Anára kirkosiiddas lean Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida lea stuorra nuppástusaid guovdu. Ráhkadusa viiddidanbarggut leat jođus ja giđđat 2021 álget dálá ráhkadusoasi vuođđodivvunbarggut. Viiddideami ja vuođđodivvunbargguid oktavuođas ođasmahtto maiddái Sámemusea ja luondduguovddáža oktasaš váldočájáhus.

Sámemusea, Davvi-Sámi luondduguovddáža ja Siidda restoráŋŋa badjel 20 jagi bálvalan Siida-ráhkadusa leat dál viiddideamen. Dálá váldoráhkadusa oktavuhtii huksejuvvojit Sámemuseai ođđaáigásaš čoakkáldatsajit, masa šihttet maiddái sámedávvirat, mat máhccet Suoma riikkamuseas. Restoráŋŋii huksejuvvojit áibbas ođđa ja buorebut doaimmalaš lanjat sierra ráhkadussoadjái. Viiddidanoasit gárvvásmuvvet giđđat 2021.

Dálá Siida-ráhkadusa vuođđodivvun álgá viiddidanosiid gárvvásmuvadettiin. Vuođđodivvumis earret eará viiddidat Siidda feaskára ja bargoveahka oažžu ođđa bargolanjaid. Dálá vuođđočájáhus burgojuvvo, ja sadjái huksejuvvo ođđa. Siidda ođđa vuođđočájáhus lea dáláža láhkai Sámemusea ja luondduguovddáža oktasaš, ja das ovttastuvvet kultuvra- ja luonddusisdoalut oktan ollisvuohtan.

Siidda ođđa čájáhus oažžu namman ”Enâmeh láá mii párnááh – Nämä maat ovat lapsiamme”. Namma boahtá anáraš Guovža Sámmola Máhte, Matti Morottaja, čállán divttas Enâmeh láá mii párnááh. Čájáhusa namma divttista luonddu- ja kulturfáttáid deháleamos dieđuid. Sámi árbedieđu muitu lea guoddán luonddu ja servodaga nuppástusaid badjel sohkabuolvvas nubbái. Eanadat min birrasis sisttisdoallá miljovnnaid jagiid luottaid. Makkár luonddu mii guođđit min maŋisboahttiide?

Sámemusea Siidda museahoavda Sari Valkonen muitala, ahte Siidda čájáhusa kultursisdoalus smiehttat, mo vássán áigi eallá mis – juohkehaččas eallá máŋggahámat eará áigemuttuid árbi, mainna vuogáiduvvat nuppástusaide min birrasis. Ođđa čájáhus lea Sámemusea muitalus sápmelaččain. Čájáhusbargui váldojuvvojit mielde nannosit maiddái sámeservošat.

Meahciráđđehusa álbmotmeahccehoavda Pirjo Seurujärvi muitala, ahte luondduguovddáš Siidda viŋkilis ođđa čájáhusas buktojuvvo ovdan eandalii maŋimuš jiekŋaáiggi maŋŋá lean dálkkádathistorjjá ja smiehttat mii dálkkádahkii dáhpáhuvvá boahttevuođas. Luonddufáttáid gieđahallat Davvi-Sámi suodjalanguovlluid ja dain dihtton earálágan luonddutiippaid ja ealánšlájaid bokte. Mii atnit ávvira luonddu máŋggahámatvuođas ja kulturárbbis, ja bargomet bohtosat ollet badjel sohkabuolvvaid. Ođđa čájáhus buktá fiidnát ovdan dán barggu, Seurujärvi joatká.

Ođđa čájáhusa váldoplánejeaddji lea Harri Koskinen Teollisuuden Ystävät Oy:s. Čájáhusa prošeaktaoaivámužžan doibmet Meahciráđđehusas Kirsi Ukkonen ja Sámemuseas Eeva Kyllönen. Darja Heikkilä doaibmá musea čájáhuskoordináhtorin.

