Máhccan -ávvudilálašvuođas ávvudit čoakkáldatdávviriid repatriašuvnna

Sámemusea Siida ávvuda Álbmotmuseas boahtti sámečoakkáldaga máhccama buohkaide rabas ávvudilálašvuođas duorastaga 9.9.2021 dm 18–20 restoráŋŋa Sarridis, Sámemusea ja Luondduguovddáš Siiddas Anáris.

Suoma Álbmotmusea sámečoakkáldat boahtá Anárii čakčat ja dál lea áigi ávvudit. Čoakkáldatmáhcaheapmi dahjege repatriašuvdna ollašuvvá Álbmotmusea ja Sámemusea Siidda máŋggajahkásaš ovttasbarggu boađusin. Sámečoakkáldat sisdoallá badjel 2000 dávvira, mat leat čoggojuvvon jagiin 1830-1998. Sámemusea vuostáiváldá čoakkáldaga ođđa, giđđat 2021 gárvvásmuvvan čoakkáldatovttadahkii. Čoakkáldatmáhcaheapmi, ođđa čoakkáldatovttadat ja Siidda vuođđodivodeapmi dahká vejolažžan ođđalágán searvvušlaš čoakkáldatbarggu ja dávvirdutkamuša.

Ávvudilálašvuođas oahpásmuvvat dávvirčoakkáldahkii govvačájáhusain ja dan lassin muhtin dávvirat leat oaidninláhkái báikki alde. Ovttasbargoguoimmit ovdanbuktet iežaset dearvvuođaid ja báikkálaš sámeartisttat loaiddastit. Ávvudeapmi lea suoma- ja sámegillii.

Ávvudeapmi lágiduvvo fámus leahkki koronaráddjehusaid rámaid siste, nuba olmmošmearri lea ráddjejuvvon. Boađe Siidii dušše dearvvašin. Mii ávžžuhit geavahit suodjemáskka Siiddas.

Máhccan -ávvudeapmi striimejuvvo. Juos it beasa Siidii, nu sáhtát vuohkkasit lágidit iežat unna searvvušlaš dáhpáhusa vaikko iežat orrunlanjas.

Sámemusea Siida sávvá buohkaid bures boahtán ávvudilálašvuhtii.

Restoráŋŋa Sarridis fállat gáfe.

Lassidieđut:

Čoakkáldatmáhcaheapmi: Amanuensa Anni Guttorm, 0400 891 860, anni.guttorm(at)samimuseum.fi

Dáhpáhusa lágideapmi: Álbmotdoaibmavástideaddji Pia Nikula, 040 621 2663, pia.nikula@samimuseum.fi

Sámemusea ođđa čoakkáldatsajit ja restoráŋŋaoassi lea gárvásat

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda viiddidan- ja vuođđodivodanfitnu vuosttas muddu lea gárvvis. Sámemusea Siidda čoakkáldatsajit ja restoráŋŋaoassi lea luobahuvvon fitnu hukseheaddjái ja giddodaga oamasteaddjái Senaatti-giddodahkii 12.5.2021 ja Sámemusea Siida lea váldán sajiid atnui. Váldohuksejeaddjin viiddidanfitnus lea leamaš anárlaš Rakennusliike Rekonen Oy.

Sámemuseai leat huksejuvvon viiddidanfitnus ođđa čoakkáldatsajit ( s. 888 m2), mat devdet otná beaivvi gáibádusaid. Čoakkáldatlanjat ja -sajit leat plánejuvvon nu, ahte go dávvirat buktojit dohko, de dat johtet njuovžilit vuostáiváldinbáikkis dárbbu mielde errenlatnjii ja galbmabumbái ja das fas viidásabbot govven- ja báhkkenlanjaid bokte čoakkáldatrádjui. Ođđa sajiin lea sierra seailluhanlanjat dávviriidda, mat dárbbašit iešguđetlágan seailluhandiliid, degomat ovdamearkka dihte tekstiillaide, garra dávviriidda ja dorkkaide.

Sámemusea Siiddas leat dál čoakkáldagas sullii 8000 dávvira. Čakčat 2021 Suoma álbmotmusea sámečoakkáldat ( s. 2200 dávvira) máhccá Anárii. Čoakkáldatoassi lea integrerejuvvon Siidda váldodállui ja boahttevuođas maiddái searvvušlaš čoakkáldatbargu lea vejolaš.

