Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siidda viiddidanfidnu lea nohkan ja vuođđodivvun álgá. Siidda boares váldočájáhus burgojuvvo ja dahkko sadji ođđa čájáhussii, mas kultuvra ja luondu šaddet oktii oktan oppalašvuohtan.

 

Siidda badjel 20 jagi boares váldočájáhus leamašan bivnnut. Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida giitet ovddit Siidda váldočájáhusa čájáhusbargojoavkku ja dahkkiid fiinna čájáhusas. Giitojuvvon ja rámiiduvvon čájáhusas leat galledan badjel miljon olbmo áicamin sámevuođa, Sámi luonddu vuoiŋŋa ja dovdduid. Dál čájáhus ođasmahttojuvvo láhttis gáhttui. Čájáhusa váldoášši lea álo sisdoallu, muhto maiddái boarásmuvvan čájáhusteknihka ođasmahtto ollásit. Čájáhusa fuolaheapmi, beaivádeapmi ja ođđa dieđu lasiheapmi lea boahttevuođas álkit.

 

Boares čájáhusa anolaš oasit seailluhuvvojit. Čoakkáldatdávvirat máhccet konserverema maŋŋá čoakkáldagaide dahje ođđa čájáhussii. Devdojuvvon ealliid dorkkaide ja uvjjaide dahkko smávva dikšun. Oassi rekvisihttamateriálas joatká doaimmas oahpistananus, luonddu- ja museabajásgeassimis, olgomuseas ja molsašuddi čájáhusain. Boares čájáhusa burgima maŋŋá álgá čájáhussále vuođđodivvun. Alážat divvojuvvojit ja gáhttu málejuvvo ođđasit, man maŋŋá beassá huksegoahtit ođđa čájáhusa.

 

Siidda ráhkadus lea gitta vuođđodivvuma áigge miessemánu rájes. Sámemusea ja Siidda áššehasbálvalus, Siida Shop, Meahciráđđehusa áššehasbálvalus ja turismarávven doibmet Siidda guovllus lean garvinsajiin 1.6.2021 rájes. Sámekultuvrii beassá oahpásmuvvat olgomuseas, mii doaibmá vuođđodivvuma áigge čájáhus ja galledanbáikin.

 

 

Dát eatnamat leat min mánát

 

Siidda ođđa čájáhusa namma lea”Enâmeh láá mii párnááh – Dát eatnamat leat min mánát” anáraš Guovža-Sámmol Máhte (Morottaja) čállán anárašgielat divtta vuođul. Čájáhusa namma divttista luonddu- ja kulturfáttáid deháleamos dieđuid.

 

Čájáhusa kultursisdoaluin guorahallo, mo vássán áigi eallá mis – juohkehaččas eallá máŋggahámat eará áigodagaid árbi, mainna vuogáiduvvat nuppástusaide min birrasis. Luonddugeahččančiehka buktá ovdan eandalii maŋimuš jiekŋaáiggi dálkkádathistorjjá ja lassin vihkkehallat mii dálkkádahkii dáhpáhuvvá boahttevuođas. Luonddufáttáid gieđahallat Davvi-Sámi suodjalanguovlluid ja doppe dihtton earálágan luonddutiippaid ja eallišlájaid bokte.

 

Ođđa čájáhusa váldoplánejeaddji lea Harri Koskinen Teollisuuden Ystävät Oy:s. Kulturoasi giehtačállosa lea gárvvistan professor Veli-Pekka Lehtola, kulturoasi dáiddalaš jođiheaddjin doaibmá Outi Pieski. Luondduoasi giehtačálli lea biologa Matti Mela.

 

Siidda váldočájáhusa kulturoasi ođasteami ruhtadit Kone foanda, Suoma kulturruhtarádju/Museovisio, OKM/sierradoarjja ja Jenny ja Antti Wihuri ruhtarádju. Sámemuseas lea jođus maiddái čájáhusa ođasmahttimii laktáseaddji Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi -Interreg-fidnu. Siidda váldočájáhusa luondduoasi ođasmahttimii Meahciráđđehus oaččui ruhtadeami stáhta lassebušeahtas.

