Girječálli Ninka Reittu čállán ja govuhan Meahciráđđehussii vásttolaš vánddardeapmái movttiidan mánáidgirjji ”Riđđu ja Saana meahcis: Vánddardanetikeahtta-máidnasat”. Girji almmustuvvá davvisáme-, anáraš- ja nuortalašgillii 2.10.2023. Almmustahttindilálašvuođa oktavuođas Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siiddas lehkkojuvvo maiddái girjái gullevaš čájáhus.

Ninka Reittu geasuheaddji máidnasat ja sárggusgovat fievrridit lundui Riđuin, Saanain, Beana Beahcevuvddiin ja Onni-ádjáin. Máidnasiid mihttomearrin lea movttiidahttit mánáid lundui ja seammás muitalit, mo luonddus sáhttá lihkadit gudnejahttimiin luonddu ja nuppiid vánddardeaddjiid. Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat háliida máinnasgirjjiin fuolahit boahttevaš sohkabuolvvaid bajásgeassimis luonddu gudnejahttán vánddardeapmái.

”Riđđu ja Saana meahcis” -girji lea čujuhuvvon 3-6-jahkásaš vánddardeaddji álgguide. Sámegielat girjjiin leat váldon buot gielaide 1000 stuhka prentosiid ja girjjit juhkkojuvvojit Siiddas beaiveruovttuid, skuvllaid ja girjerájuid atnui. Girjjit ilbmet 2.10. maiddái Meahciráđđehusa Lundui.fi-siidduide lohkan láhkai buohkaide friddja. Máinnasgirji almmustuvvá maŋŋelis maiddái eŋgelasgillii. Suomagillii ja ruoŧagillii girji lea almmustahtton jo árabut.

”Ávkkástallat máinnasgirjji sámegielat luonddubajásgeassimis. Ja movttiidahttit maiddái mánáid vánhemiid, luonddureaissuid ordnejeaddjiid, min ovttasbargofitnodagaid, beaiveruovttuid, mánáid rieggáid doalliid, bearašbeaivedivššáriid, rávvehagaid, iskárlihkadusaid ja earáid váldit girjji aktiivvalaš atnui mánáid máinnastanbottuin ja reaissuide ráhkkaneamis. Máidnasiiguin sáhttit boktit ságastallat das, mo luonddureaissuin gánneha doaibmat. Buoremus dilis máidnasat boktet rávisvuhtii guoddán beroštumi ja ráhkesvuođa lundui”, áhpásmuhttinanu sierraáššedovdi Kirsi Ukkonen Meahciráđđehusas sávvá.

Vánddardanetikeahtas muitaluvvo Meahciráđđehusa sierra gulahallankanálain. Sierra ahkásaš luonddus lihkadeaddjiide diehtu gárvvohuvvo ieš guhtiige vuogas gárvvuide. Dehálaš vuođđoáššit leat luonddu gudnejahttin, lihkadeapmi, gohtten, dolastallan ja ruskkahis vánddardeapmi – go dáidda guoskevaš njuolggadusaid dovdá, leat gárvvis meahccereisui.

Siiddas lea mánáide čujuhuvvon dáiddačájáhusa oktavuođas ovdan maiddái Vánddardanetikeahtta-plakáhtaráidu. Govuheami plakáhtaide lea sárgon grafihkar Anna Pakkanen, ja plakáhtain leat mielde maiddái sámegielat.

Lassedieđut: 
Àhpásmuhttinanu sierraáššedovdi/Meahciráđđehus, Kirsi Ukkonen, tel. 0400 479 986,

kirsi.ukkonen(at)metsa.fi

Vánddardanetikeahtta

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda ođđa oktasaš váldočájáhus Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme rahppojuvvui 1.6.2022. Dál badjelaš jagi siste čájáhussii leat oahpásmuvvan juo badjel 100 000 olbmo!

Mii leat hui ilus ja giitevaččat beroštumis, man min čájáhus lea ožžon. Addojuvvon máhcahaga mielde mii leat lihkostuvvan čájáhusođastusaineamet.

Min ođđa čájáhus lea beroštahttán sihke báikkálaččaid ja eará báikkiin boahtán olbmuid. Binnáš vuollil bealli min gussiin leat leamašan suopmelaččat. Olgoriikkalaš čájáhusgalledeaddjit leat boahtán eanemus Duiskkas ja Fránskkas.