Siidda váldočájáhusa kulturoasi ođasteami ruhtadit Kone Foanda, Suoma kulturruhtarádju(Museavišuvdna ja

Jenny ja Antti Wihurin ruhtarádju. Sámemuseas lea jođus čájáhusa ođasteapmái laktásan Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi -interregfidnu. Siidda váldočájáhusa luondduoasi ođasteapmái Meahciráđđehus oaččui ruhtadeami stáhta lassebušeahtas.

Lassedieđut:
Museahoavda Sari Valkonen, t. 040 767 1052 dahje sari.valkonen(at)samimuseum.fi
Álbmotmeahccehoavda Pirjo Seurujärvi, t. 0400 125 782 dahje pirjo.seurujarvi(at)metsa.fi
Prošeaktaoaivámuš Kirsi Ukkonen, t. 0400 479 986 dahje kirsi.ukkonen(at)metsa.fi

Siida lea Anáris, ja doppe doibmet Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida ja Restoráŋŋa Sarrit. Sámemusea Siidda doaimmas vástida Sámemuseafoanda. Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida gullá Meahciráđđehusa riikkaviidosaš luondduguovddášfierpmádahkii.

 Jagi 1998 rahppojuvvon Siida-ráhkadus viiddiduvvo ja vuođđodivvojuvvo. Viiddidanosiide bohtet sámemusea čoakkáldatlanjat ja restoráŋŋa. Sámemusea ja luondduguovddáža oktasaš vuođđočájáhus ođasmahttojuvvo. Bálvalat oppa ođastusa áigge. Viiddiduvvon ja vuođđodivvojuvvon Siida ja ođđa čájáhus rahppojuvvo cuoŋománus 2022.

Karen Jomppanen árbbolaččat skeŋkejedje Karena duodječoakkáldaga sámemusea Siidii 30.9.2020. Karen Jomppanen (1923–1996) lei hutkái ja iskkadeaddji duojár, gean viiddes duodječoakkáldagas Sámemusea čájeha oasáža pop-up-čájáhusas, mii rahpasa 15.10.2020.

Árbbolaččat vurkejedje Karena duodječoakkáldaga Sámemuseai jo jagis 1998 ja dál skeŋkejumi mielde čoakkáldat sirdašuvvá oassin Sámemusea čoakkáldagaid. Viiddes, 220 duoji čoakkáldagas leat gávttit, gárvvut, dohkát, lávkkat, seahkkat ja materiálačájánasat. Čoakkáldahkii gullet maiddai arkiivamateriálat, mas leat diagovat ja minstarat ovttas daidda gullevaš bargorávvagiiguin.

Karen Jomppanen, iežas goarggu mielde Ranttila, ásai Leammis Báđara gáttis. Karen bajásšattai Anárjohleagis lahka Norgga ráji. Son oahpai giehtadáidduidis sápmelaš eatnistis. Karen logaige jagis 1972 ahte ”eadni lei buoremus ámmátmáhtu addi. Das lei vuogas joatkit dáiddu ovddideami.”

Jo nuorran Karen lei hutkái ja plánii nissoniid nuvttotmálle, mii lea seakkit go ovddit mállet. Olles áiggis duodjárin Karen iskkadii rabas mielain sierralágan ivnniid ja materiálaid iežas giehtaduojistis. Duodjeárbevieru áššedovdin ja duodječeahppin son duosttai roahkkadit maiddái heivehit árbevieruin ođđalágan dujiid.

Karen jugii iežas duodjemáhtu sierralágan duodjekurssain ja oahpahii maiddái Anára kristtalaš rávesolbmuidskuvllas ja Sámi oahpahusguovddážis.

Karen Jomppanen almmustahtii jagis 1982 Suoma vuosttas sámegiehtaduodjegirjji, man  goasttidii WSOY. Lapin käsitöitä: Sami kiehtatuojik lea ain okta eanemus geavahuvvon sámi duodjedieđu gálduin.

Karen Jomppanen – hutkái ja iskkadeaddji duojár pop-up-čájáhus lea oaidninláhkái Siiddas 15.10.2020 – 30.4.2021.

