Sámemusea Siida ja Kiasma oktasašbargui: Giđđat rahpaseaddji oktasaščájáhus ovdanbuktá viidásit sámi dáládáidaga

Kiasma ja Sámemusea Siidda oktasaščájáhus Oktii áidna čohkke oktii sámedáidaga ja sápmelaččaid gieđahalli dáládáidaga Sámis Suomas, Ruoŧas ja Norggas. Čájáhus rahpasa Kiasmas 27. njukčamánu 2026. Oassi čájáhusas lea oaidninláhkai golggotmánu 2026 rájes Siiddas, Anáris.

Dán áigge njealji riikka viidodahkii olli Sápmi leamašan juo ovdal davviriikkalaš stáhtaáddejumi dahje našuvnnalaš jurddašeami. Čájáhus ovdanbuktá dáládáidaga, mii láide dárkkodit sápmelašvuođa sin iežaset geahččanguovllus. Čájáhus čalmmustahttá máŋggageardásaš vásáhusaid, main sápmelašvuohta seailu ja joatká leahkimis olggobealde ásahuvvon struktuvrrain fuolakeahttá.

Čájáhusas leat mielde badjel 20 dáiddára ja dáiddaduojit 1970-logus dán beaivái. Čájáhusa lea kurateren erenomášáššedovdi Petra Laiti.

“Mii leat hui ilus Kiasma beroštumis oktasaščájáhussii áiggis, goas sámi dáládáidagii lea viiddis riikkaidgaskasašge beroštupmi. Čájáhus lea vuosttas sámi dáládáidaga ja duoji stuorračájáhus Helssegis. Anán dehálažžan maiddái dan, ahte sápmelaččat leat ieža kurateren čájáhusa. Petra Laiti ideas álbmogeamet mannanáigi ja dálášvuohta deaivvadit”, dadjá Sámemusea Siidda museahoavda Taina Máret Pieski.

Čájáhusa namma Oktii áidna lea ožžon inspirašuvnnas Johan Turi teavsttas Muitalus sámiid birra jagis 1910. Dat čujuha áigái, goas Turi mielde “sápmelaččat eai oba diehtán, ahte leat earát go sii”.

“Davviriikkalaš álbmogiidda lea oahpahuvvon, ahte Sápmi ii lean, ja jus lei, dat ii lean dakkár, go sápmelaččat muitaledje, ja jus lei, dat jávkkai eará sivaid dihte go daid, maid sápmelaččat áin dovdet dávttiineaset. Ále divtte dan dájuhit. Ovdal davviriikkaid lei Sápmi. Sápmi ii lean stáhta (state), nugo mii áddet stáhta dánáigge, iige riikkavulošvuohta (nationality), nugo geahčašeimmet pássain, fal našuvdna (nation). Oktii duot našuvdna lei áidna, mii gohčodii dáid eatnamiid ruoktun”, čájáhusa kuráhtor Petra Laiti čállá.

Kiasmai Oktii áidna -čájáhus lea vuosttas viiddis ollisvuohta, mii ovdanbuktá sámedáidaga.

“Lea gudni ovttasbargat namalassii Siiddain. Sis lea mearkkašahtti, riikkaidgaskasaččatge fuomášuvvon erenomášmáhttu. Álbmotgalleriijai gullevaš Kiasma linnjá lea ovttasbargat viidásit ja oahppat ođđa. Ná mii sáhttit fállat álbmogii ođđa, viidásut geahččanguovlluid – mii lea mu mielas dáládáidaga ulbmil”, dadjá Kiasma museahoavda Kiira Miesmaa.

Oktii áidna
Sámi dáidaga áigi
27.3.-6.9.2026, Kiasma

Lassidieđut mediai:
Sámemusea Siida
Taina Máret Pieski, museahoavda, taina.pieski@samimuseum.fi

Kiasma
Kiira Koskela, dieđiheaddji, 050 4786 861, kiira.koskela@kiasma.fi
Piia Laita, gulahallanhoavda, 0294 500 507, piia.laita@kiasma.fi

Sámemusea Siida lea riikkaviidosaš vástumusea, man erenomášsuorgin lea sámekultuvra ja guovllulaš vástumusea kulturbirasbargguid oktavuođas sámiid ruovttuguovllus. Siidda guovddášulbmilin lea doarjut sámi identitehta ja kultuvrralaš iešdovddu. Siida gullá máilmmi eamiálbmogiid museafierpmádahkii.

Álbmotgalleriija lea govvadáidaga riikkaviidosaš vástumusea. Dat bajásdoallá golmma Suoma dovdoseamos musea, mat leat Ateneum dáiddamusea, Dáládáidaga musea Kiasma ja Sinebrychoff dáiddamusea. Dan lassin dat hálddaša álbmotlaš dáiddačoakkáldaga ja dasa laktáseaddji arkiivva, hukse kulturárbbi ja ovddida dáiddalaš čuvgehusa.