Ođđa restoráŋŋaoasis (s. 333 m2) lea stuorát restoráŋŋasále go mii lei ovdal Siidda restoráŋŋas. Lassin lea maiddái kabineahtta, áššehasbáikkit leat 88. Restoráŋŋas lea gievkkan, mii deavdá otná beaivvi gáibádusaid. Ođđa restoráŋŋaoasi lássaráigge sáhttá geahčadit Juvduuvuona. Restoráŋŋa sáhttá leat rabas maid dalle go Siida lea gitta, dasgo restoráŋŋii lea dál iežas olgouksa. Restoráŋŋan lea ain Restoráŋŋa Sarrit. Ođđa restoráŋŋa rahppo 1.6.2021.

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda viiddidan- ja vuođđodivodanbargguid nubbi muddu, vuođđodivodanbargofitnu álgá 24.5.2021. Senaatti-giddodagat lea meroštallan Siidda vástusuodjalanbáikin. Dát dárkkuha dan, ahte dálu dikšot ja das fuolahit seamma ákkaid mielde go virggálaččatge suodjaluvvon dáluid. Viiddidan- ja vuođđodivodanfitnu plánejeaddjin lea Arkkitehdit Soini&Horto Oy ja dat lea justa dál ráhkadeamen Siiddas vástusuodjalančielggadeami, vai suodjalangáibádusaid sáhttet váldit vuhtii go divodit Siida-dálu boares oasi. Fitnu váldohuksejeaddjin lea Kajaani guovllu fitnodat Sakela Rakennus Oy.

Vuođđodivodanbargguid áigge Sámemusea áššehasbálvalanbáiki, Siida Shop, Meahciráđđehusa áššehasbálvaleapmi ja turismarávven leat 1.6.2021 rájes Siidda šillju gaskaboddosaš sajiin. Olgomusea lea čájáhus- ja galledanbáikin birra jagi. Restoráŋŋa Sarrit bálvala ođđa restoráŋŋaoasis.

Ođasmahtton Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida oktan ođđa váldočájáhusain rahpasa 1.4.2022.


Govat:

https://www.flickr.com/photos/siidainari/shares/6cm135
Sámemusea Siida/govvejeaddji Rauno Koivunen


Lassedieđut
Siida: Museahoavda Sari Valkonen tel. 040 767 1052, sari.valkonen(at)samimuseum.fi
Senaatti-giddodagat: huksehanhoavda Miikka Teppo tel. 040 180 0929,  miikka.teppo(at)senaatti.fi

Sámemusea Siida ohcá konserváhtora mearreáigásaš bargui 1.9.2021–30.4.2022

Sámemusea Siida – riikkaviidosaš vástumusea ja guovllulaš vástumusea kulturbirasbarggus sámeguovllus

 

Sámemusea Siida ohcá konserváhtora mearreáigásaš bargui 1.9.2021–30.4.2022

 

Konserváhtora bargguide gullet Suoma Álbmotmuseas čakčat 2021 boahtti sámečoakkáldaga gieđahallan ja Siidda váldočájáhusa kulturossodaga ođasmahttimii laktáseaddji barggut ovttas čoakkáldatbargiiguin. Konserváhtor gullá Sámemusea sisdoallobargojovkui.

 

Barggu gelbbolašvuođagáibádussan leat konserváhtora AMK-dássásaš skuvlejupmi (dahje vástideaddji dutkkus) ja vásáhus dávvirkonserveremis ja dávvirčoakkáldagaid dikšumis. Bargu lea viiddis ja iehčanas: dat eaktuda vásáhusa ja máhtu čájáhusdávviriid heŋgemis ja čoakkáldaga hálddašeapmái laktáseaddji prográmmain ja prošeaktahálddašeamis. Bargu gáibida buriid gulahallan- ja digidáidduid ja vásáhusa čuovgagovvemis. Sámegiela máhttu, sámekultuvrra dovdamuš ja musealogiija oahput gehččojuvvojit ánsun.

 

Bálká lea Sámemusea bálkávuogádaga mielde. Barggus lea guovtti (2) mánu geahččalanáigi.

 

Friijahápmásaš ohcamušat ja CV maŋimustá 28.5.2021 dmu 16.15 čujuhussii: Rekrytointi, Saamelaismuseo Siida, Inarintie 46, 99870 Inari dahje e-boastta bokte museahoavda Sari Valkonen, sari.valkonen(at)samimuseum.fi

 

 

Lassidieđut: amanueansa Anni Guttorm, anni.guttorm(at)samimuseum.fi, 040 0891860

Siidda boares váldočájáhus addá saji ođđa čájáhussii

Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siidda viiddidanfidnu lea nohkan ja vuođđodivvun álgá. Siidda boares váldočájáhus burgojuvvo ja dahkko sadji ođđa čájáhussii, mas kultuvra ja luondu šaddet oktii oktan oppalašvuohtan.

