Stáhta doaibmasajiin vástida Senaatti-giddodagat, mii lea ollašuhttán Anáris Sámemusea ja Badje-Sámi luondduguovddáš Siidda viiddes vuođđodikšun- ja viiddidanfidnu. Viiddidanoassi gárvánii giđđat 2021, ja dál leat gárven fidnu  nuppi muttu, mas leat earret eará ođasmahttán bargolanjaid ja ollašuhttán dálloteknihkalaš ođastusaid. Ođasmahtton Siida rahpasa álbmogii geassemánus 2022.

Vuođđodivvuma ja viiddideami mielde Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida leat ožžon musea- ja luondduguovddášlanjaid, mat devdet teknihkalaččat ja doaimmalaččat dálá gáibádusaid. Ođasmahtton ja viiddiduvvon Siida-huksehus bálvala sturron doaimmaid ja galledeaddjimeriid buorebut go ovdal.

“Nuppi muttus, mii dál lea gárvánan, leat ođasmahtton bargoveaga bargolanjat, viiddiduvvon feaskkerhálla ja ollašuhtton huksen-, LVI- ja šleađgateknihkalaš divvun- ja ođasmahttindoaibmabijut. Erenomážit fuomášumi leat gidden buori dili sihkkarastimii siste, čuovggaide ja akustihkka- ja dorvvolašvuođačovdosiidda ja lassin energiijabeaktilvuhtii”, muitala Senaatti-giddodagaid huksehanhoavda Miikka Teppo.

Vuođđodivvuma agoartabargin lea doaibman Sakela Rakennus Oy, ja dat lea addán lanjaid 25.3.2022 huksehanfidnu diŋgojeaddjái Senaatti-giddodagaide. Barggut joatkašuvvet ain olgolanjain boahtte gease 2022.

Vuođđodivvuma ja viiddideami olis Sámemusea ja Badje-Sámi luondduguovddáš Siiddas leamašan jođus ođđa, oktasaš vuođđočájáhusa plánen ja ođasmahttin. ”Enâmeh láá mii párnááh – Eatnamat leat min mánát” -čájáhus deahtista luonddu- ja kulturfáttáid dehálamos ságaid. Čájáhusa huksen lea jođus ja dat rahpasa álbmogii 1.6.2022.

”Mii vuordit iluin, ahte beassat fárret ođasmahtton Siidii. Áššehasbálvalusa geahččanguovllus mii leat lanjaide hui duđavaččat, dasgo vuođđodivvuma mielde mii bastit bálvalit ain buorebut lassáneaddji áššehasrávnnjiid. Čájáhuslanjaide lasihuvvon ođđaáigásaš teknihkat dahket vejolažžan maiddái buoret vásáhusaid galledeaddjiide. Min bargoveahka lea oassálastán bargolanjaid plánenprosessii, ja dan boađusin Siida-huksehusas leat fállun bargolanjat iešguđetlágan bargodárbbuid várás”, gávnnaheaba vs. museahoavda Eija Ojanlatva ja álbmotmeahcihoavda Pirjo Seurujärvi ilolažžan.

 

Senaatti-giddodagaid suodjalančuozáhat

Siida-huksehus ii leat virggálaččat suodjaluvvon, muhto Senaatti-giddodagat leat meroštallan Siidda ovddasvástádusčuozáhahkan, mii mearkkaša, ahte huksehus dikšojuvvo ja divvojuvvo seammá prinsihpaid mielde dego virggálaččatge suodjaluvvon huksehusat.

“Huksehusas sisamanahagat ja geahččanlinját leat seailluhuvvon rabas ja váldooidnosat šaddet dehálut rollii huksehusas. Huksehusas leat seailluhuvvon ja máhcahuvvon originála bajážat, dego betoŋŋaláhttit. Maiddái čuozáhagas hápmegiella lea seailluhuvvon, mas jorbejuvvon čiehkahámit leat guovddážis. Gálvvuin ee. auditoria stuolut divvojuvvojedje ođđasit atnui”, muitala Miikka Teppo.

Senaatti-giddodagaid stivra dagai fidnu investerenmearrádusa juovlamánus 2019. Sámemuseavuođđudus lea Siidda váldoláigolaš, mii vuolleláigoha lanjaid ain Meahciráđđehusa Badje-Sámi Luondduguovddážii ja Restoráŋŋa Sarridii.