Siiddas leat oktiibuot fitnan sullii 120 000 geardde jagis. Dán logus leat mielde maid Siida Shop, Meahciráđđehusa bálvalanbáikki, Anára gieldda turismarávvema ja restoráŋŋa Sarrida guossit. Ovddit háve olahusjahki lei 2019, goas dán 120 000 olbmos fitne čájáhusain 64 000 olbmo. Dán jagi duot olahus lea einnostusa mielde loktaneame čielgasit badjel 65 000.

Sámemusea Siida lea mielde duiskkalaš Eurohpá kultuvrraid musea MEK:a (Museum Europäischer Kulturen, Berlin) dutkanprošeavttas, mas dutket musea viiddis sámečoakkáldaga proveniensa nappo duogážiid ja álgoboahtimuša. 1.12.2022 álgán prošeavttas (Die sámische Sammlung am Museum Europäischer Kulturen. Ein multiperspektivischer Ansatz zur Provenienzforschung) dutkit, sápmelaš duodjárat ja dáiddárat, davviriikkalaš sámemuseat ja sámeservošat dutket sullii 1600 dávvira ja čuovgagova čoakkáldaga arkiiva- ja dávvirdutkamuša bokte ja buvttadit ođđa dieđuid čoakkáldaga birra.

Čoakkáldaga dávvirat doibmet maid inspirašuvdnan ođđa diŋggaide dahje dáiddalaš dutkamii. Prošeakta nanne maid davviriikkalaš sámemuseaid ovttasbarggu ja fierpmádaga. Prošeakta doaibmá ovdagovvan sámedávvirčoakkáldagaid proveniensadutkamuššii Duiskkas, Eurohpás ja eará máilmmi guovlluin. Prošeavtta ruhtada Duiskka láhppon dáidaga foanda (Deutsches Zentrum Kulturgutverluste) ja dat lea foandda vuosttas davit jorbalasbeali kolonialisttalaš čoakkáldagaide laktáseaddji prošeakta.

Guovtte jagi bisti prošeakta ollašuhtto čavdes ovttasbarggus Sámemusea Siidda, Ruoŧa Duottar- ja Sámemusea Ájtte ja Norgga musealihtu ja Sámi museasearvvi Dávvirat Duiskkas -prošeavttain.

Sámemusea Siiddas lágiduvvo prošeavtta bargobádji 14.–15. geassemánu, mas gullat prošeavtta ja musea čoakkáldagain govvačájáhusaid bokte, ságastallat ehtalaš prinsihpain ja gullat áššedovdiid ovdanbuktimiid čoakkáldagaide laktáseaddji temáid birra. Sámemusea Siidda prošektii válljen duodjárat leat Elle Valkeapää, Anniina Turunen ja Heini Wesslin, geain buohkain lea juo hárjánupmi museačoakkáldagaid dutkamis ja daid ávkkástallamis otná beaivve duojis.

Čoakkáldaga sámedávvirat, earret guokte rumbbu  ja njeallje ládjogahpira, leat oalle láhkái dutkameahttumat ja dávviriid duogášdieđut leat váilevaččat. Dávviriid dahje olbmuid namat ja daid válddahallamat leat máŋggaid osiid 1800–1900-loguin ja dánu rivttes namahusat dahje dieđut dávviriid geavahanvugiin leat váilevaččat ja eatnandieđalaš referánssat leat dávjá boastut dahje eahpemearálaččat.  Máŋggaid dávviriid álgoboahtimuša eai leat čielggadan, eaige maiddái daid moalkás geainnuid, maid mielde dat lea gártan čoakkáldaga oassin. Prošeavtta čuovvumuššan erenoamážit čoakkáldaga boarrásamos dávvirat buktojuvvojit vuot ealli sámekultuvrra ja duoji oassin.

Sámemuseas proveniensadutkamuš ja máŋggaolat ovttasbargu vásihuvvojit erenoamáš dehálažžan.

 

Lassedieđut:
Eeva-Kristiina Nylander Prošeaktadutki, Museum Europäischer Kulturen
e.nylander@smb.spk-berlin.de
+358 407045153

 

Govva: Staatliche Museen zu Berlin, Museum Europäischer Kulturen / Christian Krug

Filosofiija magisttar Taina Pieski lea válljejuvvon Sámemusea Siidda museahoavdan. Sámemuseavuođđudusa stivra dagai válljenmearrádusa 15.5. dollojuvvon čoahkkimis.

Sámemuseavuođđudusa stivrra ságadoalli Liisa Holmberg lea ilus, ahte mii fidnet nana, hárjánan jođiheaddji, geas lea buorre ovttasbargofierpmádat.