 

Siidda badjel 20 jagi boares váldočájáhus leamašan bivnnut. Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida giitet ovddit Siidda váldočájáhusa čájáhusbargojoavkku ja dahkkiid fiinna čájáhusas. Giitojuvvon ja rámiiduvvon čájáhusas leat galledan badjel miljon olbmo áicamin sámevuođa, Sámi luonddu vuoiŋŋa ja dovdduid. Dál čájáhus ođasmahttojuvvo láhttis gáhttui. Čájáhusa váldoášši lea álo sisdoallu, muhto maiddái boarásmuvvan čájáhusteknihka ođasmahtto ollásit. Čájáhusa fuolaheapmi, beaivádeapmi ja ođđa dieđu lasiheapmi lea boahttevuođas álkit.

 

Boares čájáhusa anolaš oasit seailluhuvvojit. Čoakkáldatdávvirat máhccet konserverema maŋŋá čoakkáldagaide dahje ođđa čájáhussii. Devdojuvvon ealliid dorkkaide ja uvjjaide dahkko smávva dikšun. Oassi rekvisihttamateriálas joatká doaimmas oahpistananus, luonddu- ja museabajásgeassimis, olgomuseas ja molsašuddi čájáhusain. Boares čájáhusa burgima maŋŋá álgá čájáhussále vuođđodivvun. Alážat divvojuvvojit ja gáhttu málejuvvo ođđasit, man maŋŋá beassá huksegoahtit ođđa čájáhusa.

 

Siidda ráhkadus lea gitta vuođđodivvuma áigge miessemánu rájes. Sámemusea ja Siidda áššehasbálvalus, Siida Shop, Meahciráđđehusa áššehasbálvalus ja turismarávven doibmet Siidda guovllus lean garvinsajiin 1.6.2021 rájes. Sámekultuvrii beassá oahpásmuvvat olgomuseas, mii doaibmá vuođđodivvuma áigge čájáhus ja galledanbáikin.

 

 

Dát eatnamat leat min mánát

 

Siidda ođđa čájáhusa namma lea”Enâmeh láá mii párnááh – Dát eatnamat leat min mánát” anáraš Guovža-Sámmol Máhte (Morottaja) čállán anárašgielat divtta vuođul. Čájáhusa namma divttista luonddu- ja kulturfáttáid deháleamos dieđuid.

 

Čájáhusa kultursisdoaluin guorahallo, mo vássán áigi eallá mis – juohkehaččas eallá máŋggahámat eará áigodagaid árbi, mainna vuogáiduvvat nuppástusaide min birrasis. Luonddugeahččančiehka buktá ovdan eandalii maŋimuš jiekŋaáiggi dálkkádathistorjjá ja lassin vihkkehallat mii dálkkádahkii dáhpáhuvvá boahttevuođas. Luonddufáttáid gieđahallat Davvi-Sámi suodjalanguovlluid ja doppe dihtton earálágan luonddutiippaid ja eallišlájaid bokte.

 

Ođđa čájáhusa váldoplánejeaddji lea Harri Koskinen Teollisuuden Ystävät Oy:s. Kulturoasi giehtačállosa lea gárvvistan professor Veli-Pekka Lehtola, kulturoasi dáiddalaš jođiheaddjin doaibmá Outi Pieski. Luondduoasi giehtačálli lea biologa Matti Mela.

 

Siidda váldočájáhusa kulturoasi ođasteami ruhtadit Kone foanda, Suoma kulturruhtarádju/Museovisio, OKM/sierradoarjja ja Jenny ja Antti Wihuri ruhtarádju. Sámemuseas lea jođus maiddái čájáhusa ođasmahttimii laktáseaddji Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi -Interreg-fidnu. Siidda váldočájáhusa luondduoasi ođasmahttimii Meahciráđđehus oaččui ruhtadeami stáhta lassebušeahtas.

 

 

Lassedieđut:
Museahoavda Sari Valkonen, t. 040 767 1052 dahje sari.valkonen(at)samimuseum.fi
Prošeaktaoaivámuš Eeva Kyllönen, t. 040 5709382 dahje eeva.kyllonen(at)samimuseum.fi

Álbmotmeahccehoavda Pirjo Seurujärvi, t. 0400 125 782 dahje pirjo.seurujarvi(at)metsa.fi
Prošeaktaoaivámuš Kirsi Ukkonen, t. 0400 479 986 dahje kirsi.ukkonen(at)metsa.fi

 

Siidda ođasteamis neahttasiidduin: https://siida.fi/siida-uudistuu/

Siida lea Anáris, ja doppe doibmet Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida ja Restoráŋŋa Sarrit. Sámemusea Siidda doaimmas vástida Sámemuseafoanda. Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida gullá Meahciráđđehusa riikkaviidosaš luondduguovddášfierpmádahkii.