 

Lassidieđut:

Senaatti-giddodagat Miikka Teppo tlf. 040 180 0929, miikka.teppo(at)senaatti.fi
Sámemusea Siida vs. museahoavda Eija Ojanlatva , 0401676145, eija.ojanlatva(at)samimuseum.fi
Meahciráđđehus/Badje-Sámi luondduguovddáš Siidda álbmotmeahcihoavda Pirjo Seurujärvi, 0400125782, pirjo.seurujarvi(at)metsa.fi

Maŋemus sámi guovllu hávdeeatnamiin goivojuvvon sápmelaččaid oaiveskálžžut ja eará dávttit luitojuvvojit eatnamii ođđasit Anáris ja Ohcejogas Sámi girkobeivviid maŋŋel borgemánu 7.–8. beivviid. Váinnit leat vitkojuvvon eatnama vuoiŋŋadeapmái dolin, ja boahttevaš doaimmahusain geavahuvvo girkolaš eatnamii luoitima rohkos. Váinnit leat seailluhuvvon jagi 2001 rájes Sámi musea Siiddas.

Sotnabeaivve 7.8.2022 sámi váinnit luittojuvvojit eatnamii Anára Boareshávdeeanansullui ja mánnodaga/vuossárgga Ohcejoga Máttajávrre boares hávdeeatnamii sihke Njellima ortodoksalaš hávdeeatnamii.

Dilálašvuođat

Sotnabeaivve 7.8.2022 diibmu 15 rájes lágidit Anáris Sámi girkobeivviide várrejuvvon lávus dilálašvuođa, mas earret eará muitalit váinniid historjjás. Dán dilálašvuođa maŋŋá váinnit luitojuvvojit ođđasit eatnamii Anára Boareshávdeeanansullui. Lávus sáhttá čuovvut eatnamii vitkama neahttarávdnjema bokte.

Dilálašvuohta joatkašuvvá mánnodaga/vuossárgga 8.8.2022 diibmu 10 Ohcejogas, gos váinnit luitojuvvojit ođđasit Máttajávrri boares hávdeeatnamii. Mieđušteddjiide ordnejuvvo gáfestallan- ja ságastallandilálašvuohta girkogiettis.

Nuortalaš váinnit luitojuvvojit hávdái Njellima ortodoksalaš hávdeeatnamii dilálašvuođas, mii lágiduvvo mánnodaga/vuossárgga 8.8.2022 diibmu 15.  Mieđušteddjiide ordnejuvvo gáfestallan- ja ságastallandilálašvuohta Njellima searvedálus.

Buot dilálašvuođaid sáhttá čuovvut gáiddusin neahttarávdnjema bokte.

Hávdái luoitin leat dilálašvuohta, mii guoskkaha oppa suopmelaš ja davviriikkalaš  sámeservoša. Sámeguovllus seammalágán dilálašvuođat leat lágiduvvon ovdal jagi 1995 Anára Boareshávdeeanansullos, jagi 1997 Norgga Álttás, jagi 2011 Norgga Njávdámis ja jagi 2019 Ruoŧa Likšus.

Doaibmagottis lea ovddasvástádus lágidemiin

Sámemusea Siida lea vuođđudan doaibmagotti ollašuhttit rohkiid eatnamii ođđasit vitkama. Doaibmagoddái gullet Sámediggi (Leo Aikio, Anu Avaskari, Vuokko Hirvonen), Nuortalaččaid siidačoahkkin (Hanna-Maaria Kiprianoff), Suoma evangelalaš-luteralaš girku (Tuomo Huusko, Erva Niittyvuopio), Suoma evangelalaš-luteralaš girku Sámebarggu ráđđádallangoddi (Veli-Pekka Lehtola), Sámi (Lappi) ortodoksalaš kapeallasearvegoddi (Jaakko Vainio), Helssega universiteahtta (Hanna Snellman), Oahpahus- ja kulturministeriija (Hanna Kiiskinen) ja Sámemusea Siida (Minna Lehtola, Eija Ojanlatva).

Duogáš

Anára Boareshávdeeanansullui máhcahuvvui jagis 1995 Helssega universiteahta biodálkkasdiehtaga instituhta anatomiija ossodagas 95 sámi váinni oaiveskálžžu ja eará dávtti. Álgaga dagai Anára searvegotti girkoráđđi.