Ođasmahtton ja viiddiduvvon Sámemusea Siida lea váldegottálaš vástomusea ja doaibmá kulturbirasbargguid oasil guvllolaš vástomusean sápmelaččaid ruovttuguovllus. Sámemuseas barget museahoavdda lassin 16 fásta bargi ja sesoŋŋaáiggi sullii 30 bargi. Sámemusea doaibmabáiki lea Anáris Sámemusea ja Davvi-Lappi luondduguovddáš Siiddas, mii lea okta Davvi-Lappi dehálamos mátkkoštančuozáhagain. Siiddas galledit juohke jagi sullii 100 000 guossi. Sámemuseas leat lassin Eanodagas Duottar-Lappi luondduguovddážis oktasaš čájáhus Johtti Sápmelaččat -servviin. Sámemusea bajásdoallá maiddái Nuortalaččaid árbevierrodálu Anára Čeavetjávrris.

– Mun lean oallu ilus válljemis. Ođasmahttojuvvon Sámemusea Siida lea álbmotlaš čeavláivuođa ágga. Lea gudneášši beassat jođihit ja ovddidit ovtta midjiide sápmelaččaide dehálamos organisašuvnna doaimmaid ovttas čeahpes bargiiguin. Mun anán sápmelaš kulturárbbi seailluheami dehálažžan, muhto musea hukse maiddái boahttevuođaárbbi, lohká Taina Pieski.

 

Lassedieđut:  Sámemuseavuođđudusa stivrra ságadoalli Liisa Holmberg,
p. +47 9 303 6145, liisa@isfi.no

Min čájáhus lea fargga ovttajahkásaš. Mannan jahki lea leamaš dievva galledeaddjiid. Min oktasaš čájáhusa leat oaidnán oktiibuot jo 65 000 galledeaddji. Ovdal ealás geassebaji lea áigi dikšut Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda váldočájáhusa vuđolaččat. Seammás mii dikšut maiddái eará galledanvisttiid.

Dikšuma dihte Siida ja restoráŋŋa Sarrit leat gitta du-vu 4.-8.5.2023. Mii bálvalit din fas bottu maŋŋá ma 9.5. dii 10 rájes.

Čoakkáldaga almmustahttin fállá vejolašvuođa oahpásmuvvat sámegávttiide digitálalaččat, ássanbáikkis beroškeahttá.

 

Sápmelaččat Suomas geavahit vihtta earálágan sámegávtti dan mielde, guđe sogas ja guđe guovllus gávtti geavaheaddji lea eret. Sámemusea čoakkáldagain leat sierra guovlluid gávttit sierra áigodagain masa golbmačuođi. Čoakkáldaga almmustahttin fállá vejolašvuođa oahpásmuvvat sámegávttiide digitálalaččat, ássanbáikkis beroškeahttá. Čavčča mielde sámegávttit leat govvejuvvon ođđasit ja dál maid gávttiid detáljaid sáhttá geahčadit dárkilappot.

Go árvvoštallamiid mielde jo 60 proseantta Suoma sápmelaččain ásset ruovttuguovlluset olggobealde, háliidit leat maiddái sin juksamis. Lassedieđuid gávttiid dahje daid govaid birra sáhtát jearadit Sámemusea čoakkáldatbálvalusain. Finnas oaidnimis leahkki govat eai leat prentenkvalitehtalaččat ja dat leat lisensierejuvvon (CC BY-NC-ND 4.0 )-liseanssain.

 

Finna lea 10 jagi doaibman ohcanbálvalusaid oppalašvuohta ja Suoma máŋgga miljovnna kultuvra- ja dieđamateriálaid ruoktu. Máŋggačuođi ruovtturiikka doaibmi, dego arkiivvat, girjerádjosat ja museat, buktet Finnai áidnalunddot sisdoaluideaset. Riikagirjerájus bajásdoallá ja ovdánahttá Finna-bálvalusa olles áigge ovttasbarggus arkiivvaiguin, girjerádjosiiguin, museaiguin ja eará ovttasbargoguimmiiguin. Sámemuseas lea iežas Finna-oainnus https://siida.finna.fi

Álbmotbeaivi Siiddas álggaha maiddái Finna logi jagi ávvujagi. Ávvujagi prográmmas Finna áššedovdit čájehit ja oahpistit Finna-ohcanbálvalusa geavaheami álbmogii.

 

“Finna ávvujagi áiggi mii háliidit movttiidahttit olbmuid bálvalusa máŋggaid miljovnnaid materiálaid lusa, nu ahte mii leat ilus go sáhttit rahpat ávvujagi ná mearkkašahtti čoakkáldatrahpamiin. Ávvujagi álggaheapmi máŋggain čuđiin sámegávttiin lea deaivil maiddái danin, ahte mii leat bargamin maiddái Finna davvisámegielat veršuvnnain”, muitala Erkki Tolonen, Finna ovdánahttinhoavda.