 

 

Lassedieđut:
Museahoavda Sari Valkonen, t. 040 767 1052 dahje sari.valkonen(at)samimuseum.fi
Prošeaktaoaivámuš Eeva Kyllönen, t. 040 5709382 dahje eeva.kyllonen(at)samimuseum.fi

Álbmotmeahccehoavda Pirjo Seurujärvi, t. 0400 125 782 dahje pirjo.seurujarvi(at)metsa.fi
Prošeaktaoaivámuš Kirsi Ukkonen, t. 0400 479 986 dahje kirsi.ukkonen(at)metsa.fi

 

Siidda ođasteamis neahttasiidduin: https://siida.fi/siida-uudistuu/

Siida lea Anáris, ja doppe doibmet Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida ja Restoráŋŋa Sarrit. Sámemusea Siidda doaimmas vástida Sámemuseafoanda. Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida gullá Meahciráđđehusa riikkaviidosaš luondduguovddášfierpmádahkii.

Jagi 1998 rahppojuvvon Siida-ráhkadus viiddiduvvo ja vuođđodivvojuvvo. Viiddidanosiide bohtet Sámemusea čoakkáldatsajit ja restoráŋŋa. Sámemusea ja luondduguovddáža oktasaš vuođđočájáhus ođasmahttojuvvo. Bálvalat oppa ođastusa áigge. Viiddiduvvon ja vuođđodivvojuvvon Siida ja ođđa čájáhus rahpasit cuoŋománus 2022.

Sámemusea ja Badje-Sámi luondduguovddáš Siidda vuođđodivodan- ja viiddidanbarggut Anáris ovdánit plánaid mielde. Bargguid 1. muttu viiddanbarggut gárvvásmuvvet áigetávvala mielde miessemánus 2021 ja 2. muttu musea- ja luondduguovddášdálu nuppástus- ja vuođđodivodanbarggut vulget johtui dan maŋŋá.  Huksejeaddjin lea Senaatti-giddodagat ja Siida-dálu nuppástus- ja vuođđodivodanbargguid huksen- ja váldoagoartan lea válljejuvvon Sakela Rakennus Oy.

Siida-dállu rahppui 1998 ja dál dat ođaduvvo vástidit dili, mas doaimmat leat viidon ja galledeaddjiid mearri lea lassánan. Fitnus Siidii bohtet teknihkalaččat ja doaimmaid geahččanguovllus dakkár musea- ja luondduguovddášsajit, mat devdet otná beaivvi gáibádusaid. Viiddidanosiid viidodat lea sullii 1400 m2, ja Siida viidu fitnus sullii beliin dálážis.

Siidan vuođđodivodan- ja viiddidanbarggut dahkkojit guovtti muttus. Vuosttas muttus Sámemuseai huksejuvvojit viiddidanoasit, nappo čoakkáldatsajit ja restoráŋŋa. Dain sisbarggut leat gárvvásnuvvamin ja čoakkáldat ja restoráŋŋa šaddet gárvvisin miessemánus. Nuppi muttus leat museadálu nuppástus- ja vuođđodivodanbarggut. Dalle ođasmahttet Siidda bargolanjaid ja dahket huksen-, liggen-, čáhce-, áibmorusttetbargguid ja elrávdnjeteknihkalaš divodan- ja ođasmahttinbargguid. Earenomážit sihkkarasto, ahte dálus lea siste buorre dilli, giddejuvvo fuopmášupmi čuovggaide ja akustihkka- ja dorvvolašvuođačovdosiidda ja maiddái dasa, ahte dállu lea energiijabeaktil.

Čoakkáldatovttadaga viiddideami maŋŋá Sámemusea bastá ođđa sajiiguin doaibmat riikkaviidosaš vástumusean. Suoma álbmotmusea máhcaha Sámemuseai sámečoakkáldaga (badjelaš 2000 dávvira) čakčat 2021. Dát máhcaheapmi lea riikkaidgaskasaš geahččanguovllus mearkkašahtti.