Anatomiija ossodahkii báhce goitotge oaiveskálžžut ja dávttit, maid universiteahta vuođđudan doaibmagoddi inventerii. Jagiid 1998–1999 doaibmagoddi suokkardalai 1800- ja 1900-loguid čoggojuvvon viiddes olmmošdáktečoakkáldaga hálddaheami ja dutkangeavahusa prinsihpaid. Sámi váinniid oasil ráđđádallangoddi dagai ovttasbarggu maid Sámedikkiin.

Ráđđádallangotti evttohusa mielde anatomiija ossodaga čoakkáldaga sámi váinnit sirdojuvvoje seailluheami várás sámeguvlui, Anára Sámemusea Siidii jagi 2011. Sámemusea lea seailluhan 172 váinni bázahusaid áššáigullevaččat daid luobaheami rájes. Soahpama mielde duon áigge váinniid dutkamii ii leat mieđihuvvon oktage lohpi.

Lassidieđut:
vs. museahoavda Eija Ojanlatva, Sámemusea Siida, t. 040 1676 145, eija.ojanlatva(at)samimuseum.fi

Dego eará sajiin, de covid-19 pandemiija oidno maid Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda čájáhusgalledeaddjimeriin. Jagis 2021 čájáhusgalledeaddjit ledje 27 400. Go veardida jahkái 2020, de galledeaddjiid mearri lea gahččan -30% ja fas jahkái 2019 veardidettiin -57%. Pandemiija váikkuhusaid lassin čájáhusgalledeaddjiid mearrái váikkuha dat, ahte jagis 2021 Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida leamaš gitta olles miessemánu ja dán dálvve dállu leamaš rabas oanehut áigge go ovddit jagiid.

Geassemánu álggus álge Siida-dálu vuođđodivodanbarggut ja buot čájáhusfálaldat sirdui Sámemusea olgomuseai. Olgomusea bealde galledeaddjit galledit olgun, lehkos beaivvádat dahje buolaš, ja dát lea váikkuhan dasa, mo áššehasat leat háliidan oahpásmuvvat olgomusea fálaldagaide. Čakčat Sámemusea olgomuseaguvlui bidje čuovggaid. Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda ođđa čájáhus rahpasa 1.6.2022, ja dan maŋŋá sáhttá fitnat siste geahččamin čájáhusaid ja olgun fas olgomusea.

Eanemus olmmoš lei geassit, dego ovddit jagiinge. Čájáhusgalledeaddjit ledje eanemus suoidnemánus. Jagis 2021 Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda čájáhusáššehasain 75 % ledje suopmelaččat, go fas ovdal pandemiija jagis 2019 suopmelaččat ledje dušše 39 %. Olgoriikalaččain eanáš oassi leat duiskalaččat ja sii leat jođus Anáris earenomážit geassemánotbajiid áigge.

Go geahčada makkár ja man ollu iešguđetlágan bileahtat leat vuvdon, de čielgasit boahtá ovdan, ahte olbmot leat jođus okto dahje bearrašiin, go fas ovdal ledje eanet joavkomátkkálaččat. Dá treanda vuhttostii juo ovdal pandemiija, muhto pandemiija lea čielgasit nannen treandda. Olbmot mátkkoštit millosit dorvvolaččat ovttas iežaset lagaš olbmuiguin.

Sámemuseas lea guovlodoaibmabáiki Čeavetjávrris ja doppe Nuortalaččaid árbevierrodálu gallededje 832 čájáhusgalledeaddji jagis 2021. Nuortalaččaid árbevierrodállu lea rabas geassit. Árbevierrodálus ja olgomuseas, mii lea dálu birra, muitaluvvo nuortalaččaid historjjás guovtti áigodagas ja das, mo nuortalaččat lea ássan ja mo ja maid sii leat huksen.

Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siidda Enâmeh láá mii párnááh – Eatnamat leat min mánát -čájáhusa rahpandoalut sirdašuvvet geassemánu álgui.