 

Lassedieđut: Čoakkáldatmeašttir Marjo-Riitta Rantamäki, t. 040 571 5670, marjo-riitta.rantamaki(at)samimuseum.fi

 

Sámemusea Siida lea searvvušlaš musea. Sámemusea lea plánen doallat nu sámeguovllus go eará guovlluinge Suomas deaivvademiid, mat laktásit čoakkáldat- ja čájáhusbargguide. Koronaáigge deaivvadeamit ordnejuvvojit virtuálalaččat gáiddusoktavuođain. Vuosttas virtuáladeaivvadeapmi lea anárašgielat eahket duorastaga 8.10.2020, mas mannat čađa daid diŋggaid, mat leat čoggon álbmotmusea čoakkáldagaide Anára guovllus jagi 1902.

Searvvušlaš doaibma gullá Sámemusea Siidda doaimmaid vuođđoprinsihpaide; searvvušlašvuhtii gullet ee. deaivvadeamit, bargobájit, seminárat ja kultureahkedat. Sámemusea searvvuš leat sámit, muhto maiddái eará olbmot. Doaimma ulbmilin lea buktit musea lagabui ng. dábálaš olbmo. Searvvušlaš doaibma rahpá uvssaid museamáilbmái — persovnnalaš oktavuođa bokte musea ja dat bargu, maid musea bargá oktasaš kulturárbbi oktavuođas, buktá musea lagabui olbmui árgga, eallima ja historjjá. Muitoorganisašuvdnan musea lea servoša muitu.

Sámemuseas leat plánen searvvušdeaivvademiid miehtá Suoma. Sámemusea fásta bargiid lassin searvvušlaš doaimmain leat mielde Kone foandda ruhtadan Muitát-fitnu searvvuškoordináhtor Ulpu Mattus-Kumpunen, searvvušdulka Heini Wesslin ja iešguđet guovllu museaguoimmit, geat válljejuvvojit čakčat.

Guovvamánus Siiddas ordnejuvvui vuorrováikkuhuslaš oahppama beaivi ovttas Sámi oahpahusguovddážiin ja ámmátallaskuvla Metropoliain. Beaivvi áigge duoji ja konserverema studeanttat ja oahpaheaddjit oahpásmuvve sámedávviriid earenomášvuođaide, dávviriid dutkamii, konserveremii ja repatriašuvdnaproseassaide. Dáid temáid suokkardalle bargobájiin ovttas Sámemusea bargiiguin.

Koronaáigi lea váikkuhan dasa, ahte musea ii leat bastán bargat nu searvvuslaččat go mo lei plána. Koronaáigge ordnejuvvojit eanaš virtuáladeaivvadeamit ja ulbmil lea, ahte servoša iežas oktavuođaolbmot deaivvadit iežaset olbmuiguin dorvvolaččat. Eat ordne badjelmearálaš almmolaš dáhpáhusaid ja eatge mátkkoš.

Deaivvademiin guovddáš rollas leat Sámemusea čoakkáldatdiŋggat ja čuovgagovat. Sámemusea čoakkáldatdávvirat ja dat dávvirat, mat máhccet Suoma álbmotmuseas, buktojuvvojit servošii oaidnin láhkai ja nu, ahte olbmot besset muitášit, maid sii dihtet daid dávviriid birra. Doaimma oktan ulbmilin lea maid dahkat oainnusin Sámi kulturbirrasa. Sámiide luondu lea dego girjerádju ja arkiiva, mat speadjalastet oktasaš muittu. Čuovgagovaiguin muitášit báikkiid mearkkašumi ealáhusaid geahččanguovllus, ássanbáikin ja inspirašuvnna gáldun máidnasiidda ja dujiide. Oasi searvvušlaš doaimma bohtosiin sáhttá oaidnit Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda ođđa váldočájáhusas.

