Sámemusea Siidda čoakkáldagat leat viidon mearkkašahtti priváhtaskeŋkejumiin, go Aino Guttorm luohpadii museai iežas vánhemiid, Hans ja Terttu Guttorma, viiddis kulturárbečoakkáldaga Ohcejogas. Skeŋkejupmi sisdoallá badjel čuođi sámedávvira, viiddis čuovgagovvačoakkáldaga 1990–2010-loguin, áviisačuohpusčoakkáldaga jagiin 1953–2012 ja eará arkiivamateriála, mii laktása sámekultuvrii ja bearašhistorjái.

Syrjälä Hans árbi

Hans Guttorm, dahjege “Syrjälä Hans”, riegádii jagis 1927 ja bajásšattai Syrjälä dálus Deatnogáttis. Su áhčči lei Aslak Guttorm (“Polis-Ásllat”, r. 1880, j. 1964) ja eadni Anni is. Lukkari r. 1886, j. 1964. Skeŋkejumis lea mielde earret eará Polis-Ásllaha virgejáhkka ja jagis 2001 boares Syrjälä málle mielde dahkkon ládjogahpir, masa Hans duddjui muoras čoarvvi. Guhkes bargokarrieara ealáhusdoallin Ohcejoga girkosiiddas bargan Hans sirdašuvai maŋŋelis gieldda bálvalussii. Astoáiggis Hans dokumenterii ja govvii aktiivvalaččat báikkálaš dáhpáhusaid 1990-logu rájes. Hans jámii jagis 2011.

Terttu Guttorm – oahpaheaddji, váikkuheaddji ja systemáhtalaš arkiverejeaddji

Terttu Guttorm (is. Tuominen) bođii Ohcejohkii oahpaheaddjin jagis 1952. Son náitalii Hans Guttormiin jagis 1954 ja bearrašii riegádii golbma máná: Aino (1956), Bigga (1959) ja Heikki Aslak (1961).

Oahpaheaddji barggu lassin Terttu doaimmai Ohcejoga girjerádjodikšun ja dagai báikkálašhistorjjá gielddapolitihkas, go son válljejuvvui jagis 1973 Ohcejoga gielddastivrra vuosttas nissonlahttun. Terttu systemáhtalašvuohta oidnui erenomážit áviisačuohpusčoakkáldagas, mas juohke artihkal lei fuolalaččat merkejuvvon gáldodieđuiguin.

Ealli muitu ja mearkkašahtti kulturdahku

Aino Guttorm muitala, ahte su vánhemat ledje aktiivvalaš doaibmit sihke sámekultuvrra- ja dujiid ja báikkálaš servviid, dego SPR, Ohcejoga eaktodáhtolaš čáskadangotti ja oahpaheaddjiid searvvi OAJ bargguin.

Skeŋkejumi dárkkisteapmi ovttas Ainoin attii olu lassidieđu dávviriid geavahanhistorjjás ja dávviriid konteakstadiehtu, man son lea čohkken, lea hui divrras museabargui, muitala amanueansa Marjo-Riitta Rantamäki.

Sámemusea Siiddas materiála digitaliserejuvvo ja logahallojuvvo bárrahiin ja boahttevuođas čoakkáldahkii lea vejolaš oahpásmuvvat Sámemuseas.

Aino Guttorm dahká dál duogášdutkamuša eadnis biografiija várás. Skeŋkejumi bokte Terttu ja Hans Guttorma kulturárbebargu oažžu árvugas báikki Sámemuseas oassin oktasaš muittu.

Lassidieđut:

Amanueansa Marjo-Riitta Rantamäki, tel. 040 5715670

marjo-riitta.rantamaki@samimuseum.fi

Aino Guttorm, tel. 050 4305375

Sámemusea Siidda ja Meahciráddehusa Luonddubálvalusaid oktasaš dieđáhus

Meahciráđđehus ja Sámemusea Siida leat soahpan čájáhusdoaimma sirdimis musea vuollái

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat ja Sámemusea Siida leat soahpan, ahte musea hálddašišgoahtá oalát Siidda čájáhusdoaimma. Rievdadus boahtá fápmui suoidnemánus 2025.