Miessemánus 2021 Siida lea gitta. Dalle museačoakkáldagat sirdojit dálá čoakkáldatrájuin ođđa čoakkáldatsajiide ja áššehasbálvalanbáiki fárre gaskaboddosaš sajiide. Geassemánu álggus Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida ja restoráŋŋa bálvalit fas áššehasaid. Siidda áššehasbálvalanbáiki lea gaskaboddosaš sajiin Siida-dálu ovddabealde. Vuođđodivodanbargguid áigge olbmot besset galledit olgomusea. Restoráŋŋa bálvala ođđa lanjain ja sajiin. Siida ja dan ođđa lanjat ja sajit oktan vuođđočájáhusain rahppojit 1.4.2022.

Siidda viiddidanbargguid váldo- ja arkiteaktaplánemis vástida Arkkitehdit Soini & Horto Oy Helssegis ja huksejeaddjin lea Senaatti-giddodagat. Museadálu nuppi muttu vuođđodivodanbargguid liggen-, čáhce- ja áibmomolsunrusttetbargguid bargin lea LVI-Vanhatalo Oy ja elrávdnjebargguid bargá Keskus-Veljet Oy.

Senaatti-giddodagaid stivrra dagai fitnu investerenmearrádusa juovlamánus 2019. Sámemuseavuođđudus lea Siidda váldoláigolaš, mii fas láigoha sajii viidásit Meahciráđđehusa Badje-Sámi Luondduguovddážii ja Restoráŋŋa Sarridii.

 

Lassedieđut:
Senaatti-giddodagat: huksenhoavda Miikka Teppo, miikka.teppo(at)senaatti.fi tel. 040 180 0929 (álgá 1.3.2021)
Senaatti- giddodagat: huksenjoavkku hoavda Harri Karjula, harri.karjula(at)senaatti.fi tel. 0500 584 216
Sámemusea Siida: museahoavda Sari Valkonen, sari.valkonen(at)samimuseum.fi tel. 040 767 1052

 

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda gallededje jagi 2020 áigge buohkanassii 80 000 olbmo, main 39 000 oste sisabeassanbileahta Siidda čájáhusaide. Siiddas olbmot fitnet čájáhusaid geahččama lassin Siida Shop -gávppážis, Restoráŋŋa Sarridis, Anára gieldda turismarávvenbáikkis ja Meahciráđđehusa áššehasbálvalanbáikkis. Buot galledeaddjit ledje 34 % ja čájáhusgalledeaddjit fas 39 % unnit go diibmá.

Jahki 2020 álggii bures. Ođđajagimánus čájáhusguossit ledje eanet go goassige ovdal, muhto juo guovvamánu loahpas Covid-19-pandemiija váikkuhišgođii turismii. Njukčamánu 17. beaivve Siida bijai uvssaid gitta guovtti ja bealle mánnui, dego earáge museat ja luondduguovddážat Suomas. Geassi manai bures, giitu suopmelaš turisttaide. Dego ovdditge jagiid, de eanemus čájáhusgalledeaddjit ledje suoidnemánus (badjel 8 000). Geasi huša maŋŋá lei ráfálaš čakča ja álgodálvi.

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida lea leamaš juo máŋga baji hui riikkaidgaskasaš galledanbáiki. Jahki 2020 lei čielgasit riikkasis turisttaid jahki, go čájáhusgallededdjiin 66 % ledje suopmelaččat. Ovddit jagiid olgoriikalaš turisttat ledje čájáhusgallededdjiin sullii 60 %. Miellagiddevaš lea maid dat, ahte čájáhusaid leat fitnan geahččamin dakkár olbmot, geain lea Museakorta. Sin mearri lea lassánan hui ollu. Jagi 2019 áigge Museakoarttain gallededje Siidda 2 700 háve, go dán jagi lohkui lei 4 400.

Sámemusea Siidda guovlludoaibmabáikkis Nuortalaččaid árbevierrodálu Čeavetjávrris gallededje 990 olbmo. Go dan heiveha dasa, ahte árbevierrodállu lei rabas oanehut áiggi, de gallededdjiid mearri lei seamma dásis go ovdal. Dán jagi Nuortalaččaid árbevierrodállu lei rabas badjel mánu oanehut áiggi go ovddit jagiid.