Jagi 1998 rahppojuvvon Siida-ráhkadus viiddiduvvo ja vuođđodivvojuvvo. Viiddidanosiide bohtet Sámemusea čoakkáldatsajit ja restoráŋŋa. Sámemusea ja luondduguovddáža oktasaš vuođđočájáhus ođasmahttojuvvo. Bálvalat oppa ođastusa áigge. Viiddiduvvon ja vuođđodivvojuvvon Siida ja ođđa čájáhus rahpasit cuoŋománus 2022.

Muittut, muitalusat -fitnu ordne bargobájiid njukčamánus

Sámemusea Siidda, máttasámi musea Saemien Sijte ja Ruoŧa duottar- ja sámemusea Ájtte oktasaš Interreg-fitnu Muittut, muitalusat ordne guokte bargobáji njukčamánus 2021. Museat ordnejit bargobájiid danin go dat háliidit gullat sámeservoša fitnodatolbmuid sávaldagaid das, mo ođđa vuođđočájáhus ja Sámemusea oppalohkái sáhtášedje bálvalit buorebut fitnodatolbmuid dárbbuid. Min ulbmilin lea maid fállat fitnodatolbmuide vejolašvuođa beassat ságastallat áššiin earáiguin, geat barget seamma suorggis, ja juogadit vásáhusaid ja jurdagiid.

Bargobájiin leat sáhkavuorut, joavkobarggut ja friddja ságastallan. Bargobájiid bargogiellan lea eaŋgalasgiella.

16.3. dmu 10–16 bargobádji lea oaivvilduvvon sámefitnodagaide, mat barget sámeguovllu boazodoalloturismasuorggis ja turismasuorggis

18.3. dmu 10–16 bargobádji lea oaivvilduvvon duojáriidda, geat duddjojit árbevirolaš dujiid ja barget daiguin

Bargobájit leat gáiddusin Teams-birrasis. Daidda, geat leat almmuhan iežaset bargobájiide, sáddejuvvojit searvan- ja oassálastinrávvagat lagabus dáhpáhusa.

Bargobájiid ii leat vejolaš geahččat maŋálgihtii. Bargobájit vurkejuvvojit Sámemusea Siidda arkiivii musea boahttevaš čájáhusa plánenbarggu ja boahttevaš doaimmaid várás.

Bargobájit leat ovdasajis daidda organisašuvnnaide, geat leat bovdejuvvon mielde. Sáhtát goittotge gulaskuddat prošeaktačálli Minna Lehtolas vejolašvuođa searvat bargobájiide.

 

Bures boahtin mielde!

Lassedieđut:

Eeva-Kristiina Harlin, prošeaktahoavda, eeva-kristiina.harlin(at)samimuseum.fi

Minna Lehtola, prošeaktačálli, minna.lehtola(at)samimuseum.fi

Lassidieđut fidnus: www.muittut.com

Siidda viiddidanbarggut gárvánit ja Siida-dálu vuođđodivodanbarggut vulget johtui miessemánus

Sámemusea ja Badje-Sámi luondduguovddáš Siidda vuođđodivodan- ja viiddidanbarggut Anáris ovdánit plánaid mielde. Bargguid 1. muttu viiddanbarggut gárvvásmuvvet áigetávvala mielde miessemánus 2021 ja 2. muttu musea- ja luondduguovddášdálu nuppástus- ja vuođđodivodanbarggut vulget johtui dan maŋŋá.  Huksejeaddjin lea Senaatti-giddodagat ja Siida-dálu nuppástus- ja vuođđodivodanbargguid huksen- ja váldoagoartan lea válljejuvvon Sakela Rakennus Oy.

Siida-dállu rahppui 1998 ja dál dat ođaduvvo vástidit dili, mas doaimmat leat viidon ja galledeaddjiid mearri lea lassánan. Fitnus Siidii bohtet teknihkalaččat ja doaimmaid geahččanguovllus dakkár musea- ja luondduguovddášsajit, mat devdet otná beaivvi gáibádusaid. Viiddidanosiid viidodat lea sullii 1400 m2, ja Siida viidu fitnus sullii beliin dálážis.

