Ođđa ovttasbargu rahpá sámedávviriid historjjá Nordiska museet čoakkáldagain

Sámemusea Siida, Ruoŧas doaibmi Nordiska museet ja Oulu universitehta Giellagas-instituhtta álggahit sápmelaš kulturárbái laktáseaddji ovttasbarggu. Fidnus dutket Nordiska museet čoakkáldagaide gullevaš, Suoma stáhta guovllus čoggojuvvon boares sámedávviriid duogášdieđuid ovttas sámeservošiiguin. Ovttasbargu lea oassi Sámemusea Siidda Ellos min árbi -fidnu (2025–2028), man ruhtada Suoma kulturfoanda.

Ovttasbarggu ulbmilin lea kártet Nordiska museet čoakkáldagaide gullevaš sámedávviriid provenieanssa dahjege dárkilut vuolggasaji, čoagginhistorjjá ja čoakkáldaga viiddisvuođa. Čoakkáldagaide gullá buohkanassii measta 700 dávvira.

–Dát ovttasbargu lea Sámemusea Siidii mearkkašahtti. Mii háliidit čiekŋudit áddejumi sámečoakkáldagaid duogážis ja nannet daid oktavuođa sámeservošii. Bargg guovddášlaš ulbmilin lea máhcahit dávviriidda laktáseaddji dieđu oassin ealli sámekultuvrra. Sávan, ahte fidnu sáhttá leat álgu dávviriid ruoktotmáhccamii, dadjá Sámemusea Siidda museahoavda Taina Máret Pieski.

–Nordiska museet lea duođaid ilus go oažžu leat mielde dán áidnalunddot ovttasbargofidnus Sámemusea Siiddain ja Giellagas-instituhtain. Vuosttas geardde dan maŋŋá, go sámedávvirat bohte Nordiska museet čoakkáldagaide, mis lea vejolašvuohta vuohttalit daid historjjá ja vuolggasaji. Sávan rehálaččat, ahte min ovttasbargu movttiidahttá eará museaid čuovvut min ovdamearkka, dadjá Nordiska museet hoavda Sanne Houby-Nielsen.

–Mii leat ilus, go sáhttit fidnus nannet duodjedutkamuša servodatlaččat mearkkašahtti vugiin. Lea hui dehálaš, ahte boares sámedávviriid duogážat dutkojuvvojit ovttas sápmelaččaiguin. Dávvirčoakkáldagaid bokte rahpaseaddji diehtu čiekŋuda áddejumi min máttarvánhemiid eallimis ja jurddašeamis. Dat guoddá min boahtteáigái, dadjá Giellagas-instituhta hoavda Sigga-Marja Magga.

Dávvirat ja provenieansadutkamuša bohtosat ovdanbuktojuvvojit rabas álbmotdilálašvuođain, mat álget loahppačavčča 2026. Dilálašvuođain Nordiska museet čoakkáldagaide beassat oahpásmuvvat gáiddusoktavuođain Stockholbmii. Dilálašvuođat fállet vejolašvuođa ságastallamii ja dieđu juohkimii ja nannejit searvvušvuolggalaš čoakkáldatbarggu. Fidnus lea maiddái ulbmilin čielggadit searvvušvuolggalaš čoakkáldatbarggu mearkkašumi sápmelaččaide ja dan, makkár sávaldagat álbmogis leat dalle go čoakkáldagat máhccet. Go máttarvánhemiid dávvirat ja daidda laktáseaddji diehtu máhccá ja suddá servošis ealli árbedihtui ja dáidui, dat oažžu maiddai ođđa mearkkašumiid. Kollektiivvalaš barggu geažil, dávviriid rolla viidána dovdoarkiivvain ságastallanfáddán ja inspirašuvnna gáldun.

Ovttasbarggu áigge Siida ja Nordiska museet dutket ovttas Oulu universitehta Giellagas-instituhta dutkandoavttir Eeva-Kristiina Nylanderiin erenomážit sápmelaččaide miellagiddevaš gažaldagaid, nugo mo, gos ja geat lakte dávviriid musea čoakkáldagaide. Dutkanbohtosat bohtet sámeservošiid olámuddui.

Sámemusea Siidda searvvušlaš Ellos min árbi -fidnu dutká ja čielggada, makkár lea sápmelaš repatriašuvdna- ja searvvušbargu ja mo ruoktot máhccan sámedávvirat šaddet buoremus vejolaš vugiin oassin ealli sámekultuvrra. Fidnu nanne plánavuložit Siidda álbmotlaš ja riikkaidgaskasaš repatriašuvdnabarggu, man ulbmilin lea sámečoakkáldagaid máhcaheapmi ruovttoluotta sámeservošiidda Sápmái.

Lassidiehtu:
Taina Máret Pieski
Museahoavda
Sámemusea Siida
+358 (0)50 5351574
taina.pieski@samimuseum.fi

Sanne Houby-Nielsen
Museahoavda
Nordiska museet
+46 (0)8 519 546 20
sanne.houby.nielsen@nordiskamuseet.se

Eeva Kristiina Nylander
Dutkandoavttir
Giellagas-instituhtta
Oulu universitehta
+358 (0)40 704 5153
eeva-kristiina.nylander@oulu.fi