Buot buohkanassii Siiddas bálvaledje áššehasaid jagi 2020 áigge koronaepidemiijas fuolakeahttá bures ja dorvvolaččat. Vuođđočájáhusaid lassin molsašuvvi čájáhusat  “Ovddeš ja dálá anáraš duojit”, “Rievdi dálvi”, “Davviguovllu árga  – Davviguovllu luonddu elliid árga”, “Deatnu”, “Sámi árbevieruid seailluheamen”, “Albma Olbmot – Oikeita ihmisiä”, “Árktalaš čuovga”, “Sámi seremoniijat – Saamelaiset seremoniat” ja “Karen Jomppanen – hutkás ja geahččaleaddji duojár” fálle čájáhusgállededdjiide miellagiddevaš sisdoaluid. Máŋggat mannán dálvvi čájáhusgalledeaddjit ja buot mannán geasi čájáhusgalledeaddjit oahpášmuvve maid olgomuseas sámi huksenárbevirrui ja ealáhusaide. Siida Shop -gávppáš, restoráŋŋa Sarrit, Anára gieldda turismarávven ja Meahciráđđehusa áššehasbálvalanbáiki bálvaledje go Siida lei rabas.

Siida-dálu viiddidanbarggut álge áigetávvala mielde miessemánus 2020. Huksenbarggut eai leat váikkuhan Siidda galledeapmái. Dušše biilaparkerensajit orro leamen suoidnemánus menddo unnán, go huksenbargguid várás oasi parkerenbáikkiin galggai áidut. Badjelaš jagis Siida-dálu oarjjageahčai boahtá čoakkáldatovttadat ja nuorttageahčai fas boahtá restoráŋŋaoassi. Dain lea juo gáhttu ja sistege huksenbarggut leat ovdánan juo guhkás. Prošeakta ovdána áigetávvalis ja ođđa lanjat ja sajit šaddet gárvvisin giđđat 2021. Geassit 2021 álget Siida-dálu divodanbarggut ja ođđa váldočájáhusa huksen. Dát šaddet gárvvisin giđđat 2022. Divodanbargguid áigge sáhttá galledit Siidda olgomusea.

Sámemusea ja Badje-Sámi luondduguovddáš ja Restoráŋŋa Sarrit giitet áššehasaid vássán jagis.

Lassedieđut:
Vuovdin ja márkanfievrrideapmi Minna Väisänen, 0405816434, minna.vaisanen(at)samimuseum.fi
Vuovdin ja márkanfievrrideapmi assisteantaTaija Aikio, 0404847329, taija.aikio(at)samimuseum.fi

Anára kirkosiiddas lean Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida lea stuorra nuppástusaid guovdu. Ráhkadusa viiddidanbarggut leat jođus ja giđđat 2021 álget dálá ráhkadusoasi vuođđodivvunbarggut. Viiddideami ja vuođđodivvunbargguid oktavuođas ođasmahtto maiddái Sámemusea ja luondduguovddáža oktasaš váldočájáhus.

Sámemusea, Davvi-Sámi luondduguovddáža ja Siidda restoráŋŋa badjel 20 jagi bálvalan Siida-ráhkadusa leat dál viiddideamen. Dálá váldoráhkadusa oktavuhtii huksejuvvojit Sámemuseai ođđaáigásaš čoakkáldatsajit, masa šihttet maiddái sámedávvirat, mat máhccet Suoma riikkamuseas. Restoráŋŋii huksejuvvojit áibbas ođđa ja buorebut doaimmalaš lanjat sierra ráhkadussoadjái. Viiddidanoasit gárvvásmuvvet giđđat 2021.

Dálá Siida-ráhkadusa vuođđodivvun álgá viiddidanosiid gárvvásmuvadettiin. Vuođđodivvumis earret eará viiddidat Siidda feaskára ja bargoveahka oažžu ođđa bargolanjaid. Dálá vuođđočájáhus burgojuvvo, ja sadjái huksejuvvo ođđa. Siidda ođđa vuođđočájáhus lea dáláža láhkai Sámemusea ja luondduguovddáža oktasaš, ja das ovttastuvvet kultuvra- ja luonddusisdoalut oktan ollisvuohtan.