Searvvušlaš doaibma lea oassin Sámemusea Kone foandda fitnu Muitát – Repatriašuvnnas revitalisašuvdnii sápmelaš museavugiiguin. Fitnus Sámemusea aktiivvalaččat dutká, makkár searvvušlaš vuogit doaibmat leat anolaččat ja beaktilat. Buoremus vuogádagat váldojit atnui ođđa sámi museageavadahkan. Maid eará fitnuin, mat lea Sámemuseas jođus ja mat laktásit čájáhusa ođasmahttimii (Museovisio-fidnu ja Muittut, muitalusat – Interreg-fidnu) searvvušlašvuohta lea guovddáš rollas.

Sámemusea Siida molsašuddi čájáhus Sámi seremoniijat – Saamelaiset seremoniat čuovvu Maarit Magga ráhkkaneami eadnin ja duojárin sogas seremoniijaide, konfirmašuvdnii ja gásttašeapmái, duodjekultuvrra bokte. Máinnas ovdána máŋgga dásis: mielde leat duoji lassin sámi árvvut, máilmmioaidnu ja vuohkekultuvrra sihke silolašvuohta ja vuoiŋŋalašvuohta.

Čájáhus lea Maarit Magga dáiddalaš buvttadeapmi. Dat laktása Magga duoji dáiddalaš nákkosgirjedutkamuššii, maid son bargá Lappi universiteahta Dáidagiid dieđagoddái. Magga bargá duoji ja hábmema stipendiáhtan Sámi allaskuvllas.

Čájáhusa govaid lea govven Nilla-Máhtte Magga. Gráfalaš hámi lea plánen Tikkanen Workshop/Hannu Tikkanen. Čájáhusa leat dorjon Suoma kulturruhtaráju Almmolašruhtarádju, Sámemusea Siida ja Sámi allaskuvlla. Čájáhus lea oaidninláhkái Sámemusea ja Luondduguovddáš Siiddas, Anáris 8.10.2020 – 30.4.2021. Čajáhusa lea buvttadan Sámemusa Siida.

Mii rahpat Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda bottoža maŋŋá vuo 1.6.2020 dmu 9.00. Seammás vuolgá johtui dálá Siidda maŋimuš doaibmajahki. Min ođadanbarggut leat dál viiddidanmuttus ja Siidda sáhttá galledit dego dábálaččat vel dán jagi gitta giđa 2021 rádjái.

Min dálus lea suohtas guovlladit, go beare mii buohkat muitit boahtit dearvvasin ja doalahit gaskka eará olbmuide. Mii leat ordnen gieđaid desinfiserenbáikkiid miehtá Siidda ja fuolahat das, ahte dállu čorgejuvvo Dearvvašvuođa- ja buresveadjinlágádusa (THL) rávvagiid mielde.

Geasse- ja čakčabajis 2020 mii leat rabas vehá eará láhkai go dábálaččat. 1.6.‒30.9.2020 mii leat rabas juohke beaivve dmu 9-17. Dállu manná gitta nappo diimmu árabut go maid ovdal leat muitalan. Golggotmánu álggu rájes mis leat dálveáiggit ja bálvalat maŋ-sot dmu 10-17.

Dalle go mii leat rabas, de beasat oahpásmuvvat min čájáhusaide ja galledit olgomusea. Siida Shop

-gávppážis sáhtát gávppašit ja luondduguovddáža áššehasbálvalanbáikkis oaččut lobiid ja rávvagiid ja doppe lea maid turismainfo. Olgomusea mii rahpat dalán go geassu ja muohta suddá.

Molsašuvvi čájáhusaid mii rahpat vehážiid mielde. Čakčamánu loahpa rádjái lea “Sámi árbbi gáhttemin” -čájáhus, mas leat ovdan konserverejuvvon dávvirat Sámemusea čoakkáldagain. Čakčamánu lohppii lea maid avvillaš luonddugovvideaddji Pertti Turunen “Deatnu” -čuovgagovvačájáhus. Mihcamáraid áigge fas rahppo Pekka Sammallahti čájáhusa ”Albma olbmot – Oikeita ihmisiä”, mas leat ovdan čáhppesvilges portreahtat.  Dát čájáhus lea oaidnin láhkai Siiddas gitta giđa 2021 rádjái.

