Sámemusea Siida ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siidda čájáhussále uvssat leamašan gitta badjelaš jagi, muhto dál dat leat fas leahkkasan. Siidda váldočájáhusa sisdoalut, ovdanbuktimat ja čájáhusteknihkka leat oalát ođasmahtton. Siida-ráhkadus lea vuođđodivvojuvvon ja maiddái viiddiduvvon. Ođđa Siidda ávvudit rahpanvahku áigge lávvardahkii 4.6. rádjai.

Siidda ođđa čájáhusa namma, Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme (dát eatnamat leat min mánát), boahtá anáraš Matti Morottaja čállán anárašgielat divttas  Enâmeh láá mii párnááh (Eatnamat leat min bártnit).

Sámekultuvrra ja luonddu nana oktavuohta boahtá ovdan čájáhusa vaddji jurdagis sámi kulturbirrasis. Dan mielde luondu ii leat kultuvrras sierra ášši ja vaikke luondu orru guoskkakeahtes, de dat lea kulturbiras.

Ođđa čájáhusas láidestat galledeaddji áicat earálágan eanadahkii gullevaš gerddiid. Eanadat min birra sisttisdoallá oppalašvuođa man luondu lea hábmen miljovnnaid jagiid áigge. Maiddái earálágan kultuvrralaš gearddit, dego arkeologalaš gávdnosat ja vaikkeba sámegielat báikenamat gullet eanadahkii.

”Čájáhusa namma kristallisere fiidnát kultur- ja luonddusisdoaluid deháleamos ságaid. Namma guoskkaha ja addá máŋggalágan jurddašeami fáttáid”, čájáhusođasteami prošeaktaoaivámuš Eeva Kyllönen Sámemusea Siiddas muitala.

”Sámemuseas ja Luondduguovddážisge leat lassin iežaset dehálaš temát, mat čájáhusas buktojuvvojit ovdan”, válddahallá čájáhusa jurdaga fas Luondduguovddáš Siidda prošeaktaoaivámuš Kirsi Ukkonen.

Čájáhusa kultursisdoaluid láidesteaddji jurdda lea ”Vássán sohkabuolvvat ellet mis”. Čájáhusas vássán áigi ja olles máddariid vásáhusmáilbmi rasttildit otnábeaivve fáttáiguin ja šaddet geardin ovdanbuktimis. Sámemusea čájáhus lea kulturhistorjjálaš, muhto dat ii buvtte ovdan áššiid čavga kronologalaččat muhto álbmu sámiid vuogis oaidnit báikkiid ja daid ávkkástallamii laktásan muitodieđu deháleabbon go jahkeloguid ja fáktáid logahallamiid.

Čájáhusa luondduoasis boktalit guorahallat min dálkkádagas dáhpáhuvvan nuppástusaid ja dan, mii dálkkádahkii dáhpáhuvvá boahttevuođas. Luonddufáttáid gieđahallat Davvi-Sámi suodjalanguovlluid ja doppe lean sierralágan luonddutiippaid ja eallišlájaid bokte.

Dáidda lea váldon nannosit oktan čájáhusa muitalanvuohkin kultur- ja luonddutemáin. Dáppe dáidda lea oassi čájáhusoppalašvuođas ja iešguhtege duodji buktá ovdan čájáhusa dehálaš fáttáid.

Čájáhusa kulturoasi giehtačállin lea professor Veli-Pekka Lehtola. Luonddugiehtačállin lea biologa Matti Mela. Čájáhusoppalašvuođa lea ollašuhttán Teollisuuden Ystävät Oy, ja váldoplánejeaddjin leamašan hábmejeaddji Harri Koskinen. Outi Pieski lea doaibman Sámemusea dáiddalaš jođiheaddjin.

Ođđa čájáhus ollašuhttui Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáža ovttasbargun, dego ovdditge čájáhus.

Kulturoasi čájáhusa ođasteami ruhtadit Kone Foanda (Koneen säätiö), Suoma kulturruhtarádju/Museovisio ja Jenny ja Antti Wihuri ruhtarádju. Sámemuseas lea jođus maiddái čájáhusa ođasmahttimii laktásan Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi-interreg-fidnu. Siidda váldočájáhusa luondduoasi ođasmahttimii Meahciráđđehus oaččui ruhtadeami stáhta lassebušeahtas.