Siidan vuođđodivodan- ja viiddidanbarggut dahkkojit guovtti muttus. Vuosttas muttus Sámemuseai huksejuvvojit viiddidanoasit, nappo čoakkáldatsajit ja restoráŋŋa. Dain sisbarggut leat gárvvásnuvvamin ja čoakkáldat ja restoráŋŋa šaddet gárvvisin miessemánus. Nuppi muttus leat museadálu nuppástus- ja vuođđodivodanbarggut. Dalle ođasmahttet Siidda bargolanjaid ja dahket huksen-, liggen-, čáhce-, áibmorusttetbargguid ja elrávdnjeteknihkalaš divodan- ja ođasmahttinbargguid. Earenomážit sihkkarasto, ahte dálus lea siste buorre dilli, giddejuvvo fuopmášupmi čuovggaide ja akustihkka- ja dorvvolašvuođačovdosiidda ja maiddái dasa, ahte dállu lea energiijabeaktil.

Čoakkáldatovttadaga viiddideami maŋŋá Sámemusea bastá ođđa sajiiguin doaibmat riikkaviidosaš vástumusean. Suoma álbmotmusea máhcaha Sámemuseai sámečoakkáldaga (badjelaš 2000 dávvira) čakčat 2021. Dát máhcaheapmi lea riikkaidgaskasaš geahččanguovllus mearkkašahtti.

Miessemánus 2021 Siida lea gitta. Dalle museačoakkáldagat sirdojit dálá čoakkáldatrájuin ođđa čoakkáldatsajiide ja áššehasbálvalanbáiki fárre gaskaboddosaš sajiide. Geassemánu álggus Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida ja restoráŋŋa bálvalit fas áššehasaid. Siidda áššehasbálvalanbáiki lea gaskaboddosaš sajiin Siida-dálu ovddabealde. Vuođđodivodanbargguid áigge olbmot besset galledit olgomusea. Restoráŋŋa bálvala ođđa lanjain ja sajiin. Siida ja dan ođđa lanjat ja sajit oktan vuođđočájáhusain rahppojit 1.4.2022.

Siidda viiddidanbargguid váldo- ja arkiteaktaplánemis vástida Arkkitehdit Soini & Horto Oy Helssegis ja huksejeaddjin lea Senaatti-giddodagat. Museadálu nuppi muttu vuođđodivodanbargguid liggen-, čáhce- ja áibmomolsunrusttetbargguid bargin lea LVI-Vanhatalo Oy ja elrávdnjebargguid bargá Keskus-Veljet Oy.

Senaatti-giddodagaid stivrra dagai fitnu investerenmearrádusa juovlamánus 2019. Sámemuseavuođđudus lea Siidda váldoláigolaš, mii fas láigoha sajii viidásit Meahciráđđehusa Badje-Sámi Luondduguovddážii ja Restoráŋŋa Sarridii.

 

Lassedieđut:
Senaatti-giddodagat: huksenhoavda Miikka Teppo, miikka.teppo(at)senaatti.fi tel. 040 180 0929 (álgá 1.3.2021)
Senaatti- giddodagat: huksenjoavkku hoavda Harri Karjula, harri.karjula(at)senaatti.fi tel. 0500 584 216
Sámemusea Siida: museahoavda Sari Valkonen, sari.valkonen(at)samimuseum.fi tel. 040 767 1052

 

Jahki 2020 lei riikkasis turismma jahki Siiddas

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda gallededje jagi 2020 áigge buohkanassii 80 000 olbmo, main 39 000 oste sisabeassanbileahta Siidda čájáhusaide. Siiddas olbmot fitnet čájáhusaid geahččama lassin Siida Shop -gávppážis, Restoráŋŋa Sarridis, Anára gieldda turismarávvenbáikkis ja Meahciráđđehusa áššehasbálvalanbáikkis. Buot galledeaddjit ledje 34 % ja čájáhusgalledeaddjit fas 39 % unnit go diibmá.

Jahki 2020 álggii bures. Ođđajagimánus čájáhusguossit ledje eanet go goassige ovdal, muhto juo guovvamánu loahpas Covid-19-pandemiija váikkuhišgođii turismii. Njukčamánu 17. beaivve Siida bijai uvssaid gitta guovtti ja bealle mánnui, dego earáge museat ja luondduguovddážat Suomas. Geassi manai bures, giitu suopmelaš turisttaide. Dego ovdditge jagiid, de eanemus čájáhusgalledeaddjit ledje suoidnemánus (badjel 8 000). Geasi huša maŋŋá lei ráfálaš čakča ja álgodálvi.

