoma musealihtu ja ICOM Suoma mieđihan Jagi musea -bálkkašupmi. Bálkkašumit bokte beroštumi erenomážit miessemánu maŋŋá, ja bileahtaid oastin lassánii mealgat go veardida ovddit jagiide. Maiddái dábálaččat jaskadut mánotbajiin, cuoŋo-miessemánus ja golggot-skábmamánus, leat fitnan čielgasit eanet olbmot.

Galledeaddjiin ledje suopmelaččat 37 proseantta ja olgoriikalaččat 63 proseantta. Olgoriikalaččat ledje eanáš duiskalaččat ja fránskalaččat. Buohkanassii Siiddas gallededje mannan jagi olbmot 110 riikkas. Joavkoturisttaid ossodat bisui sullii ovddit jagiid dásis, sullii 30 proseanttas. Čájáhusofelastimat ordnejuvvojedje oktiibuot 455, dat maid eanet go ovdal.

– Boktá ilu ahte sámekultuvra lea beroštahttán álbmogiidgaskasaččat. Musea ožžon bálkkašumit leat ain lasihan beroštumi. Buot dehálamos bargomet dahkkojuvvo liikká stuorra guossemeriid olggobealde, ovttas sámeservošiin, dadjá sámemuseahoavda Taina Máret Pieski.

Jahki 2024 lei Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidii máŋgga láhkai dehálaš ja čájehii, man stuorra váikkuhus luonddu ja kultuvrra oktavuođa ovdanbuktimis sáhttá leat. Siida joatká barggu dan ovdii, ahte sáhttá dás duohkoge fállat fiinna vásáhusaid, mat báhcet jurdagiidda ja lasihit diđolašvuođa sámekultuvrras ja davvi luonddu erenomášvuođas.

 

Lassidieđut: Márkanfievrrideapmivásttideaddji Taija Aikio, taija.aikio(at)samimuseum.fi, +35840 484 7329

Dán váhku Upopoy nappo Álbmotlaš Ainumusea ja párkka delegašuvdna Hokkaidos, Japanis, galleda Sámemusea Siidda. Ainuid kulturvuođđudus ja Sámemusea ođasmahttiba seammás maid ovttasbargošiehtadusaska. Dan ulbmilin lea ovddidit álgoálbmogiid gaskasaš kulturovttasbarggu earret eará museačájáhus- ja bargilonohallamiin.

 

Sámemusea lea bargan ovttas Japana álgoálbmogiin, ainuiguin jo 1980-logu rájes. Dalle gallededje goabbáge guvlui Hokkaidos leahkki Shiraoi Ainuid Álbmotmusea sihke Anára sámemusea, Sámeradio ja sámi parlameantta gaskkas. Jagi 1984 Ainuid Álbmotmusea ja Anára Sámemusea vuolláičáliiga ovttasbargo- ja ustitvuođajulggaštusa ovddidit “min kultuvrraid, historjjá ja identitehta dutkamuša ja seailluheami”.

 

Dán vahku Anára Sámemusea galledit Hokkaido Upopoys boarrásut veahkkejođiheaddji Noriyuki Abe ja Hikaru Jono Ainuid Kulturvuođđudusas, várredoaimmahusjođiheaddji Masahiro Nomoto ja duojár Yomaru Yamamichi Álbmotlaš Ainumuseas ja párkkas sihke dulka Mio Yachita. Galledeami ulbmilin lea ođasmahttit ovttasbargošiehtadusa ja nannet ovttasbarggu erenoamážit museaorganisašuvnnaid gaskkas. Seammás guossit oahpásmuvvet ođasmahtton Sámemuseai ja dan čájáhusaide.

 

Ainut leat Japana álgoálbmot, geaid árbevirolaš ássanguovlu lea leamaš Japana davábeale sullos Hokkaidos sihke Kuriillain ja Sahalinas. Upopoy-guovddáš lea Hokkaidos Poroto-jávrri gáttis ja dat doaibmá álbmotlaš ainukultuvrra ealáskeami ja ovdáneami guovddážin. Upopoy mearkkaša ainugillii “lávlut ovttas stuorra joavkkuin”.  Upopoyii gullet Álbmotlaš Ainumusea ja párka, main ealáskahttet ja čájehit ainukultuvrra. Guovddážis lea maid Muitobáiki, gos leat sierra universitehtain dolin dutkanulbmiliidda goivojuvvon, máhcahuvvon ainujábmiid muitoseremoniija- ja seailluhansajit.