 

Lassedieđut:

 

Eeva Kyllönen, prošeaktaoaivámuš, Sámemusea Siida

Eeva.kyllonen(a)samimuseum.fi dahje 040 576 5292

 

Kirsi Ukkonen, prošeaktaoaivámuš, Luondduguovddáš Siida/Meahciráđđehus

kirsi.ukkonen(a)metsa.fi dahje 0400 479 986

Siida on Inarissa, ja siellä toimivat Saamelaismuseo ja Ylä-Lapin luontokeskus Siida sekä Ravintola Sarrit. Saamelaismuseo Siidan toiminnasta vastaa Saamelaismuseosäätiö. Ylä-Lapin luontokeskus Siida kuuluu Metsähallituksen valtakunnalliseen luontokeskusverkostoon.

Vuonna 1998 avattu Siida-rakennus laajennetaan ja peruskorjataan. Laajennusosiin sijoittuvat Saamelaismuseon kokoelmatilat sekä ravintola. Saamelaismuseon ja luontokeskuksen yhteinen perusnäyttely uusitaan. Palvelemme koko uudistuksen ajan. Laajennettu ja peruskorjattu Siida sekä uusi näyttely avataan kesäkuussa 2022.

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida Enâmeh láá mii párnááh – Eatnamat leat min mánát -čájáhusa rahpaseami ja vuođđodivoduvvon Siidda ávvudit gaskavahku 1.6.2022. Rahpanbeaivve Siida lea buohkaide rabas. Siiddas lágiduvvo ođđa čájáhussii laktáseaddji prográmma gitta lávvardahkii 4.6.

Siidda viiddis viiddidan- ja vuođđodivodanbargu lea gárvvis ja ođđa čájáhus huksejuvvo áŋgirit. Ođđa, fiinna Enâmeh láá mii párnááh – Eatnamat leat min mánát -čájáhus rahpasa álbmogii gaskavahku 1.6.2022. Rahpanbeaivve Siiddas lágiduvvojit buohkaide rabas rahpandoalut dmu 10–16. Beaivvi áigge čájáhusa áššedovdit ja dáiddárat láidejit gussiid čájáhusa máŋggaide temáide ja báikkálaš artisttat loaiddastit.

Duorastaga 2.6. ja bearjadaga 3.6. Siiddas ávvudit ovddalgihtii bovdejuvvon joavkkut. Joavkkuide lágiduvvo temái laktáseaddji prográmma. Duorastat leat erenomáš ealaskas beaivi, go mánát ja nuorat miehtá Sámi bohtet ávvudit. Bearjadat fas lea ahkeolbmuid beaivi.

Bearjadaga 3.6. almmustahttojuvvo Veli-Pekka Lehtola ”Entiset elävät meissä: Saamelaisten historiat ja Suomi” -girji Siidda auditorias dmu 17.30–19.00. Lehtola lea Oulu universitehta Giellagas-instituhta sámekultuvrra professor ja ođđa vuođđočájáhusa Enâmeh láá mii párnááh kulturossodaga giehtačálli. Dilálašvuohta lea buohkaide rabas.

Lávvardaga 4.6.čájáhusa áššedovdit leat báikki alde muitaleamen čájáhusa birra ja singuin sáhttá ságastallat. Prográmma maŋimuš ossodat álgá dmu 15.

Siida lea loahppavahku rabas álbmogii temábeivviin ja bovdejuvvon čuozáhatjoavkkuin fuolatkeahttá. Buot guossit leat buresboahtán.

Siida lea rabas geasserabasáiggiid mielde 2.6. rájes dmu 9–18 juohke beaivve. Rahpanvahku dárkilut prográmma gávdno neahttasiidduin www.siida.fi ja sosiála medias. Siidda museagávpi SiidaShop bálvala ođasmahtton gávpesajis Siidda rabasáiggiin ja neahttagávpi čujuhusas www.siidashop.fi. Gávppis leat rahpanfálaldagat ja ođđa buktagat 1.6. rájes. Restoráŋŋa Sarrit bálvala maiddái rahpanvahkus.