 

 

Hyvää saamelaisten kansallispäivää! Buori sámi álbmotbeaivvi!

Pyeri säämi aalmugpeivi! Šiõǥǥ saaʹmi meeʹrsažpeeiʹv!

 

Lassedieđut:

Sámemusea Siida

Vd. amanueansa Marjo-Riitta Rantamäki, tel. 040 5715670, marjo-riitta.rantamaki(at)samimuseum.fi

Finna

Ovdánahttinhoavda Erkki Tolonen, tel. 029 414 4588, erkki.tolonen(at)helsinki.fi

 

Sámemusea ja luondduguovddáš Siiddas ja restoráŋŋa Sarrihis ávvudit moadde jagi bottu maŋŋá sámi álbmotbeaivvi vuossárgga 6.2.2023. Ávvubeaivve Siiddas leat rabas uvssat ja nuvttá sisabeassan čájáhusaide dmu 9–17. Álbmotbeaivve Siida rahpasa diimmu ovdal go dábálaččat.

Mii bovdet buohkaid álggahit ávvubeaivvi árbevirolaš leavgga geassimiin Siidda šiljus dmu 9.15. Go mii leat lokten leavgga ja lávlon Sámi soga lávlaga, de mii joatkit beaivvi prográmma Finna-ávvujagi rahpamiin ja oahpásmuvvat Finna.fi-ohcanbálvalussii. Dilálašvuohta lea Siidda auditorias dmu 10–11.30 ja dat lea rabas álbmogii.

Finna ávvujagi gudnin Sámemusea Siidda čoakkáldagaid sámegávttit almmustahttojuvvojit Finnas. Seammás mii fállat geavatlaš rávvagiid Finna.fi-ohcanbálvalusa geavaheapmái. Buresboahtin digitála gávdnanmátkái ovttas minguin! Siidda ávvubeaivvi kruvnnida dáiddár Outi Pieski Ládjogahpira rematriašuvdna—Máhccat eatni lusa -čájáhusa rahpandoalut dmu 15.

Ávvubeaivve sáhtát oahpásmuvvat nuvttá maiddái Siidda Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme -váldočájáhussii ja Martti Rikkonen Taigametsot -čuovgagovvačájáhussii.

Restoráŋŋa Sarrit bálvala ávvubeaivve. Beaivvi áigge sáhtát návddašit álbmotbeaivve gáhkkogáfiid 8 euro haddái dahje čohkánit válmmaš lunšabeavdái dmu 11–15. Lunšša haddi lea 16 euro.

Siida lea rabas dálverabasáiggiid mielde 31.5.2023 rádjái vu-lá dmu 10-17. Spiehkastagat rabasáiggiide gávdnojit siidduin www.siida.fi. Siidda museagávpi SiidaShop bálvala Siidda rabasáiggiin ja neahttagávpin čujuhusas www.siidashop.fi.

Govva: Martti Rikkonen/Siida

Lassidiehtu:

Álbmotbeaivvi koordináhtor/Álbmotdoaimmavástideaddji Pia Nikula, 040 621 2663, pia.nikula(at)samimuseum.fi

 

Jahki 2022 lei Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda rahpanjagi čájáhusguossiid meari ektui árvitmeahttun, máŋggamuttut ja virkui erenoamážit geasi ja čavčča áigge. Statistihkaid mielde Sámemusea ja Luondduguovddáš Siiddas leat fitnan jagi 2022 oktiibuot 55 143 čájáhusguossi, mii lahkona jo buot buoremus jagiis čájáhusguosseloguid.

 

Máilmmi diliid nuppástusat ee. Covid-19 ja Ukraina dilli váikkuhedje Sámemusea ja Luondduguovddáš Siiddas galledan olbmuid mearrái. Lea maid fuomášahtti, ahte Siida-viesu vuođđobuorideami ja ođđa čájáhusa huksema dihte álgojagi galledančuozáhahkan doaimmai Sámemusea olgomusea. Geassemánu vuosttas beaivve rahppui Sámemusea ja Badje-Lappi luondduguovddáža oktasaš ođđa váldočájáhus Enâmeh láá mii párnááh – Eatnamat leat min mánát, sihke molsašuvvi čájáhusat Oainnus – oidnosat sápmelaš govvadáidagii ja Mu áiggis, du báikkis. Ođđa váldočájáhusa rahpama mielde čájáhusguossemearit sturro mealgadit.