Mii leat ráhkkaneamen doaimmahit muhtin Siida Shop -gávppáža buktagiid maid boastta bokte. Mii muitalat dán ođđa fálaldaga ovdáneamis Siida Shop Instagramas ja Siidda Facebook-siidduin.

Restoráŋŋa Sarridis sáhttá finadit gáfestallamin árgabeivviid dmu 9-16. Gaskabeaiborramuša fállat dmu 11-14 ja borramuša sáhtát oastit vai mielde. Áššehasaide oaivvilduvvon čohkkánsajiid mii leat geahpedan beliin ja veránda rahpat dalle go geassu.

Sámemusea Siidda geahču vuolde lea Nuortalaččaid árbevierrodállu Čeavetjávrris. Dállu lea rabas dán geasi 1.7.-29.8. maŋ-láv dmu 10-16. Árbevierrodállui beassá nuvttá sisa. Čájáhusat ja olgogárdi muitalit nuortalaččaid historjjás. Árbevierrodálus lea museagávppáš ja doppe gávnnat ee. báikkálaš dujiid.

Váimmolaččat bures boahtin Siidii!

 

Amma it boađe Siidii juos leat buohcci dahje dus leat dávdamearkkat.
Doalat 1-2 mehtera gaskka eará gallededdjiide ja bargiide.
Geavat giehtadesinfekšuvnna go boađát sisa Siidii.
Gieđaid sáhtát bassat áššehasaide oaivvilduvvon hivssegiin.
Gossal dahje gastte njunneliidnái dahje giehtagávvii, ná suddjet earáid. Bálkes njunneliinni geavaheami maŋŋá.
Mii čorget Dearvvašvuođa- ja buresveadjinlágádusa (THL) rávvagiid mielde.
Giito go čuovut dorvvolašvuođarávvagiid Siiddas!

Sámemusea ja Badje-Sámi luondduguovddáš Siidda divodan- ja viiddidanfidnu ovdána plána mielde. Fidnu hukseheaddjin lea Senaatti-giddodagat ja viiddidanbargguid váldohuksejeaddjin lea válljejuvvon Rakennusliike Rekonen Oy. Huksensoahpamuš vuolláičállui 11.5.2020. Huksenbarggut vulget johtui dalán.

Siida-dállu rahppui 1998 ja dat ođaduvvo dál dustet viidon doaimmaid ja lassánan gallededdjiid meari. Fidnus Siidii bohtet musea- ja luondduguovddáža lanjat ja sajit, mat teknihkalaččat ja doaimmaid geahččanguovllus vástidit dálá áiggi gáibádusaid. Viiddiduvvon oasit leat sullii 1400 m2, ja Siida viidu fitnus beliin dálážis.

Siidda divodan- ja viiddidanbarggut dahkkojit guovtti oasis. Dál huksenfálaldagat ledje bivdon vuosttas oassái, mas Sámemuseai huksejit ođđa čoakkáldatlanjaid ja restoráŋŋaoasi.  Čoakkáldatovttadaga viiddideame maŋŋá Sámemusea bastá doaibmat riikkaviidosaš vástumusean. Sámemusea oažžu Álbmotmuseas sámečoakkáldaga (badjel 2000 dávvira) dan maŋŋá go fidnu lea gárvvis. Dát čoakkáldaga máhcaheapmi lea maid riikkaidgaskasaččat mearkkašahtti dasgo dat sisttisdoallá nu ollu dávviriid. Siida bálvala viiddidanbargguid áigge áššehasaid dábálaččat.