Mii ávvudit Sámemusea ja Meahciráđđehusa Luondduguovddáža oktasaš čájáhusa ja vuođđodivvojuvvon Siidda 1.6.2022 oktanaga, go boazodoallojahki álgá. Sirdimiin rahpandoaluid mii háliidit sihkkarastit, ahte min čájáhus lea ráhkaduvvon dievaslaččat gárvvisin ja bálvala min galledeaddjiid buoremus lági mielde.

Ovdal go ođđa čájáhus rahpasa, Siidda čájáhusat leat oalát Sámemusea olgomuseaguovllus.

Sámemusea áššehasbálvalus, bileahttavuovdin, Siida Shop, Meahciráđđehusa áššehasbálvalus ja turismarávven bálvalit vuođđodivvuma áigge gaskaboddosaš sajiin Siidda šilljobirrasis ja 1.4.2022 rájes ođasmahttojuvvon vuollefeaskkerhállas.

Restoráŋŋa Sarrit bálvala dalle, go Siida lea rabas.

 

Mii leat rabas

Dálvit 2021-2022(olgomusea, áššehasbálvaleapmi, restoráŋŋa):
1.10.2021 – 31.3.2022 vuo – láv dmu 10 – 16 (sot gitta)
*Juovla 2021: 24.12. 10-14, 25.12. 12-16
1.4. – 31.5.2022 vuo – láv dmu 10 – 17 (sot gitta)

Geassit 2022 (ođđa Siida):
1.6. – 30.9.2022 dmu 9 – 18 juohke beaivve

 

Siida lea Anáris, ja doppe doibmet Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida ja Restoráŋŋa Sarrit. Sámemusea Siidda doaimmas vástida Sámemuseafoanda. Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida gullá Meahciráđđehusa riikkaviidosaš luondduguovddášfierpmádahkii.

Lassedieđut: Minna Muurahainen, 0405816434, minna.muurahainen(at)samimuseum.fi

Suoma álbmotmuseas sirdojuvvon čoakkáldagas leat s. 2200 diŋgga, mii mearkkaša čoakkáldatbarggu dáfus máŋggalogi luovi burgima ja čuđiid mielde dávvirkássaid rahpama, diŋggaid dutkama ja konserverema. Sámečoakkáldaga repatriašuvnna nappo máhcaheami mielde Sámemusea diŋgačoakkáldagas leat juo badjel 10 000 diŋgga. Min čoakkáldatbarggu guovddáš árvu lea searvvušlašvuohta ja mii rahpat čoakkáldatbálvalusaid álbmogii dalle, go fargga válmmaš lanjat fállet dasa ain buoret vejolašvuođa. 

Čoakkáldagaide sáhtát juo oahpásnuvvat siida.finna.fi-siidduin.  

Mii rahpat dál čoakkáldagain beroštuvvan olbmuide Webropol-jearahallama, mainna sáhtát muitalit iežat sávaldagaid čoakkáldagaid oidnosii bidjamis.  Liŋkka jearahallamii.

Sámemusea Siida ávvuda Álbmotmuseas boahtti sámečoakkáldaga máhccama buohkaide rabas ávvudilálašvuođas duorastaga 9.9.2021 dm 18–20 restoráŋŋa Sarridis, Sámemusea ja Luondduguovddáš Siiddas Anáris.

Suoma Álbmotmusea sámečoakkáldat boahtá Anárii čakčat ja dál lea áigi ávvudit. Čoakkáldatmáhcaheapmi dahjege repatriašuvdna ollašuvvá Álbmotmusea ja Sámemusea Siidda máŋggajahkásaš ovttasbarggu boađusin. Sámečoakkáldat sisdoallá badjel 2000 dávvira, mat leat čoggojuvvon jagiin 1830-1998. Sámemusea vuostáiváldá čoakkáldaga ođđa, giđđat 2021 gárvvásmuvvan čoakkáldatovttadahkii. Čoakkáldatmáhcaheapmi, ođđa čoakkáldatovttadat ja Siidda vuođđodivodeapmi dahká vejolažžan ođđalágán searvvušlaš čoakkáldatbarggu ja dávvirdutkamuša.

Ávvudilálašvuođas oahpásmuvvat dávvirčoakkáldahkii govvačájáhusain ja dan lassin muhtin dávvirat leat oaidninláhkái báikki alde. Ovttasbargoguoimmit ovdanbuktet iežaset dearvvuođaid ja báikkálaš sámeartisttat loaiddastit. Ávvudeapmi lea suoma- ja sámegillii.