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida lea leamaš juo máŋga baji hui riikkaidgaskasaš galledanbáiki. Jahki 2020 lei čielgasit riikkasis turisttaid jahki, go čájáhusgallededdjiin 66 % ledje suopmelaččat. Ovddit jagiid olgoriikalaš turisttat ledje čájáhusgallededdjiin sullii 60 %. Miellagiddevaš lea maid dat, ahte čájáhusaid leat fitnan geahččamin dakkár olbmot, geain lea Museakorta. Sin mearri lea lassánan hui ollu. Jagi 2019 áigge Museakoarttain gallededje Siidda 2 700 háve, go dán jagi lohkui lei 4 400.

Sámemusea Siidda guovlludoaibmabáikkis Nuortalaččaid árbevierrodálu Čeavetjávrris gallededje 990 olbmo. Go dan heiveha dasa, ahte árbevierrodállu lei rabas oanehut áiggi, de gallededdjiid mearri lei seamma dásis go ovdal. Dán jagi Nuortalaččaid árbevierrodállu lei rabas badjel mánu oanehut áiggi go ovddit jagiid.

Buot buohkanassii Siiddas bálvaledje áššehasaid jagi 2020 áigge koronaepidemiijas fuolakeahttá bures ja dorvvolaččat. Vuođđočájáhusaid lassin molsašuvvi čájáhusat  “Ovddeš ja dálá anáraš duojit”, “Rievdi dálvi”, “Davviguovllu árga  – Davviguovllu luonddu elliid árga”, “Deatnu”, “Sámi árbevieruid seailluheamen”, “Albma Olbmot – Oikeita ihmisiä”, “Árktalaš čuovga”, “Sámi seremoniijat – Saamelaiset seremoniat” ja “Karen Jomppanen – hutkás ja geahččaleaddji duojár” fálle čájáhusgállededdjiide miellagiddevaš sisdoaluid. Máŋggat mannán dálvvi čájáhusgalledeaddjit ja buot mannán geasi čájáhusgalledeaddjit oahpášmuvve maid olgomuseas sámi huksenárbevirrui ja ealáhusaide. Siida Shop -gávppáš, restoráŋŋa Sarrit, Anára gieldda turismarávven ja Meahciráđđehusa áššehasbálvalanbáiki bálvaledje go Siida lei rabas.

Siida-dálu viiddidanbarggut álge áigetávvala mielde miessemánus 2020. Huksenbarggut eai leat váikkuhan Siidda galledeapmái. Dušše biilaparkerensajit orro leamen suoidnemánus menddo unnán, go huksenbargguid várás oasi parkerenbáikkiin galggai áidut. Badjelaš jagis Siida-dálu oarjjageahčai boahtá čoakkáldatovttadat ja nuorttageahčai fas boahtá restoráŋŋaoassi. Dain lea juo gáhttu ja sistege huksenbarggut leat ovdánan juo guhkás. Prošeakta ovdána áigetávvalis ja ođđa lanjat ja sajit šaddet gárvvisin giđđat 2021. Geassit 2021 álget Siida-dálu divodanbarggut ja ođđa váldočájáhusa huksen. Dát šaddet gárvvisin giđđat 2022. Divodanbargguid áigge sáhttá galledit Siidda olgomusea.

Sámemusea ja Badje-Sámi luondduguovddáš ja Restoráŋŋa Sarrit giitet áššehasaid vássán jagis.

Lassedieđut:
Vuovdin ja márkanfievrrideapmi Minna Väisänen, 0405816434, minna.vaisanen(at)samimuseum.fi
Vuovdin ja márkanfievrrideapmi assisteantaTaija Aikio, 0404847329, taija.aikio(at)samimuseum.fi

Muittut, muitalusat -fitnu neahttasiiddut dál rabas!

Sámemusea Siida jođiha Muittut, muitalusat-the story of the sámi by the sámi -fitnu ja dál fitnu neahttasiiddut leat rabas čujuhusas www.muittut.com.

Muittut, muitalusat -fitnus ovddidit ođđa sámi museagiela Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámemuseaide golmma iešguđetlágan pilohta bokte, main leat čanastagat sámekultuvrii. Fitnu buoremus čovdosat integrerejuvvojit sámemuseaid čájáhusaide.

Neahttasiidduin gávdnojit fitnu vuođđodieđut; mii lea fitnu ulbmilat ja mo olahit ulbmiliid. Mii muitalusaid lea fitnu logo duohkin? Neahttasiidduin leat maid áigeguovdilis ođđasat ja dáhpáhusat, mat laktásit fidnui.