Sámemusea Siida lea doaibman jagi 1998 rájes sihke Sámemusean ja Davvi-Lappi luondduguovddážin. Dan váldočájáhus Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme muitala sámekultuvrras ja Davvi-Lappi luonddus. Čájáhus ođaduvvui 2020-2022 Sámemusea ja Meahciráđđehus Luonddubálvalusaid ovttasbarggus, ja ođđa čájáhusa leat rámiidan sakka. Jagis 2024 Sámemusea ja Davvi-Lappi luondduguovddáš Siida válljejuvvui Jagi musean Suomas, ja Sámemusea bálkkašuvvui maid Jagi eurohpalaš musean.

Ođđa soahpamuša mielde čájáhusdoaimma hálddašeapmi, golut ja boađut – maiddái boađut, mat bohtet bileahtaid vuovdimis – sirdásit ollásit Sámemusea Siidda vástun. Rievdadus guoská sihke váldočájáhusa ja daid molsašuvvi čájáhusaid, mat leat guovtti lanjas. Dál bileahttavuovdinboađut leat juhkkojuvvon Meahciráđđehusa ja Sámemusea gaskkal.

Čájáhusdoaimma sirdin laktása Luonddubálvalusaid ulbmilii bidjat návccaidis ja resurssaidis vel čielgasabbot iežas váldobargguide, nappo gáhttet luonddu ja buvttadit bálvalusaid luonddus johtimii, nu mo rievdan ruhtadilli gáibida.

– Luonddusisdoalut, maid Meahciráđđehus lea buvttadan váldočájáhussii, bissot ain váldočájáhusa oassin, muitala Katja Heikkinen Meahciráđđehusa Luonddubálvalusain. Dan lassin Meahciráđđehusa Luonddubálvalusain leat Siiddas áššehasbálvaleapmi ja lanjat, maidda eai leat boahtimin rievdadusat, muitala bálvalanoamasteaddji Katja Heikkinen Meahciráđđehusa Luonddubálvalusain.

Rievdadusa maŋŋá Siida namma báhcá dušše Sámemusea atnui.

– Rievdadus addá Sámemuseai vel buoret vejolašvuođaid muitalit sámekultuvrras ja -dáidagis Siidda čájáhusain. Sámemusea latnja- ja sadjegolut goittotge divrot ja dása dárbbašat stáhta doarjaga, muitala sámemuseahoavda Taina Máret Pieski.

Lassedieđut:

Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat: Bálvalanoamasteaddji Katja Heikkinen, tel. 040 6587092

Sámemusea Siida: Museahoavda Taina Máret Pieski, tel. 050 5351574

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida lea jagi 2024 olahan historjjálaš galledeaddjiloguid. Statistihkaid mielde Siidda dáhpáhusain ja čájáhusain gallededje oktiibuot badjelaš 82 000 olbmo, mii lea badjel 20 proseantta eanet go ovddit olahus jagis 2023 (68 000). Suoidnemánnu lei erenomáš bivnnut ja čájáhusaid fitne oaidnimin 14 000 olbmo, eanet go goassige ovdal ovtta mánotbajis.

Čájáhusaid lassin guossit leat atnán ávkin dálu eará bálvalusaid, nugo Meahciráđđehusa ja Badje-Lappi luondduguovddáža áššehasbálvalusa, turismarávvema, restoráŋŋa Sarriha ja museagávppi Siida Shop. Siiddas gallestalle mannan jagi hirbmosit olbmot, uksalohki coahkehii 140 000 geardde.

– Mii leat giitevaččat ahte Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda oktasaš čájáhus, Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme, lea geasuhan gussiid ja lea bálkkašuvvon Suoma musealihtu Jagi musea -bálkkašumiin, giitala erenomášáššedovdi Kirsi Ukkonen Badje-Lappi luondduguovddáš Siiddas.
– Čájáhussamet čalmmustahttá luonddu ja kultuvrra nana oktavuođa, ja dan vehkiin mii sáhttit čájehit dan man dehálaš lea fuolahit ahte luondu ja kultuvra seilot ođđa buolvvaide, Ukkonen joatká ja giitá váimmolaččat čájáhusgussiid.

Jagi 2024 beaggimii váikkuhii olu Sámemusea vuoitán European Museum of the Year Award ja Suoma musealihtu ja ICOM Suoma mieđihan Jagi musea -bálkkašupmi. Bálkkašumit bokte beroštumi erenomážit miessemánu maŋŋá, ja bileahtaid oastin lassánii mealgat go veardida ovddit jagiide. Maiddái dábálaččat jaskadut mánotbajiin, cuoŋo-miessemánus ja golggot-skábmamánus, leat fitnan čielgasit eanet olbmot.