Ávvudeapmi lágiduvvo fámus leahkki koronaráddjehusaid rámaid siste, nuba olmmošmearri lea ráddjejuvvon. Boađe Siidii dušše dearvvašin. Mii ávžžuhit geavahit suodjemáskka Siiddas.

Máhccan -ávvudeapmi striimejuvvo. Juos it beasa Siidii, nu sáhtát vuohkkasit lágidit iežat unna searvvušlaš dáhpáhusa vaikko iežat orrunlanjas.

Sámemusea Siida sávvá buohkaid bures boahtán ávvudilálašvuhtii.

Restoráŋŋa Sarridis fállat gáfe.

Lassidieđut:

Čoakkáldatmáhcaheapmi: Amanuensa Anni Guttorm, 0400 891 860, anni.guttorm(at)samimuseum.fi

Dáhpáhusa lágideapmi: Álbmotdoaibmavástideaddji Pia Nikula, 040 621 2663, pia.nikula@samimuseum.fi

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda viiddidan- ja vuođđodivodanfitnu vuosttas muddu lea gárvvis. Sámemusea Siidda čoakkáldatsajit ja restoráŋŋaoassi lea luobahuvvon fitnu hukseheaddjái ja giddodaga oamasteaddjái Senaatti-giddodahkii 12.5.2021 ja Sámemusea Siida lea váldán sajiid atnui. Váldohuksejeaddjin viiddidanfitnus lea leamaš anárlaš Rakennusliike Rekonen Oy.

Sámemuseai leat huksejuvvon viiddidanfitnus ođđa čoakkáldatsajit ( s. 888 m2), mat devdet otná beaivvi gáibádusaid. Čoakkáldatlanjat ja -sajit leat plánejuvvon nu, ahte go dávvirat buktojit dohko, de dat johtet njuovžilit vuostáiváldinbáikkis dárbbu mielde errenlatnjii ja galbmabumbái ja das fas viidásabbot govven- ja báhkkenlanjaid bokte čoakkáldatrádjui. Ođđa sajiin lea sierra seailluhanlanjat dávviriidda, mat dárbbašit iešguđetlágan seailluhandiliid, degomat ovdamearkka dihte tekstiillaide, garra dávviriidda ja dorkkaide.

Sámemusea Siiddas leat dál čoakkáldagas sullii 8000 dávvira. Čakčat 2021 Suoma álbmotmusea sámečoakkáldat ( s. 2200 dávvira) máhccá Anárii. Čoakkáldatoassi lea integrerejuvvon Siidda váldodállui ja boahttevuođas maiddái searvvušlaš čoakkáldatbargu lea vejolaš.

Ođđa restoráŋŋaoasis (s. 333 m2) lea stuorát restoráŋŋasále go mii lei ovdal Siidda restoráŋŋas. Lassin lea maiddái kabineahtta, áššehasbáikkit leat 88. Restoráŋŋas lea gievkkan, mii deavdá otná beaivvi gáibádusaid. Ođđa restoráŋŋaoasi lássaráigge sáhttá geahčadit Juvduuvuona. Restoráŋŋa sáhttá leat rabas maid dalle go Siida lea gitta, dasgo restoráŋŋii lea dál iežas olgouksa. Restoráŋŋan lea ain Restoráŋŋa Sarrit. Ođđa restoráŋŋa rahppo 1.6.2021.

Sámemusea ja Luondduguovddáš Siidda viiddidan- ja vuođđodivodanbargguid nubbi muddu, vuođđodivodanbargofitnu álgá 24.5.2021. Senaatti-giddodagat lea meroštallan Siidda vástusuodjalanbáikin. Dát dárkkuha dan, ahte dálu dikšot ja das fuolahit seamma ákkaid mielde go virggálaččatge suodjaluvvon dáluid. Viiddidan- ja vuođđodivodanfitnu plánejeaddjin lea Arkkitehdit Soini&Horto Oy ja dat lea justa dál ráhkadeamen Siiddas vástusuodjalančielggadeami, vai suodjalangáibádusaid sáhttet váldit vuhtii go divodit Siida-dálu boares oasi. Fitnu váldohuksejeaddjin lea Kajaani guovllu fitnodat Sakela Rakennus Oy.