Lassidieđut:

Rahpandoaluid koordináhtor Pia Nikula, 040 621 2663, pia.nikula(at)samimuseum.fi

Stáhta doaibmasajiin vástida Senaatti-giddodagat, mii lea ollašuhttán Anáris Sámemusea ja Badje-Sámi luondduguovddáš Siidda viiddes vuođđodikšun- ja viiddidanfidnu. Viiddidanoassi gárvánii giđđat 2021, ja dál leat gárven fidnu  nuppi muttu, mas leat earret eará ođasmahttán bargolanjaid ja ollašuhttán dálloteknihkalaš ođastusaid. Ođasmahtton Siida rahpasa álbmogii geassemánus 2022.

Vuođđodivvuma ja viiddideami mielde Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida leat ožžon musea- ja luondduguovddášlanjaid, mat devdet teknihkalaččat ja doaimmalaččat dálá gáibádusaid. Ođasmahtton ja viiddiduvvon Siida-huksehus bálvala sturron doaimmaid ja galledeaddjimeriid buorebut go ovdal.

“Nuppi muttus, mii dál lea gárvánan, leat ođasmahtton bargoveaga bargolanjat, viiddiduvvon feaskkerhálla ja ollašuhtton huksen-, LVI- ja šleađgateknihkalaš divvun- ja ođasmahttindoaibmabijut. Erenomážit fuomášumi leat gidden buori dili sihkkarastimii siste, čuovggaide ja akustihkka- ja dorvvolašvuođačovdosiidda ja lassin energiijabeaktilvuhtii”, muitala Senaatti-giddodagaid huksehanhoavda Miikka Teppo.

Vuođđodivvuma agoartabargin lea doaibman Sakela Rakennus Oy, ja dat lea addán lanjaid 25.3.2022 huksehanfidnu diŋgojeaddjái Senaatti-giddodagaide. Barggut joatkašuvvet ain olgolanjain boahtte gease 2022.

Vuođđodivvuma ja viiddideami olis Sámemusea ja Badje-Sámi luondduguovddáš Siiddas leamašan jođus ođđa, oktasaš vuođđočájáhusa plánen ja ođasmahttin. ”Enâmeh láá mii párnááh – Eatnamat leat min mánát” -čájáhus deahtista luonddu- ja kulturfáttáid dehálamos ságaid. Čájáhusa huksen lea jođus ja dat rahpasa álbmogii 1.6.2022.

”Mii vuordit iluin, ahte beassat fárret ođasmahtton Siidii. Áššehasbálvalusa geahččanguovllus mii leat lanjaide hui duđavaččat, dasgo vuođđodivvuma mielde mii bastit bálvalit ain buorebut lassáneaddji áššehasrávnnjiid. Čájáhuslanjaide lasihuvvon ođđaáigásaš teknihkat dahket vejolažžan maiddái buoret vásáhusaid galledeaddjiide. Min bargoveahka lea oassálastán bargolanjaid plánenprosessii, ja dan boađusin Siida-huksehusas leat fállun bargolanjat iešguđetlágan bargodárbbuid várás”, gávnnaheaba vs. museahoavda Eija Ojanlatva ja álbmotmeahcihoavda Pirjo Seurujärvi ilolažžan.

 

Senaatti-giddodagaid suodjalančuozáhat

Siida-huksehus ii leat virggálaččat suodjaluvvon, muhto Senaatti-giddodagat leat meroštallan Siidda ovddasvástádusčuozáhahkan, mii mearkkaša, ahte huksehus dikšojuvvo ja divvojuvvo seammá prinsihpaid mielde dego virggálaččatge suodjaluvvon huksehusat.

