Sámiid vásáhusat bohtet ovdan Oktii áidna -dáiddačájáhusas Kiasmas

Kiasma ja Sámemusea Siidda oktasaš čájáhus Oktii áidna čohkke sámi ja sápmelaččaid gieđahalli dáládáidaga Suoma, Ruoŧa ja Norgga beal Sámis. Čájáhus rahpasa Kiasmas 27.3.2026. Oassi čájáhusas lea oaidninláhkai golggotmánu álggu rájes maiddái Siiddas Anáris.

Árktalaš guovlu lea maŋimuš áiggiid leamašan riikkaidgaskasaš politihka guovddážis sihke strategalaš sajádaga ja luondduriggodagaid geažil. Seammás go guovlu lea šaddan eanet ah’ eanet stuorraválddiid politihka čuozáhahkan, guovllu eamiálbmogat leat healbaduvvon. Ná geavai maiddái dalle go stáhtat juohkigohte Sámi rájáiguin.

JUHKKOJUVVON SÁPMI

Dán áigge Sápmi leabbá njealji riikkas, muhto dat leamašan das juo ovdal davviriikkalaš stáhtaáddejumi dahje nationála jurddašeami. Oktii áidna -čájáhus ovdanbuktá dáládáidaga, mas sámit besset ieža muitalit ja gieđahallat sámevuođa. Čájáhusas leat mielde badjel 20 dáiddára. Eanaš dáiddadujiin leat 2000–2020-vuođđaloguin, muhto mielde leat maiddái boarrásut duojit, main boarrásepmosat leat 1970-vuođđalogus. Dáid maŋimuš jahkelogiid sámesearvvuš lea heibon geainnus davviriikalaš láhkaásaheapmái ja riikkaidgaskasaš almmolašvuhtii.

“Sámi dáládáidagis leat ollu kontrásttat. Dujiin vuhttojit sámi eallima hearkivuohta ja dovddut, muhto maiddái dat, mo máilbmi lea garradan min go leamašan bággu birget. Sápmelačča čalbmái duojit speadjalastet servošeamet iešdovddu, iluid ja morrašiid. Suopmelaččaide fas duojit fállet vejolašvuođa oaidnit sámiid sin iežaset čalmmiiguin”, lohká čájáhusa kurateren erenomášáššedovdi Petra Laiti.

GEAIDNU SOABADEAPMÁI

Čájáhus lea maiddái Sámiid duohtavuođa- ja soabadankomišuvnna loahpparaportta čuovggas áigeguovdil. Komišuvdna geigii loahpparaportta stáhtaráđđái, Sámediggái ja Nuortalaččaid siidačoahkkimii juovlamánus 2025. Raporta fállá 68 evttohusa sámiid sajádaga buorideapmái ja deattuha, ahte Suoma stáhta lea vuođđuduvvon guovtti álbmoga eatnamiidda. Dál livččii áigi konkrehta doaimmaide.

”Dát oktasaš čájáhus lea ovdamearka ođđalágan ovttasbarggus, maid suopmelaččat ja sámit berrešedje bargat eambboge”, Laiti dadjá.

Kiasma hoavda Kiira Miesmaa oaivila mielde dáládáidagii gullá dat, ahte čáhkkejuvvo sadji iešguđetlágan muitalusaide ja daidda, geaid jietna ii leat álo gullon.

”Dát lea okta vuohki čáhkket saji sámiid jitnii. Lean ilus, ahte mii oažžut ovttasbargat
čájáhusain ovttas Sámemusea Siiddain ja kuráhtor Petra Laitiin”, Miesmaa muitala.

Sámemusea Siidda museahoavda Taina Máret Pieski atná dehálažžan, ahte Helssegis lágiduvvo viimmat viiddes sámi dáládáidaga čájáhus.

”Sámi dáládáidda ja duodji besset lieđđut áibbas ođđalágan áigodagas, ja dat vuhtto maiddái stuorra riikkaidgaskasaš beroštupmin. Lean hui movtta, ahte Kiasma vulggii mielde ovttasbargui minguin. Dat dahká vejolažžan fievrridit čájáhusoasáža maiddái Sápmái Siidii”, Pieski dadjá.

”Vaikko árktalaš guovlu lea almmolaš fuomášumi guovddážis dál eambbo go goassige, guovllu álbmogiid dilli ii buorrán. Gažaldagat eanaoamastusas ja luondduriggodagain leat govssohallan Nato-ságastallama ovddas. Seamma gažaldagat guoskkahit buot árktalaš eamiálbmogiid, dego sámiid ja inuihtaid. Danin leage dehálaš, ahte aiddo min jienat gullojit dál”, Laiti lohká.

Čájáhusa dáiddárat: Siri Baggerman, Tomas Colbengtson, Gabriel Engberg, Marja Helander, Rose-Marie Huuva, Berit Marit Hætta, Johdet x Pirak, Márjá Karlsen, Hans Ragnar Mathisen, Britta Marakatt-Labba, Joar Nango, Outi Pieski, Katarina Pirak Sikku, Raisa Porsanger, Jorma Puranen, Máret Ánne Sara, Eveliina Sarapää, Hilde Skancke Pedersen, Katarina Spik Skum, Lena Stenberg, Lada Suomenrinne, Arvid Sveen, Tapio Tapiovaara, Nils-Aslak Valkeapää, Niillas Holmberg, Pekka Aikio.

Oktii áidna – Sámi dáidaga áigi
27.3.–6.9.2026, Kiasma

Jearahallanbivdagat ja lassedieđut mediai:

Siida

Taina Máret Pieski, museahoavda, tainamaret.pieski(at)samimuseum.fi

Kiasma

Kiira Koskela, dieđiheaddji, 050 4786 861, kiira.koskela(at)kiasma.fi
Piia Laita, gulahallanhoavda, 0294 500 507, piia.laita(at)kiasma.fi

Sámemusea Siida lea nationála vásttumusea, man erenomášsuorgin lea sámiid kultuvra ja guovllu vásttumusea kulturbirasbargu sámiid ruovttuguovllus. Siidda guovddáš mihttomearrin lea doarjut sámiid identitehta ja kultuvrralaš iešdovddu. Siida gullá máilmmi eamiálbmogiid museafierpmádahkii.

Suoma álbmotgalleriija lea govvadáidaga nationála musea. Dat máđasatná golmma Suoma dovddus musea, mat leat Ateneum dáiddamusea, Dáládáidaga musea Kiasma ja Sinebrychoff dáiddamusea. Dat maiddái hálddaša nationála dáiddačoakkáldaga ja dasa gulli arkiivva, hukse kulturárbbi ja ovddida dáiddalaš čuvgehusa.