Vuođđodivodanbargguid áigge Sámemusea áššehasbálvalanbáiki, Siida Shop, Meahciráđđehusa áššehasbálvaleapmi ja turismarávven leat 1.6.2021 rájes Siidda šillju gaskaboddosaš sajiin. Olgomusea lea čájáhus- ja galledanbáikin birra jagi. Restoráŋŋa Sarrit bálvala ođđa restoráŋŋaoasis.

Ođasmahtton Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida oktan ođđa váldočájáhusain rahpasa 1.4.2022.

Govat:

https://www.flickr.com/photos/siidainari/shares/6cm135
Sámemusea Siida/govvejeaddji Rauno Koivunen

Lassedieđut
Siida: Museahoavda Sari Valkonen tel. 040 767 1052, sari.valkonen(at)samimuseum.fi
Senaatti-giddodagat: huksehanhoavda Miikka Teppo tel. 040 180 0929,  miikka.teppo(at)senaatti.fi

Sámemusea Siida – riikkaviidosaš vástumusea ja guovllulaš vástumusea kulturbirasbarggus sámeguovllus

 

Sámemusea Siida ohcá konserváhtora mearreáigásaš bargui 1.9.2021–30.4.2022

 

Konserváhtora bargguide gullet Suoma Álbmotmuseas čakčat 2021 boahtti sámečoakkáldaga gieđahallan ja Siidda váldočájáhusa kulturossodaga ođasmahttimii laktáseaddji barggut ovttas čoakkáldatbargiiguin. Konserváhtor gullá Sámemusea sisdoallobargojovkui.

 

Barggu gelbbolašvuođagáibádussan leat konserváhtora AMK-dássásaš skuvlejupmi (dahje vástideaddji dutkkus) ja vásáhus dávvirkonserveremis ja dávvirčoakkáldagaid dikšumis. Bargu lea viiddis ja iehčanas: dat eaktuda vásáhusa ja máhtu čájáhusdávviriid heŋgemis ja čoakkáldaga hálddašeapmái laktáseaddji prográmmain ja prošeaktahálddašeamis. Bargu gáibida buriid gulahallan- ja digidáidduid ja vásáhusa čuovgagovvemis. Sámegiela máhttu, sámekultuvrra dovdamuš ja musealogiija oahput gehččojuvvojit ánsun.

 

Bálká lea Sámemusea bálkávuogádaga mielde. Barggus lea guovtti (2) mánu geahččalanáigi.

 

Friijahápmásaš ohcamušat ja CV maŋimustá 28.5.2021 dmu 16.15 čujuhussii: Rekrytointi, Saamelaismuseo Siida, Inarintie 46, 99870 Inari dahje e-boastta bokte museahoavda Sari Valkonen, sari.valkonen(at)samimuseum.fi

 

 

Lassidieđut: amanueansa Anni Guttorm, anni.guttorm(at)samimuseum.fi, 040 0891860

Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siidda viiddidanfidnu lea nohkan ja vuođđodivvun álgá. Siidda boares váldočájáhus burgojuvvo ja dahkko sadji ođđa čájáhussii, mas kultuvra ja luondu šaddet oktii oktan oppalašvuohtan.

 

Siidda badjel 20 jagi boares váldočájáhus leamašan bivnnut. Sámemusea ja Luondduguovddáš Siida giitet ovddit Siidda váldočájáhusa čájáhusbargojoavkku ja dahkkiid fiinna čájáhusas. Giitojuvvon ja rámiiduvvon čájáhusas leat galledan badjel miljon olbmo áicamin sámevuođa, Sámi luonddu vuoiŋŋa ja dovdduid. Dál čájáhus ođasmahttojuvvo láhttis gáhttui. Čájáhusa váldoášši lea álo sisdoallu, muhto maiddái boarásmuvvan čájáhusteknihka ođasmahtto ollásit. Čájáhusa fuolaheapmi, beaivádeapmi ja ođđa dieđu lasiheapmi lea boahttevuođas álkit.