Galledeaddjiin ledje suopmelaččat 37 proseantta ja olgoriikalaččat 63 proseantta. Olgoriikalaččat ledje eanáš duiskalaččat ja fránskalaččat. Buohkanassii Siiddas gallededje mannan jagi olbmot 110 riikkas. Joavkoturisttaid ossodat bisui sullii ovddit jagiid dásis, sullii 30 proseanttas. Čájáhusofelastimat ordnejuvvojedje oktiibuot 455, dat maid eanet go ovdal.

– Boktá ilu ahte sámekultuvra lea beroštahttán álbmogiidgaskasaččat. Musea ožžon bálkkašumit leat ain lasihan beroštumi. Buot dehálamos bargomet dahkkojuvvo liikká stuorra guossemeriid olggobealde, ovttas sámeservošiin, dadjá sámemuseahoavda Taina Máret Pieski.

Jahki 2024 lei Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidii máŋgga láhkai dehálaš ja čájehii, man stuorra váikkuhus luonddu ja kultuvrra oktavuođa ovdanbuktimis sáhttá leat. Siida joatká barggu dan ovdii, ahte sáhttá dás duohkoge fállat fiinna vásáhusaid, mat báhcet jurdagiidda ja lasihit diđolašvuođa sámekultuvrras ja davvi luonddu erenomášvuođas.

Lassidieđut: Márkanfievrrideapmivásttideaddji Taija Aikio, taija.aikio(at)samimuseum.fi, +35840 484 7329

Dán váhku Upopoy nappo Álbmotlaš Ainumusea ja párkka delegašuvdna Hokkaidos, Japanis, galleda Sámemusea Siidda. Ainuid kulturvuođđudus ja Sámemusea ođasmahttiba seammás maid ovttasbargošiehtadusaska. Dan ulbmilin lea ovddidit álgoálbmogiid gaskasaš kulturovttasbarggu earret eará museačájáhus- ja bargilonohallamiin.

Sámemusea lea bargan ovttas Japana álgoálbmogiin, ainuiguin jo 1980-logu rájes. Dalle gallededje goabbáge guvlui Hokkaidos leahkki Shiraoi Ainuid Álbmotmusea sihke Anára sámemusea, Sámeradio ja sámi parlameantta gaskkas. Jagi 1984 Ainuid Álbmotmusea ja Anára Sámemusea vuolláičáliiga ovttasbargo- ja ustitvuođajulggaštusa ovddidit “min kultuvrraid, historjjá ja identitehta dutkamuša ja seailluheami”.

Dán vahku Anára Sámemusea galledit Hokkaido Upopoys boarrásut veahkkejođiheaddji Noriyuki Abe ja Hikaru Jono Ainuid Kulturvuođđudusas, várredoaimmahusjođiheaddji Masahiro Nomoto ja duojár Yomaru Yamamichi Álbmotlaš Ainumuseas ja párkkas sihke dulka Mio Yachita. Galledeami ulbmilin lea ođasmahttit ovttasbargošiehtadusa ja nannet ovttasbarggu erenoamážit museaorganisašuvnnaid gaskkas. Seammás guossit oahpásmuvvet ođasmahtton Sámemuseai ja dan čájáhusaide.

Ainut leat Japana álgoálbmot, geaid árbevirolaš ássanguovlu lea leamaš Japana davábeale sullos Hokkaidos sihke Kuriillain ja Sahalinas. Upopoy-guovddáš lea Hokkaidos Poroto-jávrri gáttis ja dat doaibmá álbmotlaš ainukultuvrra ealáskeami ja ovdáneami guovddážin. Upopoy mearkkaša ainugillii “lávlut ovttas stuorra joavkkuin”.  Upopoyii gullet Álbmotlaš Ainumusea ja párka, main ealáskahttet ja čájehit ainukultuvrra. Guovddážis lea maid Muitobáiki, gos leat sierra universitehtain dolin dutkanulbmiliidda goivojuvvon, máhcahuvvon ainujábmiid muitoseremoniija- ja seailluhansajit.