Huksenbargguid nubbi muddu álgá geassemánus 2021 ja dalle ođadit Siidda bargolanjaid ja dahket huksen-, liggen-, čáhcebohcce-, áimmumolsun- ja elrávdnjeteknihkalaš divodan- ja ođadanbargguid. Earenoamážit giddejuvvo fuopmášupmi čuovggaide, akustihkka- ja dorvvolašvuođačovdosiidda, energiijabeaktilvuhtii ja sihkkarasto, ahte siste lea buorre bargodilli.

Sámemusea, luondduguovddáš ja restoráŋŋa bálvalit áššehasaid olles áigge. Doaimmat sirdojit divodanbargguid boddii dálu ođđa osiide.  Siida ja dan ođđa sajit, lanjat ja vuođđočájáhusat rahppojit 1.4.2022.

Siidda viiddidanfidnu váldo- ja arkiteaktaplánemis vástida Arkkitehdit Soini & Horto Oy Helssegis. Hukseheaddjin lea Senaatti-giddodagat. Liggen-, čáhcebohcce-, áimmumolsunteknihkalaš bargguid bargá fitnodat LVI-Vanhatalo Oy ja elrávdnjebargguin fas vástida fitnodat Keskus-Veljet Oy.

Senaatti-giddodagaid stivrra mearridii investeremis juovlamánus 2019. Sámemuseavuođđudus lea Siidda váldoláigolaš, mii fas láigoha lanjaid ja sajiid viidásabbot Meahciráđđehusa Badje-Sámi Luondduguovddážii ja Restoráŋŋa Sarridii.

Lassedieđut:
Senaatti-giddodagat: huksehanhoavda Miikka Teppo, miikka.teppo@senaatti.fi tel. 040 180 0929

  

Senaatti-giddodagat lea Suoma stáhtahálddahusa bargobirasovttasbargi ja doabmalanjaid- ja sajiid áššedovdi. Mii leat ođđa bargovugiid ja -birrasiid ofelaččat. Min ovtta sadjái čohkkejuvvon čovdosat veahkehit áššehasaid beavttálmahttit iežaset doaimmaid ja seastit doaibmalatnjagoluin. Senaatti máŋggasuorggi ámmátolbmot fuolahit stáhta giddodatopmodagas ja dan beaktilis geavaheamis. Senaatti vástun lea maid daid giddodagaid vuovdin ja ovddideapmi, mat leat eai leat šat stáhta geavahusas. Vásttolašvuohta lea guovddáš oassin Senaatti buot doaimmain. www.senaatti.fi Mii láhčit saji lihkotuvvamii.

Beaiváduvvon 18.2.2021: (2600 dávvira) –> (badjel 2000 dávvira)

Interreg Pohjoinen -prográmma Sámi hálddašankomišuvdna lea juolludan doarjaga ”Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi” -fidnui. Fitnus leat mielde golbma sámemusea; Sámemusea Siida Anáris fitnu jođiheaddjin, Ruoŧa duottar- ja sámemusea Ájtte Johkamohkkis, Máttásámimusea ja  -kulturguovddáš Sáemien Sijte Snåsas ja Lappi universitehta ja Luvlaja teknihkalaš allaskuvla. Fitnu ollašuhttináigi lea 1.1.2020 – 30.09.2022 ja árvvoštallon golut buohkanassii sullii 2 M€.

Museat, mat leat fitnus mielde, lea guovddáš doaibmit sámekultuvrra ovdabuktimis ja čájáhusgálvun bidjamis. Fidnus ráhkadit ođđa sámi museagiela, mainna sámekultuvra ovdabukto museain ja čájáhusain dan iežas vuolggasajis. Fitnu ulbmilin lea nannet sámi identitehta. Museat leat maid mearkkašahtti galledanbáikkit iežaset guovlluin ja fitnus lea fitnodateallima geahččanguovllus mearkkašupmi olles davvi guovllus. Ulbmilin lea, ahte fitnodateallin sáhttá atnit ávkin fitnu bohtosiid go ovddida bálvalusaid ja buktagiid.