Neahttasiiddut leat dal eaŋgalasgillii. Álgojagi 2021 áigge neahttasiiddut beaiváduvvojit čieža sámegillii, mat fitnut lea geavahusas, ja dáro- ja ruoŧagillii.

Sámemuseaid lassin ovttasbargoguoibmin leat Lappi universitehta ja Julev teknihkalaš universitehta. Fitnu áigodat lea 1.1.2020 – 30.09.2022 ja dan ruhtada Interreg Pohjoinen.

 

Lassedieđut fitnus:

Eeva-Kristiina Harlin, prošeaktahoavda, eeva-kristiina.harlin(at)samimuseum.fi

Minna Lehtola,prošeaktačálli, minna.lehtola(at)samimuseum.fi

 
 

Anára Siida guovdu stuorra nuppástusbargguid

Anára kirkosiiddas lean Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida lea stuorra nuppástusaid guovdu. Ráhkadusa viiddidanbarggut leat jođus ja giđđat 2021 álget dálá ráhkadusoasi vuođđodivvunbarggut. Viiddideami ja vuođđodivvunbargguid oktavuođas ođasmahtto maiddái Sámemusea ja luondduguovddáža oktasaš váldočájáhus.

Sámemusea, Davvi-Sámi luondduguovddáža ja Siidda restoráŋŋa badjel 20 jagi bálvalan Siida-ráhkadusa leat dál viiddideamen. Dálá váldoráhkadusa oktavuhtii huksejuvvojit Sámemuseai ođđaáigásaš čoakkáldatsajit, masa šihttet maiddái sámedávvirat, mat máhccet Suoma riikkamuseas. Restoráŋŋii huksejuvvojit áibbas ođđa ja buorebut doaimmalaš lanjat sierra ráhkadussoadjái. Viiddidanoasit gárvvásmuvvet giđđat 2021.

Dálá Siida-ráhkadusa vuođđodivvun álgá viiddidanosiid gárvvásmuvadettiin. Vuođđodivvumis earret eará viiddidat Siidda feaskára ja bargoveahka oažžu ođđa bargolanjaid. Dálá vuođđočájáhus burgojuvvo, ja sadjái huksejuvvo ođđa. Siidda ođđa vuođđočájáhus lea dáláža láhkai Sámemusea ja luondduguovddáža oktasaš, ja das ovttastuvvet kultuvra- ja luonddusisdoalut oktan ollisvuohtan.

Siidda ođđa čájáhus oažžu namman ”Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme”. Namma boahtá anáraš Guovža Sámmola Máhte, Matti Morottaja, čállán divttas Enâmeh láá mii párnááh. Čájáhusa namma divttista luonddu- ja kulturfáttáid deháleamos dieđuid. Sámi árbedieđu muitu lea guoddán luonddu ja servodaga nuppástusaid badjel sohkabuolvvas nubbái. Eanadat min birrasis sisttisdoallá miljovnnaid jagiid luottaid. Makkár luonddu mii guođđit min maŋisboahttiide?

Sámemusea Siidda museahoavda Sari Valkonen muitala, ahte Siidda čájáhusa kultursisdoalus smiehttat, mo vássán áigi eallá mis – juohkehaččas eallá máŋggahámat eará áigemuttuid árbi, mainna vuogáiduvvat nuppástusaide min birrasis. Ođđa čájáhus lea Sámemusea muitalus sápmelaččain. Čájáhusbargui váldojuvvojit mielde nannosit maiddái sámeservošat.

Meahciráđđehusa álbmotmeahccehoavda Pirjo Seurujärvi muitala, ahte luondduguovddáš Siidda viŋkilis ođđa čájáhusas buktojuvvo ovdan eandalii maŋimuš jiekŋaáiggi maŋŋá lean dálkkádathistorjjá ja smiehttat mii dálkkádahkii dáhpáhuvvá boahttevuođas. Luonddufáttáid gieđahallat Davvi-Sámi suodjalanguovlluid ja dain dihtton earálágan luonddutiippaid ja ealánšlájaid bokte. Mii atnit ávvira luonddu máŋggahámatvuođas ja kulturárbbis, ja bargomet bohtosat ollet badjel sohkabuolvvaid. Ođđa čájáhus buktá fiidnát ovdan dán barggu, Seurujärvi joatká.

Ođđa čájáhusa váldoplánejeaddji lea Harri Koskinen Teollisuuden Ystävät Oy:s. Čájáhusa prošeaktaoaivámužžan doibmet Meahciráđđehusas Kirsi Ukkonen ja Sámemuseas Eeva Kyllönen. Darja Heikkilä doaibmá musea čájáhuskoordináhtorin.