Siidda ođđa čájáhus oažžu namman ”Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme”. Namma boahtá anáraš Guovža Sámmola Máhte, Matti Morottaja, čállán divttas Enâmeh láá mii párnááh. Čájáhusa namma divttista luonddu- ja kulturfáttáid deháleamos dieđuid. Sámi árbedieđu muitu lea guoddán luonddu ja servodaga nuppástusaid badjel sohkabuolvvas nubbái. Eanadat min birrasis sisttisdoallá miljovnnaid jagiid luottaid. Makkár luonddu mii guođđit min maŋisboahttiide?

Sámemusea Siidda museahoavda Sari Valkonen muitala, ahte Siidda čájáhusa kultursisdoalus smiehttat, mo vássán áigi eallá mis – juohkehaččas eallá máŋggahámat eará áigemuttuid árbi, mainna vuogáiduvvat nuppástusaide min birrasis. Ođđa čájáhus lea Sámemusea muitalus sápmelaččain. Čájáhusbargui váldojuvvojit mielde nannosit maiddái sámeservošat.

Meahciráđđehusa álbmotmeahccehoavda Pirjo Seurujärvi muitala, ahte luondduguovddáš Siidda viŋkilis ođđa čájáhusas buktojuvvo ovdan eandalii maŋimuš jiekŋaáiggi maŋŋá lean dálkkádathistorjjá ja smiehttat mii dálkkádahkii dáhpáhuvvá boahttevuođas. Luonddufáttáid gieđahallat Davvi-Sámi suodjalanguovlluid ja dain dihtton earálágan luonddutiippaid ja ealánšlájaid bokte. Mii atnit ávvira luonddu máŋggahámatvuođas ja kulturárbbis, ja bargomet bohtosat ollet badjel sohkabuolvvaid. Ođđa čájáhus buktá fiidnát ovdan dán barggu, Seurujärvi joatká.

Ođđa čájáhusa váldoplánejeaddji lea Harri Koskinen Teollisuuden Ystävät Oy:s. Čájáhusa prošeaktaoaivámužžan doibmet Meahciráđđehusas Kirsi Ukkonen ja Sámemuseas Eeva Kyllönen. Darja Heikkilä doaibmá musea čájáhuskoordináhtorin.

Siidda váldočájáhusa kulturoasi ođasteami ruhtadit Kone Foanda, Suoma kulturruhtarádju(Museavišuvdna ja

Jenny ja Antti Wihurin ruhtarádju. Sámemuseas lea jođus čájáhusa ođasteapmái laktásan Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi -interregfidnu. Siidda váldočájáhusa luondduoasi ođasteapmái Meahciráđđehus oaččui ruhtadeami stáhta lassebušeahtas.

Lassedieđut:
Museahoavda Sari Valkonen, t. 040 767 1052 dahje sari.valkonen(at)samimuseum.fi
Álbmotmeahccehoavda Pirjo Seurujärvi, t. 0400 125 782 dahje pirjo.seurujarvi(at)metsa.fi
Prošeaktaoaivámuš Kirsi Ukkonen, t. 0400 479 986 dahje kirsi.ukkonen(at)metsa.fi

Siida lea Anáris, ja doppe doibmet Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida ja Restoráŋŋa Sarrit. Sámemusea Siidda doaimmas vástida Sámemuseafoanda. Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida gullá Meahciráđđehusa riikkaviidosaš luondduguovddášfierpmádahkii.

 Jagi 1998 rahppojuvvon Siida-ráhkadus viiddiduvvo ja vuođđodivvojuvvo. Viiddidanosiide bohtet sámemusea čoakkáldatlanjat ja restoráŋŋa. Sámemusea ja luondduguovddáža oktasaš vuođđočájáhus ođasmahttojuvvo. Bálvalat oppa ođastusa áigge. Viiddiduvvon ja vuođđodivvojuvvon Siida ja ođđa čájáhus rahppojuvvo cuoŋománus 2022.

