Govvadáiddár, mánáidgirječálli ja ráidogovvasárgu Ninka Reittu lea čállán ja sárgon govaid viđa mánáid máidnasii vánddardanetikeahtas. Máidnasiid mihttomearri lea movttiidahttit mánáid lundui ja seammás muitalit, mo luonddus galgá lihkadit gudnejahttimiin luonddu ja nuppiid vánddardeaddjiid. Máidnasiid leat jorgalan maiddái sámegielaide.
Vánddardanetikeahtta lea luonddus lihkadeaddji veahkkeneavvu luonddu árvvus atnimii. Etikeahtat leat dahkkon álkidahttit eallima árggas ja ávvobeivviin. Dehálaš vuođđoáššit leat luonddu gudnejahttin, lihkadeapmi, gohtten, dolastallan ja ruskkahis vánddardeapmi – go dáid áššiide guoskevaš njuolggadusaid lea oahppan, de lea gárvvis luonddutuvrii.
”-Mun in oainne buot násttiid, maid kártta mielde galggašii oaidnit. Dego almmis livččii liidni mu ja daid gaskkas. Stoarbma dajai váivviin.
-Dat leage áibbas duohta, dan gohčodit čuovganuoskin. Dajai Sana diehttevaččat heaŋgámáhtástis
-Ilgat. Stoarbma láhttestii. – Mo dan oažžu eret?”
Meahciráđđehusa Luonddubálvalusat háliida máinnasgirjjiin atnit ávvira boahttevaš sohkabuolvvaid bajásgeassimis luonddu gudnejahttán vánddardeapmái ja boktit beroštumi ja ráhkesvuođa lundui, mii guoddá gitta rávisolbmo agi rádjai.
Čájáhusa ordne Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida.
Mo min biras lea rievdan čuođi jagi áigge? Dat boahtá ovdan, go bidjat bálddalaga seammá eanadagas čuođi jagi gaskka váldon govaid. Čuovgagovvačájáhusas leat oaidninláhkái Erkki Mikkola jahkečuohti áigi govven eanadagat ja Tapio Tynys moatti maŋimuš jagi áigge ođđasit govven govat seammá báikkiin.
Geográfa, geologa ja čuovgagovvejeaddji Erkki Mikkola govvii Anára ja Ohcejoga guovllu ja Soabbada giliid geologa barggus olis 1920-1930-loguin. Avvillaš čuovgagovvejeaddji Tapio Tynys gávnnai govaid Finna.fi-digitála arkiivvas, ja movttáskii govvet seammá eanadagaid ođđasit. Nubbin govvejeaddjin lei Pertti Turunen.
Mikkola govven báikkiid gávdnan lei fearánastin ja suollemasbolesa bargu. Govvapárat muitalit mo olbmo doaibma ja dálá liegga dálkkádatáigodat leat rievdadan eanadaga.
Čájáhusa ordne Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida.
Sámi nissoniid bivnnut ja čalbmáičuohcci gahpir 1700- ja 1800-loguin; gildojuvvon, vajáldahttojuvvon ja jávkan 1800- ja 1900-loguin; ealáskahttojuvvon ja fámuid alde 2000-logus.
Čájáhus lea dáiddár Outi Pieski ja dutki Eeva-Kristiina Nylandera dáidda- ja dutkanprošeavtta Máttaráhku ládjogahpir (2017-2020) oassi. Projeavttaineame dieđuštetne ja oainnálmahtte kultuvrralaš dávviriid mearkkašumi ja árvvu ― nugo ládjogahpira ― sámiide, oktagaslaččat dahje persovnnalaččat ja sosiálalaččat dahje oktasaččat.
Ládjogahpira rematriašuvdna—Máhccat eatni lusa – čájáhus lea ovdan Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siiddas 6.2.2023 – 24.9.2023.
Aanaarlii luándukuvvim áámmátlii Martti Rikkosii vááimust lii ain lamaš eromâš saje puáris meecij kunâgâsloddeest. Taigačuuvčáh-čáitáldâh tuálvu keččeid čuuvčái enâmáid já kihâmáid. Tot čáittá mii meecij stuárráámus känilode taggaar čuosâttâhhân, mon keččâleh háputtâllâđ siämmáánáál luándukovvejeijee kamera ko miäcásteijee viärju.