 Lassidieđut: Museahoavda,Taina Máret Pieski, taina.pieski(at)samimuseum.fi,Tel. 050 5351574

Soađegili Soabbatjávrri gátti Juigietti (Juikenttä) arkeologalaš čuozáhagas gávdne jagi 1962 dutkanroggamiin guokte ullogákkesbihtá. Gággásiid leat dutkan guokte maŋimuš jagi aktiivvalaččat. Gávdnon gággásiidda lea dál dahkkon rádiočitnaahkemeroštallan ja daid ahkin lea gávnnahuvvon sullii 600 jagi. Gággásat leat gođđojuvvon 1400-logus mKr. ja dat gullet dakko bokte gaskaáigái. Juigietti gávdnosiin leat gieskat dutkan maid metálladávviriid álgoávdnasiid ja bárrásii dutket gávdnon dorkasiid.

Sámeguovllu arkeologalaš tekstiilagávdnosat leat erenomáš hárvenaččat. Aiddo dál Soađegili Juigietti gággásat leatge Sámeguovllu boarrásamos gággásat, mat leat gávdnon. Dat leat seammás maid davimus gággásat, leat leat gávdnon Suomas, mat sisttisdollet indigotiinna dahjege alit ivdneávdnasa. Savukoski Mukkalas ja Eanodaga Márkanis gávdnon tekstiilabázahusat leat sullii 200 jagi nuorabut.

Gággásiid rekonstrueremat Sámemusea Siidii

Sámemusea Siida lea riikkaviidosaš ovddasvástideaddji musea, man spesiálasuorgi lea sámekultuvra ja dat lea guvllolaš ovddasvástideaddji musea kulturbirasbargguin sámiid ruovttuguovllus. Siiddas Anáris lea golggotmánu 2024 rájes smávvačájáhus, gos leat oaidnin láhkai rekonstruerejuvvon gággásat, láiggit ja tekstiilabargoreaiddut, mat laktásit Juigietti gávdnosiid dutkamii.

Arkeologa FT Krista Wright lea analyseren arkeologalaš tekstiillaid láiggiid, gákkesráhkadusaid ja ullofiberiid. Arkeologalaš gággásat leat erenomáš rašit. Danne tekstiilagávdnosat dutkojuvvojit eanaš mikroskohpain ja analyseremiin smávva fiiberčájánasaid. Juigietti gággásiid ávnnas lea ullobeallemas (villapalttina), mii lei dábálaš gákkesráhkadus gaskaáiggis. Gággásiin ledje goittotge ollu erenomášiešvuođat, maid čielggadeapmi gáibidii dan, ahte gođđojuvvojit originála seammá sullasaš gákkesrekonstrueremat.

Siiddas leat oaidnin láhkai dutkamušgággásat, maid lea gođđán čeahpes Hannele Köngäs. Gággásat leat gođđojuvvon gaskaáigái mihtilmas gákkesmuoraiguin. Čuočča- ja gođđinláiggit leat bodnojuvvon gieđaiguin snáldduin nu, ahte dat mannet sierra guovlluide, vai dat vástidit Juigietti láiggiid. Dutkamuš ja rekonstrueremat dahkkojuvvojedje tekstiiladutkamuššii spesialiseren Agnes Geijera vuođđudusa doarjagiin.

Juigietti gággásat muitalit Sámi gávpeoktavuođain

Ođđa dutkamušain lea čielgan, ahte Juigietti gággásiid ullu vástida kvalitehtas dáfus fiinna gaskaáigásaš englándalaš ullu. Dat lei iežas áigge okta dehálamos gávpegálvvuin Eurohpas. Gággásat leat báidnojuvvon čáhppesalihin indigonávrašiin. Dat leamašan dolin mihá čábbát, vaikke leatge dán áigge čáhppesruškadat, go leat leamašan eanavuođus jahkečuđiid.

Juigietti gággásiid leat jáhkkimis gođđán Englándda, Hollándda dahje Duiskka guovllus, mat ledje 1400-logus tekstiilabuvttadeami dehálaš guovddážat. Eandalii Hansagávpejaččat gaskkustedje gággásiid miehtá Nuortameara. Alit ivdni leažžá buvttaduvvon Duiskkas, gos indigonávraša gilve viidát. Juigiettis leat gávdnon maid Davvi-Duiskkas duddjojuvvon beavdeniibbit, mii maiddái muitala viiddes ja aktiivvalaš gaskaáiggi gávpefierpmádagas. Soađegili Soabbada bokte manai Finnmárkkubálggis, mii ovttastahtii Jiekŋameara ja Mearrabađa johtolagaid. Juigieddái ullobeallemasgággásat leat dakko bokte sáhttán fievrasit historjjálaš gávpejohtolagaid mielde nuortin, oarjin dahje davvin.