“Huksehusas sisamanahagat ja geahččanlinját leat seailluhuvvon rabas ja váldooidnosat šaddet dehálut rollii huksehusas. Huksehusas leat seailluhuvvon ja máhcahuvvon originála bajážat, dego betoŋŋaláhttit. Maiddái čuozáhagas hápmegiella lea seailluhuvvon, mas jorbejuvvon čiehkahámit leat guovddážis. Gálvvuin ee. auditoria stuolut divvojuvvojedje ođđasit atnui”, muitala Miikka Teppo.

Senaatti-giddodagaid stivra dagai fidnu investerenmearrádusa juovlamánus 2019. Sámemuseavuođđudus lea Siidda váldoláigolaš, mii vuolleláigoha lanjaid ain Meahciráđđehusa Badje-Sámi Luondduguovddážii ja Restoráŋŋa Sarridii.

 

Lassidieđut:

Senaatti-giddodagat Miikka Teppo tlf. 040 180 0929, miikka.teppo(at)senaatti.fi
Sámemusea Siida vs. museahoavda Eija Ojanlatva , 0401676145, eija.ojanlatva(at)samimuseum.fi
Meahciráđđehus/Badje-Sámi luondduguovddáš Siidda álbmotmeahcihoavda Pirjo Seurujärvi, 0400125782, pirjo.seurujarvi(at)metsa.fi

Maŋemus sámi guovllu hávdeeatnamiin goivojuvvon sápmelaččaid oaiveskálžžut ja eará dávttit luitojuvvojit eatnamii ođđasit Anáris ja Ohcejogas Sámi girkobeivviid maŋŋel borgemánu 7.–8. beivviid. Váinnit leat vitkojuvvon eatnama vuoiŋŋadeapmái dolin, ja boahttevaš doaimmahusain geavahuvvo girkolaš eatnamii luoitima rohkos. Váinnit leat seailluhuvvon jagi 2001 rájes Sámi musea Siiddas.

Sotnabeaivve 7.8.2022 sámi váinnit luittojuvvojit eatnamii Anára Boareshávdeeanansullui ja mánnodaga/vuossárgga Ohcejoga Máttajávrre boares hávdeeatnamii sihke Njellima ortodoksalaš hávdeeatnamii.

Dilálašvuođat

Sotnabeaivve 7.8.2022 diibmu 15 rájes lágidit Anáris Sámi girkobeivviide várrejuvvon lávus dilálašvuođa, mas earret eará muitalit váinniid historjjás. Dán dilálašvuođa maŋŋá váinnit luitojuvvojit ođđasit eatnamii Anára Boareshávdeeanansullui. Lávus sáhttá čuovvut eatnamii vitkama neahttarávdnjema bokte.

Dilálašvuohta joatkašuvvá mánnodaga/vuossárgga 8.8.2022 diibmu 10 Ohcejogas, gos váinnit luitojuvvojit ođđasit Máttajávrri boares hávdeeatnamii. Mieđušteddjiide ordnejuvvo gáfestallan- ja ságastallandilálašvuohta girkogiettis.

Nuortalaš váinnit luitojuvvojit hávdái Njellima ortodoksalaš hávdeeatnamii dilálašvuođas, mii lágiduvvo mánnodaga/vuossárgga 8.8.2022 diibmu 15.  Mieđušteddjiide ordnejuvvo gáfestallan- ja ságastallandilálašvuohta Njellima searvedálus.

Buot dilálašvuođaid sáhttá čuovvut gáiddusin neahttarávdnjema bokte.

Hávdái luoitin leat dilálašvuohta, mii guoskkaha oppa suopmelaš ja davviriikkalaš  sámeservoša. Sámeguovllus seammalágán dilálašvuođat leat lágiduvvon ovdal jagi 1995 Anára Boareshávdeeanansullos, jagi 1997 Norgga Álttás, jagi 2011 Norgga Njávdámis ja jagi 2019 Ruoŧa Likšus.