Karen Jomppanen árbbolaččat skeŋkejedje Karena duodječoakkáldaga sámemusea Siidii 30.9.2020. Karen Jomppanen (1923–1996) lei hutkái ja iskkadeaddji duojár, gean viiddes duodječoakkáldagas Sámemusea čájeha oasáža pop-up-čájáhusas, mii rahpasa 15.10.2020.

Árbbolaččat vurkejedje Karena duodječoakkáldaga Sámemuseai jo jagis 1998 ja dál skeŋkejumi mielde čoakkáldat sirdašuvvá oassin Sámemusea čoakkáldagaid. Viiddes, 220 duoji čoakkáldagas leat gávttit, gárvvut, dohkát, lávkkat, seahkkat ja materiálačájánasat. Čoakkáldahkii gullet maiddai arkiivamateriálat, mas leat diagovat ja minstarat ovttas daidda gullevaš bargorávvagiiguin.

Karen Jomppanen, iežas goarggu mielde Ranttila, ásai Leammis Báđara gáttis. Karen bajásšattai Anárjohleagis lahka Norgga ráji. Son oahpai giehtadáidduidis sápmelaš eatnistis. Karen logaige jagis 1972 ahte ”eadni lei buoremus ámmátmáhtu addi. Das lei vuogas joatkit dáiddu ovddideami.”

Jo nuorran Karen lei hutkái ja plánii nissoniid nuvttotmálle, mii lea seakkit go ovddit mállet. Olles áiggis duodjárin Karen iskkadii rabas mielain sierralágan ivnniid ja materiálaid iežas giehtaduojistis. Duodjeárbevieru áššedovdin ja duodječeahppin son duosttai roahkkadit maiddái heivehit árbevieruin ođđalágan dujiid.

Karen jugii iežas duodjemáhtu sierralágan duodjekurssain ja oahpahii maiddái Anára kristtalaš rávesolbmuidskuvllas ja Sámi oahpahusguovddážis.

Karen Jomppanen almmustahtii jagis 1982 Suoma vuosttas sámegiehtaduodjegirjji, man  goasttidii WSOY. Lapin käsitöitä: Sami kiehtatuojik lea ain okta eanemus geavahuvvon sámi duodjedieđu gálduin.

Karen Jomppanen – hutkái ja iskkadeaddji duojár pop-up-čájáhus lea oaidninláhkái Siiddas 15.10.2020 – 30.4.2021.

 

Lassedieđut: Čoakkáldatmeašttir Marjo-Riitta Rantamäki, t. 040 571 5670, marjo-riitta.rantamaki(at)samimuseum.fi

 

Sámemusea Siida lea searvvušlaš musea. Sámemusea lea plánen doallat nu sámeguovllus go eará guovlluinge Suomas deaivvademiid, mat laktásit čoakkáldat- ja čájáhusbargguide. Koronaáigge deaivvadeamit ordnejuvvojit virtuálalaččat gáiddusoktavuođain. Vuosttas virtuáladeaivvadeapmi lea anárašgielat eahket duorastaga 8.10.2020, mas mannat čađa daid diŋggaid, mat leat čoggon álbmotmusea čoakkáldagaide Anára guovllus jagi 1902.

Searvvušlaš doaibma gullá Sámemusea Siidda doaimmaid vuođđoprinsihpaide; searvvušlašvuhtii gullet ee. deaivvadeamit, bargobájit, seminárat ja kultureahkedat. Sámemusea searvvuš leat sámit, muhto maiddái eará olbmot. Doaimma ulbmilin lea buktit musea lagabui ng. dábálaš olbmo. Searvvušlaš doaibma rahpá uvssaid museamáilbmái — persovnnalaš oktavuođa bokte musea ja dat bargu, maid musea bargá oktasaš kulturárbbi oktavuođas, buktá musea lagabui olbmui árgga, eallima ja historjjá. Muitoorganisašuvdnan musea lea servoša muitu.