Veardádallama ovddit jagiid čájáhusguossemeriiguin ii sáhte dahkat njuolgga. Jagiid 2020 ja 2021 guossemeriide váikkuhedje ee. Covid-19 pandemiijaráddjehusat. Jagi 2019 Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda gallededje olahusmearri čájáhusguossit (64 000). Jagi 2021 Siidda čájáhusguossemearri stuorui 102 % ja olahusjagis 2019 báhce sullii 14 %. Jagi eallasamos áigi lei geasset nu mo dábálaččat, go dušše geasse-čakčamánu áigge Siidda gallededje badjel 37 000 olbmo nappo masa 70 % olles jagi guossiin.

Čájáhusguossiin vehá vuollel bealli ledje suopmelaččat, muhto turismma ealáskeapmi pandemiija maŋŋá lea stuoridan olgoriikkalaččaid oasi Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda guossiin lagabui áiggi ovdal pandemiija. Olgoriikkalaš čájáhusguossit leat boahtán eanemus Frankriikkas (8,5 %) ja Duiskkas (8.4 %). Dát guokte riikka leat leamaš njunušsajiin jo máŋggaid jagiid. Duiskkalaččat bohtet árbevirolaččat eambbo geasset, go fas frankriikalaččat liikojit boahtit dálvesesoŋŋa áigge.

Oahpistuvvon galledeamit šadde bivnnuhabbon maŋimus jagiid, go oahpisteamit lágiduvvojedje 274 guhtta sierra gillii. Ovddit jagi áigge ledje dušše 45 oahpisteami. Oahpistemiid mearri lea sturron Covid-19 ráddjehusaid heaittiheami maŋŋá joavkomátkkošteami stuorruma mielde. Oahpisteamit dahkkojuvvojit Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda oktasaš váldočájáhusas ja Sámemusea olgomuseas.

Sámemusea guovlodoaibmasaji Nuortalaččaid árbevierrodálu Čeavetjávrris gallededje 635 čájáhusguossi jagi 2022. Árbevierrodállu lea rabas dušše geassesesoŋŋa ja dohko lea nuvttá sisabeassan. Nuortalaččaid árbevierrodálus ja dan šiljus leahkki olgomuseas beasat oahpásnuvvat nuortasápmelaččaid historjái sihke ássan- ja huksenárbevirrui guokte sierra áigodagas.

Sámeduojár, eamit Aune Huhtamella (1931–2013) dávvirčoakkáldat skeŋkejuvvo Sámemusea Siidii lávvardaga 4.2.2023 dmu 14.00. Buohkaide rabas dilálašvuođas leat oaidninláhkái Aune Huhtamella sámegávttit ja eará duojit. Dilálašvuođas Aune oabbá Rita Kumpulainen muittaša Aune mearkkašumi soga bivttasgoarrun ja vieljanieida Sigga-Marja Magga muitala čoakkáldaga riegádeamis ja iešvuođain.

Aune Huhtamella (is. Magga) bajásšattai Guhturis ja fárrii Huuhkajai go náitalii huuhkajalaš boazosápmelaččain Olavi Huhtamellain jagis 1959. Aune, gii lei logi mánás boarráseamos, oahpai duddjot buot sápmelaš eallimii gulli biktasiid, dego nuvttohiid, gálssohiid ja bittuid, beaskkaid ja sámegávttiid. Son gárvvuhii sihke iežas ja isidis bearraša álo gitta 1980-logu lohppii. Son goarui olu nuvttohiid báikkálaš badjealbmáide ja dat lei Aune ja Olavi bearrašii maiddái dehálaš dienasgáldu.

Aune Huhtamella árbegotti luohpadan duodječoakkáldagas leat iešguđetlágán oasit, dego gahpirat, vuoddagat, guolgagistát ja beaska, gálssohat ja bittut ja nuvttohat. Mearkkašahtti oassi čoakkáldaga leat erenomážit 15 Eanodaga gávtti, maid Aune lea gorron alcces ja iežas bearrašii váldoáššis 1960-1980-loguin. Gávttit muitalit Aune Huhtamella mearkkašumis gákteárbevieru bajásdoallin iežas sogas ja giliservošis ja dat muitalit čáppa muitalusa maiddái Aunes duojárin. Čoakkáldat fállá divrras lassidieđu sámegávttiid historjjás ja dat muitala miellagiddevaš muitalusaid guhturlaččaid ja huuhkajalaččaid eallimis.

Govva: Sámemusea Siida

Lassidieđut:

Vs: amanueansa Marjo-Riitta Rantamäki, tel. 040 5715670, marjo-riitta.rantamaki@samimuseum.fi