Doaibmagottis lea ovddasvástádus lágidemiin

Sámemusea Siida lea vuođđudan doaibmagotti ollašuhttit rohkiid eatnamii ođđasit vitkama. Doaibmagoddái gullet Sámediggi (Leo Aikio, Anu Avaskari, Vuokko Hirvonen), Nuortalaččaid siidačoahkkin (Hanna-Maaria Kiprianoff), Suoma evangelalaš-luteralaš girku (Tuomo Huusko, Erva Niittyvuopio), Suoma evangelalaš-luteralaš girku Sámebarggu ráđđádallangoddi (Veli-Pekka Lehtola), Sámi (Lappi) ortodoksalaš kapeallasearvegoddi (Jaakko Vainio), Helssega universiteahtta (Hanna Snellman), Oahpahus- ja kulturministeriija (Hanna Kiiskinen) ja Sámemusea Siida (Minna Lehtola, Eija Ojanlatva).

Duogáš

Anára Boareshávdeeanansullui máhcahuvvui jagis 1995 Helssega universiteahta biodálkkasdiehtaga instituhta anatomiija ossodagas 95 sámi váinni oaiveskálžžu ja eará dávtti. Álgaga dagai Anára searvegotti girkoráđđi.

Anatomiija ossodahkii báhce goitotge oaiveskálžžut ja dávttit, maid universiteahta vuođđudan doaibmagoddi inventerii. Jagiid 1998–1999 doaibmagoddi suokkardalai 1800- ja 1900-loguid čoggojuvvon viiddes olmmošdáktečoakkáldaga hálddaheami ja dutkangeavahusa prinsihpaid. Sámi váinniid oasil ráđđádallangoddi dagai ovttasbarggu maid Sámedikkiin.

Ráđđádallangotti evttohusa mielde anatomiija ossodaga čoakkáldaga sámi váinnit sirdojuvvoje seailluheami várás sámeguvlui, Anára Sámemusea Siidii jagi 2011. Sámemusea lea seailluhan 172 váinni bázahusaid áššáigullevaččat daid luobaheami rájes. Soahpama mielde duon áigge váinniid dutkamii ii leat mieđihuvvon oktage lohpi.

Lassidieđut:
vs. museahoavda Eija Ojanlatva, Sámemusea Siida, t. 040 1676 145, eija.ojanlatva(at)samimuseum.fi

Dego eará sajiin, de covid-19 pandemiija oidno maid Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda čájáhusgalledeaddjimeriin. Jagis 2021 čájáhusgalledeaddjit ledje 27 400. Go veardida jahkái 2020, de galledeaddjiid mearri lea gahččan -30% ja fas jahkái 2019 veardidettiin -57%. Pandemiija váikkuhusaid lassin čájáhusgalledeaddjiid mearrái váikkuha dat, ahte jagis 2021 Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida leamaš gitta olles miessemánu ja dán dálvve dállu leamaš rabas oanehut áigge go ovddit jagiid.

Geassemánu álggus álge Siida-dálu vuođđodivodanbarggut ja buot čájáhusfálaldat sirdui Sámemusea olgomuseai. Olgomusea bealde galledeaddjit galledit olgun, lehkos beaivvádat dahje buolaš, ja dát lea váikkuhan dasa, mo áššehasat leat háliidan oahpásmuvvat olgomusea fálaldagaide. Čakčat Sámemusea olgomuseaguvlui bidje čuovggaid. Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda ođđa čájáhus rahpasa 1.6.2022, ja dan maŋŋá sáhttá fitnat siste geahččamin čájáhusaid ja olgun fas olgomusea.

Eanemus olmmoš lei geassit, dego ovddit jagiinge. Čájáhusgalledeaddjit ledje eanemus suoidnemánus. Jagis 2021 Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda čájáhusáššehasain 75 % ledje suopmelaččat, go fas ovdal pandemiija jagis 2019 suopmelaččat ledje dušše 39 %. Olgoriikalaččain eanáš oassi leat duiskalaččat ja sii leat jođus Anáris earenomážit geassemánotbajiid áigge.

Go geahčada makkár ja man ollu iešguđetlágan bileahtat leat vuvdon, de čielgasit boahtá ovdan, ahte olbmot leat jođus okto dahje bearrašiin, go fas ovdal ledje eanet joavkomátkkálaččat. Dá treanda vuhttostii juo ovdal pandemiija, muhto pandemiija lea čielgasit nannen treandda. Olbmot mátkkoštit millosit dorvvolaččat ovttas iežaset lagaš olbmuiguin.