Čuhčá lii Rikkosii kooveest tave taigaenâmij spesialist, korrâ já mulsâšuddee tiilijd hárjánâm piergejeijee. Tot lii pegâlmâs meid kiiđâ korguus kiihâmvuovijdis keežild.
Kuáhtáámeh čuvččáin láá Rikkosâžân enittâm čoggâšuđ maaŋgâ ihelove ääigist, tondiet ko sun lii kuvvim čuuvčá ive 1986 rääjist. Čáitáldâh čoggâšuvá čuovâkuuvijn, moh láá kovvejum šlaajâ tavemus eellimpirrâsijn ađai Aanaar kuácceemeecijn.
Taam čáitálduv uárnee Paje-Laapi luándukuávdáš Siida já čáitálduv lii pyevtittâm Suomâ miäcástemmuseo.
Aanaarlii luándukuvvim áámmátlii Martti Rikkosii vááimust lii ain lamaš eromâš saje puáris meecij kunâgâsloddeest. Taigačuuvčáh-čáitáldâh tuálvu keččeid čuuvčái enâmáid já kihâmáid. Tot čáittá mii meecij stuárráámus känilode taggaar čuosâttâhhân, mon keččâleh háputtâllâđ siämmáánáál luándukovvejeijee kamera ko miäcásteijee viärju.
Čuhčá lii Rikkosii kooveest tave taigaenâmij spesialist, korrâ já mulsâšuddee tiilijd hárjánâm piergejeijee. Tot lii pegâlmâs meid kiiđâ korguus kiihâmvuovijdis keežild.
Kuáhtáámeh čuvččáin láá Rikkosâžân enittâm čoggâšuđ maaŋgâ ihelove ääigist, tondiet ko sun lii kuvvim čuuvčá ive 1986 rääjist. Čáitáldâh čoggâšuvá čuovâkuuvijn, moh láá kovvejum šlaajâ tavemus eellimpirrâsijn ađai Aanaar kuácceemeecijn.
Taam čáitálduv uárnee Paje-Laapi luándukuávdáš Siida já čáitálduv lii pyevtittâm Suomâ miäcástemmuseo.
Mu áiggis, du báikkis -čájáhusa duojit gieđahallet gaskavuođa báikái ja birrasii, mas davvi luondu ja boazodoallokultuvra leat lávga mielde. Duojit leat gággá ja báhpára ala dahkkon muitalusat, main ovttastuvvet oidnojuvvon ja gullojuvvon, vásihuvvon ja govahallon.
Elina Länsman lea govvadáiddár ja riegádan Oulus, son lea náitalan Njuorggámii badjealbmáin. Čájáhusa duojit leat málagovat ja geađgerávttus dahkkojuvvon litografiijaduojit. Bargama čájáhusa várás leat dorjon Kone Foanda ja Dáidaga ovddidanguovddáš.
Mu áiggis, du báikkis -čájáhus lea ovdan Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siiddas
1.6.2022-17.1.2023.
Čájáhusa ordne Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida.
Lassedieđut dáiddáris
www.elinalansman.com
Čájáhus govvida sámedáidaga mihtilmasvuođaid 1930-logus gitta 2000-logu álgui. Sámekultuvrra professor Veli-Pekka Lehtola lea kurateren čájáhusa, mii lea čohkkejuvvon Johtti Sápmelaččat -searvvi ja Sámemusea Siidda buktosiin.
Dát čájáhus muitala dutkanfidnus, mii gieđahalai árbedieđuin ja árbevirolaš huksema jurdagiiguin ávkkástallama ođđa dálkkádatustitlaš huksehusaid plánemis. Árbevirolaš huksehusaid dutkamiin lea vejolaš dihkkádit luotta dálá áiggi ja boahtteáiggi suvdilis huksemii.
Dát dutkojuvvui Árktalaš ráđi vuolde doaibmi dutkanfidnus Zero Arctic – Concepts for carbon-neutral Arctic construction based on tradition (2018-2020). Dutkamuš vuojui Davvi-Supmii, Kanadai ja Jáhpánii ja dea ttuhii ovttasbarggu guovlluid álgoálbmogiiguin. Fidnu dáhpáhusovdamearkkat čájehit, ahte maiddái árktalaš diliin lea vejolaš hukset doaibmi dáluid, mat liggejit daid geavaheaddjiid, eai dálkkádaga. Suoma oasis hábmejuvvui árbevirolaš čovdosiidda vuođđuduvvon modeardna tiipadállu, mii vuođđuduvvá ođasmuvvi materiálaide ja energiijai.