Sámemuseas leat plánen searvvušdeaivvademiid miehtá Suoma. Sámemusea fásta bargiid lassin searvvušlaš doaimmain leat mielde Kone foandda ruhtadan Muitát-fitnu searvvuškoordináhtor Ulpu Mattus-Kumpunen, searvvušdulka Heini Wesslin ja iešguđet guovllu museaguoimmit, geat válljejuvvojit čakčat.

Guovvamánus Siiddas ordnejuvvui vuorrováikkuhuslaš oahppama beaivi ovttas Sámi oahpahusguovddážiin ja ámmátallaskuvla Metropoliain. Beaivvi áigge duoji ja konserverema studeanttat ja oahpaheaddjit oahpásmuvve sámedávviriid earenomášvuođaide, dávviriid dutkamii, konserveremii ja repatriašuvdnaproseassaide. Dáid temáid suokkardalle bargobájiin ovttas Sámemusea bargiiguin.

Koronaáigi lea váikkuhan dasa, ahte musea ii leat bastán bargat nu searvvuslaččat go mo lei plána. Koronaáigge ordnejuvvojit eanaš virtuáladeaivvadeamit ja ulbmil lea, ahte servoša iežas oktavuođaolbmot deaivvadit iežaset olbmuiguin dorvvolaččat. Eat ordne badjelmearálaš almmolaš dáhpáhusaid ja eatge mátkkoš.

Deaivvademiin guovddáš rollas leat Sámemusea čoakkáldatdiŋggat ja čuovgagovat. Sámemusea čoakkáldatdávvirat ja dat dávvirat, mat máhccet Suoma álbmotmuseas, buktojuvvojit servošii oaidnin láhkai ja nu, ahte olbmot besset muitášit, maid sii dihtet daid dávviriid birra. Doaimma oktan ulbmilin lea maid dahkat oainnusin Sámi kulturbirrasa. Sámiide luondu lea dego girjerádju ja arkiiva, mat speadjalastet oktasaš muittu. Čuovgagovaiguin muitášit báikkiid mearkkašumi ealáhusaid geahččanguovllus, ássanbáikin ja inspirašuvnna gáldun máidnasiidda ja dujiide. Oasi searvvušlaš doaimma bohtosiin sáhttá oaidnit Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda ođđa váldočájáhusas.

Searvvušlaš doaibma lea oassin Sámemusea Kone foandda fitnu Muitát – Repatriašuvnnas revitalisašuvdnii sápmelaš museavugiiguin. Fitnus Sámemusea aktiivvalaččat dutká, makkár searvvušlaš vuogit doaibmat leat anolaččat ja beaktilat. Buoremus vuogádagat váldojit atnui ođđa sámi museageavadahkan. Maid eará fitnuin, mat lea Sámemuseas jođus ja mat laktásit čájáhusa ođasmahttimii (Museovisio-fidnu ja Muittut, muitalusat – Interreg-fidnu) searvvušlašvuohta lea guovddáš rollas.

Sámemusea Siida molsašuddi čájáhus Sámi seremoniijat – Saamelaiset seremoniat čuovvu Maarit Magga ráhkkaneami eadnin ja duojárin sogas seremoniijaide, konfirmašuvdnii ja gásttašeapmái, duodjekultuvrra bokte. Máinnas ovdána máŋgga dásis: mielde leat duoji lassin sámi árvvut, máilmmioaidnu ja vuohkekultuvrra sihke silolašvuohta ja vuoiŋŋalašvuohta.

Čájáhus lea Maarit Magga dáiddalaš buvttadeapmi. Dat laktása Magga duoji dáiddalaš nákkosgirjedutkamuššii, maid son bargá Lappi universiteahta Dáidagiid dieđagoddái. Magga bargá duoji ja hábmema stipendiáhtan Sámi allaskuvllas.

Čájáhusa govaid lea govven Nilla-Máhtte Magga. Gráfalaš hámi lea plánen Tikkanen Workshop/Hannu Tikkanen. Čájáhusa leat dorjon Suoma kulturruhtaráju Almmolašruhtarádju, Sámemusea Siida ja Sámi allaskuvlla. Čájáhus lea oaidninláhkái Sámemusea ja Luondduguovddáš Siiddas, Anáris 8.10.2020 – 30.4.2021. Čajáhusa lea buvttadan Sámemusa Siida.