Sámemuseas lea guovlodoaibmabáiki Čeavetjávrris ja doppe Nuortalaččaid árbevierrodálu gallededje 832 čájáhusgalledeaddji jagis 2021. Nuortalaččaid árbevierrodállu lea rabas geassit. Árbevierrodálus ja olgomuseas, mii lea dálu birra, muitaluvvo nuortalaččaid historjjás guovtti áigodagas ja das, mo nuortalaččat lea ássan ja mo ja maid sii leat huksen.

Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siidda Enâmeh láá mii párnááh – Eatnamat leat min mánát -čájáhusa rahpandoalut sirdašuvvet geassemánu álgui.

Mii ávvudit Sámemusea ja Meahciráđđehusa Luondduguovddáža oktasaš čájáhusa ja vuođđodivvojuvvon Siidda 1.6.2022 oktanaga, go boazodoallojahki álgá. Sirdimiin rahpandoaluid mii háliidit sihkkarastit, ahte min čájáhus lea ráhkaduvvon dievaslaččat gárvvisin ja bálvala min galledeaddjiid buoremus lági mielde.

Ovdal go ođđa čájáhus rahpasa, Siidda čájáhusat leat oalát Sámemusea olgomuseaguovllus.

Sámemusea áššehasbálvalus, bileahttavuovdin, Siida Shop, Meahciráđđehusa áššehasbálvalus ja turismarávven bálvalit vuođđodivvuma áigge gaskaboddosaš sajiin Siidda šilljobirrasis ja 1.4.2022 rájes ođasmahttojuvvon vuollefeaskkerhállas.

Restoráŋŋa Sarrit bálvala dalle, go Siida lea rabas.

 

Mii leat rabas

Dálvit 2021-2022(olgomusea, áššehasbálvaleapmi, restoráŋŋa):
1.10.2021 – 31.3.2022 vuo – láv dmu 10 – 16 (sot gitta)
*Juovla 2021: 24.12. 10-14, 25.12. 12-16
1.4. – 31.5.2022 vuo – láv dmu 10 – 17 (sot gitta)

Geassit 2022 (ođđa Siida):
1.6. – 30.9.2022 dmu 9 – 18 juohke beaivve

 

Siida lea Anáris, ja doppe doibmet Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida ja Restoráŋŋa Sarrit. Sámemusea Siidda doaimmas vástida Sámemuseafoanda. Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida gullá Meahciráđđehusa riikkaviidosaš luondduguovddášfierpmádahkii.

Lassedieđut: Minna Muurahainen, 0405816434, minna.muurahainen(at)samimuseum.fi

Suoma álbmotmuseas sirdojuvvon čoakkáldagas leat s. 2200 diŋgga, mii mearkkaša čoakkáldatbarggu dáfus máŋggalogi luovi burgima ja čuđiid mielde dávvirkássaid rahpama, diŋggaid dutkama ja konserverema. Sámečoakkáldaga repatriašuvnna nappo máhcaheami mielde Sámemusea diŋgačoakkáldagas leat juo badjel 10 000 diŋgga. Min čoakkáldatbarggu guovddáš árvu lea searvvušlašvuohta ja mii rahpat čoakkáldatbálvalusaid álbmogii dalle, go fargga válmmaš lanjat fállet dasa ain buoret vejolašvuođa. 

Čoakkáldagaide sáhtát juo oahpásnuvvat siida.finna.fi-siidduin.  

Mii rahpat dál čoakkáldagain beroštuvvan olbmuide Webropol-jearahallama, mainna sáhtát muitalit iežat sávaldagaid čoakkáldagaid oidnosii bidjamis.  Liŋkka jearahallamii.

Sámemusea Siida ávvuda Álbmotmuseas boahtti sámečoakkáldaga máhccama buohkaide rabas ávvudilálašvuođas duorastaga 9.9.2021 dm 18–20 restoráŋŋa Sarridis, Sámemusea ja Luondduguovddáš Siiddas Anáris.