Suoma oassi ollašuhtte YM, Aalto, Livady ja VTT Olgoministeriija ruhtademiin. Fidnus ledje mielde maiddái dutk anjoavkkut Kanadas ja Jáhpánis.
Dán čájáhusas sáhttá oahpásmuvvat nuortalaččaid kultuvrii, dujiide ja árbevieruide. Nuortalaččaid eallinbirrasa čábbodat ja kultuvrra riggodat leahkkasit geahččiid čalmmiid ovdii fiinna čuovgagovain. Govain sáhttá oaidnit detáljaid gávttiin, čehpet duddjojuvvon dávviriid ja ealli nuortalaškultuvrra. Čájáhusas leat ovdan maiddái nuortalaččaid árbevirolaš giehtaduojit.
Nuortalačččain leat erenoamáš rikkis ja iešlágálaš duddjonvierut, main sáhttá váldit ovdamearkan veaddedujiid ja gávttiid čiŋaheamis adnojuvvon bearalhervenvuogi. Tuõddri Peeʹrel – Duoddariid Bearralat -čájáhusa fiinna govvamateriála leat háhkan Tanja Sanila, Tarja Sanila, Satu Moshnikoff, Mervi Karjalainen, Ville-Riiko Fofonoff ja Maria Porsanger.
Nuortalaččat lea uhca sámevehádat, mii lea álgoálggus ássan Suoma ja Norgga sámeguovllu nuortadavimus osiin ja Ruoššas Guoládatnjárgga oarjedavágeahčen. Nuppi máilmmisoađi maŋŋá nuortalaččat fárrehuvvojedje ássat Anára gieldda Čeavetjávrri, Njellima ja Keväjávrri giliide. Dán áigge Suomas árvalit ássat sullii 600–700 nuortalačča. Dán áigge sihke nuortalaččaid giella ja kultuvra leat áitojuvvon.
Sámemusea lea buvttadan čájáhusa ovttasráđii Nuortalaškulturvuođđudusain. 2008:s vuođđuduvvon Nuortalaškulturvuođđudus lea leamaš doarjumin ja ealáskahttimin nuortalašgiela ja nuortalaškultuvrra, vai dat seaillošedje boahttevaš buolvvaide.
Sámemusea Siida molsašuddi čájáhus “Ipmila mánát” rahpasa 21.1.2021. Čájáhus lea Maarit Magga duoji nákkusdutkamuša dáiddalaš produkšuvnna nubbi oassi, man son dahká Lappi universitehta dáidagiid dieđagoddái. Magga bargá duoji stipendiáhttan Sámi Allaskuvllas.
Čájáhus čoahkkana Magga duddjon duodjetekstiillain Heahtá girkui, su ruovttuguvlui Eanodahkii.
“Mu tekstiillat vuođđuduvvet duodjái, sápmelaš oidnui čábbodagas, vuogasvuogas ja hármoniijas. Mu duodjái lea lunddolaš vánisvuođa tematihkka ja hervema unnánvuohta, iežan oidnu čábbodagas. Mun gaskkustan árbevieru ja heivehan iežan máhtu ođđalágan bargguide, almmolaš saji konteavsttas”, Magga muitala.
”Guođán saji jurdagiidda.
Divttán plánaidan eallit.
Láddadan.
Dassážiigo oainnán sielustan.
Ipmirdan
– ja dagan oainnun duohtan”
Maarit Magga
Čájáhus lea oaidninláhkái seamma sáles oktanaga Magga vuosttas čájáhusain “Sámi Seremoniijat”. Čájáhus lea oaidninláhkái Sámemusea ja luondduguovddáš Siiddas, Anáris 21.1.2021 – 30.4.2021. Čajáhusa lea buvttadan Sámemusea Siida. Korona dihte dábálaš rahpanávvudeapmi ii ordnejuvvo.
Lassedieđut: Áššehasbálvaleapmi, 0400 898 212, siida@samimuseum.fi