Lassidieđut

Intendeanta Eija Ojanlatva, Sámemusea Siida, eija.ojanlatva(at)samimuseum.fi

Dutki FT Krista Wright, Helssega universitehta, krista.wright(at)helsinki.fi

Kaamosmaisemia – Skábmaduovdagat lea jietna- ja lihkastatduovdagiid ollisvuohta, mii lea šaddan skápma duovdagiin. Čájáhusas leat dáiddalaš oanehisfilmmat, main skábma ovdanbuktojuvvo subjektiivvalaš vásáhussan. Bargojoavku lea bargan intensiivvalaččat ealligovaiguin Anáris jagi 2023 golggotmánu rájes gitta njukčamánnui 2024. Dáiddabihtáin ovttastuvvet dánsun-, filbma- ja jietnadáidda, ja go čájáhus gieđahallá seavdnjadasa maiddái miela siskkáldas albmanussan, dat addá vejolašvuođa galledeaddjái speadjalastit iežas miela čikŋodagaid.

Máŋgasat, geat ellet skápma siste, eai vásit jagiáiggi seavdnjadin, vaikke dakkárin dat dávjá govviduvvoge. Geahčči beasságe vásihit čájáhusas skápma ja dan nuppástusaid buot ivnniidisguin anárlaš dáiddáriid duovddahábmema bokte. Bargojoavku buovváge čuovvovaš láhkai: “Seavdnjatvuohta duddjui dorvvu, ahte sáhtán leat dat gii mun lean, muhtumin oassi fuomášeamis lea dat, ahte sáhttá dánsut olles fártta láđasmánu vuolde.”

Bargojovkui gullet Janita Rantanen, Sunna Nousuniemi – Radio-Juhani Sunná Máret, Sakari Maliniemi, Tomi Lampinen ja Nicholas Francett.

Čájáhusa buvttada Sámemusea Siida ja barggu leat dorjon Koneen Säätiö, Dáidaga ovddidanguovddáš, Anára gielda ja International Sámi Film Institute.

Kaamosmaisemia – Skábmaduovdagat -čájáhusa rahpandoalut 12.10. dmu 14 leat rabas buohkaide. Čájáhus lea oaidnin láhkai Siiddas 28.01.2025 rádjái.

Lassidieđut čájáhusas:

vs. Čájáhusamanueansa Konsta Verta, 040 149 5866, konsta.verta(at)samimuseum.fi

Bargojoavkku čohkken Janita Rantanen, janita.m.rantanen(at)gmail.com

Min čoakkáldat – Meidän kokoelmamme -fidnus Sámemusea Siidda ulbmilin lea buoridit musea dávvirčoakkáldagaid juvssahahttivuođa, ovddidit searvvušlaš museadoaibmama ja vurket immateriála kulturárbbi. Fidnus ovddiduvvo siida.finna.fi-ohcanbálvalusa doaibmama sámegielaide. Guovddášlaš mihttomearrin lea ollásit davvisámegielat veršuvdna siidduin. Dát hukse nana vuođu, man mielde maid eará sámegielaid lasiheapmi siidduide šaddá vejolažžan boahtteáiggis.

Fidnu ovddida sámekultuvrra gielalaš ovttaveardásašvuođa ja vuođđovuoigatvuođaid ollašuvvama Suomas. Lassin davvisámegielat siiddut bálvalit sámeservošiid viidásappot maid eará Davviriikkain, ja addet fidnui riikkaidgaskasaš oli.

Finna lea diehtoohcanbálvalus, mii fállá beasu sullii čuođi suopmelaš arkiivva, girjerádjosa ja musea digitálalaš materiálaide ja čoakkáldatlogahallamiidda. Maid Sámemusea Siidda čoakkáldagas dehálamos oasit leat Finnas oaidnimis. Aiddo dál siida.finna.fi-siidduid dávviriid válddahallanteavsttat leat goittotge fidnemis dušše suomagillii. Fidnu áiggi dávviriid válddahallamat jorgaluvvojit davvisámegillii, ja čoakkáldathálddašanvuogádat Collecte ovddiduvvo doarjut sámegielat materiálaid lasiheami siidduide. Boahtteáiggi mihttomearrin lea davvisámegielat ohcanbálvalus, mii dahká vejolažžan vuorrováikkuheaddji vurkema ovttas sámeservošiin ja dieđu sirdima digitálalaš birrasis boahttevaš sohkabuolvvaide.