Suoma Álbmotmusea sámečoakkáldat boahtá Anárii čakčat ja dál lea áigi ávvudit. Čoakkáldatmáhcaheapmi dahjege repatriašuvdna ollašuvvá Álbmotmusea ja Sámemusea Siidda máŋggajahkásaš ovttasbarggu boađusin. Sámečoakkáldat sisdoallá badjel 2000 dávvira, mat leat čoggojuvvon jagiin 1830-1998. Sámemusea vuostáiváldá čoakkáldaga ođđa, giđđat 2021 gárvvásmuvvan čoakkáldatovttadahkii. Čoakkáldatmáhcaheapmi, ođđa čoakkáldatovttadat ja Siidda vuođđodivodeapmi dahká vejolažžan ođđalágán searvvušlaš čoakkáldatbarggu ja dávvirdutkamuša.

Ávvudilálašvuođas oahpásmuvvat dávvirčoakkáldahkii govvačájáhusain ja dan lassin muhtin dávvirat leat oaidninláhkái báikki alde. Ovttasbargoguoimmit ovdanbuktet iežaset dearvvuođaid ja báikkálaš sámeartisttat loaiddastit. Ávvudeapmi lea suoma- ja sámegillii.

Ávvudeapmi lágiduvvo fámus leahkki koronaráddjehusaid rámaid siste, nuba olmmošmearri lea ráddjejuvvon. Boađe Siidii dušše dearvvašin. Mii ávžžuhit geavahit suodjemáskka Siiddas.

Máhccan -ávvudeapmi striimejuvvo. Juos it beasa Siidii, nu sáhtát vuohkkasit lágidit iežat unna searvvušlaš dáhpáhusa vaikko iežat orrunlanjas.

Sámemusea Siida sávvá buohkaid bures boahtán ávvudilálašvuhtii.

Restoráŋŋa Sarridis fállat gáfe.

Lassidieđut:

Čoakkáldatmáhcaheapmi: Amanuensa Anni Guttorm, 0400 891 860, anni.guttorm(at)samimuseum.fi

Dáhpáhusa lágideapmi: Álbmotdoaibmavástideaddji Pia Nikula, 040 621 2663, pia.nikula@samimuseum.fi

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda viiddidan- ja vuođđodivodanfitnu vuosttas muddu lea gárvvis. Sámemusea Siidda čoakkáldatsajit ja restoráŋŋaoassi lea luobahuvvon fitnu hukseheaddjái ja giddodaga oamasteaddjái Senaatti-giddodahkii 12.5.2021 ja Sámemusea Siida lea váldán sajiid atnui. Váldohuksejeaddjin viiddidanfitnus lea leamaš anárlaš Rakennusliike Rekonen Oy.

Sámemuseai leat huksejuvvon viiddidanfitnus ođđa čoakkáldatsajit ( s. 888 m2), mat devdet otná beaivvi gáibádusaid. Čoakkáldatlanjat ja -sajit leat plánejuvvon nu, ahte go dávvirat buktojit dohko, de dat johtet njuovžilit vuostáiváldinbáikkis dárbbu mielde errenlatnjii ja galbmabumbái ja das fas viidásabbot govven- ja báhkkenlanjaid bokte čoakkáldatrádjui. Ođđa sajiin lea sierra seailluhanlanjat dávviriidda, mat dárbbašit iešguđetlágan seailluhandiliid, degomat ovdamearkka dihte tekstiillaide, garra dávviriidda ja dorkkaide.

Sámemusea Siiddas leat dál čoakkáldagas sullii 8000 dávvira. Čakčat 2021 Suoma álbmotmusea sámečoakkáldat ( s. 2200 dávvira) máhccá Anárii. Čoakkáldatoassi lea integrerejuvvon Siidda váldodállui ja boahttevuođas maiddái searvvušlaš čoakkáldatbargu lea vejolaš.