Siidda váldočájáhusa kulturoasi ođasteami ruhtadit Kone Foanda, Suoma kulturruhtarádju(Museavišuvdna ja

Jenny ja Antti Wihurin ruhtarádju. Sámemuseas lea jođus čájáhusa ođasteapmái laktásan Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi -interregfidnu. Siidda váldočájáhusa luondduoasi ođasteapmái Meahciráđđehus oaččui ruhtadeami stáhta lassebušeahtas.

Lassedieđut:
Museahoavda Sari Valkonen, t. 040 767 1052 dahje sari.valkonen(at)samimuseum.fi
Álbmotmeahccehoavda Pirjo Seurujärvi, t. 0400 125 782 dahje pirjo.seurujarvi(at)metsa.fi
Prošeaktaoaivámuš Kirsi Ukkonen, t. 0400 479 986 dahje kirsi.ukkonen(at)metsa.fi


Siida lea Anáris, ja doppe doibmet Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida ja Restoráŋŋa Sarrit. Sámemusea Siidda doaimmas vástida Sámemuseafoanda. Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida gullá Meahciráđđehusa riikkaviidosaš luondduguovddášfierpmádahkii.

 Jagi 1998 rahppojuvvon Siida-ráhkadus viiddiduvvo ja vuođđodivvojuvvo. Viiddidanosiide bohtet sámemusea čoakkáldatlanjat ja restoráŋŋa. Sámemusea ja luondduguovddáža oktasaš vuođđočájáhus ođasmahttojuvvo. Bálvalat oppa ođastusa áigge. Viiddiduvvon ja vuođđodivvojuvvon Siida ja ođđa čájáhus rahppojuvvo cuoŋománus 2022.

Sámemusea Siiddas rahpasa pop-up-čájáhus Karen Jomppanen dujiin 15.10.2020

Karen Jomppanen árbbolaččat skeŋkejedje Karena duodječoakkáldaga sámemusea Siidii 30.9.2020. Karen Jomppanen (1923–1996) lei hutkái ja iskkadeaddji duojár, gean viiddes duodječoakkáldagas Sámemusea čájeha oasáža pop-up-čájáhusas, mii rahpasa 15.10.2020.

Árbbolaččat vurkejedje Karena duodječoakkáldaga Sámemuseai jo jagis 1998 ja dál skeŋkejumi mielde čoakkáldat sirdašuvvá oassin Sámemusea čoakkáldagaid. Viiddes, 220 duoji čoakkáldagas leat gávttit, gárvvut, dohkát, lávkkat, seahkkat ja materiálačájánasat. Čoakkáldahkii gullet maiddai arkiivamateriálat, mas leat diagovat ja minstarat ovttas daidda gullevaš bargorávvagiiguin.

Karen Jomppanen, iežas goarggu mielde Ranttila, ásai Leammis Báđara gáttis. Karen bajásšattai Anárjohleagis lahka Norgga ráji. Son oahpai giehtadáidduidis sápmelaš eatnistis. Karen logaige jagis 1972 ahte ”eadni lei buoremus ámmátmáhtu addi. Das lei vuogas joatkit dáiddu ovddideami.”

Jo nuorran Karen lei hutkái ja plánii nissoniid nuvttotmálle, mii lea seakkit go ovddit mállet. Olles áiggis duodjárin Karen iskkadii rabas mielain sierralágan ivnniid ja materiálaid iežas giehtaduojistis. Duodjeárbevieru áššedovdin ja duodječeahppin son duosttai roahkkadit maiddái heivehit árbevieruin ođđalágan dujiid.

Karen jugii iežas duodjemáhtu sierralágan duodjekurssain ja oahpahii maiddái Anára kristtalaš rávesolbmuidskuvllas ja Sámi oahpahusguovddážis.

Karen Jomppanen almmustahtii jagis 1982 Suoma vuosttas sámegiehtaduodjegirjji, man  goasttidii WSOY. Lapin käsitöitä: Sami kiehtatuojik lea ain okta eanemus geavahuvvon sámi duodjedieđu gálduin.

Karen Jomppanen – hutkái ja iskkadeaddji duojár pop-up-čájáhus lea oaidninláhkái Siiddas 15.10.2020 – 30.4.2021.

 

Lassedieđut: Čoakkáldatmeašttir Marjo-Riitta Rantamäki, t. 040 571 5670, marjo-riitta.rantamaki(at)samimuseum.fi