 

Boares čájáhusa anolaš oasit seailluhuvvojit. Čoakkáldatdávvirat máhccet konserverema maŋŋá čoakkáldagaide dahje ođđa čájáhussii. Devdojuvvon ealliid dorkkaide ja uvjjaide dahkko smávva dikšun. Oassi rekvisihttamateriálas joatká doaimmas oahpistananus, luonddu- ja museabajásgeassimis, olgomuseas ja molsašuddi čájáhusain. Boares čájáhusa burgima maŋŋá álgá čájáhussále vuođđodivvun. Alážat divvojuvvojit ja gáhttu málejuvvo ođđasit, man maŋŋá beassá huksegoahtit ođđa čájáhusa.

 

Siidda ráhkadus lea gitta vuođđodivvuma áigge miessemánu rájes. Sámemusea ja Siidda áššehasbálvalus, Siida Shop, Meahciráđđehusa áššehasbálvalus ja turismarávven doibmet Siidda guovllus lean garvinsajiin 1.6.2021 rájes. Sámekultuvrii beassá oahpásmuvvat olgomuseas, mii doaibmá vuođđodivvuma áigge čájáhus ja galledanbáikin.

 

 

Dát eatnamat leat min mánát

 

Siidda ođđa čájáhusa namma lea”Enâmeh láá mii párnááh – Dát eatnamat leat min mánát” anáraš Guovža-Sámmol Máhte (Morottaja) čállán anárašgielat divtta vuođul. Čájáhusa namma divttista luonddu- ja kulturfáttáid deháleamos dieđuid.

 

Čájáhusa kultursisdoaluin guorahallo, mo vássán áigi eallá mis – juohkehaččas eallá máŋggahámat eará áigodagaid árbi, mainna vuogáiduvvat nuppástusaide min birrasis. Luonddugeahččančiehka buktá ovdan eandalii maŋimuš jiekŋaáiggi dálkkádathistorjjá ja lassin vihkkehallat mii dálkkádahkii dáhpáhuvvá boahttevuođas. Luonddufáttáid gieđahallat Davvi-Sámi suodjalanguovlluid ja doppe dihtton earálágan luonddutiippaid ja eallišlájaid bokte.

 

Ođđa čájáhusa váldoplánejeaddji lea Harri Koskinen Teollisuuden Ystävät Oy:s. Kulturoasi giehtačállosa lea gárvvistan professor Veli-Pekka Lehtola, kulturoasi dáiddalaš jođiheaddjin doaibmá Outi Pieski. Luondduoasi giehtačálli lea biologa Matti Mela.

 

Siidda váldočájáhusa kulturoasi ođasteami ruhtadit Kone foanda, Suoma kulturruhtarádju/Museovisio, OKM/sierradoarjja ja Jenny ja Antti Wihuri ruhtarádju. Sámemuseas lea jođus maiddái čájáhusa ođasmahttimii laktáseaddji Muittut, muitalusat – the story of the Sámi by the Sámi -Interreg-fidnu. Siidda váldočájáhusa luondduoasi ođasmahttimii Meahciráđđehus oaččui ruhtadeami stáhta lassebušeahtas.

 

 

Lassedieđut:
Museahoavda Sari Valkonen, t. 040 767 1052 dahje sari.valkonen(at)samimuseum.fi
Prošeaktaoaivámuš Eeva Kyllönen, t. 040 5709382 dahje eeva.kyllonen(at)samimuseum.fi

Álbmotmeahccehoavda Pirjo Seurujärvi, t. 0400 125 782 dahje pirjo.seurujarvi(at)metsa.fi
Prošeaktaoaivámuš Kirsi Ukkonen, t. 0400 479 986 dahje kirsi.ukkonen(at)metsa.fi

 

Siidda ođasteamis neahttasiidduin: https://siida.fi/siida-uudistuu/

Siida lea Anáris, ja doppe doibmet Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida ja Restoráŋŋa Sarrit. Sámemusea Siidda doaimmas vástida Sámemuseafoanda. Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida gullá Meahciráđđehusa riikkaviidosaš luondduguovddášfierpmádahkii.

Jagi 1998 rahppojuvvon Siida-ráhkadus viiddiduvvo ja vuođđodivvojuvvo. Viiddidanosiide bohtet Sámemusea čoakkáldatsajit ja restoráŋŋa. Sámemusea ja luondduguovddáža oktasaš vuođđočájáhus ođasmahttojuvvo. Bálvalat oppa ođastusa áigge. Viiddiduvvon ja vuođđodivvojuvvon Siida ja ođđa čájáhus rahpasit cuoŋománus 2022.