Go máddarat gulahallet minguin

“Háliidan ahte mu álbmoga eallin buorrána”. Dát sánit leat bajilčállagis Sámiid duohtavuođa- ja soabadankomišuvnna raporttas, mii geigejuvvui Suoma stáhtii juovlamánu 4. beaivve, ja mas komišuvdna evttoha doaimmaid sámiid sajádaga buorideapmái. Komišuvdna lea gullan lagabui 400 sápmelačča ja diŋgon áššedovdiin 25 sierračielggadeami.

Komišuvnna raportta sátni lea čielggas – sámeservošat leat sakka fuolas boahttevuođasteaset. Sámiid árbevirolaš ealáhusaid eallinbiras basku dálkkádatnuppástusa, industriála eanageavaheami, mátkeealáhusa ja militarišuvnna ovdáneami geažil. Sámegielat leat šaddan eambbo áitatvuložin, vaikko Suomas hállojuvvon anáraš-, nuortalaš- ja davvisámegiella leat ain eatnigielat ja ealáskit.

Komišuvdna evttoha raporttastis moanaid doaimmaid sámiid sajádaga buorideapmái ja deattuha ahte Suopma lea guovtti álbmoga, sámiid ja suopmelaččaid, eatnamiidda vuođđuduvvon stáhta.

Anán árvvus dan, ahte komišuvdna oaidná Sámemusea Siidda dehálaš rolla sámiid kultuvrralaš iešdovddu nannejeaddjin. Komišuvdna evttoha, ahte stáhta berre bajidit Davviriikkaid stuorámus sámemusea, Siidda doaibmanávccaid, vai dat bastá dikšut doaimmaidis mat čađat viidot earret eará dávviriid máhcaheami geažil.

Duodji lea ealli oktavuohta máddariidda. Dat lea árbi, mii čatnasa sihke lundui ja servoša immateriála dihtui. Čuđiid jagiid sámiid dávvirat čoggojuvvojedje museaide miehtá Eurohpá, ja eanaš oassi dán árbbis bisui guhkká servoša olatmeahttumis. Ain otná beaivvege ii-sápmelaš museain árvaluvvo leat sullii 50 000 sámiid dávvira.

Dávvirat máhccet dál ruovttoluotta sámemuseaide Suomas, Ruoŧas ja Norggas. Máhcaheapmi ii leat loahppageahči, muhto baicce álgu dan bargui, mii kolonialisttalaš historjjá burgimiin čáhkke saji buorráneapmái ja fámuiduvvamii.

Go sámit dutkkadit máddariid dološ dávviriid, árbevirolaš diehtu, vuogit ja mearkkašumit ealáskit ja movttiidahttet ođđa duddjoma. Dáinna lágiin dávvirat eai dušše beare máhca museai, dat baicce máhccet ruovttoluotta ealli atnui servošiidda, oassin joatkašuvvi kultuvrralaš muitalusa.

Kulturárbbi gáhtten ii mearkkaš roahkkaseami doložii, muhto baicce boahttevuođa huksema. Árbi eallá duojis, ja dávviriid máhccan nanne sihke ovttaskas olbmuid ja olles servoša identitehta.

Siidda dilálašvuođain sámiid dávvirat ellet servoša gieđaid gaskkas, go dološ dávviriid dego biktasiid, bivttasosiid, guvssiid ja niibbiid sáhttá dárkkodit lahka, guldalit ja áicat. Dávvirat iešalddes jo muitalit ollu, dainnago duodji lea sierra giella, mii rahpasa sápmelaččaide, muhto ii eanetloguservošii. Dáiddačeahppi Outi Pieski leage deaivilit dadjan, ahte museadávvirat leat midjiide dego girjjit ja girjerájut. Máddareamet gulahallet daid bokte.

Jurddašan ahte Siidda bargun lea buktit ovdan positiiva sáni, ilu ja movtta ealli kulturárbbis. Museadávvirat gullet sámeservošiidda. Dat leat dego mánát, maid musea oažžu áimmahuššat boahttevaš buolvvaid várás. Jáhkán ahte buoremus dilis Siida sáhttá joatkit sihke Sámiid duohtavuođa- ja soabadankomišuvnna ja evaŋgelaš-luteralaš girku álggahan soabadanbarggu.

Duohtavuođa- ja soabadankomišuvnna barggu duođalaš mearkkašupmi čielgá easkka dan maŋŋá go mii oaidnit, mo stáhta ollašuhttá komišuvnna evttohusaid. Ságastallan ja olbmuid vásáhusaid ovdanbuktin lea dehálaš, muhto duođalaš soabadeapmi dáhpáhuvvá easkka duohta politihkalaš daguid bokte.

Sávan ahte min jietna lea gullojuvvon. Háliidan ahte mu álbmoga eallin buorrána.

Taina Máret Pieski

Sámemusea Siidda museahoavda