Mii rahpat Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda bottoža maŋŋá vuo 1.6.2020 dmu 9.00. Seammás vuolgá johtui dálá Siidda maŋimuš doaibmajahki. Min ođadanbarggut leat dál viiddidanmuttus ja Siidda sáhttá galledit dego dábálaččat vel dán jagi gitta giđa 2021 rádjái.

Min dálus lea suohtas guovlladit, go beare mii buohkat muitit boahtit dearvvasin ja doalahit gaskka eará olbmuide. Mii leat ordnen gieđaid desinfiserenbáikkiid miehtá Siidda ja fuolahat das, ahte dállu čorgejuvvo Dearvvašvuođa- ja buresveadjinlágádusa (THL) rávvagiid mielde.

Geasse- ja čakčabajis 2020 mii leat rabas vehá eará láhkai go dábálaččat. 1.6.‒30.9.2020 mii leat rabas juohke beaivve dmu 9-17. Dállu manná gitta nappo diimmu árabut go maid ovdal leat muitalan. Golggotmánu álggu rájes mis leat dálveáiggit ja bálvalat maŋ-sot dmu 10-17.

Dalle go mii leat rabas, de beasat oahpásmuvvat min čájáhusaide ja galledit olgomusea. Siida Shop

-gávppážis sáhtát gávppašit ja luondduguovddáža áššehasbálvalanbáikkis oaččut lobiid ja rávvagiid ja doppe lea maid turismainfo. Olgomusea mii rahpat dalán go geassu ja muohta suddá.

Molsašuvvi čájáhusaid mii rahpat vehážiid mielde. Čakčamánu loahpa rádjái lea “Sámi árbbi gáhttemin” -čájáhus, mas leat ovdan konserverejuvvon dávvirat Sámemusea čoakkáldagain. Čakčamánu lohppii lea maid avvillaš luonddugovvideaddji Pertti Turunen “Deatnu” -čuovgagovvačájáhus. Mihcamáraid áigge fas rahppo Pekka Sammallahti čájáhusa ”Albma olbmot – Oikeita ihmisiä”, mas leat ovdan čáhppesvilges portreahtat.  Dát čájáhus lea oaidnin láhkai Siiddas gitta giđa 2021 rádjái.

Mii leat ráhkkaneamen doaimmahit muhtin Siida Shop -gávppáža buktagiid maid boastta bokte. Mii muitalat dán ođđa fálaldaga ovdáneamis Siida Shop Instagramas ja Siidda Facebook-siidduin.

Restoráŋŋa Sarridis sáhttá finadit gáfestallamin árgabeivviid dmu 9-16. Gaskabeaiborramuša fállat dmu 11-14 ja borramuša sáhtát oastit vai mielde. Áššehasaide oaivvilduvvon čohkkánsajiid mii leat geahpedan beliin ja veránda rahpat dalle go geassu.

Sámemusea Siidda geahču vuolde lea Nuortalaččaid árbevierrodállu Čeavetjávrris. Dállu lea rabas dán geasi 1.7.-29.8. maŋ-láv dmu 10-16. Árbevierrodállui beassá nuvttá sisa. Čájáhusat ja olgogárdi muitalit nuortalaččaid historjjás. Árbevierrodálus lea museagávppáš ja doppe gávnnat ee. báikkálaš dujiid.

Váimmolaččat bures boahtin Siidii!

 

Amma it boađe Siidii juos leat buohcci dahje dus leat dávdamearkkat.
Doalat 1-2 mehtera gaskka eará gallededdjiide ja bargiide.
Geavat giehtadesinfekšuvnna go boađát sisa Siidii.
Gieđaid sáhtát bassat áššehasaide oaivvilduvvon hivssegiin.
Gossal dahje gastte njunneliidnái dahje giehtagávvii, ná suddjet earáid. Bálkes njunneliinni geavaheami maŋŋá.
Mii čorget Dearvvašvuođa- ja buresveadjinlágádusa (THL) rávvagiid mielde.
Giito go čuovut dorvvolašvuođarávvagiid Siiddas!