Ođđa restoráŋŋaoasis (s. 333 m2) lea stuorát restoráŋŋasále go mii lei ovdal Siidda restoráŋŋas. Lassin lea maiddái kabineahtta, áššehasbáikkit leat 88. Restoráŋŋas lea gievkkan, mii deavdá otná beaivvi gáibádusaid. Ođđa restoráŋŋaoasi lássaráigge sáhttá geahčadit Juvduuvuona. Restoráŋŋa sáhttá leat rabas maid dalle go Siida lea gitta, dasgo restoráŋŋii lea dál iežas olgouksa. Restoráŋŋan lea ain Restoráŋŋa Sarrit. Ođđa restoráŋŋa rahppo 1.6.2021.

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda viiddidan- ja vuođđodivodanbargguid nubbi muddu, vuođđodivodanbargofitnu álgá 24.5.2021. Senaatti-giddodagat lea meroštallan Siidda vástusuodjalanbáikin. Dát dárkkuha dan, ahte dálu dikšot ja das fuolahit seamma ákkaid mielde go virggálaččatge suodjaluvvon dáluid. Viiddidan- ja vuođđodivodanfitnu plánejeaddjin lea Arkkitehdit Soini&Horto Oy ja dat lea justa dál ráhkadeamen Siiddas vástusuodjalančielggadeami, vai suodjalangáibádusaid sáhttet váldit vuhtii go divodit Siida-dálu boares oasi. Fitnu váldohuksejeaddjin lea Kajaani guovllu fitnodat Sakela Rakennus Oy.

Vuođđodivodanbargguid áigge Sámemusea áššehasbálvalanbáiki, Siida Shop, Meahciráđđehusa áššehasbálvaleapmi ja turismarávven leat 1.6.2021 rájes Siidda šillju gaskaboddosaš sajiin. Olgomusea lea čájáhus- ja galledanbáikin birra jagi. Restoráŋŋa Sarrit bálvala ođđa restoráŋŋaoasis.

Ođasmahtton Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida oktan ođđa váldočájáhusain rahpasa 1.4.2022.

Govat:

https://www.flickr.com/photos/siidainari/shares/6cm135
Sámemusea Siida/govvejeaddji Rauno Koivunen

Lassedieđut
Siida: Museahoavda Sari Valkonen tel. 040 767 1052, sari.valkonen(at)samimuseum.fi
Senaatti-giddodagat: huksehanhoavda Miikka Teppo tel. 040 180 0929,  miikka.teppo(at)senaatti.fi

Sámemusea Siida – riikkaviidosaš vástumusea ja guovllulaš vástumusea kulturbirasbarggus sámeguovllus

 

Sámemusea Siida ohcá konserváhtora mearreáigásaš bargui 1.9.2021–30.4.2022

 

Konserváhtora bargguide gullet Suoma Álbmotmuseas čakčat 2021 boahtti sámečoakkáldaga gieđahallan ja Siidda váldočájáhusa kulturossodaga ođasmahttimii laktáseaddji barggut ovttas čoakkáldatbargiiguin. Konserváhtor gullá Sámemusea sisdoallobargojovkui.

 

Barggu gelbbolašvuođagáibádussan leat konserváhtora AMK-dássásaš skuvlejupmi (dahje vástideaddji dutkkus) ja vásáhus dávvirkonserveremis ja dávvirčoakkáldagaid dikšumis. Bargu lea viiddis ja iehčanas: dat eaktuda vásáhusa ja máhtu čájáhusdávviriid heŋgemis ja čoakkáldaga hálddašeapmái laktáseaddji prográmmain ja prošeaktahálddašeamis. Bargu gáibida buriid gulahallan- ja digidáidduid ja vásáhusa čuovgagovvemis. Sámegiela máhttu, sámekultuvrra dovdamuš ja musealogiija oahput gehččojuvvojit ánsun.

 

Bálká lea Sámemusea bálkávuogádaga mielde. Barggus lea guovtti (2) mánu geahččalanáigi.

 

Friijahápmásaš ohcamušat ja CV maŋimustá 28.5.2021 dmu 16.15 čujuhussii: Rekrytointi, Saamelaismuseo Siida, Inarintie 46, 99870 Inari dahje e-boastta bokte museahoavda Sari Valkonen, sari.valkonen(at)samimuseum.fi

 

 

Lassidieđut: amanueansa Anni Guttorm, anni.guttorm(at)samimuseum.fi, 040 0891860