Davvisámegielat siida.finna.fi-siiddut gárvvásmuvvet geahččalan láhkái loahppajagi 2024, ja fidnu nohká álgojagi  2025 bargobájiide, main sámesearvvuš beassá geahččalit siidduid ja addit dain máhcahaga.

Fidnu ollašuhttimis guovddáš ovttasbargoguoimmit leat Riikagirjerádjosa “Saamelaiskielten tuki digitaalisissa palveluissa” -fidnu (“Sámegielaid doarjja digitálalaš bálvalusain”),  mas lea ovddiduvvon davvisámegielat Finna-geavahanlakta, sihke Userix-fitnodat, mii ovddida Collecte sámegielat giellafáluid ovttasbarggus Sámemusea Siiddain. Fidnu ruhtada Oahpahus- ja kulturministeriija.

Fidnoáigi: 1.1.2024–31.3.2025

Lassedieđut: Anna-Leena Pyylampi, 040 523 2478, anna-leena.pyylampi(at)samimuseum.fi

Sámemusea Siida lea ožžon Oahpahus- ja kulturministeriijas kultur- ja kreatiivvalaš surggiid ođasmuvvama ráhkadusdoarjaga ollašuhttin dihtii pilohttafitnu, mii dutká 3D ávkkástallama museabarggus. Virtuála Sápmi dahjege VISA-fidnu álggii 1.6.2024 ja joatkašuvvá 30.9.2025 rádjái.

Fitnus gárgehit museai 3D-skánnema doaibmamálle, mainna ávkkástallojuvvo dan maŋŋá musea kulturbiras- ja čoakkáldatovttadagaid vurken-, searvvuš- ja čájáhusbargguin. VISA-fitnu koordináhtorin doaibmá Konsta Verta ja searvvušbarggu ovddasvástideaddjin Pia Nikula.

Fitnus kártejit servoša jurdagiid ja evttohusaid sámi kulturárbbi digitála oažžuma hárrái, erenomážit 3D ávkkástallama geahččanguovllus. Pilohttafitnus dutket ja testejit teknologiija geavaheami praktihkas ovdamearkka dihtii dávviriid ja juoba olles kulturbirasčuozáhagaid oasil suvdilit servoša sávaldagaid ja jurdagiid guldalemiin.

Fitnus kártejit sámekultuvrra 3D-museačoakkáldagaid vurkemii ja almmustahttimii laktáseaddji fenomenaid Suomas, ovdamearkka dihtii oažžuma, mátkeealáhusa ja dahkkivuoigatvuođaid geahččanguovllus. Skánnejuvvon dávviriid ja čuozáhagaid 3D-málliiguin áigot ávkkástallat erenomážit kulturárbebajásgeassimis ja juvssahahttivuođa lasiheamis. Fitnu bohtosiid sávvet ávkkuhit dás duohko maiddái eará doaimmaid dego ovdamearkka dihtii dutkamušgeavahusa ja Sámemusea čájáhusaid.

Vuosttaš geardde fidnu ovdanbuktojuvvui Vuohču Sámi márkaniin. Čuovvovaš geardde fitnu ovdanbuktet Njellimis 25.8. Nuortalaččaid ásaiduvvama 75 jagi doaluin ja Oulu dáiddamuseas 10.9. searvvušdáhpáhusas.

Lassidieđut:

Konsta Verta, 040 149 5866, konsta.verta(at)samimuseum.fi
Pia Nikula, 040 621 2663, pia.nikula(at)samimuseum.fi

Galledeamis vástidedje Sámemuseafoandda stivrra ságadoalli Veikko Feodoroff, museahoavda Taina Máret Pieski ja Anára gielddahoavda Tommi Kasurinen. Galledeapmái oassálasttiiga maiddái Sámemusea amanueanssat Marjo-Riitta Rantamäki ja Konsta Verta.

Mii giitit dásseválddi presideanta galledeamis Anárii ja beroštumis sámiid kultuvrii!

Govva: Konsta Verta / Saamelaismuseo Siida