Fitnus ráhkadit ođđa sámi museagiela golmma pilohtafitnu bokte. Daid fáttát leat Rumbu, Gákti ja Giela massin. Dáid fáttáid ovddidit sihke sisdoalu ja čájáhusteknihkálaččat ovttasbarggus fitnu ovttasbargoguimmiiguin ja bargobájiin sámeservošiin. Ovddidanfitnu pilohtat báhcet bissovaš oassin Sáemien Sijte, Sámemusea Siidda ja Ájtte čájáhusaid.

Fitnu sámemuseat ožžot ođđa sámi museagielas nana vuođu boahttevaš ovddidanbargui ja ovttasbargui riikkarájáid rastá. Dás čuovvu dat, ahte sámekultuvra ja árbevierru leat nannosabbot go ovdal. Fitnu bohtosat juhkkojit viidát rikkaidgaskasaš atnui sámiiguin, museasuorggi doibmiiguin ja museagalledeaddjiiguin.

”Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi” -fitnu prošeaktahoavdan Sámemusea Siiddas lea álggahan guovvamánu loahpas FM Eeva-Kristiina Harlin

Lassedieđut fitnus:
Sámemusea Siida: Sari Valkonen, Museahoavda tel. +358 40 767 1052, sari.valkonen@samimuseum.fi
Ájtte: Elisabeth Pirak Kuoljok, Museahoavda tel. +46 97117007, elisabeth.pirak-kuoljok@ajtte.com
Sáemien Sijte: Birgitta Fossum, Museahoavda tel. +47 940 17 020, birgitta.fossum@saemiensijte.no

Govva: Dohká gietkka 1920-logus. Ahola čoakkáldat/Sámemusea Siida

 
 

 

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida lea gitta 31.5.2020 rádjai koronavirusepidemiija leavvama goahcama ja riskajoavkkuid suodjaleami dihte. Maiddái restoráŋŋa Sarrit lea gitta  31.5.2020 rádjai.

Mii doaibmat Stáhtaráđi rávvagiid mielde. Mii čuovvut mo dilli ovdána ja dárbbu mielde Siida lea gitta guhkit áigge go bajábealde lea almmuhuvvon.

Áigeguovdilis diehtu dilis gávdno min neahttasiidduin www.siida.fi ja min Facebook-siiddus ja Instagramis.

Sámemusea Siidda bargit barget gáiddusin ja vástidit diđoštallamiidda e-boastta ja telefovnna bokte.Min oktavuođadieđut gávdnojit min neahttasiidduin www.siida.fi/davvisami/samemusea/samemusea-oktavuodadiedut/.

Luondduguovddáš Siidda rávve telefovnna ja e-boastta bokte. Maid Anára gieldda turismarávven rávve telefovnna ja e-boastta bokte. Áššehasat sáhttet váldit oktavuođa Luondduguovddáža dábálaš nummiriidda ja e-bostii, mat gávdnojit min neahttasiidduin www.siida.fi/davvisami/luondduguovddas/luondduguovddas-oktavuodadiedut/. Amma fuobmát bálvalusaid spiehkastatáiggiid (www.siida.fi/davvisami/luondduguovddas/luondduguovddas-siidda-assehasbalvaleapmi/).

Lassedieđut:
Museahoavda Sari Valkonen, sari.valkonen@samimuseum.fi, 040-767 1051
Álbmotmeahcihoavda Pirjo Seurujärvi, pirjo.seurujarvi@metsa.fi, 0400-125 782

Beaiváduvvon 31.3.2020: 13.4.2020 rádjai –> 13.5.2020 rádjai 
Beaiváduvvon 31.3.2020: Maiddái restoráŋŋa Sarrit lea gitta. –> Maiddái restoráŋŋa Sarrit lea gitta doaisttážii aŋkke 31.5.2020 rádjai.
Beaiváduvvon 5.5.2020: doaisttážii aŋkke 13.5.2020 rádjai –> 31.5.2020 rádjai
Beaiváduvvon 5.5.2020: doaisttážii aŋkke 31.5.2020 rádjai. –> 31.5.2020 rádjai.