 

 Lassidieđut: Museahoavda,Taina Máret Pieski, taina.pieski(at)samimuseum.fi,Tel. 050 5351574

Soađegili Soabbatjávrri gátti Juigietti (Juikenttä) arkeologalaš čuozáhagas gávdne jagi 1962 dutkanroggamiin guokte ullogákkesbihtá. Gággásiid leat dutkan guokte maŋimuš jagi aktiivvalaččat. Gávdnon gággásiidda lea dál dahkkon rádiočitnaahkemeroštallan ja daid ahkin lea gávnnahuvvon sullii 600 jagi. Gággásat leat gođđojuvvon 1400-logus mKr. ja dat gullet dakko bokte gaskaáigái. Juigietti gávdnosiin leat gieskat dutkan maid metálladávviriid álgoávdnasiid ja bárrásii dutket gávdnon dorkasiid.

Sámeguovllu arkeologalaš tekstiilagávdnosat leat erenomáš hárvenaččat. Aiddo dál Soađegili Juigietti gággásat leatge Sámeguovllu boarrásamos gággásat, mat leat gávdnon. Dat leat seammás maid davimus gággásat, leat leat gávdnon Suomas, mat sisttisdollet indigotiinna dahjege alit ivdneávdnasa. Savukoski Mukkalas ja Eanodaga Márkanis gávdnon tekstiilabázahusat leat sullii 200 jagi nuorabut.

Gággásiid rekonstrueremat Sámemusea Siidii

Sámemusea Siida lea riikkaviidosaš ovddasvástideaddji musea, man spesiálasuorgi lea sámekultuvra ja dat lea guvllolaš ovddasvástideaddji musea kulturbirasbargguin sámiid ruovttuguovllus. Siiddas Anáris lea golggotmánu 2024 rájes smávvačájáhus, gos leat oaidnin láhkai rekonstruerejuvvon gággásat, láiggit ja tekstiilabargoreaiddut, mat laktásit Juigietti gávdnosiid dutkamii.

Arkeologa FT Krista Wright lea analyseren arkeologalaš tekstiillaid láiggiid, gákkesráhkadusaid ja ullofiberiid. Arkeologalaš gággásat leat erenomáš rašit. Danne tekstiilagávdnosat dutkojuvvojit eanaš mikroskohpain ja analyseremiin smávva fiiberčájánasaid. Juigietti gággásiid ávnnas lea ullobeallemas (villapalttina), mii lei dábálaš gákkesráhkadus gaskaáiggis. Gággásiin ledje goittotge ollu erenomášiešvuođat, maid čielggadeapmi gáibidii dan, ahte gođđojuvvojit originála seammá sullasaš gákkesrekonstrueremat.

Siiddas leat oaidnin láhkai dutkamušgággásat, maid lea gođđán čeahpes Hannele Köngäs. Gággásat leat gođđojuvvon gaskaáigái mihtilmas gákkesmuoraiguin. Čuočča- ja gođđinláiggit leat bodnojuvvon gieđaiguin snáldduin nu, ahte dat mannet sierra guovlluide, vai dat vástidit Juigietti láiggiid. Dutkamuš ja rekonstrueremat dahkkojuvvojedje tekstiiladutkamuššii spesialiseren Agnes Geijera vuođđudusa doarjagiin.

Juigietti gággásat muitalit Sámi gávpeoktavuođain

Ođđa dutkamušain lea čielgan, ahte Juigietti gággásiid ullu vástida kvalitehtas dáfus fiinna gaskaáigásaš englándalaš ullu. Dat lei iežas áigge okta dehálamos gávpegálvvuin Eurohpas. Gággásat leat báidnojuvvon čáhppesalihin indigonávrašiin. Dat leamašan dolin mihá čábbát, vaikke leatge dán áigge čáhppesruškadat, go leat leamašan eanavuođus jahkečuđiid.

Juigietti gággásiid leat jáhkkimis gođđán Englándda, Hollándda dahje Duiskka guovllus, mat ledje 1400-logus tekstiilabuvttadeami dehálaš guovddážat. Eandalii Hansagávpejaččat gaskkustedje gággásiid miehtá Nuortameara. Alit ivdni leažžá buvttaduvvon Duiskkas, gos indigonávraša gilve viidát. Juigiettis leat gávdnon maid Davvi-Duiskkas duddjojuvvon beavdeniibbit, mii maiddái muitala viiddes ja aktiivvalaš gaskaáiggi gávpefierpmádagas. Soađegili Soabbada bokte manai Finnmárkkubálggis, mii ovttastahtii Jiekŋameara ja Mearrabađa johtolagaid. Juigieddái ullobeallemasgággásat leat dakko bokte sáhttán fievrasit historjjálaš gávpejohtolagaid mielde nuortin, oarjin dahje davvin.

Lassidieđut

Intendeanta Eija Ojanlatva, Sámemusea Siida, eija.ojanlatva(at)samimuseum.fi

Dutki FT Krista Wright, Helssega universitehta, krista.wright(at)helsinki.fi